niknikita komentáře u knih

Přiznávám, že jsem tentokrát nadhodnotila knihu, která není zrovna literární skvost. Ale dostala jsem tolik nových informací o kterých jsem neměla ani zdání, že si to autorka zaslouží. Musím ocenit jak důkladně sháněla materiál k sepsání historie rodu Rothschildů a jak otevřeně popsala všechny, tedy i nepříliš lichotivé skutečnosti ze života některých členů rodiny.
Další z knih, kdy jsem si dohledávala na internetu plno podrobností a bavilo mě to.

21 27.05.2022

Perfektně propracované a promyšlené. Bavila jsem se od prvního do posledního písmenka, a navíc jsem dostala možnost nahlédnout do Enzova osobního života.
Bylo to strhující a napínavé, kdy žádná z postav a událostí nebyla jednoduchá ani černobílá. Ve spletitém vyšetřování navíc nescházely ani moudré myšlenky a to můj oblíbený Peter May umí perfektně.

31 22.05.2022

Tohle je poctivá novinařina která obsahuje důležité mezníky v profesním a osobním životě Jana Třísky.
Trochu zklamání, protože neodolatelný Radúz by si zasloužil mnohem víc...

21 16.05.2022

Tak tohle bylo počteníčko!
Guillaume Musso je vypravěč nevšedních příběhů a moje ego si s jeho slovy dokonale rozumí a miluje jeho koktejl emocí a barvitých postav. Je tak sugestivní, že jsem málem jeho fiktivní ostrov ve Středomoří hledala na mapě :)

Marekh ve svém komentáři níže přesně vystihl právě ta místa, která jsem si zapsala do svého čtenářského "cancáku", takže se nebudu opakovat a jenom věřím, že se dočkáme dalších skvělých knih od mého oblíbeného autora.

21 14.05.2022

Doslova a do písmene se shoduji s komentářem Selinute.
Chtěla bych věřit, že se po kouzelné Bretani budu smět jednou i já toulat a na cestu si přibalím průvodce paní Dvořákové.

23 10.05.2022

Je těžké hodnotit knihu autorky, která je u většiny čtenářů na prvních místech v žebříčku.
Uznávám, že si její knihy zasluhují pozornost a napsat tyto košaté příběhy není snadné. Neztratit se v kaleidoskopu vyprávění je ovšem tvrdý oříšek i pro čtenáře a přesně jako jednotlivé obrázky v kaleidoskopu se i jednotlivé kapitoly příběhu rozpadají na další barevná sklíčka, takže klobouk dolů... úžasné kombinační schopnosti autorky.
Musím ocenit i to, jak použila Seifertovy verše k názvu jednotlivých kapitol, ALE...zavřela jsem knihu a v mé hlavě zůstává jenom hromada střípků z neutěšené minulosti, kterou si prošla moje generace a nehezká obálka by mohla vyhrát soutěž obludnosti.
Takže opět musím přiznat, že k plnému hodnocení dodávám svoje ALE...

37 07.05.2022

Za mne by stačilo stručné: "SKVĚLÉ!"
Mám ráda autorův způsob vyprávění, popisy postav i jejich charakterů a nakonec nevadil ani rozvětvený děj napínavého příběhu. Všechno do sebe krásně zapadalo a navíc, umělci a Paříž, to mne nikdy nepřestane bavit.

23 29.04.2022

Přečteno bezpočtukrát a nadšená jsem pokaždé ještě víc a víc.
Překrásný rukopis Antona Myrera ladí s mým ztraceným mládím a hřeje na duši. Prostě Poslední kabriolet je můj "vyprošťovák" a taky srdeční záležitost, ale to jsem tady myslím psala už dříve :)

33 20.04.2022

Tři pokusy ale nepodařilo se mi začíst, takže odkládám a nehodnotím. Ztráta času.

Před časem jsem četla biografii Alfons Mucha z roku 1982 ale tento román je mnohem obsáhlejší a bohatější o informace ze společenských událostí doby v níž Mucha žil a tvořil.
Možná právě proto na mne první jmenovaná kniha působila ucelenějším dojmem.

21 09.04.2022

(SPOILER) Touto knihou jsem se protrpěla přes neuvěřitelný labyrint postav a situací až na konec. Přitom stačilo, přečíst si poslední kapitolu, ze které cituji:

"...Marta dokončila dlouhé vylíčení událostí o prstenu, o jejich otci Charlie Atkinsovi - Catkinsovi - evakuovaném do Kanady pod jménem Lewis Rodwell, o Connie, o sestře jejich otce, která zůstala v Anglii, a dokonce o Henrym, Sylviině vnukovi a Lewisově synovci, který však není v žádném příbuzenském vztahu s Charliem a díky bohu s ní ani s Elizabeth..."

To by nevymyslel ani Jára Cimrman.

16 08.04.2022

Věděla jsem, že to bude drsné svědectví, ale je to horší...je to masakr. Celou svojí bytostí neumím pochopit tolik krutosti a zla v dnešním světě.

Slovy písně Černí andělé: "Středověk neskončil, středověk trvá..."

22 03.04.2022

Marně se snažím najít smysluplná slova k hodnocení. Karanténa je neuvěřitelně vizionářská záležitost a děsí mne, že by mohlo být v současném světě ještě hůř.

35 01.04.2022

Text v knize je obyčejný novinářský rozhovor bez větší hloubky a emocí, zato fotografie nemají chybu. Ty jsou doslova nádherné.
Vlastně to bylo jenom letmé setkání s úspěchy a výrazným telentem jakým Daria Klimentová bezesporu je, ale ráda bych strávila v její společnosti víc, než jedno odpoledne.

19 26.03.2022

Krásné a smutné...

Tato slova by mohla stačit, ale musím dodat, že ačkoliv je kniha napsaná velice čtivě a v krátkých kapitolách, musela jsem si ji "dávkovat" s přestávkami, abych nabrala dech k pokračování.
Literární styl autorky je poměrně jednoduchý a přesto silně sugestivní.
Čtěte.

31 25.03.2022

Zavírám knihu a slyším sama sebe, jak té tváři na obálce nahlas říkám: "díky, Maaro".

Víc už ze mne nevypadne...

20 21.03.2022

Tolik smutných a depresivních pocitů po přečtení této nenápadné knížky jsem nečekala.
Jde sice jenom o skupinu lidských jedinců, ale obávám se, že podobných pokřivených tvorů je společnost plná.
Nelíbí se mi trávit svůj čas v podobných příbězích, které nabídnou čtenáři plno agrese, násilí a podivných sexuálních anomálií...

Na prvotinu hodně dobrý příběh a perfektně propojené vztahy mezi jednotlivými postavami.
Překvapivě docela přesně popsané charaktery, se kterými se běžně setkáváme, takže všechno do sebe zapadlo a bylo to uvěřitelné. Za mne určitě spokojenost.

30 18.03.2022

Všechno už tady bylo řečeno...je to silný příběh a dokonce jsem si zvykla i na literární řeč autorky.

43 09.03.2022

Každá kniha Ladislava Zibury je především skvělý cestopisný zážitek. Zábavné, svěží a v mnohém taky poučné čtení, i když tentokrát silně posilněné množstvím alkoholu. Ale malé vysvětlení najdeme v následující větě. Cituji:
"Alkohol je v kultuře Kavkazu hluboce zakořeněn, což spolu s ohromnou pohostinností místních, vytváří nebezpečnou kombinaci."

Do dnešní nelehké doby stojí za pozornost Ladislavova úvaha o předsudcích.
"...když s předsudkem přistoupíme k náhodné skupince lidí, dost možná jsme nespravedliví ke slušným lidem. Předsudek je ve své podstatě především křivda."

P.S.
Khndzoresk není přesmyčka, ale místo na mapě Arménie.

26 08.03.2022