nithiel komentáře u knih
V předchozích dílech mi přišlo, že autor si vymyslel zajímavý nový svět a pak si s ním absolutně neví rady. I tady občas něco vyzní do ztracena, ale rozuzlení celkem stojí za to.
Severská mytologie je neuvěřitelně bizarní a do jisté míry repetetivní, ale zde podána čtivou (v mém případě poslouchatelnou) formou.
Prostředí je i v druhém díle originální a hlavní postavy sympatické, ale zápletka víceméně prošumí.
Pro mě sice málo do hloubky jdoucí, ale rozhodně zajímavě napsané kombinace znalostí a zajímavých faktů. Volné asociace k roztodivným tématům hezky rozšiřují obzory a ukazují nenápadné souvislosti.
Z řady o Strikovi jednoznačně nejslabší detektivní zápletka, aneb když je spisovatel v koncích, detektiv pointu prostě uhodne. I tak čtivé a zábavné, jen mě irituje "vztahová" podzápletka. Naivní podání vztahů a chování postav mě štvalo už v HP, kde se to aspoň dalo omluvit věkem postav. Tady nechat vztah hlavních postav čtyři knihy víceméně na mrtvém bodě a nechat přitom čtenáře nahlédnout do jejich hlav, to je vyloženě na zabití.
Znásobené problémy z první knihy, situace jsou dost předvídatelné, je jasné, koho autor nenechá umřít a hlavně se skoro všichni chovají jako idioti/svině, včetně hlavních hrdinů (Nechápu, proč se tolik diví karanténě, je to jedna z mála logicky fungujících věcí na ostrově). Jediná motivace ke čtení dalšího dílů je záměrně zavádějící poslední kapitola.
Velmi čtivě podaná zombie apokalypsa, nabízející nemálo hezkých nápadů (třeba neoprén jako ochrana před kousanci) ale celkově z knihy dost čiší, že původně vznikala jako blog, a myslím si, že si zasloužila před vydáním trochu učesat. Výsledkem je takřka absence dějového oblouku, hlavní postavě se dějí sice zajímavé, ale epizodické příhody. Myšlenky hrdiny je zajímavé sledovat, ale opět chyběla editorská práce, hrdina je asi 10x v té nejhorší situaci v životě, přičemž ve skutečnosti jsou zcela nesrovnatelné. Ale celkově se četlo jedním dechem a času rozhodně nelituji.
Lukjaněnko projednou ubral na filosofování a myslím, že to bylo rozhodně ku prospěchu. Navíc celý nově vytvořený svět je dost originální, doufám, že se bude rozvíjet.
Zápletka i pohled do minulosti zajímavý, ale vějička pro čtenáře ukazující na pachatele byla podle mě moc evidentní, neexistoval způsob, jak by to mohl být někdo jiný, což detektiv 500 stran vesele ignoroval a to mi u takhle promyšleného příběhu přijde hloupé.
Druhá část ukázala, že ani otec série si s ní již vůbec neví rady. 400 stran ve dvou dílech, na kterých se nestalo NIC... nevím, co by mě mělo motivovat v sérii pokračovat.
První část dvojdílu naznačovala, že by série ještě mohla vybřednout z marasmu posledních dílů...
Bohužel je silně patrná nedokočenost celého textu, to podstatné, co se má odehrát se odehraje (a přesně tak mistrně, jak byste od autora očekávali) ale celkové propojení jednotlivých linek a charakterizace nových postav pokulhává. Pro fanouška už jen kvůli citlivému uzavření některých dlouholetých příběhů takřka povinnost, ale člověka Zeměploch neznalého by to mohlo spíše odradit, což by byla škoda.
Syrové deníkové promluvy působí na papíře mnohem sugestivněji než ve filmu. Nejdůležitější je však nezdolný optimismus prolínající celým beznadějným příběhem... a po hodně letech, nejspíše od Pratchettových Mužů ve zbrani, jsem se nerozesmál nahlas bez ohledu na narvaný vlak :)
Snad nejslabší díl, JFK se jen tak náhodně motá "zajímavými" reáliemi a děj se rozhodně neposunuje jeho zásluhou, jeho myšlenky často naprosto nekorespondují s jeho 35 dílným vývojem. Ale nakladl bych to za vinu autorce, nýbrž strážcům série, kteří si zjevně s dějem po pádu agentury neví rady, roztáhnout na 200 stran zadání 1. Kovář získá mapu, 2. Kovář projde portálem je úkol skoro sysifovský. Kovář si možná svůj svět zaslouží, ale bez někoho, kdo mu vydává rozkazy se bude jen beznadějně plácat v sebelítosti.
A co sakra bylo s těma klokanama??
Nejkrotší Kotleta, díky tomu také jeho nejzajímavější kniha, v postavách se konečně objevuje alespoň stopa lidskosti, jejich motivace jsou jednoduché a pochopitelné, z vykreslení postapo (nejen) Čech mrazí, Zvlášť v lakonických zprávách z japonského tisku, uvozujících kapitoly.
V knižní podobě slabota, pro neznalé světa naprosto nepochopitelné, pro znalé zcela plytké. A v divadle to myslím musí být ještě mnohem větší utrpení.
King opět prokazuje pravidlo, které se vine celou jeho tvorbou - kvalita je roste s realističností tématu. A to je tady naprosto civilní, klidně by se mohlo odehrávat v kterémkoli větším městě. Ve spojení s výborně vykreslenými hlavními charaktery a skvěle udržovaným napětím se Pan mercedes dostává do autorova TOP 10, což už jsem popravdě v jeho letech neočekával.
kvalita povídek neuvěřitelně kolísá, některé si vydání rozhodně nezasloužily.
Komiks jsem neznal, ale z knihy ( i z pokračování) mám pocit, že vznikla jen jako popsání okýnek s bublinami textu - neexistují rozhovory, ale jen promluvy jednotlivých hrdinů A to je na poutavý román málo. A vadila mi absence jakékoli dramatické křivky, hrdinům se prostě bez logiky dějí věci postupně za sebou (opět asi pozůstatek z komiksu, vycházejícího na pokračování).