Niu
komentáře u knih
Velká kniha numerologie
Anna Šanová
(SPOILER) Zajímavá četba, jen dost chaotická. Orientace v textu, kdy se pracuje se jménem nebo s datem narození, byla nepřehledná. Jsou tam chyby týkající se výpočtu vibrací na daný rok, v kapitolách o tarotu (Velké arkáně) pro čtenáře mohou být matoucí informace o kartě VIII a XI (výklady různých tarotových přístupů zaměňují tyto karty - autorka neuvádí oba, nevysvětluje a mísí je dohromady). Neřekla bych, že kniha je pro začátečníky. Trošku to na mne působilo jako výtah z jiných literárních zdrojů - já bych raději, kdyby autorka vkládala své výpočty a zkušenosti. Je to omezeno na holá fakta. V praktické části je vše zaměřeno na výpočet pro jinou autorku a definici její osoby, ale dělat tento rozbor na kohokoli jiného dle dostupných informací, nedávalo smysl (neodráželo to popsané skutečnosti). Za mne osobně nejpovedenější kapitola knihy byla ta týkající se příběhů pro karty Velké arkány (tady se lze dočíst jakési ponaučení). Korektura textu PŘÍŠERNÁ!!!!!
Hvězdná znamení
Linda Goodman (p)
(SPOILER) Velké zklamání. Pro mne zatím nejhorší, co jsem četla o esoterice (a to je co říct po Kvantové knize odpovědí) :-( Očekávala jsem mnohem větší provázanost se znameními zvěrokruhu, ale tomuto byla věnována jen jedna jediná kapitola. Většina kapitol neodrážela to, co ve zkratce popisovala. Cítila jsem jen autorčino ego (budiž ji země lehká) a doslova dávala na odiv svůj Beraní potenciál. Snaha napínat čtenáře a odkazovat je na další knihy, které nevydala; snaha vzbudit zájem o to, aby si čtenář rozklíčoval Záhadu (s velkým Zet) - to vše se u mne míjelo účinkem a tak trochu jsem přestávala věřit v její pravdomluvnost, čestnost ... nevím, jaké slovo použít (tak úplně lež mi nesedí). Mám ráda esoterično, astrologii a další a další oblasti nepoznaného, ale rozhodně stravování zde nepatří, stejně jako jakákoli doporučení v dietě člověka, které autorka popisuje až s agrasivní razancí. I když můj názor na knihu je přesně, jak jsem uvedla, nemůžu upřít čtivost. Bohužel velké mínus byly chyby v korektuře textu (jako pardon, ale kdo si dnes dovolí vypustit knihu s takovými chybami?!). Jedna hvězdička zaslouženě patří překladatelce, která opravdu měla nelehký úkol. Ještě bych chtěla zmínit část týkající se numerologie. Autorka v doslovu píše obecně o různých přístupech a různých výkladech, ale zároveň se striktně drží pouze jednoho výkladu, který je pro ni ten nej; stejně tak k tomu přistupuje v kapitole u numerologie. Přitom výkladů existuje mnohem více. Další byla kapitola o lexigramech - pro ty, kteří neovládají angličtinu se všemi jejími specifikami, tak budou zmatení. Pochybuji, zda prvním jazykem byla angličtina, ze které by se tak pěkně tvořily přesmyčky a lexigramy. Spíš by se mi tam hodila řečtina, latina apod. Bohužel se s touto knihou nemůžu ztotožnit a přijmout informace v ní za tzv. "otevírající" mysl.
Schovej mě v dešti
Jojo Moyes
Divím se, že kniha nemá vyšší hodnocení. A překvapilo mne hodně, že dílo psané v roce 2002 bylo u nás vydáno až o 18 let později. Mně se knížka hodně líbila. Když se podívám trochu s nadhledem na ty, které mám přečtené, tak - i mimo sérii s Louisou Clarkovou - jsou povedené. Tuto řadím celkem vysoko, stejně jako Jeden plus jedna. I když jsou tady obsaženy radosti i smutky, tak jsem je nevnímala tak intenzivně jako u novějších knížek, při kterých jsem musela četbu načas odložit. Na léto a dovolenou skvělý výběr. A nemůžu jinak než pochválit obálky, jsou nádherné.
Cesta kolem světa za osmdesát dní
Jules Verne
No sákryš, to bylo něco pro moje nervy :o) Nevím, co mě štvalo víc - jestli to neustálé dobíhání na parníky a vlaky nebo ten Foggův klid. Osobně se řadím k lidem, kteří jsou všude tak o půl hodiny dřív :o) Strašně mě to stresovalo a dopad to mělo ten, že jsem to chtěla co nejrychleji dočíst (a asi tím tak trochu pomoc Foggovi získat náskok :oD). Z dětství si nesu kreslené zpracování Willyho a Rommi, proto mi trochu neseděla jména. Hm, a vůbec jsem se nějak neuměla zbavit dojmu, že hlavními postavami jsou lev, kočka a křeček :o) Ale dílko povedené, jako všechny Verneovky. Byl to fakt vizionář a s ničím se moc nepáral :o)
Hvězdy nám nepřály
John Green
Smutná knížka, ale přesto krásná. Silný příběh, kdy se děti příliš brzy stanou dospělými.
Modlitba za Černobyl – kronika budoucnosti
Světlana Alexandrovna Alexijevič
Slova došla. Když přečtete, jste ohromeni. Chtěla bych toho napsat tolik, ale nějak se to ve mně zaseklo... Taková tragédie, tolik zmařených životů. A proč? Proč to tak dopadlo? Lži, zastrašování, zakrývání očí před realitou. Válka je jiná, tohle je psychoteror. Jako malá si pamatuju, jak dospělí mluvívali o srážkovém mraku na prvního máje, který prostupoval z východu na západ. Mrazilo mě z toho a zároveň fascinovalo, jak atomy mohou napáchat tohle vše. Po přečtení příběhů lidí převážně v dobách po havárii to vidím z úplně jiného pohledu. Tolik utrpení nevinných. Je to opravdu silné. Kdo jsme, abychom věděli všechno? Kdo jsme abychom zkrotili přírodní jevy? Nám byly dány skvělé dary, jen bychom měli vědět, kdy je potřeba sklonit hlavy a nalézt pokoru.
Nemoc jako cesta
Ruediger Dahlke
Tohle že bylo napsáno v osmdesátých letech minulého století?! Zajímavé číst v dnešní době. Psychosomatika mě hodně zajímá. V knize používaná slovní spojení, která odkazují přímo na daný tělesný problém ovlivněný psyché, jsou trefná, úsměvná a pravdivá. Myslím, že každý se najde. Mrzí mě jen trochu, že nebyly probírány nemoci nervové soustavy jako jedna kapitola. Mozek je svým způsobem velmi zajímavý a ani v dnešní době ne přesně vysvětlitelný; stále zůstává obestřený tajemstvím. Doporučuji.
V kleci
Ellison Cooper
(SPOILER) Četla jsem to jedním dechem. Neurověda ve spojení s vraždami a k tomu ještě život po životě. Fascinující námět. Hlavní hrdinka skvělá, Vik je sympaťák a Holtová pěkná tvrďačka. A ten závěr? Měla jsem několik favoritů a tohoto až na posledním místě. Doporučuji :)
Mrazivý strach
Karin Slaughter
Nooo, kdo by byl řekl, že detektivka/horor z počátku tisíciletí bude zapadat do těch z aktuální doby. Možná se svým způsobem vymykala zvyklostem. Zapůsobilo na mne to, jak detektivové přistupovali ke zvláštním úmrtím a dívali se na to z více úhlů - je to propojené nebo ne? Něčím se to odlišovalo. Je pravda, že to bylo celkem brutální při popisu - už mám toho přečteného dost, ale tady to bylo hodně reálné. Sára mi byla sympatická, Lena už méně. Určitě jsem zvědavá na další tvorbu spisovatelky.
Anna ze Zeleného domu
Lucy Maud Montgomery
Nádherná knížka :o) Nechce se mi věřit, že takové dílo bylo napsáno na počátku 20. století. Vtipné, uctivé, milé, kouzelné, plné fantazie. Anna měla teda řádnou vyřídilku; když mluvila, zadržovala jsem dech - úplně jsem to prožívala s ní :o) Ptala jsem se sama sebe, jak bych knížku pochopila třeba ve třinácti. Jsem ráda, že jsem se k ní dostala později :o)
Obří pantofle
Eva Kilianová
Dávám plný počet hvězd vzhledem k tomu, že Obří pantofle mě doprovázela mým dětstvím. V době, kdy jsem neuměla číst, mě vyloženě fascinovaly kresby se zvláštní texturou. Už ani nespočítám, kolikrát jsem četla první pověst Obří pantofli :o) Tato a Zajíček Ušáček jsou moje dětské lásky :o)
Záhada na zámku Styles
Agatha Christie
Oproti filmovému/seriálovému zpracování se mi zdají knihy Agathy Christie takové hodně zkrácené. Takové šup šup a je to, případ vyřešen. Autorka záměrně na některé věci nepoukáže, ač je to pro vyřešení případu klíčové a vše se dozvíme až ve finále. A ono finále? Hm, asi se nic nevyrovná tomu, když nastoupí David Suchet a zahraje divadelní představení a všem vyrazí dech a překazí plány. V knize toto bylo velmi krátké. Poirot v knížkách je ale místy vtipnější, záludnější a zlomyslnější :o) Myšleno v dobrém.
Kanibal z Nine Elms
Robert Bryndza
Kate si mě získala hned, na rozdíl od série s Erikou, tam mi to trochu trvalo. Detektivku jsem četla jedním dechem (jojo, taky dvěma očima :o)). Trochu ve stylu filmu Vraždy podle předlohy. Perfektní. Dobře promyšleno. Tristan je další sympatická postava.
Dům na pláži
James Patterson
Původně jsem myslela, že knihu ani nedočtu. Byla jsem tak zasažená tím syrově popsaným dějem - bum bác a je to. V současné době píší autoři trochu jiným stylem. Je pravda, že moc nemusím psychohry v knihách, jsem na to celkem citlivá, takže celý tenhle komplot mě dost štval. Ale protože nemám ráda nedočtené knihy, tak jsem se hecla. No a páááááni, druhá polovina knihy stála za to. Konečně satisfakce. Ne ve formě nějakého namakaného superhrdiny, který zjedná pořádek :o) Celé rozuzlení mi stálo za tu námahu a dnes jsem dočetla knihu s úsměvem na rtech a křičela jsem, joooo, to vám patří!!!! :o) Všichni Mullenovi a jejich přátelé si mě získali.
Trhlina
Jozef Karika
No tak tohle za mne pecka. Úplně jsem ztratila slova. Je to něco, co si musí člověk přečíst, aby se mu to dostalo pod kůži a měl přesně ten stav nepopisatelnosti. Horory, záhady, duchařinky apod. mám ráda odjakživa, děsí mě to, ale zároveň láká. Příběh mě zaujal od začátku. Fakt moc zajímavý námět. Přesně ve stylu hororů, které autor zmiňuje. Tuhle formu vyprávění jsem ještě v žádné knize nečetla a musí se uznat, že už jen tímto stavím knihu dost vysoko. Knížka, která vás rozhořčí, vystrachuje a zároveň rozesměje, to je fajn. Slovenština mi přišla jako příjemné zpestření a četlo se to samo. Jaký závěr si z této knihy odnesete, už je na vás. Každopádně to ve vás něco zanechá. I když je to kniha. Nebo ne?
Harry Potter a relikvie smrti
J. K. Rowling (p)
Nej nej nej :o) Nemýlím-li se, tak jsem sérii přečetla po osmé v češtině + 1x v angličtině. Myslela jsem si, že mě to přejde, ale autorka věděla, proč uvedla věkové rozmezí čtenářů na samém konci knihy :o) Úplně přesně si pamatuju, když se v kinech objevily oba filmy. Každému jsem chtěla vysvětlovat, jak to bylo přesně v knize a ať si všechny přečte :o):o):o) Pro někoho, kdo knihu nečetl, tak film je super, ale pro ty, kdo znají tajemství odhalená v knihách, je to trochu hr (i když filmy byly dva k tomuto dílu). Těšila jsem se, až budu u konce a Voldemort dostane co proto, ale pak se mi chtělo brečet, že už nemám, co číst. No, ale pak jsem si uvědomila, že vždycky můžu začít znovu :o) Přeji všem podobně smýšlejícím, aby je svět Harryho Pottera bavil i nadále :o)
Hlas poznání
Don Miguel Ruiz (p)
Už jsem přečetla pár autorových knížek a informace zde se hodně opakují. První kniha, kterou jsem přečetla, byly Čtyři dohody. To bylo už hodně dávno a při prvním čtení mě celkem chytla. To už se nekonalo při čtení druhém. Za mne se mi více líbila kniha Láska, vztahy a přátelství a hodně informací bylo použito i z tého knížky. Suma sumárum - tady autor myšlenky zopakoval. Jednou za čas je fajn si přečíst tento typ literatury, ale v poslední době zaznamenávám jistou komercializaci tohoto způsobu seberozvoje. Mne se vždy dotknou informace ohledně mezilidských vztahů žena-muž. Jenže ... buďme k sobě upřímní - aby se něco opravdu stalo a my prozřeli, museli by si všichni přečít tyto knihy ve stejný okamžik a pak by se lusknutním prstu možná docílilo toho, co by si všichni tak moc přáli.
Tajemství sídla Craven Manor
Darcy Coates
(SPOILER) První dvě třetiny knížky za mne super. Oblíbila jsem si hlavní hrdiny příběhu a jejich laskavou povahu. Dům i zahrada ve mne opravdu vyvolaly strach, který se rozpustil s rozbřeskem. Ta provázanost, proč zrovna Daniel, ... to mě dostalo. Před Danielovým zákrokem (kdo četl, pochopí) jsem knížku načas opustila. O to pro mne bylo horší se do děje dostat. Tam se mi to zdálo dost přitažené za vlasy a vlastně popis toho, co se děje během souboje, mi unikal. Ale úplný závěr - proč ne? Takový milý velký šťastný konec.
Mrtvé vzpomínky
Angela Marsons
(SPOILER) V první třetině knihy jsem se musela znovu přesvědčit, že je to knížka od Angely Marsonsové a že to má být ta Kim, jakou znám. Ptala jsem se, jestli má autorka krizi. Postrádala jsem na začátku to pravé ořechové, co by mne vtáhlo do děje. Tentokrát jsem si říkala, hm, tak zkusím číst dál a uvidím, co z toho bude. Od té druhé třetiny už to bylo tak, jak jsem zvyklá. Ale fakt nechápu to její chování (teď opominu Kiminu minulost, protože to zřejmě zvládá) - líbí se mi ten humor mezi ní a Bryantem a Keatsem, ale už nechápu ty její vrtochy malého dítěte (ne a ne a neřeknu). Příběh se mi zdál až moc překombinovaný. Vrah byl pro mne překvapením, měla jsem v merku někoho jiného.
Napsáno krví
Chris Carter
Tento díl série mě bavil hlavně v první půlce, potom jsem knihu odložila kvůli jiné knize, která mě zaujala více. Nevím, proč to, ale něco mi v tomto díle nesedlo. Měla jsem neustále pocit, jako bych podobný příběh už někde četla, jen si nedovedu vybavit, co to bylo. Tentokrát byly okamžiky, které bych si spíš dovedla představit zfilmované, protože ve čtené formě to na mne působilo dost zvláštně. Jednu hvězdičku odebírám kvůli druhé půlce knihy. Část se mi zdála dost přitažená za vlasy. Nepředpokládám, že by se takhle na "konci" někdo vykecával, když celou dobu jednal tak, jak jednal. Tentokrát na mne hodně zapůsobilo Věnování a Poděkování autora.
