Niu komentáře u knih

Nestává se často, že by mě cokoli odtrhlo od detektiva Roberta Huntera (autor Chris Carter), ale tohle ... Kdybych nemusela jít spát, přečtu to na jeden zátah. Od autorky jsem četla pouze Duch domu Ashburnů. Tady vidím jistý vývoj k lepšímu, i když první kniha se mi líbila taky. Mám ráda ty popisné části tajuplných domů, jejich historii a ty strašidelné okamžiky, co na vás autor přichystá támhle za tím rohem. Chtěla bych to vidět zfilmované - když už jsem u toho: trošku jako Zámek hrůzy, Nevítaný host od Lapeny a duchařské horory z posledních let (Insidious, Amityville, Annabelle). Strašidelné to bylo, ale ne tak nepříjemné jako v Duchu domu Ashburnů (hm, asi to bude tím, že tady byla skupina osob). Závěr se mi líbil, určitě překvapí :o)

12 07.03.2021

(SPOILER) Můj hodně oblíbený díl. Sérii jsem četla už nepočítaně a skvělá je i v angličtině. Tady už Harry není tak nesnesitelný jako ve Fénixově řádu. Pokaždé brečím v závěru knihy a říkám si, co si počnu bez B. Ale naštěstí v posledním díle je o něm dost a dost.

16 24.02.2021

To jsem celá já - nepřestanu, dokud ... nedočtu sérii :o) A teď je mi líto, že jsem tak rychle četla. Když jsem přečetla první knihu Dívka v ledu, tak jsem dávala Erice pramalou šanci, že se s ní chci seznámit. Ale autor překvapil a v sérii Eriku vymazlil do lidštějšího charakteru, který mám ráda u detektivů mužů a žen - chytrost, odměřenost, lidskost. Trošku se podobá Kim od Angely Marsonsové (kdo by chtěl doporučení na další detektivky). Příběh super. Vlastně si Robert Bryndza zakládá na tom, aby mrtvé byly ženy a vše se odehrává v chladnějších měsících roku - za to má u mne plus, protože zima, sníh, tma a dobrá detektivka, to je moje. Dost děsivé, co se odehrávalo. Musím říct, že ten konec se mi zdál trošku ... hmhmhmmm (asi dopad trendů v literatuře). Když jsem hodnotila naposledy Do posledního dechu, tak tady se těšte na to, že vás autor nechá hádat.

19 14.02.2021

Další skvělá detektivka. Sice Bryndza většinou píše o životě vraha během celého příběhu, takže v závěru nečekejte překvápko, ale mě se líbila. Téma sociálních sítí je dost aktuální.

21 13.02.2021

Pořád na mne tato kniha někde vyskakovala :o), tak jsem to vzala jako znamení, že mi má přijít do života. Ten rozjezd mě tak nějak minul, ale pak to začalo. Už jsem přečetla celkem dost podobné literatury, ale nic mi nebylo předloženo tímto způsobem - stručným, syrovým, velmi tvrdým a zároveň pravdivým (i když jak najdete, tak definice pravdy je tam taky probírána). I když bývá těžké věci skutečně brát takové, jaké jsou, a ne, jaké bychom je mít chtěli, tak vás to nasměřuje. Bylo tam hodně témat zhuštěných na malém prostoru, ale Ruiz (zdá se) předpokládá, že budete mít aspoň trochu povědomí o jeho tvorbě. Sem tam narazíte na jeho dohody, ale v knížce to není tak dominantní. Myslím, že si přečtu znovu, abych prozřela.

10 11.02.2021

Nasedla jsem do vlaku spolu s Bryndzou a Fosterovou a jízda se zrychluje. Za mne zatím nejlepší díl, co jsem četla. Mám v detektivkách ráda nevyřešené případy. Konečně nechali Erice případ bez odvolání (palec hore :o)) a nadřízení se umoudřili. K vlastnímu příběhu - bylo to jen v mé mysli a šup, trefa :o) Je vidět, že se autor řídil radami čtenářů a postavy jsou určitější. Těším se na další knihy autora.

22 31.01.2021

Čtivé, napínavé, chvílemi strašidelné. Ten závěr Erice chválím a Marshe bych někam s radostí kopla, spolu se Sparksem a Oklayem (pardon, teď nevím přesně jméno nadřízeného).

21 30.01.2021

Ač jsem první knížku série (Dívku v ledu) nepřijala moc pozitivně, tak u této druhé, mnou čtené, jsem si k Erice Fosterové vytvořila celkem pozitivní vztah. Možná autor zapracoval na tom, aby byla uvěřitelnější. Je pravda, že jsem porušila svoje pravidlo - číst série pěkně popořadě, ale nějak mě lákala ta obálka. Příběh mrazivý. Tyhle manipulace (většinou ze strany mužů) jsou velmi nepříjemné. Pro mne spíš takové psychokrimi. Přečetla jsem opravdu za den, protože se to čte rychle, příběh má spád, i když část se kouká do retrospektivy. V sérii budu určitě pokračovat a doženu předchozí díly.

14 24.01.2021

Měla jsem celkem prostoj mezi předchozí knížkou, proto jsem si těžko rozpomínala, kam se příběh posunul. Fabian Risk mě baví, jen tady neměl moc prostoru, jak rozvinout potenciál. V knize mě určitě nebaví Sonja a její vrtochy a vnímala jsem, že celá kniha byla věnována rodinnému životu Fabiana a případy, ač dramatické, byly druhořadé. A konec? Ten mě fakt překvapil, protože žádný ani nebyl. Jo, dvě vraždy byly vyřešeny mrknutím obou očí, ale ty další záležitosti (mnohem víc zajímavé) zůstávají nedořešené. Pořád jsem přemýšlela, v jakých detektivkách jsem četla o Dunje, která se vzpírá svému šéfovi a ejhle, bylo to tady, bohužel zůstává mezi nedořešenými. Asi nejvtipnější pasáž z celé knihy byla konverzace Číňana se "Slizákem", s těmi slony byl jako Adler-Olsenův Asad se svými velbloudy :o)

7 23.01.2021

(SPOILER) Většinou tak jednou za rok až dva si dávám čtenářský maraton všech dílů. A zrovna na přelomu roku to byl tento díl. Ze všech je nejrozsáhlejší a vlastně už tak není úplně fantasy pohádkou jako díly první. Ač jsem se dlouho zuby nehty bránila filmům, nakonec to byly knihy, co mě nastartovalo k téhle mojí závislosti :o) Vlastně mi tak ani nejde o Harryho samého, jako spíše o celý ten svět, do kterého je to zasazeno. V tomhle dílu je Harry opravdu na zabití :o) I tak se stále budu vracet. A znovu se těším na můj nejoblíbenější díl, šestou knihu.

Znovu přečteno: 10. 1. 2024
Je to trochu rozvleklejší a můj názor na Harryho se nezměnil - tady byl opravdu k nesnesení. Já osobně nemusím linku s obry a Drápem, i když mě k srdci dojímal ten dotaz Drápa na Harrg a Hermy. Co se týká Dursleyových a Umbridgeové - tohle bylo neskutečné týrání. Tuto knihu považuji za hodně temnou, nepříjemnou, ale považuji ji za přelom z pohádkového světa do světa zla i naděje. I když mám knihy dané série stále stejné, až po letech si víc všímám nesrovnalostí v překladech textu.

17 16.01.2021

(SPOILER) Začnu jinak, než obvykle. I když se vám bude zdát kniha nelogická, divná (oproti předchozím knihám), tak vydržte až do konce, protože budete odměněni za trpělivost (a počet stran) rozluštěním záhady, vysvětlením všeho a pochopíte, proč byla kniha stavěna právě tím způsobem. Dávám pět hvězdiček, ale něco na tom mi trochu hm, hm, nesedělo. Trošku kruté na Browna. A to jsem zvyklá číst detektivky od Cartera. Měla jsem tam pár momentů, kdy jsem si říkala, že Langdon je převtělená Salanderová (od Larssona), ale naštěstí to je jen člověk :o) Jen na začátku v Kapitolu při objevu ruky jsem se trochu ztrácela - možná mi to někdo vysvětlí, ale nechtěl tak náhodou Langdon odvést pozornost od střechy Kapitolu do podzemí otočením ruky? Fakt jsem čekala spíš slepou uličku. Sice se vlastně nic moc nestalo, ale tak nějak uměle vytvořené SSB 13... Noetika mě celkem zajímá, ale nic moc z výzkumu Katherin tam nebylo. Těším se na další pokračování, ale to už nechám do příštího roku. Jo a teda ještě - ta černá chodba k hale 5, tohle bylo úžasné :o)

8 30.12.2020

Po celkem dlouhé odmlce, než vyšel nový díl, jsem si opět ráda do života pustila Huntera, vlastně i Garcia je super :o) Ufff, trošku jsem otupěla a po posledním masakru jsem musela přes vánoční svátky knížku odložit. Chybělo mi tam trošku víc Huntera. Jako by byl upozaděn Lucienem, jeho myšlenkami (i když chápu, že autor rozváděl záměrně). Ale já bych raději i trochu té chladné Hunterovské logiky. Ten závěr byl takový prazvláštní ... Pořád se ptám, kde to ten Carter v sobě bere. Těším se na další knihu.

12 29.12.2020

Pohodové čtení do sychravých podzimních večerů. Znám film, chtěla jsem zkusit knihu. Překvapuje mě, s jakým humorem vykreslil autor život a myšlení náctileté ztřeštěné holky. Jo, a kdo by nechtěl bydlet na zámku :o)

21 29.12.2020

Verneovky jsem hodně četla na základce a už tenkrát mě nadchnuly. Myslím, že jediná kniha, co se mi snad nelíbila, byly Děti kapitána Granta. Ale co bylo v očích dítěte, to už může být teď jinak. Líbí se mi, jak Verne strhne čtenáře prakticky od první stránky. Rychle, poutavě, nemilosrdně. Žádné dlouhé ciráty kolem a kolem. Samozřejmost, jak kanibalové někoho upečou. Jedna rána a padne mrtev ... Tohle je prostě tak přímočaré v tom dnešním "okolo horké kaše chodícím" světě. Vlastně mě to překvapuje, že doba je tak rychlá, a přesto v ní chybí přímočarost. No nic, zpátky ke knize. Moc by se mi líbilo, kdyby tohle dílo bylo zfilmováno. Už jen ta představa samořiditelného balónu, je neskutečná. Se všemi těmi zážitky, které se jim při cestě připletly do cesty. A v jedné části, když autor hovoří o udržitelnosti zdrojů, páááni, skutečně uměl vidět do budoucna. V překladu to sice překladatel vysvětluje, že to Verne špatně pojal, ale ejhle, o více jak sto let a máme to tady. Pro mne je to mistr. Sákryš, to jsem se rozvášnila :o):o):o)

22 13.12.2020

Četlo se to celkem lehce. Nicméně příběh se úplně neubíral tak, jak jsem si z počátku myslela. Viděla jsem film Hvězdy nám nepřály, a tak trochu jsem očekávala, že to bude v tomto duchu. Vlastně mě bavil nejvíc ten prostředek, kdy Margo zmizela a začala detektivní práce. Bohužel na samém konci jsem to fakt nečekala. Margo nebyla můj šálek kávy. Ale musím uznat, že jistá zamyšlení byla pěkná - např. to, jak si myslíme, že někoho známe, a přitom to není pravda. Tohle se mi líbí a čím dál tím víc se mi to potvrzuje. Z knížky nejsem úplně zklamaná, spíš to beru jako oddechovku.

9 13.12.2020

Nemůžu hodnotit jinak než pěti hvězdičkami. Klasika. A i když znám film, tak jsem byla překvapena, že součástí sbírky jsou i další příběhy, které jsem neznala. U příběhu Poklad mě mrazilo po celém těle a cítila jsem vše, co hlavní postava. Brrrr. Neskutečné, jak autor byl schopen zveršovat tak hluboká a smutná témata. U některých básní jsem měla problém pochopit, o co šlo, ale celkem mi pomohl dovětek na konci sbírky. Opravdu se mi to líbilo.

27 05.12.2020

Taková oddechová detektivka. Ne moc překombinovaná, rychle přečtená. Ze začátku mi to připomíná trochu Poirota (Herculovské úkoly). Nápad s uvězněním v zapadlém hotelu je bezva, ještě když venku zuří bouře a vypnou proud. Příjemně jsem se bála, už jen tím popisováním napětí. V závěru se to bohužel trošku překlonilo ke knihám z edice Stopy hrůzy a možná mě to i trochu zklamalo (na základce a střední jsem ráda četla Stopy hrůzy, jen tady mi to moc nesedělo). U překladu mi dost trvá, než si zvyknu na přítomný čas vyprávění.

9 25.11.2020

Jedna z mála biografií, které jsem doposud přečetla. Musím říct, že jsem nadšená. I když byly některé kapitoly na mne příliš dlouhé a jisté úseky života se mi trošku táhly, v závěru knihy jsem si říkala, že ne, že nemůže být konec. Velmi čtivě napsané i pro někoho, kdo politiku nijak zvlášť neprožívá. Díky Michelle Obamové jsem nahlídla pod pokličku, do problémů, o který se moc nemluví. Ne vždy to byly krásné situace plné oslav a prskavek. I nějaká ta slza mi ukápla. Vtáhlo mě to do jejich života, jako bych toho byla součástí. Takže napsáno skvěle. Po přečtení jsem neměla slov.

5 21.11.2020

Takhle kniha mě pěkně potrápila :-( Původně mi byla doporučena v rámci osobního rozvoje a nyní vidím, že spadá do vědeckého žánru. To bude možná ten problém, kdy jsem si říkala, že jako se seberozvojovou knihou mi to neklape. Když jsem k ní přistupovala taky z pozice vědce a četla ji jako odborný článek, už jsem zvýšila šance na její dočtení. V mé knížce je hromada rukou psaných poznámek a otázek, což si myslím, bylo záměrem autora - donutit nás čtenáře klást otázky, být schopni vidět v jiné perspektivě. Bohužel knížce hodně ublížily sáhodlouhé věty, které jako vědec a pisatel odborných publikací a knih by měl být autor zvládnuté. Možná za tím byl i ne zrovna šťastně zvolený překlad a neuchopitelná cizí slova, která snad ani neexistují plus další abstraktní slovní spojení bez smyslu a významu (alespoň pro mne). Ilustrace použité k dokreslení textu nicneříkající. První půlka utrpení, potom už čistě setrvačnost, protože nemám ráda nedočtené knihy. Za mne celkem zklamání. Myslím, že na poli literatury seberozvoje, která se dotýká zde zmíněných témat, existují hodnotnější díla s trošku laickým přístupem podání.

1 12.11.2020

Skvělé, skvělé, skvělé. Nemám slov. Dlouho jsem otálela s knížkou, protože film se mi nelíbil. Začala jsem prvním dílem a překvapilo mne, jak mne vtáhl do děje. Takto jsem sáhla po druhém díle ze série. Knížka je o tisíc procent lepší než film, trochu jsem sice věděla, kam to povede, ale prostě knížky mívají (až na výjimky) lepší zpracování. Podání historických fakt a konspiračních teorií je z klávesnice Dana Browna velmi čtivé a lehké. Mrzí mě jen, že jsem ke knížce nepřišla dříve. I když ... ono se říká, že se do některých věcí musí dorůst a že všechno přijde ve správný čas :o) Za mne palec nahoru a pět hvězdiček k tomu :o)

31 07.11.2020