Niu
komentáře u knih
Zázračný úklid - pořádek jednou provždy
Marie Kondo
Dobrý nápad, tahle knížečka :o) Ze začátku mi to přišlo hodně přitažené za vlasy, ale když si člověk uvědomí, že toho tolik nepotřebuje ke spokojenosti, tak prokoukne. Stejně jako jeho byt či dům. Někdy to přeroste přes hlavu a zahltí vás to jak fyzicky, tak psychicky. Mi se myšlenka minimalismu líbí, takže mě to motivuje. Všem přeji najít tu svoji správnou cestu, jak se oprostit. Jen možná mi tam chyběl nějaký kompromis - věci se dají darovat, dát na charitu apod.
Všem klukům, které jsem milovala
Jenny Han
Super odpočinkovka :o) Ztřeštěné, ale tak mile, napsáno slušným způsobem, s hromadou vtipných dialogů a myšlenek. Postava Lary Jeane mi byla nejsympatičtější. Čekala jsem, že to dopadne jinak, ale jsem spokojená, dopadlo to tak, jak mělo :o)
Druhý život začíná ve chvíli, kdy pochopíš, že máš jen jeden
Raphaëlle Giordano
Kniha na způsob "Bůh chodí po světě vždycky inkognito", varianta, co klouže po povrchu. Hodně po povrchu, ale zato to nestihlo být nudné a rozvláčné. Všechny knihy na podobné téma - vždycky žena musí být ta, která na pokraji sil musí ještě najít nějakou tu energii na to, aby změnila sebe a namotivovala muže, děti ... Vlastně mi to tak připadá, jako by stálo vše na těch ženách. Je to spravedlivé?
Bůh chodí po světě vždycky inkognito
Laurent Gounelle
Vždycky přemýšlím po přečtení knihy, proč jsem sáhla zrovna po té jedné konkrétní. Nebo lépe napsáno - proč se mi ta kniha objevila? Původně jsem tuto knížku považovala za do příběhu hozenou rozvojovou literaturu se šmrncem filmu s Jimmem Carreym, kde musel na vše říkat ano :o) Ze začátku to trochu drhlo a vlastně jsem si ani nebyla jistá, jestli pokračovat. Ale děj mě vtáhl. Co si na něj ještě přichystá? Co zjistí? Kam se posune? I když téma burzy, ekonomiky, akcií je mi na hony vzdálený, tak se mi líbilo, jak se nakonec Alan se vším a všemi vypořádal. Závěr vás určitě překvapí. Mne teda jo, protože jsem nečekala, až kam to může dojít.
Krasojezdkyně
Jojo Moyes
(SPOILER) Tato knížka pro mne byla oříškem. Přemýšlela jsem, proč jsem k ní měla takový zvláštní vztah, než mi došlo, že mi vlastně žádná z osob nebyla sympatická. Možná Mac a kovboj John. Samozřejmě nemůžu upřít statečnost a odhodlání na jedné straně a velké betonové zdi na straně druhé u Natashy i Sarah. Příběh Sarah byl těžko uvěřitelný, možná kdyby jí bylo více let, tak bych přimhouřila oči. Zakončení příběhu, jak jinak, mě dohnalo k slzám bolesti nad vším, i nad osudem Sařina dědečka. Jeho příběh mě zajímal taky a jsem ráda, že tam byl zmíněn. To jeho poslední vystoupení na konci knihy ... Nenašla jsem dech. Strašně mě nadchnulo, že v knížce vystupuje jedna postava ze Schovej mě v dešti; přece jen se točíme kolem lásky ke koním. Baucher, Boo, pro něj mám jen slova obdivu. I když mám z koní velký respekt, tak mě to vtáhlo do té míry, že jsem se chtěla podívat na nějaká videa o "tanci koní". A obecně mám ráda šťatné konce, takže si knížka pět hvězdiček zaslouží.
Kříďák
C. J. Tudor
Podle hodnocení na Databázi jsem od této knížky moc nečekala. Ale spadla mi brada! Proč má tak malé hodnocení? Byl to velmi pádně ubíhající příběh party kamarádů, ne nepodobný Kingovým dílům To a Tělo. Napsáno s jednoduchostí a humorem, s hororovými prvky, zamotáno životem i těmi lidskými divnůstkami. Opravdu podivné :o) Líbilo by se mi to i zfilmované. Nějak po přečtení nemůžu popadnout dech.
Postmortem
Patricia Cornwell
Líbí se mi detektivka psaná z pohledu soudního patologa, celé to rozkrývání zločinu a jak k němu došlo. Kay mi přišla sympatická, i když asi trpí výpadky paměti (možná bude rozkryto v dalších knihách). Lucy je příšerná. Neseděly mi mocenské intriky a měla jsem pocit, že Kay vyšetřovala případ místo Marina. Ten si mě celkem i získal. No, uvidíme, kam to bude směřovat. Zmatek jsem pociťovala při čtení o počítačových záležitostech. Jen ten závěr jsem si představovala víc překvapující.
Paganiniho smlouva
Lars Kepler
Moje první kniha od autora. Přišlo mi to dost nekonzistentní a nevyvážené, přeplácané. Komunikace mezi postavami nijaká. Pokud by se příběh držel v linii za A) "záhadných úmrtí" a bylo to na vrub sériovému vrahovi nebo za B) zbraní, bylo by to přijatelnější - pro mne. Dohromady mi to nějak nesedělo. Závěr hrc frc, pak ještě něco teda napsat k těm postavám a kniha dokončena.
Drak spí
Michaela Klevisová
(SPOILER) Hm, možná už jsem si zvykla na styl psaní, a proto mě to nepřekvapilo, možná je čas na změnu. Za mne byl díl vyšperkovaný až moc. Všechny ty záležitosti - minulost, odsuny, nemoci, závist na malé vesnici, rodinné vztahy - v tom se nějak špatně orientovalo. Já nějak nevím. Asi to chce oddech. Četlo se to skvěle, ale abych se přiznala, pátrám v hlavě, kdo byl vrah.
Sněžný měsíc
Michaela Klevisová
(SPOILER) Zasazení příběhu je perfektní. Osudy lidí, jejich minulost jsou v knihách paní Klevisové rozpracovány tak, jakoby nešlo o detektivku, ale o lidská dramata - "zase depka" řekla by Sedláková. Když jsem tak četla některé věci o minulosti, tak i přesto, že to bylo třeba na půl stránky celkem těžkého tématu, vyznělo to ve stylu "mezi řádky se zmíním o ..." Ale o to více se to zadrhlo pod kůži. Téma pytláctví skvělé. Někdy mi přijde těch postav moc, těžce se mi orientuje ve jménech kdy příjmení i jméno by se dalo zaměnit. Obecně mi nevadí v knihách velké množství postav, třeba King je na to přeborník a já si to užívám, ale u těch českých jmen si na to nemůžu zvyknout. Mrzí mě, že Bergman a jeho tým dostávají čím dál tím méně prostoru. Autorka tentokrát vynechala linku s pyramidální energií :o) Na začátku knihy bylo pár velmi zábavných myšlenek jedné z postav. A problém mám taky v tom, abych si vybavila, kdo vůbec vraždil. Ten konec je tak nějak vždy přehlušen všemi těmi příběhy.
Dům na samotě
Michaela Klevisová
(SPOILER) Detektivka se mi líbila. Starý mlýn, venku obchází vrah, zvláštní vztahy na "dědině". Spisovatelka skoro vždy nechá zamordovat jednu z postav, která se chová jakžtakž normálně. Vanda je zpočátku vykreslena jako pěkně uťápnutá, ale pak se to rozjede. Za mne bych vyzdvihla Nelu, Olgu a Dominika. Zajímalo by mne, jak autorka přišla k vykreslování tak reálného negativního chování mužů v jejich knihách, ale to se asi nedovím :o) Řešení případu sériového vraha tak trochu na vedlejší koleji. Zajímalo by mne jak to dopadlo s Radimem a kdo za tím byl. Asi nejpěknější část knihy je závěrečný rozhovor Dominika s Olgou a u Epilogu jsem brečela dojetím.
Zlodějka příběhů
Michaela Klevisová
Skvělý díl, za mne zajímavější a lépe propracovanější než první. Více detektivní práce. Postavy pěkně vykresleny.
Kroky vraha
Michaela Klevisová
Na hodnocení této knihy jsem se musela vyspat. První knihu ze série, kterou jsem četla, byl Ostrov šedých mnichů. Ta mne nadchla hodně. U tohoto dílu jsem trochu skřípala zuby a zatínala čelist. Chápu, že se spisovatelka časem vyvíjí. Čtivost se nedá upřít, také dějové linky je zajímavé sledovat. Bohužel já jsem nějak zhýčkaná fakt detektivkami, které se zaměřují na řešení zločinu. Tak moc mě proto nezajímají osudy několika aktérů. Ráda bych se víc dovídala o vyšetřovacím týmu a práci kriminálky. Většina knihy na mne působila tak, aby vykreslila české muže naprosto v příšerném světle, autorce se podařilo ve mne vzbudit dojem "dej si bacha". Venkovští balíci a hloupoučké nanynky - tohle mě trochu mrzelo (najednou jsem myslela, že čtu Veselí od Třeštíkové). Jsem ráda, že nakonec všichni dostali jakžtakž rozum. Ale ten zločin ...? Já nevím, takové nijaké.
Duchové rodiny Folcroftů
Darcy Coates
Autorka píše velmi čtivě. Líbí se mi popisy prostředí, vykreslování daného místa, představa, jak hlavní postavy přijedou a prozkoumávají tajemný dům a okolí. Takový nenásilný příběh, oddechovka na letní dny, když se chcete trochu bát a ucítit mráz na zádech. Viděla jsem dost podobnost s filmem The Visit.
Dívka, která musí zemřít
David Lagercrantz
Už jsem psala, že tato série i dokončení od Davida Lagercrantze, je skvělá, super čtivá, napínavá. Strašně mě upoutal příběh žebráka, i vše, co s ním souviselo. Trochu jsem se ztrácela v tom, kdo byl čí agent. Ale pro mne to nic neubralo kouzlu této knihy.
Dětské duše
Angela Marsons
To není fér, že případy s Kim vždy tak rychle zhltám :-( :-) Super čtení, napínavé. Pro mne přestane existovat můj svět a žiju ten Kimin, Bryantův, Staceyin a Pennův. I Tiffy byla super. Námět zajímavý. Na začátku jsem se trochu zamotala s první vraždou, která mi neseděla, ale na konci vysvětleno :-) Zdá se mi, že Keates převzal trochu Kiminých vlastností. Kim v závěru byla perfektní. Teď dostal větší prostor Penn se svým nevyřešeným případem. Tož co budu číst dál? :-D
Počátek
Dan Brown
Myslíte si, že už vás Brown nepřekvapí? A ono ejhle :o) Nedá se upřít, že všechny knihy série jsou psané v tomtéž stylu. Tady mě oproti předchozím knihám překvapil velmi klidný začátek. Byl tak moc klidný, vláčný a roztáhlý, že jsem si v závěru říkala, jestli na nás nehraje Brown (spolu s Kirschem) habaďůru a my se vlastně dozvíme, co bylo alfou a omegou příběhu. Akce byla, to ano, jen mě to natahování na několik set stran trošku štvalo. Pamatujme, že příběh nikdy neskončí tak, jak si myslíme :o) Námět se mi líbil.
Robert Šlachta: Třicet let pod přísahou
Josef Klíma
Vytvořit tuto knihu jako rozhovor muselo být opravdu náročné. Klobou dolů jak Josefu Klímovi, tak Robertu Šlachtovi. Některé kauzy mě zaujaly méně než jiné. I tak to byl reálně vykreslený obrázek o naší vlivné společnosti. Co my, prostí lidé, můžeme vědět, jaké věci se odehrávají? Jak můžeme soudit, když do toho nevidíme? Je to hnus, opravdu. Neupírám notnou razanci pana Šlachty, ale ono to asi jinak nejde, pokud pracujete tak dlouhou dobu v tomto prostředí. Je mi líto konce kariéry pana Šlachty, ale v tomto případě, to asi jinak nešlo. V samém závěru knihy u rozhovoru dalších osob je vidět, kdo se jak zachoval, což jsem čekala.
Mlha nad Shadow Sands
Robert Bryndza
(SPOILER) Knížka se mi líbila a četla jsem ji jedním dechem. Jen mi tam chybělo v závěru rozuzlování Něco. Možná trošku zapeklitější minulost Bakerových a to, proč jednali, jak jednali. Některé postavy se chovaly dost zvláštně. Zajímalo by mne, jestli se člověk tak dostane jednoduše k informacím, když není soukromé očko. Těším se na další díly.
Inferno
Dan Brown
Tuto sérii mám hodně ráda. Ani se nenaději a knížka je u konce. Dan Brown píše velmi čtivě a má dar vás ihned vtáhnout do děje. Jeho knihy začínají vždy nějakou akcí, která teda většinou pokračuje v celém příběhu :o) Možná proto je těžké se od knihy odtrhnout. Líbí se mi vždy první polovina knihy, kdy nás Brown i Longdon protáhnou některým významným evropským historickým centrem. Mám pocit, jako bych tam byla s nimi. Popisy událostí, které se staly, jejich provázanost se symbolikou a náboženstvím mě přímo uchvacuje. Druhá část příběhu se vždy přetaví trochu ve sci-fi mišmaš, což považuji už trochu na hraně uvěřitelnosti. Při čtení jsem se nemohla ubránit pocitu, že Dan Brown vidí do budoucnosti, zvlášť, když si dáte knihu do kontextu se současnou situací ve světě. Těším se na poslední díl a to, s čím se Robert Langdon předvede.
