Nofar197 komentáře u knih
Kdysi mě inspiroval úryvek v čitance, snad v šesté třídě, ale kniha samotná mě zklamala, čekala jsem něco víc.
Četla jsem ji před lety a dodnes se mi vybavuje ta hrůza, když Kelly v hotelovém pokoji pročítal z hypnózy ve společnosti dvou neznámých mužů a uvědomila si, že je proti zlu, kterému je nucena čelit, naprosto bezmocná.
Jak dlouhý asi musel být každý den Anny a její rodiny, kdy každý malý sramot mohl znamenat konec? A přesto byla Anna schopná uvěřit, že lidé jsou ve své podstatě dobří. Knihy, kterou by si měl každý povinně přečíst.
Tuto knihu jsem rovněž objevila v babiccine knihovně. Četla se docela dobře a čtenář musí chtě nechtě obdivovat Bendovu vytrvalost i Ludmilinu palicatost, s níž šla za svým životním cílem a vzdorovala své starosvetske matce. Psal se rok 1928,takze asi těžko můžeme mít paní Filomene za zlé její postoje. Bavila jsem se, když Lidka dávala najevo svou nechuť vůči Franku Rackovi. Není ale škoda, že nakonec od svého cíle studovat medicínu ustoupila, když mu předtím věnovala tolik úsilí?
Další prázdninová četba roku 1988. V té knize je hodně skrytého moudra. Osmacka Káťa se nechá oslnit falešným pozlatkem, kterým disponuje její kamarádka Una - ale během prázdnin na Šumavě díky svému okolí a deníku své babičky, která toužila stát se lékařkou v době, kdy něco takového bylo téměř nemožné, se vrací se svému pravému já, z Katrin se stáva opět Káťa odhodlána jít do za svým snem.
Tragický příběh silné ženy, která našla smysl svého života i poté, co o vše přišla. Další roman z babicciny knihovny.
Roman jsem před lety objevila u babičky a mohu říci, že se mi velmi líbil. Nešlo o klasickou červenou knihovnu - cesty dvou mladých lidí, stavebního inženýra Viktora a studentky Michaely se na mnoho let rozešly kvůli banalnimu nedorozumění. Dalo by se říci, že jde o velmi dobrou psychologickou knihu, na tehdejší dobu i odvážnou svymi poukazy na negativa mateřské role či vyřazení vzdělaných žen ze spolecnosti poté, co se staly matkami navzdory všem těm provolanim, že být matkou je nejvíce a že ruka, která pohybuje kolébkou, hýbe celým světem.
Sebestřednost, krutost a neskutečná naivita - nejhorší možná kombinace.
Z této knihy si každý něco odnese. Ptejte se, spasl, nebo nespasl beránek kvetinu?
Za sebe mohu říci, že Svědectví se mi líbilo dokonce víc než Příběh sluzebnice. Tři dějové linky, vyprávěné třemi ženami v rozdilnem postavení čtenáře jasne přivedou k vysvětlení, jak vznikla totalitní Republika Gilead. Stejně jako Příběh sluzebnice by i Svědectví mělo být varováním.
Kdysi jsem si ji koupila na cestu do vlaku - nic jiného v trafice neměli. Z toho, co se dělo pod kopulí, jsem měla noční můry. Jinak na to, že šlo o sovětskou sci-fi -film, to docela šlo.
Místy trochu naivní, ale hezky příběh o síle žen, který se dobře čte. Můj obdiv má zejména Kamelie.
Teta Klára a stará Petronila - dvě kladne záporné, nebo snad záporné kladne hrdinky. Dům Rydlovych byl jako past - ta hrozná ztuchlost, před kterou nebylo úniku. Není mi jasná jedna věc - Jana přece během casu dosáhla plnoletosti. Proč tedy neodešla?
Ta hrozná temnota a nenávist..... Dnes bych ji už nečetla.
Nadherny příběh o náhodně vzniklém přátelství dvou židovských teenagerů, moderně ortodoxního Reuvena a chasida Daniela na pozadí Druhé světové války až po vznik Státu Izrael. Jsem ráda, že jejich přátelství přežilo všechny otřesy. Za sebe mohu říci, že řeka Saunderse bych za jeho nesmiřitelný postoj vůči vzniku Státu Izrael, který se striktně neřídí halachou, s chutí nakopla do jeho pozadí.
Nostalgie. Otec mi ji přivezl ze služební cesty do Martina. Skvělá kniha, čtivý překlad. Jen mě mrzelo, že Jin Win a Margaret nakonec nebyli svoji.
Skvělá severská krimi. Kdysi mi ji půjčila spolužačka a dodnes si pamatuji, jak mi naskakovala při čtení husí kůže.
Je to krásná knížka pro děti. Ideologie byla pohuzel poplatná době, takže Marusce nezbylo než si představovat, jak si na dvoře hraji Lenin a Stalin, což je vážně absurdní představa.