Nofar197 komentáře u knih

Pozor : Zásadně nečíst v hromadné dopravě.

13 14.10.2022

Dva lide ze dvou naprosto odlišných světů - to prostě nemohlo fungovat.

8 14.10.2022

K této knize jsem se dostala coby sedmnáctiletá víceméně náhodou. Zaujala mě anotace ke stejnojmennému filmu, takže jsem si lístek do kina koupila jako odměnu za úspěšně napsanou písemku. Film mě opravdu zaujal to té míry, že při nejbližší příležitosti jsem ji koupila právě toto vydání - o prázdninách na trhu v Berouně za peníze vydělané na školní brigádě. Během dvou dnů jsem knihu přečetla a od té doby mnohokrát. Skutecne skvely příběh o odvaze, pevně víře a faktu, že nelze posuzovat jen cernobile. Betty měla kromě odvahy a vnitřní díly i velké štěstí viz její přátelé a lidé, kteří ji pomohli útěk realizovat - Amahl, Hamíd, atd. Film se mimochodem natáčel u nás v Izraeli : Teherán v Jaffe, útěk v Negevské pousti a koranska škola v areálu karavaserailu Khan el umdan v Akku.

16 12.10.2022

Jaká škoda, že Scarlettino prozření přišlo tak pozdě.

6 12.10.2022

Nic moc. Příliš schematicke.

Izrael je jediná země na Středním východě, kde jsou vrazdy ze cti tvrdě postihovany.V tradiční muslimské minorite k nim podle statistik dochází několikrát do roka. I liberalni Jordánsko je ke zločinům tohoto druhu shovívavější. Ale to bude dáno prostým faktem, že Izrael není muslimská země. Před časem jsem viděla na toto téma dokument, jeho součástí bylo i interview s muži, kteří si odpykávají doživotní tresty. Své nelidské konání považovali naprosto za správné.

5 11.10.2022

Dodnes mi není jasné, co dynamická Scarlett na tom vymackanem citronu viděla.

2 11.10.2022

Kniha celkem usla, bohužel byla napsána pro dnešní dobu příliš archaickým jazykem, což je samozřejmě pochopitelne.

Sice jsem tehdy čekala něco jiného, ale kniha mě nadchla. Všem doporucuji i stejnojmenný film.

10 10.10.2022

K Lekci pro život že pojí i jistá celkem úsměvná příhoda. Knížku mi na jaře 1988 půjčila spolužačka, která ji dostala coby vánoční dárek. Sama ji tehdy ještě neměla přečtenou, takže vypadala, jako když ji právě donesla z knihkupectví. Přes jiste výhrady se mi Lekce líbila, takže jsem se ji zmínila, že bych měla rada svůj vlastní výtisk. Jak vědí moji vrstevníci, dobre knihy se tenkrát nekupovaly, nýbrž sháněly. Její matka byla tak hodná, že mi ji sehnala. Samozřejmě jsem za ni ve škole předala příslušnou částku. Když jsem ji ale doma otevřela, zjistila jsem, že mi nepředala nový výtisk, za který jsem zaplatila, ale tu svou darovanou. Byla jsem ale za sehnání skutečně vděčná a její výtisk vypadal jako nový, tak jsem se ji o tom jen zmínila, ale jinak jsem celou záležitost nechala byt, i když šlo o docela nehoráznost. Spolužačka se divila, jak jsem to mohla zjistit. Celkem jednoduše - byla zvyklá si do každé darované knihy psát datum a od koho ji dostala. Takže záznam : Vánoce 1987.Knihu jsem dostala od maminky hovořil celkem jasne. Dodnes mě překvapuje, že se tak ochotně vzdala darku vybíraného a vyshaneneho s láskou.

2 10.10.2022

Tuto knihu by si měl přečíst každý. Jen škoda, že se mi nedostala do ruky o něco dříve.

4 10.10.2022

Kdo je vinen, ptám se.
Bylo to nutné, ptám se.
Každý ať si odpoví sám za sebe.

3 10.10.2022

I mne byla kniha doporučena coby dívčí cetba o prázdninách mezi třetí a čtvrtou třídou. Tehdy jsem ji samozřejmě nemohla plně porozumět. Ale dodnes si pamatuju dopis Kristyniny matky Zuzany, který těsně před porodem psala svému manželovi v podzemním krytu, kdy jasné vyvstavala atmosfeta oblehaneho města zároveň s nadějí, že brzy bude všem hrůzami konec a nastane normální život. Krásne kontrastovala s naprosto odlišnou atmosférou zimní noci o čtrnáct let později, kdy Kristýna tajně v koupelně přepisovala ono psaní.

1 06.10.2022

Knihu jsem poprvé četla v šesté třídě a od té doby jsem se k ní mnohokrát vrátila. Je místy trochu tezkopadna, ale celkově se čte dobře. Tři dívky, které se sešly na gymnáziu - přehnané arogantní a zdánlivě sebevědomá Magda, snobska Eva a ticha Anka. Jak snadné bylo tehdy Magdu a Evu odsoudit. Ale za tou arogantní fasádou Magdy se skrývala nešťastná šestnáctiletá dívka, která díky prožitému traumatu z bouřlivého rozchodu svých rodičů přestala všem a všemu kolem důvěřovat. Eva, jak si myslela Anka, žila jako slepý mravenec, v prostředí, odkud nebylo vidět za zeď z oslepujiciho pozlátka. Ale postupně otevírala oči a procházela bolestným poznáním, že její úžasná a efektní matka je jen prázdnou skořápkou, naopak otec, kterým, protože ho nechtěně viděla matčinyma očima, pohrdala, ale nakonec poznala, že on je tím hodnotným člověkem, kterého si má vážit. Anka se ne vždy směřovala se svou roli v početné rodině, ale nakonec zvládla zkoušku, které byla po otcove nehodě hlavně matka a ona vystavena, s úspěchem. Otevřený konec se mi líbil. Hlavně dialog Evy a matky v garáži.

3 06.10.2022

Slabší než třeba Smirak nebo Zapomenuté dítě, ale pořád celkem dobré.

Skvělá kniha. Jak já to těm s odpuštěním hajzlum přála - nejvíc Timovi a Patricii. Ohledně Tima - byl mi nesympatický už od první stránky, neuměla jsem vysvětlit proč. Naopak sympatické Jessice jsem přála jen to nejlepší - silná žena, která vi, co chce, stojí nohama má zemi, nedbá na falešné pozlatko. Zaslouží si daleko lepšího manžela, než byl Alexandr. Další, komu držím palce, je Ricarda.

3 06.10.2022

Než začnete číst, zkontrolujte zámky u dveří a zda jsou pořádně zavřená okna.

4 06.10.2022

Jaké to asi je žít desítky let, den za dnem, s vědomím, že jsem to já, která má na něčím krutém osudu zásadní vinu? V případě Firmy jsem měla pocit, že to hodila prostě za hlavu a pokračovala ve svém životě. Ale karma člověka dožene. Napřed přišla o dceru, po letech zaplatila svým životem. Dobře napsaná detektivka, která nezklamala očekávání, která byla po Linkové Smirakovi nasazena hodně vysoko.

1 06.10.2022

Kniha pro všechny generace. Něžná a citlivá Lotka a její protipól, rázná a vtipná Luisa. Hrozně se mi líbilo, jak v roli Lotky zametla se spolužačkou, která bílá menší děti.

6 30.09.2022

Jedna z prvních knih, kterou jsem četla v originále ještě v Čechách. Vtipné i smutné.

29.09.2022