Nofar197 komentáře u knih
Irští sourozenci Patrick a Sunniva jsou během vikingskeho nájezdu na rodnou primorskou vesnici odvlečeni do Norska, kde jsou nuceni přijmout nová jména Reim a Tira, i krutou skutečnost, že se stávají otroky mocného jarla Hakona, a mají jen mizivou naději, že se jim podaří vrátit se zpět do Irska. Po smrti jarla se jim podaří spolu s dalšími otroky utéci na Island. Čeká je však mnoho dalších obtížných překážek.....
"Tomu tedy říkám udatni vikingové. Pro mne za mne se mohou až do nebe vychloubat svými hrdinskymi činy, ale já neznám na celém širém světě nic smutnějšího, než je viking ve špinavých spodkach. "
"Vikingové jsou přece velcí hrdinové."
"Vikingové vypaluji domy a zabíjejí
lidi, kteří za nic nemůžou. Já
nechápu, co je na tom tak ohromně
hrdinského. "
Tak ještě do třetice : Vzpomínka na zasněžený kraj, zmrzlý vodopád a tragický osud norské dívky, která v labyrintu ledových chodeb a krápníku našla smrt, i shlédnutí filmové verze Is- slottet mě nakonec donutili zapátrat v knihovně. Výborný hebrejský překlad jsem přečetla za dva dny. S lety neztratil Ledový zámek nic na své působivosti.
Ingeborg žije celkem klidný a spokojený život na severu Norska. Dálkově studuje střední školu, rada dělá koláže ze suchých květin, čte, píše povídky a miluje studijní večery se svým otcem. Její život je však postupně narušován rodinným tajemstvím, smrtí otce i tety Anne Sigri a nakonec vpadem německých vojsk do Norska. Přichází chvíle, kdy mladá žena, vlastně ještě dívka, musí učinit definitivní rozhodnuti......
"Nakonec jsem do batohu přidala dvě poslední věci : Ctyrversi Omara Chajjama a malou dřevěnou sovu, kterou vyřezal Lesní troll. Nebylo snadné vměstnat je dovnitř, ale poskytly mi později tolik útěchy, že nevím, zda bych bez nich vůbec přežila.... "
Četla jsem ji coby šestnáctiletá. A samozřejmě si ještě pamatuji periodikum Mladý svět a rubriku, kam především dívky psaly Sally o radu. Byl to kvalitní týdeník, rada jsem ho četla. A i když dnešní mladí lidé mají podobné starosti, s tehdejší dobou se to asi nedá srovnat.
Osmnáctileta Daniela po absolutoriu keramické průmyslovky odmítne nabídku pracovat ve výzkumném ústavu a místo toho přijímá místo mistrove porcelance v pohraničí, aby mohla zůstat nablízku svému příteli Ctiradovi. Její začátky nejsou nijak lehké : Předchozí mistrova Blažena byla jednak velmi oblíbená mezi zamestsnankyneni dílny, jednak nejen Danieliny podřízené ji vnímají jako protekční dítko. Nebude pro ni nikterak snadné dokázat, že se mýlí.
"Pořád jen vychvalujete tu vaši Blazenku, ale abyste věděly, tak za měsíc červen, kdy tady s vámi ještě byla, jste splnily plán jen na devadesát procent, to zboží pořád ještě chybí. Proto chci, abyste dělaly přesčas, ale vy si zkrátka myslíte, že ja to prostě neumím, když jsem tady nová...... "
Daniele neulehci situaci ani Ctirad, který se v rozhodující chvíli projeví jako ukázkový egoista.
" Jestli chcete kryt Smoliga, Danielo, tak to šeredně odskacete. "
Hezký příběh o přechodu studentky do pozice zaměstnance, o vyrovnávání se se zklamanimi, které přináší život, i o názorovem zrání jedné mladé ženy.
Když se nad tím tak zamyslím, po letech mi jde trochu na nervy Malinka, která je jakýmsi předobrazem vzorneho děvčete - studium ji nedělá problémy, je poradna, bez od mluvy splní, co se od ní žádá. Má svůj vysněný cíl stát se lékárnici, touží po sebeobětování, jak zmiňuje předchozí prispevovatelka.
"Malinka je bytost šťastná a cítící. Zato vy, Gabro. Což se neumíte trochu zasnit? Jste jako ztelesneny kus hmoty", kárá profesorka češtiny Gabru po oznámkování české kompozice.
Ano, Gabra je dívka praktická, stojící oběma nohama na zemi, která se s ničím příliš nepare. Ovšem Malinka se neumí postavit sama za sebe.
Když septiman Cvek popletl Malince hlavu s těmi buňkami- dodnes mi není jasné, jak mohla inteligentní dívka uvěřit takovým nesmyslům - dostala ji z toho svým rázným způsobem právě Gabra. Tercianka utíká v Oboře před primánem,protože má strach, že ji bude bit a hledá zastání u paní korenarky. Gabra by se s ním jistě pustila do rvačky. Když na ni a primana Haluzu složily kamarádky písničku, místo aby se zasmála, položí hlavu na lavici a rozbrečí se. Neobdrzeny honorář za doučování sevcova syna - opět, sedí doma a brečí, zatímco záležitost řeší Gabra. Jen doufám, že Malinka taková nezůstala celý život.
Rázná a přímá Gabra a její sestra, vážná, něžná a trochu naivní Malinka s rodiči, mladším bratrem Jenickem a babičkou přesídlily do Valašského Meziříčí, kde obe děvčata začala navštěvovat dívčí gymnasium. Obě sestry zastihneme na začátku sekundy, kdy jim do školního rozvrhu přibude studium latiny.
Zatímco Malinka nemá se studiem problémy, pro rozevlatou a živou Gabru je problémem nechat se vtěsnat do gymnaziálních lavic s tehdejším přísným řádem. Co projde studentům dnes, o tom v tehdejší době nemohla být ani řeč. Takže jsme svědky toho, jak si Gabra tajně čte detektivky místo učení, protože je unavená po celé neděli zimních radovánek, bez výčitek svědomí opise z kalendáře popis zimy, na koncertě se chová poněkud rozpustile...... Takže zejména maminka si s ní občas neví rady. Ale pod svou rozpustilou slupkou je Gabra upřímná a hodná dívka, která si nehraje na něco, co není. A hlavně Gabra nesla v knížce nit humoru, třeba když vyprávěla Jenickovi pohádku o Karkulce :
"Malinka nabízí, že by vyprávěla sama, ale Gabra má takovou vyprávěcí náladu, že to s tou Karkulkou zkusí :
"Bylo jedno devcisko a to se menovalo Karkula. A to devcisko poslali k babcisku. A v lese to Karkulisko potkalo vlcisko..... "
"Zatrackany Janku skaredy, jak mna budeš dozirat, pošlu na teba vlka."
Gabrino zklamání, když nedostala k Vánocům brusle, a poté četla Verneovy Dva roky prázdnin :
"Když si ogari na pustém ostrově tolik věcí sami vyrobili, proč by si brusle nemohla spichnout ona sama, Gabra? "
Je tedy vidět, že Gabra byla velmi kreativní a praktická.
"Nechte si mňa doma a nebudete sa moset zlobit. Dyť já mám v rukách živu elektriku, sílu jak chlap, všecko ve mně hoří po práci, a za nic na světě nemozu klidně v lavici sedět. To není nic pro mňa. "
"No no, každý člověk potřebuje vzdělání. Aspoň kvartu východní musíš. "
"Verba movent - exempla trahunt. "
Zkrátka příhody obou děvčat vezmou za srdce, ale Gabra je prostě Gabra. Skvělé čtení.
Jako školačka jsem pochopitelně hltala příběhy Gabry a Malinky, od útlého dětství ve Štítné přes gymnaziální studia, prázdninový pobyt na Kopanicich či dospívání a první schůzky v kvarte. Líbilo se mi Malincino zaujetí pro farmacii, takže jsem byla ráda, když jsem Farmaceutku během prázdnin objevila v berounskem knihkupectví.
Zatímco Gabra se pomalu chystá k sňatku s Václavem Kovářem, Malinka odjíždí na stáz do táborské lékárny. Na počátku jde o tvrdou řeholi, kterou něžná a naivní Malinka jen těžko zvládá. Postupně si díky laborantovi Jalovcovi i manželce lékárníka Ptáka vybuduje potřebný respekt i sebevědomí.
Musím říci, že mi neskutečně pil krev Malincin budoucí manžel Krusina, typický omezenec a nepřítel ženské emancipace.
"Moje žena by mi neváhala z lásky
boty vyčistit. "
A naopak mě nesmírně pobavila praktikantka Jedlinka.
"My nemáme praktikantku, ale
kaspara."
archivářka115 : Portrét neznámé ženy jsem zatím nečetla, ale asi byste neměla Gabriela Allona hned házet přes palubu. Přečtěte si Smrt ve Vídni, Agenta Mossadu, Zpovednika nebo Novou dívku. Určitě změníte názor.
Když je cestou domů ze soukromé školy v Ženevě unesena údajná dcera bohatého Egypťana, zda se, že jde o "banální" únos, jehož cílem je získání tučného výkupného. Ale záhy vyjde najevo, že Reema byla saudskou princeznou, dcerou budoucího vládce Saúdské Arábie. Kdo stojí za únosem? Osobní nepřítel budoucího krále, kterých má " osvícený despota", jak je přezdíván, víc než dost? Nebo se Reema stala obětí mocenského boje o budoucí podobu Středního východu? A čas neúprosně běží.....
Vynikající, přečteno během dvou dnů. Právem pět hvězdiček.
Zámeček Vetrov je na první pohled idylické místo v jihomoravské vesničce Hroznov. A na tomto místě postupně objevujeme spletenec lidských osudu. Jde totiž o dětský domov. Z dětského kolektivu výrazně vystupuje skupina chlapců, kteří si říkají indiáni - každý večer se scházejí u praskajiciho ohně v zahradě a sdílejí vzájemnou blízkost. Jsou si navzájem rodinou, kterou jim osud nedopřál. Ať už náčelník Přemek - Kančí zub, Šedý grizzly, Premkuv rudý bratr Fanda- Bystrá liška, nebo Láďa - Černý šíp. Ale vetrovsti indiáni jsou trnem v oku partě hroznovskych chlapců, které vede Lojzek Šíma.....
"Nemohl vědět, jak nedostižným snem se pro něj stane rodina, zatímco ledové obrázky se budou vracet každý rok."
"Zradit může úplně každý. Bude lepší
spoléhat se jen na sebe. "
"Přišel na to, že v dětském domově jsou na tom všechny děti zhruba stejně. Ať už za nimi jezdí rodiče s bonbony, nebo ne. Ať jsou na tom jako Láďa - Černý šíp, jehož rodiče zemřeli. "
"Všechno svádět na vetrovaky. Tož to
ne. "
Četla jsem ji kdysi na základce. Poetické příběhy o zvířatech v lůně nedotčené přírody. Navíc v době, kdy se svět doslova zbláznil, musel být únik do nezkazeneho prostředí tehdy nedotčené přírody velmi vzpruzujici.
První Palmeruv román, rozhodně ne poslední, ale podle mého názoru nejlepší.
Nadaný mladý doktor Eric Najarjan je úspěšným lékařem v jedné z nejlepších univerzitních klinik ve Spojených státech. Jeho život je však vytrzen z koleji ve chvíli, kdy získává nabídku na spolupráci s tajným lékařským spolkem. Jeho odmítnutí však spousti lavinu podezřelých událostí a jemu samotnému začíná jít o život.......
"Caduceus. Symbol všeho, co je v
našem povolání vznešené...... "
Přečetla jsem několik Cookovych románů, ale za nejvýraznější považuji právě Horečku. Roman jasně ukazuje, jak křehká může být rodinná harmonie a jak prchave obyčejné lidské štěstí, které považujeme za naprosto sanozrejme.
Naopak závěr knihy zdůrazňuje, kolik jsme ochotni obětovat pro záchranu blízkého člověka : Lásku, kariéru, ekonomickou nezávislost. Doktor Charles Martel i jeho žena Cathryn mají můj hluboký obdiv.
Ten film někdo před devíti dny nahrál na YouTube, bohužel
ty slibované anglické titulky tam jaksi chybí. Ale nevadí, dá se i bez nich. Když jsem Ledový zámek četla, jen obtížně jsem si dokázala predstavit, jak velký asi musel vodopád být, aby voda po přeměně v led dokázala vytvořit tak úžasné a rozsáhlé dílo. Bohužel tato ledová krása byla tím posledním, co Unn v životě viděla.
Další zapomenutá vzpomínka na dobu dospívání.
Čtrnáctiletá Iva Pomahačova není typickým devcetem své doby : Hraje na klavír, miluje vážnou hudbu, ráda čte, ale navíc se straní všech kolektivních aktivit, které jsou právě v té době takřka vyžadovány. Individualismus zkrátka v osmdesátých letech není v oblibě. Důvodem Iviny odtazitosti je fakt, že coby poloviční Indka se výrazně odlišuje i svým vzhledem. A to není mnoha jejím omezenejsim vrstevníkům právě po chuti. A nejen jim.
Po dlouhém přemlouvání Iva souhlasí s účastí na letním táboře, jehož součástí je i hra na tajného přítele......
Docela pěkná knížka o poněkud závažnějším problemu nejen dospívání jedné dívky, ale i tehdejší společnosti.
Lokální novinář Benny Ekland má na dosah rozuzlení několik desetiletí staré záhady ohledně teroristického útoku na švédskou leteckou základnu. Krátce před schuzkou s renomovanou kolegyní novinářkou Annikou Bengtzonovou umírá během dopravní nehody.
Annice Bengtzonove její lety vybrouseny instinkt zkušené novinářky napovídá, že načasování Eklandovy smrti ve spojení s lety starou záhadou není náhodné a pouští se do pátrání na vlastní pěst.
Co spojuje smrt místního novináře, vystraseneho teenagera, farmáře a lokálního politika a postarší ucitelky mateřské školy a vedoucí keramického kroužku, na jejichž tělech je pokaždé nalezeny lístek s citátem Mao Ce-tunga?
Napínavé od první do poslední stránky.
Jihomoravské dívce Emerenciane nebyl osud příliš nakloněn : Dětství a dospívání v těžké chudobě, nešťastné manželství a téměř nemožnost cokoli změnit. Ale přesto se tato silná žena nevzdala a v pozdějších letech svého života v sobě objevila nečekaný talent, který ji otevřel nové obzory a chuť opět žít.
Tak to už je hodně dávno. Přesto si ale dodnes vzpomínám na hluboké přátelství dvou jedenactiletych dívčin Hanky Lukaskove a Evy, které bydlí v jednom domě, sedí vedle sebe ve třídě a jedna na druhou nedají dopustit. Podobné přátelství ostatně existuje i mezi Hancinym slovenským tatínkem a Evinym otcem, či oběma maminkami.
Spolu s Hankou a Evou se seznámíme také s o rok mladší Nadou, která se musí vyrovnat s otcovým odchodem od rodiny, sebestřednou a rozmazlenou Astrid, či sourozenci obou děvčat a prožijeme s nimi třeba oslavu narozenin, záhadné zvuky v komíně Remarovych nebo vánoční přípravy. Takové vlídné dílko z obyčejného života dvou milých děvčat.