Nofar197 komentáře u knih
Vídeň, leden 1991.Prave vypršelo půlroční ultimátum uvalené OSN na Irák, který v srpnu napadl Kuvajt, a začíná operace Pouštní bouře.
Ve snaze rozbít protiirackou koalici začíná irácký vůdce Saddám Husajn ostřelovat Tel Aviv. Nervózní izraelská žena usadí svého malého syna do dětské sedačky. Nezvyklé zachropteni motoru varuje jejího manžela, bývalého agenta izraelské tajné služby. Ale už je pozdě. Lednovou Vídní otřese exploze......
I po letech, kdy se nevěnuje špionáži, nýbrž restaurování uměleckých děl, touží Gavriel Allon po odvetě. Když se od svého nadřízeného dovídá, že Libanonec Tárik, terorista mající na rukou krev nejen jeho nejblizsich, ale i izraelských sportovců zavražděných na OH v Mnichově, není co řešit......
Je zde ale maličkost, která může nejen poslat celou operaci do kopru, nýbrž i ohrozit všechny aktéry.....
"Dlouho jsem se domníval, že Tárik udělal prostě jen chybu. Ale on tímto způsobem nikdy nechybuje. Je opatrný. Dokonalý predátor. Zaměřil se na mou rodinu z konkrétního duvodu. Kvůli tomu, že jsem zlikvidoval jeho bratra. Veděl, že to bude pro mne horší než smrt. "
"A teď ho hodlás zlikvidovat na oplátku?Vždycky jsem se vinila za to, k čemu došlo ve Vídni. Kdybychom nebyli.... "
"To nebyla tvoje chyba. To byla moje chyba, ne tvoje. Měl jsem rozumeji uvažovat. Zachoval jsem se jako pitomec. Ale to už je pryč...... "
"Vskutku, Izrael byl místo různé poznamenaných lidí - matek, které pohřbily své syny ve válkách, dětí, které pohřbily sourozence zabité teroristy. Po událostech ve Vídni se Gavriel plně upnul na to, co mu řekl jeho otec, který přežil Osvětim : Někdy lidé umírají příliš brzy. Truchli, ale v soukromí. Nenos svůj zármutek jako pásku na rukávu, tak jako to dělají Arabové. A až skončíš s truchlení, postav se znovu na nohy a pokračuj ve svém životě. "
Velmi dobrý špionážní roman, výhrady bych měla pouze k poněkud rozvlacnemu konci, takže jedna hvězdička dolů.
Na druhé straně mě těší, že i špionážní eso jako Gavriel Allon myslel aspoň jedinkrát v životě rozkrokem.
"Ale jsem jsem byla přesvědčena o tom, že jsem se vdala, jak nejlépe jsem mohla...... "
Herra není místní krasavici, za jejíž burkou se obrací polovina Mazari Sharifu, její v Moskvě vystudovaný manžel není perským princem. Poloruska Polopersanka a mladý Afghánec Nazir se setkali na vysokoškolských studiich. Nakonec se rozhodli spojit své životy - Herra měla kulturně blíže k tadzicke kultuře své babičky, Nazira, aspoň většinou, přitahovaly nezávislé ženy.
Přesto na sebe těžkosti nenechají dlouho čekat : převzetí moci islamistických hnutím Taliban, domácí násilí mezi švagrovou Fristou a švagrem Kaizem, Herrina neschopnost otěhotnět. Po pádu Talibanu začne Herra objevovat nový svět coby pracovnice jedné z humanitárních organizaci, a i díky adopci inteligentního, ale tělesně postiženého Mada......
No nevím. Od knihy jsem si hodně slibovala, nakonec jsem ji dočetla asi s dvěma delšími přestávkami.
Život v Britské Indii plyne poklidně. V Rancipuru vedle sebe koexustuji dvě enklávy - britští kolonizátoři, kteří mají svůj uzavřený svět jakési malé Anglie s caji o páté, večírky, kde září úchvatné anglické lady v nádherných róbách.... Nesnaží se a ani nechtějí poznat svět za metaforickou zdí, kde žije původní indické obyvatelstvo,jeho mentalitu,tradice,kuchyni....Všechno se změní, když udeří přírodní katastrofa.......
Jak říkám, od knihy jsem si hodně slibovala, téma zajímavé a příběh zasazeny do atraktivního prostředí, bohužel se neskutečně vleče. Škoda.
Dobrodružný román z kanadského severu, který jsem kdysi četla doslova nescislnekrat. Syn bělošského faktora a Indianky Minnetaki Wabigoon je poslan na střední školu ve Spojených státech. Své odtržení od známého prostředí, rodiny, ale zejména své sestry Minnetaky nese těžce - do doby, než se ve škole seznámí s Roderickem Drewem, svým vrstevnikem. I on je přesvědčený, že se narodil na nešťastné planetě. Mezi obema chlapci postupně vzniká velmi silné přátelské pouto. Po ukončení studia přesvědčí Wabi Roda, aby se s ním vydal do jeho rodného Wabigoon House a vydělával si peníze coby lovec vlků. Rod poznává život tak rozdílný od jeho v rodném Detroitu, i Wabiho přátelskou a semknutou rodinu, nad níž se však roky vznáší smrtelné nebezpečí.......
"Ano, vrátím se, až se pohnou ledy. "
"Moc mrtvý. "
Lucky a její otec Gino k sobě po letech odloučení našli cestu. Lucky dokázala své podnikatelské schopnosti, i Ginovi se během sedmi let v izraelském exilu trochu rozsvítilo v kebuli, aspoň co se postavení žen týče. Ale zkrátka by to nebyl klan Santangelu, aby si mohl vychutnat klid a pohodu. Do života Gina vstoupí záhadná vdova Susan Martinová, prototyp pokrytecké slusnacky. Naopak Lucky uzavře manželství bez lásky s magnátem Dimitrim Stanislopoulosem, otcem své někdejší spolužačky. Zkrátka pomalu se míchá výbušná směs, která exploduje v nejméně vhodném okamžiku......
Spisovatelka Věra Kruusova prochází tvůrčí krizí. Posléze se rozhodne odjet do svého "venkovského sídla", což je bytelna chalupa ve skanskych lesích. Věří, že v plodné samotě se jí podaří vyčistit si hlavu a onu krizi překonat. Její klid však naruší listonos, který Věře doručí obálku obsahující autorský rukopis. A s každou přečtenou stránkou sílí i Verin strach spolu s jistotou, že se k ní přibližuje mlhavé nebezpečí......
" Cítila strach. Teď už nešlo o polomrtve mouchy, hukot vichřice nebo o jakési bouchání na domovní dveře. Strach tentokrát vyvěral přímo z jejího nitra. Vyděsilo ji, co četla na stránkách tohoto rukopisu.
Neboť teď si už klinicky chladně a s bolestnou jistotou uvědomovala, že autor rukopisu píše o ní samé. Stále jasněji vycházelo najevo, jak se všechno shoduje : Jméno Veronika připomínající její vlastní křestní jméno, portrét, onen ruský tanečník, román, který sama před dávnými lety začala psát. "
Moje první setkání se severskou kriminální literaturou. Přiznávám, měla jsem velký strach, zejména v pasáži, kdy kdosi vsunul do dveří nůž a s jeho pomocí odstranil zastrčku. Pět hvězdiček.
Studijní pobyt české koreanistky v KLDR, stalinistickem skanzenu jihovýchodní Asie, kde ale nechybí ani humorný pohled na Orwelluv "1984" v praxi.
"Korejská lidově demokratická
republika lidem na Západě stále
připadá jako temné a mnohdy
děsivé " Půlnoční království ".Jako
země, která je po desetiletí
ovládána naprostymi psychopaty,
přičemž propaganda a kult dynastie
Kimů je natolik absurdní, že se nedá
brát vážně. "
"Je to tady. Konečně budu mít
možnost studovat na nejlepší
severokorejské univerzitě.
Univerzitě Kim Il-songa. Trocha té
propagandy v praxi.Pro někoho
noční můra, pro mě splněny sen"
Ovšem té propagandy bylo i na zdravého jedince přece jen trochu moc.
"Celý život jsem razila heslo Charlese Bukowského : Svět patří těm, co se neposerou. S tímto mottem jsem podala žádost o studium znovu. "
Paní Spitalnikova, všechna čest. Nejenže jste napsala skvělou knihu, ale podařilo se vám zachovat si duševní zdraví. Ja bych po týdnu v tomto Absurdistánu byla hlavou vzhůru : Buď bych se usmála, nebo, a to je pravdepodobnější, zesilela a předvedla volný pád z věže Cucche.
Slunný den ve Švýcarsku. Zatímco pohodlnou vilou zní tóny Albioniho Adagia, v odlehlém koutě rozlehlé zahrady si ve vlastnoručně vykopanem hrobě přiloží předčasně duševně zestarla žena hlaveň pistole k hlavě. Klid švýcarského léta rozvibruje výstřel......
O pětadvacet let později je izraelský restaurátor a zároveň agent izraelské tajné služby Gavriel Allon požádán o zrestaurování známého Rafaela portrétu, jehož majitelem je bohatý švýcarský bankéř. Když dorazí na místo, nachází majitele zavražděného...
Navzdory překážkám, které klade do cesty švýcarská policie, se Gavriel Allon rozhodně uvěřit svému instinktu tajného agenta a pouští se do pátrání. Kdo měl zájem na likvidaci ctihodného švýcarského bankéře? S pomocí londýnského obchodníka uměním a dcery zavražděného bankéře, houslistky Anny, pomalu rozkrývá minulost. Ale v zádech je jim stín profesionálního zabijáka zvaného Angličan.......
Opět vynikající špionážní thriller doplněny nádhernou Albioniho či Saint - Sanse hudební tvorbou. Pět hvězdiček.
"Opico-tygro-had."
"Neuhybej pohledem.Musis mu čelit
napřímo. "
"Ať jde pryč. "
"Kam by chodil? Je to tvůj démon,
Miju. "
"O žádného takového démona jsem
nestala. "
"Musíš se s tím popasovat, Miju.
Nevzdavej to. "
"Nezvládnu to. Je moc velký. "
"Proč já? Proč to musím být já, kdo
se propadl do mezisveta? Proč to musím být já, kdo se pere s vlastním osudem? Proč to musím být já, kdo vrhne světlo na Stín? Proč se musí všechny tyhle věci dít zrovna mně?
Protože jsi výjimečna, vybaví si hlas otce, který není její vlastní otec, ale nedokáže však pro jeho vymyslet žádné jiné označení. Jsi hrdina. A teď bojuj. "
Co dodat? Jednoduše geniální.
Když se šestiletá Cindy brutálně zavražděna v nedalekém parku, její matce Gail se zhroutí svět. Pátrání po pachateli hrůzného zločinu navíc zpočátku nevypadá přiliš povzbudivě. Gail se navíc potýká nejen s depresemi, ale hlavně se silným pocitem viny, že svou dceru nechala hrát si v parku samotnou. Devětkrát se nic nestalo, podesáté bohužel ano.....
Zdeptana Gail dochází k závěru, že jediným řešením bude odhalit vraha sama.......
Marus13: Ačkoli se autorka nechala inspirovat příběhem Berty Antoinetty Masonove, první manželky Edwarda Rochestera, hlavní mužské postavy me milované Jany Eyrove, obě knihy od sebe jednoduše oddeluji. V "Janě" jsem pana Rochestera nijak nezboznovala : Uzavřeny člověk, který jen obtížně dokázal vidět v lidech to dobré a zahrával si s city druhych. Ať už šlo o samotnou Janu, nebo Blanche Ingramovou, teď nechme stranou její povahové vlastnosti. Ale byl za to po zásluze potrestán.
Edward se nezeni s Antoinettou Coswayovou z čisté lásky, to je zřejmé, ale těžko ho za to soudit, tak to tehdy chodilo. Jinak podle mého názoru jde o výborný román, z jehož stránek čtenář cítí salajici a vlhké teplo karibského ostrova, zoufalství nad sňatkem, z něhož nebylo úniku, i postupnou temnotu zahlcujíci mysl mladé ženy.
Renee, schopna právnička, Liz, sociální pracovnice. Dvě naprosto odlišné ženy, které nespojují spolecni známí nebo přátelé, povolání, koníčky, ale jejichž soukromý i pracovní život se v určitém bodě protne.
Liz se vyrovnává s rozvodem : Co se mnou není v pořádku, v čem je ta druhá lepší? Lépe rozumí jejímu partnerovi, když se vrací unavený domů? Je schopnější a napaditejsi v intimní oblasti? Nebo umí lépe vařit? Podaří se jí přenést se přes pochybnosti o sobě samé a navázat nový vztah?
Právnička Renee, Lizin protipól, má zdánlivě všechno, po čem žena může toužit : Výborně rozjetou kariéru, úspěšného manžela, krásný byt v petipatrovem kondominiu na Floridě.... Přesto nekontrolovatelně přibírá a s každým dalším kilogramem nabírá na intenzitě i její osobní a profesionální nejistota. Co jevv jejím případě důvodem? Do dlouhodobě nedobreho stavu rušivě zasahuje i přítomnost nevlastní dcery a sestry Kathryn......
Nejde sice o nejlepší z knih Joy Fieldingove, přesto se četla docela dobře, ale hlavně v sobě příběh Liz a Renée nese důležité poselství : Ne za všechny nepříjemnosti v manželství můžeme my ženy.
Li-yen, členka horského kmene Akha, vyrůstá v uzavřené vesnici daleko od čínského hlavního města, daleko od komunistické propagandy. Již v dětství o sobě objeví silnou lásku k pěstování čaje a všemu, co s touto plodinou souvisí, stejně jako lasku ke vzdělání. Jako jedna z mála je svými osvícenými rodiči poslána do školy.
Roky ubíhají, Li-yen dospívá a postupně dochází k citovemu vzplanutí k místnímu mladíkovi. Když se z nemanželského svazku narodí dcera, Li-yen ji před jistou smrtí ochrání tím, že ji nechává před vchodem do městského sirotčince. Potom už je pozdě: Dívka je dána k adopci kalifornskému páru.
I přes krach manželství se Li - yen snaží hledět do budoucna s optimismem. Vystuduje, stává se podnikatelkou na poli obchodu čajem a i přes počáteční nedůvěru ve vztah muze a ženy zakládá novou rodinu......
Ve vzdálené Kalifornii Haley, Američanka s čínskými kořeny, zatím objevuje svou lásku k čaji i zájem o čínskou kulturu......
Další výborná kniha čínsko - americké autorky, kde se snoubí dvě naprosto rozdílné kultury, dva politické systémy, aby nakonec objevily styčné body a postupně se uzavřely v kruh.
Hollywoodská star Sylvia Morenova ukončí svůj projev apelujici na posluchače finančně přispět na mentálně postižené děti. Jakmile však zmizí ze scény, oslnivý úsměv a soucitny tón jsou minulostí a projeví se pravda v celé své nahotě. Navíc vychází najevo, že Sylviin výlev byl zachycen na magnetofonovy pasek, který kdosi neznámý využívá k vydírání. Sylvie má mnoho co ztratit. Navíc osud si skutečně nevybírá podle postavení či krásy : Sylviina dcera Babs onemocní těžkým zápalem mozkových blan. Jaký bude další osud této kouzelné holčičky? Uzdraví se? Nebo se stane jedním z těch děti, pro než měla Silvia mimo světla reflektorů jen slova pohrdání?
Téma skutečně dobře zpracované, ale hlavně hodne zamyšlení.
Novinářka Norma Desmondova prožila v životě hodně : Coby válečna reportérka dala svůj život v sazku, když se pokoušela divákům a čtenářům přiblížit válečné dění v Bejrútu, které během let znepřátelené frakce proměnily v trosky,musrla se vyrovnat se smrtí svého přítele, francouzského novináře Pierra. Když Norma zjišťuje, že je těhotná, změní svůj životní styl a celkem spokojeně vychovává svého syna. Všechno změní den, kdy se Norma a malý Pierre vydají na nedělní představení v cirkusu.
Chladnokrevni zabijáci převlečení za klauny přemění cirkusovou arénu v jatka. A mezi mrtvými je i malý Pierre. Co je důvodem nelidského krveprolití? Kdo je za něj odpovědný? Norma se rozhodne pátrat na vlastní pěst a s vědomím, že nemá co ztratit, se pouští na velice nebezpečnou cestu.
Vynikající.
Babo : Hereckou byla její sestra Joan Collins, známá jako ta potvora Alexis z Dynastie. Take vydala několik knížek, dvě se mi dostaly do ruky náhodou, ale spíš nic než moc. Oj, já jsem prozradila, že jsem kdysi sledovala Dynastii. Nikomu to neříkejte.
Gino Santangelo je bohatý podnikatel, který ale svého jmění nedosáhl právě čistým způsobem. Nakonec ho jeho minulost dožene a Gino je nucen strávit sedm let mimo Spojené státy. Jeho podnikání převezme obchodně nadaná dcera Lucky. Když je jejímu otci po několika letech povolen návrat domů, dochází k blackoutu. Během temné noci bilancuji hlavní postavy své osudy a vycházeji na "světlo denní", což je paradox, i dávná tajemství, které by bylo lépe nechat spát........
" Děláte si, kurva, legraci? "
" Mohla byste se krotit ve vyrazech? "
"A to promiňte. Už nikdy neřeknu
legraci. "
Ačkoli šlo o dobře napsaný román, který se pěkně cetl, nesedlo mi prostředí plné násilí, v němž se odehrává.
Komu jsem fandila, byla Lucky, i když její slovník velké nadšení nevyvolává. Její otec Gino byl typický macho své doby, který otevřené vyznává názor, že ženy patří do kuchyně a do postele. Takže Lucky měla můj obdiv, že se vzepřela a dokázala své schopnosti na poli podnikání.
Lara má za sebou nesnadné dětství s nasilnickym otcem. Sama sobě slibuje, že nikdy nebude závislá na žádném muži, ani že nikomu nedovolí, aby jí ubližoval. Svému slibu dostojí - podaří se jí uspět
v oboru, kde se i dnes ženy jen obtížně prosazují. Přesto i ji čeká tvrdý pád, kdy hrozí, že přijde o všechno, co roky s tím největším úsilím budovala. Podaří se jí zvednout se a pokračovat ke svému dávno vytycenemu cíli?
Příjemná oddechovka, to ano, ale přece jen nijak výjimečně napsaný příběh, ke kterému bych měla potřebu se vracet.
Mladá Američanka Barbara se bláznivě zamiluje do íránského studenta, člena královské rodiny. Aniž by se jakkoli informovala o postavení ženy v tamní společnosti či o možnosti případného opuštění Íránu, plná růžových snů následuje svého vyvoleného do této monarchie.
Po okázalé svatbě se však opět opakuje tolikrát omílany příběh : Manžel se pomalu začíná měnit v patriarchalniho despotu, a po narození dcery Roxanny se onen krásný sen definitivně změní v noční můru......
Další blbka zamilovaná do muslima, ach jo. Jinak velice hezky zpracováno.
Ačkoli miluju indickou literaturu, tohle mi prostě nesedlo.