Janizoun komentáře u knih
Knížka, která mě v mém dětství minula. Četla jsem dětem (5 a půl a 7 let). Děti poslouchaly, líbilo se jim to. Připadá mi, že ačkoliv je kniha od 4 let, je v ní spoustu nesrozumitelných slov pro tak malé děti. Kdyby bylo na mně dám knížce dvě až tři hvězdičky, ale dětem se líbila, hodnocení jsem přenechala jim a dávají čtyři hvězdičky :-)
Tento zpěvník jsem našla v antikvariátu a jsem z něho nadšená. Je to školní zpěvník, který obsahuje 350 písniček, hlavně lidové, ale i country... ( je tam třeba i písnička od interpretů: Karel Kryl, Marta Kubišová, Waldemar Matuška, Nedvědi...) Také kniha obsahuje noty na klavír i akordy na kytaru, které jsou zde u každé písničky vyobrazeny, jak akord zahrát. Pro mě, pro fanouška hudby a kytary je tento zpěvník - učebnice něco, co prostě musím mít :-) Doporučuji tento zpěvník všem, zpěvu a hudby není nikdy dost ;-)
Tato knížka mě velmi zaujala, četla jsem jí dvakrát hned za sebou :-) Knížka je velmi zajímavá. Jedna z těch, kterou by si měli všichni přečíst a možná by bylo na tom světě i o trochu lépe ;-)
Všehochuť má v sobě opravdu "všehochuť" - obsahuje krátké dětské příběhy ze školy, z muzea, ale najdeme uvnitř i kouzelníka, dokonce i malé piráty z Karibiku...
Hodnotím s dětmi kladně, je to milé, občas vtipné čtení, které má na konci každého příběhu kontrolní otázku pro děti.
Dětem se čtení líbilo, ale na plný počet hvězd to není, na pátou hvězdu nám tam možná scházela ještě nějaká "další chuť " ;-)
Nějaký čas jsem přemýšlela co napsat a zda vůbec se mám do komentáře této knihy pouštět, ale tyto knihy jsou bohužel pro mnohé potřebné.
Dle mého názoru je tato kniha vhodná pro ty, kteří potřebují o této zákeřné nemoci informace. Kniha je totiž opravdu velmi dobře a velmi srozumitelně napsaná.
Doporučuji ji číst jen těm, co potřebují informace o této nemoci.
Všem přeji štěstí a zdraví, aby toto čtivo vyhledávat vůbec nikdy nepotřebovali.
Tyto ďáblem psané dopisy určitě nutí hodně k zamyšlení. Vtipně, ale přesto děsivě autor píše o dobru a zlu. V každém z nás je nějaký pokušitel, ať ho nazýváme jakkoliv. Je jisté, že na světě bylo, je a vždycky bude dobro a zlo, ale záleží na každém z nás co si vybereme bez ohledu na to, jestli nám něco našeptává ďábel, nebo kdokoliv jiný.
Knížka je nejvíce určena věřícím a ačkoliv jsem v mládí chodila pár let do kostela zpívat, cestu k Pánu Bohu jsem si nenašla. Přesto jsem si knihu moc ráda přečetla. Toto čtivo je velmi zajímavé, ale nebyl to úplně můj šálek melty, ale za to ani sám ďábel nemůže :-)
Andrea Bocelli popisuje svůj život formou vyprávění. Při vzpomínkách změnil jméno nejen sobě, ale i dalším zmiňovaným. Příběh je poutavý i dojemný. Životní příběh vynikajícího pěvce mohu všem jen doporučit. Děkuji "Mája777" za její pěkný komentář, bez ní bych knihu neobjevila. Jsem moc ráda, že po dlouhém shánění této knihy, už i tento pěvec má čestné místo v mé "hudební" knihovně.
Andrea Bocelli mně vnikl do srdce jako Amorova střela nejen vynikajícím zpěvem, ale nyní i svou úžasnou osobností.
Hezky pojatá kniha, učí pozvolna děti výslovnosti. Pohádky - příběhy jsou vždy zaměřené na nějaké problémové písmenko. U každého příběhu je napsané na jaké písmenko se zaměřuje a které písmenka neobsahuje. Dětem se čtení moc líbilo. Potřebuji procvičovat mladšího syna a to bylo a je horší, nechce se mu a nebavilo ho to, ani touto cestou, ač jsem se moc snažila všemi způsoby. Ale pevně věřím, že tu pořádnou mluvu nakonec dáme s knihou i bez knihy ;-) Tuto knihu určitě doporučujeme.
Anička a flétnička nezklamala ani do třetice všeho dobrého či zlého :-) Dětem i mně se poslední třetí vyprávění o Aničce moc líbilo. Je to krásné čtení nejen třeba na dobrou noc, ale tato série o Aničce je i dobrou volbou pro malé začínající čtenáře. Knížky mají větší písmena, jednoduchý děj, tak se dětem dobře čtou a snadno pochopí o čem čtou. Vyzkoušeno u mé malé začínající čtenářky :-)
Moc pěkná kniha, s moc pěkným názvem a také s moc pěknou ilustrovanou obálkou. Je v ní příjemné, oddychové čtení pro ženy s milým příběhem. Hannah je čerstvě třicetiletá žena, které nepříjemné okolnosti s cestováním vlakem dávají šanci změnit její život. Jak její příběh a celé cestování dopadlo, jestli "může zlomek vteřiny změnit Váš život", jak se píše na obálce knihy, jsem si moc ráda přečetla. Myslím, že by se příběh mohl líbit ženám všem věkovým skupinám. Mně se líbil moc i když mi už klepe na dveře ....át let.
Kniha mě velmi mile překvapila, moc se mi líbila a dětem také (6 a 8 let). Je opravdu velmi poučná a krásně napsaná. Tuto knihu určitě doporučuji všem předškolákům i školákům prvního stupně.
Ze zajímavosti jsem si knihu koupila ve slevě a musím uznat, že na tom co se v ní píše něco je a nutí při čtení k zamyšlení. Mě osobně velmi obsah zaujal a to tento druh knih moc nečtu. Určitě si ráda přečtu i ostatní knihy od tohoto autora.
"Citát" z knihy:
"Hezký a perspektivní vztah potřebuje
vždy oboustrannou srozumitelnost,
předvídatelnost a jistotu.
Naproti tomu závislé vztahy
jsou založené na neustálé nejasnosti,
nevypočitatelnosti a nejistotě."
Tuto knihu jsem četla asi před třiceti lety a teď jsem jí našla v antikvariátu a musela jsem jí mít :-) Pro mě to bylo opět po letech velmi příjemné, vtipné počtení. Tato scifi kniha příběhů z městečka Guslaru se moc povedla a myslím si, že není až tak o mimozemšťanech, ale je hlavně o tom jací jsme my pozemšťané :-)
Tuto knihu jsem objevila v Levných knihách a jelikož jsem velkou milovnicí hudby a detektivek, tak jsem si jí zakoupila a byla jsem zvědavá jaká bude. Ačkoliv gramofonové desky sbírám léta ,též vymetám antikvariáty a gramofon si u nás neodpočine, se mi sice tato kniha docela líbila, ale není to tak nějak můj šálek "melty".
Je to příjemné čtení, plné spíše informací o hudbě, ale docela jsem se v knize v těch informacích "ztrácela". Není to typická detektivka a ani se nedivím, že má tak vysoké hodnocení, není špatná, ale já mám raději klasické detektivky.
Atomová baba je kniha vedená rozhovorem. Dana Drábová odpovídá nejen na otázky jaderné energie, jaderné bezpečnosti, odpovídá i na politické otázky..., ale dozvíme se něco málo i z jejího osobního života.
Rozhovor vede redaktor Radek Štěpánek a vysokoškolský pedagog Jiří Plešek a dle mého názoru se těmto dvoum osobnostem rozhovor víc než povedl.
Čtení se mi moc líbilo. Fyzika patřila mezi mé velmi oblíbené předměty a paní Danu Drábovou moc obdivuji a patří k mým oblíbenkyním. Některé názory této obdivuhodné ženy na dění kolem nás, na svět, máme společné, tak jsem si mnohokrát při čtení říkala, "přesně tak". Objevila jsem další vynikající knihu, krerá zapadla do mé knihovny, mezi ty nejlepší co mám.
Kdo touží trochu poznat naší vynikající fyzičku, skvělou osobnost této doby, tato kniha je určena právě pro něho.
"Jsem z českého maloměsta a na takovém místě se nejvíc dozvíte, když jdete do hospody. To žádné sociální sítě nenahradí. Takže jsem se naučila vypít si dvě malé piva, někdy i jedno velké a jedno malé a posedět mezi lidmi."
Pro mě je Dana Drábová nejen vzdělaná, chytrá, ale hlavně také úžasná žena.
"Študáci a kantoři - Z tajností žižkovského podsvětí " jsou dvě knihy v jedné. První kniha je kniha vtipných příhod - scének, je plná zábavy prvorepublikových "bojů" učitel - žák na střední škole.
Druhá je o žižkovském podsvětí s kriminální zápletkou a s geniálním detektivem.
Jako byl Fešák Hubert žižkovskej frajer, tak jsem se narodila já, žižkovská frajerka a tak pro mě byla i povinnost tuto knihu vlastnit.
Miluju tu dobu, také z té doby staré filmy a víc než krásně jsem si početla.
Kniha je napsaná tehdejším studentským žargonem, tehdejší mluvou, což byla pro mě pomyslná třešnička na dortu a tak toto čtení musím vyzdvihnout, protože tato kniha se právem stala skvostem mé knihovny.
Žižkovský podzimní večer rozprostíral svá šerá chapadla nad Spojenými státy žižkovskými. Hustá a neproniknutelná mlha, pověstná mlha žižkovská, sestupovala ze skalistých úbočí Židovských pecí a ploužila se hýřícími bulváry i zatuchlými uličkami, dosahujíc až k západní hranici žižkovské republiky, k viaduktu u Bulhara, kde z ní vyčnívala toliko bronzová, hrdě vztyčená socha žižkovské Svobody, stojící na rozhraní mladé republiky a dohasínající západní civilizace...
Takto krásně začíná příběh Z tajností žižkovského podsvětí.
V této knize nás autor seznamuje s pojmem blbec a s druhy blbců, s kterými se můžeme snadno potkat.
Hlavním úkolem této knihy, jak se píše úvodem, je zábava a pohoda čtenářů.
Nejúčinnější zbraní na jakéhokoliv blbce je humor, proto je v knize i humoristická příloha.
Tato blboterapie se mi moc líbila a mohu ji všem jen doporučit, protože bohužel každý z nás se s blbcem setkává, již se s blbcem sešel, nebo ho setkání s ním teprve čeká.
Každopádně všem přeji život bez blbců a když už na nějakého narazíte, tato kniha může sloužit jako nápomoc, s nadhledem a s humorem si s blbcem poradit na první dobrou.
Náš smysl života je radovat se z něj, usmívat se, mít dobrou náladu, prožívat vnitřní štěstí.
Blbcův smysl života je naopak zbavit nás úsměvu, aby nerušil jeho permanentní naštvanost.
Příběh dětí ze sídliště - Val, Davida a Kláry, kteří zůstávají doma o prázdninách, společně se setkávají a jejich pohled na události, které prožívají.
Val s Davidem se znají letmo ze školy a Klára se přistěhuje zpět na místo, kde dříve bydlela. Spolu s Davidem se znají ze školky, kam dříve chodila, ale s Val se teprve seznámí.
Val píše své zážitky do deníčku, David je vypráví, Klára píše kamarádce. Příběh nám ukazuje, jak každý z nich vidí stejné zážitky jinýma očima.
Dětem se čtení líbilo, na večerní čtení se těšily.
Dnešní doba si žádá moderní příběhy pro děti, s mobilem, s psaním sms..., raději se nebudu rozepisovat :-)
S nostalgií jsem si jen vzpomněla na úplně jiné čtení, na Vojtěcha Steklače a partu kluků z Holešovic, která mi leží v hlavě i v srdci dodnes.
Milé, veselé pohádky o zvířátkách, o údolí, ale i třeba o sluníčku, které jsou vhodné i pro první čtení se moc líbily nejen dětem, ale i mně. Na konci příběhu jsou i otázky, "kdo to ví, odpoví", kde hned zjistíme pozornost u našich malých posluchačů.
Krásné ilustrace, krásné čtení, knížka vhodná pro předškoláky a malé školáky, která se opravdu povedla.
Jak si sluníčko jednou pospalo
Poslouchejte, co se nestalo - sluníčko jednou ráno vůbec nevstalo!
Hodiny na věži už dávno odbily pátou, bing bing, už táhlo málem na devátou, ale po sluníčku ani vidu, ani slechu. Sladce spalo někde v mechu. Kdesi za horama mezi lesy. Spalo jako o půlnoci.
Přečtená druhá kniha od pana spisovatele Joe Hilla, kterého jsem ještě nedávno vůbec neznala a už vůbec jsem zprvu netušila, že pan Stephen King je jeho otec. Knižní mezery jsem doplnila, knížku si ráda přečetla a strašidelné povídky se mi líbily. Líbilo se mi, že nejsou až tak hororové, ale spíš byly záhadné. Pan spisovatel zdědil skvělou fantazii po svém otci a ráda si ho přidávám do mých oblíbených spisovatelů.