NymphMaeve komentáře u knih
Další příběh od mé oblíbené autorky, tentokrát jde o detektivku / thriller o ženě, která není sama sebou, má za sebou zlou minulost, díky které je pro všechny mrtvá a sama vlastně neexistuje. Je požádána, aby vypomohla s řešením záhadných úmrtí a i když má veliký strach, nakonec do toho jde. Od začátku jsem byla napnutá, hltala každé slovo a snažila se hledat mezi řádky. Hlavní hrdinka mi nepřirostla úplně k srdci, ale oceňovala jsem její sebekontrolu i schopnost si poradit. Naproti tomu jiné postavy mi byly nepříjemné, hlavně Robert a Tamara. Čtivost se knize upřít nedá, avšak jiné její knihy mne dokázaly dostat mnohem víc. Co mne nejvíce naštvalo, bylo neobjasnění její minulosti, tak snad se dočkám v dalším díle. Původně jsem netušila, že je kniha prvním dílem a proto jsem na konci zůstala zírat na otevřený závěr. Ale po zjištění, že bude pokračování se mi ulevilo. Série Beatrice Kaspary je rozhodně lepší, ale i tato kniha stojí za přečtení a těším se na pokračování.
Mám moc ráda hororové knihy od Darcy Coates, její série o strašidelných domech je naprosto skvělá. Jen bohužel knihy dost krátké a tak jsem byla nadšená, že si konečně trochu počtu a musím říct, že i přesto, že to není horor v pravém slova smyslu, je to úchvatné. Hned od první kapitoly jsem byla do příběhu zažraná a nemohla se odtrhnout, však kolikrát mi hrozilo, že přejedu svou výstupní stanici v autobusu či metru. Clare mi zpočátku přišla malinko jednodušší, ale časem jsem tento pocit ztratila a přilnula k ní, stejně jako k Dorranovi. Bohužel asi od dvou třetin jsem začínala tušit, co a jak se děje a nakonec se můj odhad víceméně potvrdil. I tak jsem ale s pocitem uspokojení dočetla, jen ten závěr? Chtěla bych vědět víc, co bylo dál a jak to autorka zamýšlela, pokud vůbec. Kniha je božská, úžasná a já jsem z ní nadšená. Už se těším, až se do ní za delší dobu pustím znovu, přeci jen doufám, že bych mohla malinko zapomenout a užít si napětí znovu.
Krásný a napínavý příběh mladé lásky. Romantický úvod a popisy přemýšlení lidí, stejně jako uctivého chování, mne nepřestanou okouzlovat. Vítězka mi od začátku přišla jako rozmazlená a unuděná nedospělá dívenka. Věřila jsem, že vše dobře dopadne a těšila se na šťastný konec. Budu se opakovat, ale knihy Vlasty Javořické zbožňuju a vždy se moc těším na další a další.
Krátký, ale moc krásný příběh dvou rodin - Kolářových a Bukovských, odehrávající se za dob totality. Jana a Marie jsou přítelkyně, a i když se jako ještě napůl děti, ne vždy dokáží vcítit do druhé, vyrůstají spolu. Mariiny rodiče se dostanou do nesnází a tak je vychovávána spolu s Janou a jejími bratry. Je krásné sledovat vývoj i osudy obyčejných lidí. Kniha je velmi čtivá i přesto, že neobsahuje moc zvratů v ději a napínavých částí, krásně plyne. Charaktery se vyvíjejí, vzájemně se od sebe učí a to pro mne tvoří tu poutavost v ději. Kniha je úžasná, stejně jako jiné autorčiny knihy. Děkuji za ně a těším se na další.
Opravdu recenze nelhaly, autorka nezklamala a tentokrát jsem si knihu opravdu užila. Zatímco předchozí díly byly malinko slabší než ten první, dům Marwicků je zaručeně hned v patách až možná na stejné úrovni. Rozsah je akorát, děj se rozvíjí velice rychle. Vyprávění máme z pohledu sousedky Josefiny, ze které se ihned stane kamarádka Anny, nové obyvatelky domu Marwicků. Že se tam dějí divné věci se ví, zvědavá Josefina však začne pátrat a narazí na ducha Helen Marwickové. Líbí se mi, že autorka to na tak malý rozsah knihy nepřehání s postavami, vcelku se tam kromě dvou hlavních hrdinek a duchů objeví pouze čtyři další a dvě jen úplně okrajově (max. 3 stránky). Je to napínavé, čtivé, přímočaré a velice poutavé. Nemohla jsem se odtrhnout a chtěla číst dál a dál. K vyvrcholení děje je dostatek prostoru, je dechberoucí a naprosto vás dostane. Místy jsem se docela bála, je to skutečně realisticky vykreslené, čtenář má pocit, že tam je také. Co mne ale mrzí, že tam na konec není věnován žádný prostor vysvětlení Helenina života, jen domněnky a soudy. Vysvětlení jevů a závěr samotný je povedený. Dalším minusem jsou ty občasné pravopisné chyby, pro mne jsou rušivé, ale zvládnu je přehlížet, když to není chyba vyjmenovaných slov (například: smít ze sebe v koupelně pach - to tam skutečně je, str. 135 první řádek). To je chyba korekce, ne autorky ani knihy samotné. Jinak je toto dokonalý příběh, jsem z něj unešená a pokud váháte, zda si knihu přečíst, rozhodně ANO.
Miluju Darcy Coates, její knihy jsou čtivé, napínavé, strašidelné a pohlcující. Takhle však byla jen čtivá. Celkem jsem zklamaná, protože ohledně rozsahu, oproti dalším jejím knihám, tohle byla skutečně jednohubka. Přečteno jsem měla za cestu do práce a z práce, takže jsem si celý příběh prožila během jednoho dne a nebyla jsem vyloženě nadšená. Myšlenky jsou tam dané velmi zajímavé, Tara s Kylem jsou hezky zpracované, avšak jakoby to autorku v určité chvíli přestalo bavit, utnula to zrychleným koncem a hotovo. Netvrdím, že by to nedávalo smysl nebo tam bylo hodně nejasností, to ne. Ale bylo to uspěchané, mohlo se tam objevit mnohem více akce a strašidelných prvků. Nebála jsem se ani trochu, nebyla jsem ani moc napnutá, tušila jsem, co se děje a co se stane. Myslím, že myšlenka příběhu měla větší potenciál a jsem trochu zklamaná z toho, jak to dopadlo. Nakonec mělo to spád, nenudila jsem se a věřím, že to nemuselo být tak uspěchané. Duch domu Ashburnů a Přízraky rodu Carrowů byly knihy úžasné a perfektní. Tajemství sídla Craven Manor mne nebavila tolik, ale stejně byla lepší než tahle. Nemůžu však hodnotit nižším hodnocením, protože si myslím, že i tak nám autorka dokázala, že vyprávět umí, má dost nápadů na další a další horory, jen doufám, že ty další knihy budou nápaditější, lépe propracované a celkově lepší a delší.
Má první zkušenost s Colleen Hoover, koupila jsem si dvě poslední její knihy, ale chtěla jsem začít s nějakými staršími knihami, abych mohla sledovat, jak se její tvorba vyvíjela. A nejprve jsem sáhla po Odvrácené tváři lásky. Od začátku byla kniha relativně milá, příjemná, četla se průměrně (ani hltavě, ani nenudila), ale celkem rychle se děj rozjel, že čtenář najednou nestíhá pozorovat, co se to vlastně děje. Prolínání vyprávění Tate v současnosti a Milese v minulosti postupně odkrývá, co je příčinou hlavní zápletky. To mělo rozhodně smysl a líbilo se mi to. Milostné scény se četly hezky, nebylo to nic obscénního ani vulgárního, naopak většina z nich je opravdu romanticky vyprávěná. A že jich tam nebylo málo. Každopádně jsem si knihu i rozuzlení užila, byla to pěkná zkušenost, i když na zadek jsem si z toho nesedla. Nebudu popírat, že slza neukápla a že příběh má nějakou sílu i hloubku. Už se těším na další autorčiny knihy a doufám, že budou minimálně stejně hezké.
Další krásný román Vlasty Javořické. Nádherná ukázka přemýšlení a žití v tehdejší době. Moc se mi to líbilo, tentokrát to nebylo ani moc smutné ani moc dokonalé, ale přesně vyvážené. Děj se odvíjel ve dvou rodinách zvlášť - rodina Pokorných a rodina Vlachových, jejichž osud je spojen, aniž by oni o sobě vzájemně více věděli. Nakonec se jejich osudy spojí a závěr mi vehnal slzy do očí. Ukazuje se zde síla svědomí i lásky a věrnosti. Fascinuje mne ten kontrast mezi skoupým a bezcitným Pokorným a vřelou, při sobě držící a milující Vlachovic rodinou. Kniha byla úžasná a na závěr mne také velmi dojala ediční poznámka, kde je zmíněno, že po desítkách let je tato kniha znovu vydána a přesto oslovuje i mladou generaci. Já knihu čtu po dalších 28 letech a i tak mne oslovila a velmi se mne dotkla. Autorka je skvělá a dokáže i po téměř sto letech od prvního vydání této knihy dosáhnout na duši čtenáře, ač se doba totálně změnila a i charaktery lidí a jejich chování jsou jiné, přeci jsem kouzlu jejích knih propadla. A určitě nejsem z mladé generace sama.
Krásný příběh, tentokrát s tolika zvraty, že jsem se vůbec nechtěla odtrhnout. Velmi krásně a něžně napsáno. Příběh zoufalství, lásky, pokory, účty a vděčnosti. Stojí tu zde útlak v manželství a problémy s alkoholem proti účtě a pokoře. A že i odpuštění a srdečnosti je třeba, aby byli lidé šťastní. A co není ihned milované, může časem být. Je to psáno nádherným květnatým jazykem, milým a hřejivým. Mám knihy Vlasty Javořické moc ráda a tahle je jedna z nejlepších.
Vůbec jsem netušila, o čem kniha je, když jsem ji otevírala. A je to jedině dobře, protože bych po ní jinak nesáhla. Četla se hezky, děj rychle ubíhal a velmi mi zde sedlo vyprávění z pohledu mnoha postav, které na sebe krásně navazovalo. Kromě kostlivců ve skříni z minulosti se řeší i aktuální zápletka, ale vyřešení situace mne neuspokojilo, Sama mi bylo až líto. Ačkoliv jsem s většinou cítila, Zoe mi od začátku nebyla úplně extra sympatická, neuměla jsem se do ní vcítit, u Lucase mi to šlo lépe. Je tam zajímavě řešeno mnoho prvků od nových začátků, přes násilí, nevěru, rodinné trable i nemoc. Celkově je kniha nabytá fakty, věcnými rozhovory, emocemi a napětím, ale proložená nudnými dialogy i nepochopitelnými situacemi. Určitě si ji znovu nepřečtu, avšak času věnovanému tomuto příběhu nelituji. Další zajímavá zkušenost s něčím, co by mne nelákalo a přitom se mi docela líbilo. Nemůžu knihu vyloženě doporučil, ale jako nenáročná oddechovka to šlo.
Opět nádherný příběh, lehce vyprávěný avšak tak cituplný. Tereza i Marie mi byly velmi sympatické, s Terkou je trochu více cítila, protože každý má na sobě něco, co vyloženě nesnáší. Ivana a Tomáše jsem si také oblíbila, do koho jsem se však neuměla vcítit byla Lenka - vyhořelá a zoufalá osoba, která kvůli své vlastní chybě nenašla dostatek lásky ani pro dceru, ani pro manžela. A její chování na konci mne vyloženě nadzvedlo, nechápu, která matka by se takhle mohla zachovat. Mariin příběh mne dostal do jiné doby a mnoho jsem si z toho odnesla, zklamání nastalo až u epilogu a obsahu těch hledaných deníků. Asi jsem chtěla prostě ten nejpohádkovější konec. Příběh je poutavý, čtivý a potvrdila jsem si to, že autorka umí čtenáře zaujmout a krásně vyprávět. Střídání vyprávění z různých pohledů hlavních hrdinů mi nevadilo, hezky na sebe navazovalo a leccos doplňovalo. Vcelku mne kniha moc bavila a líbila se mi, oproti Lososu v kaluži jsem se nedokázala vžít a vcítit tolik, proto ty 4 hvězdičky. Každopádně se velice těším na další knihy autorky.
Téma knihy mne velice zaujalo, přeci jen je docela používané a chtěla jsem vědět, hak se s tím autor popasuje. Zpočátku jsem se do příběhu nemohla úplně dostat a i když byly zvraty a nové události v ději celkem rychlé a napínavé, nedostalo se mi to pod kůži. To samé detektiv Cody mi nijak moc nesedl, ani Megan. Asi bych s ním měla podobný smysl pro humor, ale jako člověk mi moc nesedl. Na druhou stranu Harriet a Malcolm jsou propracovaní velmi pěkně a v závěru mne rozhodně překvapila ta jediná informace, protože ta docela dost změnila můj názor na celou věc. Místy to bylo až moc nereálné a absurdní. Díky tomu přidávám jednu hvězdičku, prostě lehký nadprůměr, ale nic co bych si více zapamatovala nebo se k tomu musela vracet. Hezký příběh a příjemně napsaný příběh, rozsah měl tak akorát, četl se rychle, ale nedonutil mě se tak moc těšit na pokračování, že bych knihu nemohla odložit.
Musím říct, že už jsem jak sysel a musím doma mít všechny nové vycházející kuchařky od Fitreceptů. Po lehkém zklamání v Jak jíme zdravě v létě, kde jsem vyzkoušela jen pár receptů a zbytek se mi prostě nehodil do vkusu, tak tato kniha je pro mě novým pokladem. Vyzkoušela jsem už několik novinek a všechny jsem si oblíbila, dokonce některé již začínám obměňovat dle své chutě, aby se mi to nepřejedlo. Je to skvělá pomůcka především na kaše a podzimní hřejivá jídla z podzimních surovin. Zamilovala jsem se a mockrát za tuto kuchařku děkuji.
Druhý díl byl o trochu méně záživný, méně akce a obsahoval i více vyprávění. Obvykle druhé díly u trilogií bývají nudnější, takové proložky připravující čtenáře na velké finále. Avšak zde je to kompenzováno prohloubením příběhů prázdných a pochopením jejich společenství, aneb každá mince má dvě strany. Zklamaná ovšem určitě nejsem, podařilo se mi více sžít nejen s Leorou, ale i jinými postavami. Stalo se mi určitě vícekrát, že jsem nebyla v danou chvíli schopná Leoru pochopit, časem mi souvislosti došly a musím říct, že se mi mnoho věcí promítlo i do mého vlastního života. Svět, který příběh popisuje je mi blízký, líbí se mi a často si představuji, zda bych tam žít chtěla či ne a zda na straně prázdných či tetovaných. Rozhodně je nad čím se zamýšlet, nejvíce se těším právě na závěrečný třetí díl.
Kniha mne vábila už od jejího vydání, čekala jsem ale, až bude série kompletní. A hned jsem se do ní pustila. Koupě rozhodně nelituju, protože je to jedna z mála knih, která mne ovlivnila i v reálném životě. Už se moc těším, až se začtu do dalších dílů. Příběh je velmi pečlivě propracovaný, stejně tak i samotné postavy. Filozofie světa, ve kterém Leora žije je v něčem nepochopitelná a v jiném zase tak podobná tomu našemu, až se tomu věřit nechce. Postavy se vyvíjejí a o zvraty není nouze. K tomu všemu je ještě povídání doplněno pověstmi a legendami. Místy je děj tak napínavý, že se nechce odtrhnout. Leora i Verity mi moc přirostly, jako dobré kamarádky a i když vím, že cílová skupina jsou mladší čtenáři, mne kniha opravdu velmi zaujala a moc se mi líbila. Zamyslela jsem se nad určitými aspekty života a určitě mi přečtení dalo něco navíc. Jsem napjatá, jak si dále Leora povede, protože ten konec je skutečně otevřený k druhému dílu. Rozhodně doporučuji.
Tentokrát tři silné příběhy v jedné knize. Nejvíce mne zaujal ten první a nejdelší o Kristýně. Pomalu se rozvíjející děj se mi dostal pod kůži a musím říct, že mne i konec dostal. Velmi hezké zpracování doplněné poznámkami terapeuta tomu dodaly nádech jinakosti. Druhý příběh s náboženskou tématikou mi moc nesedl, ačkoliv jsem si na konci myslela cosi o boží prozřetelnosti a o kázání vody a pití vína. Poslední příběh zdravotnice Nadi ve mne vyvolal mraky rozporuplných pocitů. Na jednu stranu je to typická žena toužící po kariéře a dokonalosti, na stranu druhou jsem ji vůbec nemohla pochopit, až mi jí místy bylo líto. Na konci úplně hrozně. Ano, moc je zvláštní, jako oheň - dobrý sluha, ale zlý pán. I tak si myslím, že z morálního hlediska neprovedla nic tak hrozného, aby ji potkal takový osud. Ze všech knih této autorky tuto řadím někam doprostřed. Nejlepší není, nejhorší také ne. I tak si ale stojí za přečtení.
Úžasná kniha, ve které čtenář najde úplně vše, na co si vzpomene. Vesmírem a životem v něm počínaje, přes uměle vytvořené bytosti až k lásce, nenávisti, intrikám, zradě i neskutečným změnám. Příběh Nemesis a Sidonie mne hned pohltil, samotná myšlenka mne fascinovala a toužila jsem vědět více, posouvat se příběhem. Chvílemi jsem četla se zatajeným dechem a nervozitou si kousala prsty, za chvíli už jsem se zase jen usmívala. Neskutečně silné vyprávění plné nečekaných zvratů a událostí, autorka nedá čtenáři ani moment odpočinku. Postavy jsou vykreslené dokonale, některé z nich jsem nemohla vystát, ale brzy jsem změnila názor a oblíbila si je. Další jsou zase na první pohled "ti špatní". Vývoj postav je místy překvapivý a spolu se zvraty v ději se nedá ani minutu nudit. Kniha celkově na mne velmi silně zapůsobila a ráda si ji přečtu znovu, jen se teď odhodlat k přečtení druhého hůře hodnoceného dílu.
Úžasné zdravé recepty plné chuti a inspirace. Jsem za to velmi vděčná a zatím jsem neuvařila jediný recept, který by nám doma nechutnal. A to ani příteli, který se zdravým surovinám delší dobu bránil, našel si cestu k batátům, čočce i celozrnnému pečivu a těstovinám. Jsem nadšená a děkuji za to!
Úžasné zdravé recepty plné chuti a inspirace. Jsem za to velmi vděčná a zatím jsem neuvařila jediný recept, který by nám doma nechutnal. A to ani příteli, který se zdravým surovinám delší dobu bránil, našel si cestu k batátům, čočce i celozrnnému pečivu a těstovinám. Jsem nadšená a děkuji za to!
Hodně jsem se na tento horor těšila, už jen tématem, které nabízí a upřímně mne hodnocení jen více lákala k přečtení. Přeci jen město s vlastní čarodějnicí a prokletím, které nad ním visí je v rámci hororu originální a poutavé. Velmi krásně napsaný úvod do příběhu mne navnadil na napínavé čtení, které bohužel postupně opadalo. Časem se mi ani nechtělo moc ke knize vracet a pokračovala jsem jen po cestách, doma ne. Vyvrcholení příběhu jsem nečekala, i když popisy jsou velmi obrazné, nebylo to ono. Závěr je oproti tomu silně chaotický a vlastně bez vysvětlení. Sdělení konce není těžké rozšifrovat a přesto tomu mnoho chybí. K hlavním postavám jsem si nedokázala vytvořit žádný vztah či pouto, což je k jejich množství pro mne velmi neobvyklé. Bylo to pěkné čtení, ale dost tomu k dokonalosti chybí. Jsem asi trochu zklamaná, ale určitě ne moc. Mrzí mne, že ten konec je ledabylý, chaotický a působí odfláknutě. Mám silně rozporuplné pocity, přesto hodnotím spíše kladně.