Okřídlená li komentáře u knih
Hladová přání jsou v podstatě takové malé fantazácké Jméno růže. Jediný rozdíl je v rozsahu a v absenci několikastránkových pasážích o papežských schizmatech či sektách. Můžu vám zaručit, že se notně pobavíte. Mezi barvitými postavami to jiskří více než mezi fénem a vanou plnou vody a dialogy - ty bych obzvlášť chtěla vyzdvihnout - uspokojí i toho nejnáročnějšího čtenáře. Často se objevují podmořské reálie dokreslující bohatý svět, který se zjevně obejde bez profláklých držtiček elfů nebo nabručených trpaslíků. Z toho nemůsíte šílet, autorka si dala práci a vysvětlí vám každé slovíčko, takže nebudete muset uvažovat nad tím, co je robnice nebo tark. Jediné, co mě na příběhu opravdu naštvalo, byl konec, který podle mě vyzněl do prázdna. Jako kdyby si autorka dost vyhrála tím, že nás už dlouho "napínala" a doháněla k šílenství, a tak jen popustí uzdu, ať se iridek sám kočíruje.
Komiksová kniha je vyústěním dlouhé cesty mladého komiksového samouka Jaroslava Jiráka, kterého jsme měli možnost poznat v Kočasu 2010 jako autora povídky Soumrak. Zcela čerstvě na jeho blogu http://letajici.blog.cz/ vychází denní stripy, které obveselují malé i velké. Jirákovi nechybí smysl pro humor, ale ne vždy se vám dokáže trefit do vkusu. Jeho prvotina obsahuje na 300 vtipů, s nimiž jsme měli tu čest potkat se jeho hlavním působišti - blogu, a jedním bonusovým, který nikde nenajdete.Troufám si knihu komentovat ještě před jejím vydáním, neboť cestu Altaïra komiksáře sleduji už od jeho začátku. A myslím si, že nejen on má být na co pyšný. :)
Dexter - dojemný a ničemný ničitel iluzí. Vlk v rouše beránka, neznalý znalec, monstrum s tváří člověka. Jednomu je ho skoro líto, jindy závidí, jak nemusí nic cítit. Kniha sama o sobě je krásnou symfonií slov, baletem písmenek a hlasitým projevem myšlenek. Jen ne každému může vyhovovat provedení, zvláště potom, co jste viděli seriál. Osobně jsem postrádala klasický spád děje; v Dextrově podání i nejodpornější vražda vypadá jako kdybyste zpívali novorozeněti ukolébavku. Ale to neubírá nic na její kvalitě. Není to jen další řadová detektivka, kterou pro změnu píše sériový vrah.
Sborník pohádek primárně určených pro kulíšky (=mininka narozená dříve) se hodí pro každou krásnou dětskou duši. Rodiče zde najdou rozličné pohádky, říkanky od mladých či již známých autorů, které spojuje jedna věc - jsou to blogeři blog.cz. Osobně obdivuji to nasazení Edith Holé, bez které by tato kniha nikdy nespatřila světlo světa. Tak snad se dočkáme pokračování. :)
Germánská kniha je porno pro ty, kteří se, byť jen zběžně, zajímají o germánské bohy, runy nebo severskou mytologii. Jako jeden z mála, autor nabízí svůj vlastní výklad k Eddě (prakticky jediný mytologický zdroj) a předkládá před nás její moudrost. Kniha má i tu výhodu, že nehraje na pseudoodbornost, ale snaží se vysvětlit i laikům.
Pravda mě opravdu ani v nejmenším nezklamala a obsahovala dokonalý výcuc toho, co doopravdy znamená tisk a vůbec psát noviny. Zvláště jsem se usmívala nad proměnou slečny Rezámkové - z možné staré panny dokonalá reportérka.
Upřímně, na rozdíl od jedničky, jsem se dost pobavila a nesouhlasím s předchozími komentáři ohledně roztahanosti děje - nebyla větší než v prvním díle a na rozdíl od něj se tady objevily alespoň zajímavé postavy třeba v podobě tlusté groteskní goblinské kouzelnice Veky nebo hobgoblina "Jizváka", který mi byl hned sympatický. Ano, je to příšerná blbost, ale já nad ní strávila opravdu hezké chvíle a příjemně jsem se pobavila.
Goblin je zajímavá fantasy kniha, která se na první pohled neliší od těžkých nadupaných příběhů plných hustých magičů a egoistických princů. V prvních chvílích jsem se nemohla rozhodnout, jestli to autor myslí vážně nebo je to jen parodie. Druhá možnost u mě rozhodně zvítězila. A i když to dějově není nic moc, musím vám garantovat, že tohle vás určitě bavit bude. Kupodivu rozumné poznámky a připomínky zbabělého goblina Jiga vám vykouzlí nejeden úsměv na tváři a vy budete mít pocit, že se vám po tvářích prochází Jigův ohňový pavouček Ohýnek.
Dvanáct různě dlouhých příběhů, které podle všeho daly Márquezovi pořádně zabrat (psal je kolem deseti let). Pokud nevíte, co si od něj přečíst, tohle je brilantní volba, protože od každého tématu je tady něco. Magicky vás to vrátí do reality a vy, byť jen na okamžik, zatoužíte plavat ve světle nebo pocítíte strach při zafoukání větru.
Já mám opět další oblíbenou postavu. Doktor Zďáblikov, jediný mág, který má povolené porušovat příkazy a který se zabývá Posmrtnou komunikací (čti Nekromancie), je víc než příjemná náplast na fakt, že Mrakoplašovo jméno se zde objeví asi čtyřikrát.
Fotbal sice nemám ráda, ale co chtít od Angličana Pratchetta. Kdyby tak psal o hokeji...
Každopádně to není tak tragické, jak se na první pohled zdá. Výsměšek perlí a znovu mládne a jako okapal se na NU objeví jakýsi záhadný skřet, který ani skřetem není. Naštěstí jsou zde lidé, kteří ví, jak dosáhnout dobrých výsledků a to nejen při pečení Oráčova koláče. A mikrokroužková zbroj jede!
Komando mladých vojáků pod vedením slavného nesmrtelného seržanta Honzáruma dokáže zvrátit sebevražedné sklony vlastní země a... Nakopat příslušné monarchy do šoupátek. Z Pratchetta se nám stává feministka. Nebo radši feminista?
Úžasný výběr těch nejlepších erotických textů z dílen opravdových mistrů (Mácha, Nezval, Halas, Baudelaire, Éluard atd...) opatřených trefnými poznámkami pevnou rukou Karla Sýse alias Václava Spána. U něčeho budete znechuceně odfrkávat, něco vás třeba nabudí. Nejen k tomu, abyste zapátrali po onom autorovi a přečetli si celou knížku nebo sbírku. ;)
Základ psychologie v tom je, ale není to vůbec dobře podané. Chybí mi v tom něco víc. Jako učebnici bych to určitě nedoporučila.
Kniha, na které jsem vyrůstala. Docela se divím, že netrpím žádnou fobii z pavouků, hadů nebo štírů. Fotky jsou nádherné a velmi realistické. :)
Knížka se mi líbila, i když mě občas nudilo zamilované vrkání "Co má ta holubička dnes na sobě" a "Jak úžasný je její backhand ". Ze začátku se to četlo úžasně, ale potom to bylo méně stravitelnější. Trochu mi dělo problém vžít se do jeho zvláštního složitého projevu, ale když jsem se konečně začetla, dalo se to. Text je také hodně prošpikován francouzskými frázemi, kvůli čemu si u mě autor i vypravěč šplhl i když byl jinak hrozný hlupák.
Pamatuju si, jak jsem kolem této knížky v knihovně chodila s obavou mixovanou zájmem - kvůli obálky s hrozivým vlkem. Přečetla jsem si jí o pět let později a společně s celou sérií se mi zalíbila. Není to typ knihy, která se dostane do dějin, ale může vás naladit.
S Antigonou jsem se trochu přehmátla, ač mě řecké báje docela zajímají. Na můj vkus to bylo příliš vyšponované; dlouhé monology typu "ó já nešťastná!" mě vážně příliš nenadchly.
Velmi mě pobavilo přirovnání některých uživatelů k Malému princovi a dovolím si s tím nesouhlasit. V Tracyho tygru se neskrývá žádná pohádka - nicméně to vůbec nevadí. Já osobně jsem tuto knihu zhltla na jeden nádech (jak jen se to dalo u uklidňujícího tónu knihy), ale pořádně nevím, co si z toho mám vzít. Snad jen, že každý má svého tygra a měl by se o něj náležitě starat. Satyrická část o bulváru mě pobavila a dokonale vystihla skutečnost. :)
Překvapilo mě, že je to jiné než jaké nám to líčila učitelka češtiny. Moc se mi to líbilo včetně zasvěcených komentářů o soudu.
Jako komiks je to úžasná věc, nicméně mě trochu štvala nepřehlednost děje, která určitě nebyla způsobena mou nepozorností. Grafická část dokonale oslní a Batman konečně nevypadá jako dobrácký krerén se syndromem pečovatelky, ale jako hrdina. ;)