olle3 komentáře u knih
Nechápu špatná hodnocení. Nic extra jsem nečekal, ale kniha mě překvapila. Až na dvě nebo tři slabší místa si udržela mou pozornost a obzvlášť dramatický konec mne šokoval.
První, co jsem od něj četl a byl jsem příjemně překvapen. Během chvilky ve mě dokázal probudit jak napětí, tak pocit mrazení v zádech...
Kdyby byla kniha o polovinu tenčí, asi by mě i o polovinu víc bavila.
Kniha není tak svižná, jako jiná Eschbachova díla, to však není na škodu. Naopak, tím víc se čtenář do příběhu ponoří a hltá pak každou stránku.
Podle mě nejslabší díl, ale stejně dobrý. Škoda jen, že za tu cenu za dva dny přečtený.
"Střepina mi z hlavy trčela jak prostředníček rapperův." :)
K této knize jsem se dostal až teď, stejně jako k tomuto žánru. Jsem příjemně překvapen a, i když to není má parketa, mě čtení baví.
Zajímalo by mě, co z toho je pravda, a co fikce :) Zábavné čtení!
Pro mě druhý nejhorší díl série, musel jsem se nutit do dočtení. Avšak povídka od Libora Machaly na konci byla perfektní.
Jak tu někdo psal, Memoáry o díle od Kinga jsou v tomhle směru nejlepší, a já s ním souhlasím.
K tomuto spisovateli (a této knize) jsem se dostal přes knihu Poslední svého druhu, která mě doslova uchvátila. U Tkalců gobelínů mě ze začátku štvala absence hlavního hrdiny a nesouměrnost vyprávění, ale postupně jsem změnil názor. Tak, jak to napsané je, je to perfektní, vše postupně dává smysl.
Líbí se mi podrobný styl psaní, dobře se to četlo, napínavé. Akorát mi chyběla pointa nebo alespoň vysvětlení těch několika málo záhad, které v knize byly.
Není to zrovna můj šálek čaje, ale je to hezky napsané, párkrát jsem se zasmál a něco se dozvěděl.
První povídka dobrá, ostatní nic moc. Pro mne docela zklamání - některé povídky nebyly ani vtipné, bez pointy a připadaly mi docela amatérské.
Paráda. Líbí se mi Žambochův styl psaní - vtáhne vás do děje tak, že se nemůžete odtrhnout. Jsem rád, že JFK neskončil, jak jsem si po přečtení předchozího dílu myslel.
Musel jsem dát pět hvězdiček, i když to bylo vůči některým nespravedlivé. Nečekal jsem nic převratného a nakonec jsem to zhltl i s dvojkou na jeden dech. A ten konec mi ho už úplně vyrazilo. Mám rád tento styl psaní.
Já naopak musím říct, že nechápu, co na tom všechny tak bavilo. Já jsem se nenudil první a poslední dvě stránky, jinak jsem to četl spíš ze setrvačnosti. Navíc velké množství jmen a podle mě nedokreslených postav dělalo příběh jen zamotanější a spíš jsem se v něm ztrácel.