Olsovcova
komentáře u knih

Mám vydání z roku 1966. Udivilo mě, kolik rýpnutí do československého socialistického zřízení a ironie mu v 60. letech prošlo (čti prošlo přes cenzuru). Milá oddechová knížka a zároveň obraz doby.


Po delší době kniha, která se četla sama a vtáhla mě do děje. Oddychové čtení s trochou napětí a se špetkami životní moudrosti.


Ano, téma knihy je náhlá ztráta blízkého člověka. Pro mě to byla ale hlavně zajímavá sonda do švédského života. Opravdu se švédské ženy na prahu středního věku chovají jako české puberťačky? Z celého příběhu čiší vyprázdněnost života, bytí, které je založena na nikdy nekončící zábavě a kterému chybí práce a životní smysl. A to bez ohledu na přelomovou událost, kterou autorku potkala. I když je autorka mé generace, žijeme očividně v jiném světě.


Rozvláčné, měla jsem problém dočíst. Zdá se mi, že v "povinné literatuře" byla snad zařazena jen kvůli kritice francouzské církve.


Náhodný výběr v knihovně, který byl příjemným překvapením. Jsem ráda, že jsou stále čeští autoři, kteří se nebojí hrát si s jazykem.
Trochu mě iritovalo, že autorka zdá se volně zaměňuje biskupství/arcibiskupství a zavádí celibát kněží o pár set let dříve, než ho zavedla sama církev. Nicméně román je napsaný natolik čtivě, že láká k tomu dozvědět se o popisované době více - a to je skvělé.


Čtivé dílo. Spíše než o román se jedná o životní fresku života jedné ženy (a jejích předků a potomků).


Svěží zpracování klíčového biblického příběhu. Žádné sladké čtení.


Dokonale napsaná kniha, z které mrazí po zádech. Věrohodně napsané zážitky člověka, který trpí stařeckou demencí/Alzheimerem. Postupná ztráta identity, orientace...
Poznámka k posledním komentářům: Knihu jsem četla v originále... možná se něco ztratilo překladem? Poslední kapitola mi totiž přijde úplně jasná a zřejmá.


Náhodný výběr z knihovny. Narozdíl od ostatních hodnotících se mi líbila především první polovina (2/3 knihy). Zajímavá freska světa - takového, jaký by mohl být za pár století. Postavy v knize nejsou černobílé, jsou zachyceny jejich obavy, naděje, činy dobré i zlé. Text mezi řádky vybízí k úvaze o hodnotách našeho současného světa a života. Co dělá člověka člověkem, podle čeho hodnotíme své bližní, komu lze důvěřovat, jak se chováme k přírodě,...?
Poslední třetina je naopak jen opakující se řežba a politické převraty. To pro mě moc není :)


Kniha je není thrillerem, spíše turistickou příručkou příručkou po Praze a dějinami matematiky/fyziky nebo snad učebnicí kabaly? Lze jen obdivovat šíři záběru znalostí autora, profesí advokáta. Knize ale chyběl rozměr románu. Kniha působí jako 2 vsunuté dohromady - možná by bylo lépe napsat samostatnou knihu na základě popisovaných soudních sporů a druhou populárně naučnou.
Děj na mě působí násilně a nevěrohodně. Silně pochybuju, že docent lingvistiky bude z rukávu chrlit detailní znalosti dějin evropského ranného středověku, matematiky, fyziky a jejich historie... a advokát mu bude přitakávat, že to je přece jasné, protože tohle přece ví i on.
Škoda. Námět sám o sobě je zajímavý a v knize jsou i odstavce, která nutí k zamyšlení (jak dobrý román má).


Zajímavě pojatá kniha, ale... mohla by být tak o 1/3 méně rozsáhlá. Snůška náhodných asociací, z kterých jsou jednotlivé kapitoly sestaveny, se po nějaké době stává únavnou. Měla jsem pak trochu pocit, že se autorka snažila do jedné knihy za každou cenu dát všechny své znalosti z různých oborů.


Pro mě trochu zklamání... tři samostatné povídky, trochu násilně spojené vsuvkami o Eragonovi. Možná, kdyby dějová linie Eragona byla trochu víc rozpracovaná a dotaženější, tak bych knihu vnímala líp. České vydání je navíc frustrující velkým fontem a velkými okraji kolem textu - člověk tedy má při koupi falešný dojem, že si "počte", ale ve skutečnosti jen otáčí stránky a rozsah je to kniha na jeden večer...


Vtipná - a provokující. Poté, co se člověk přestane smát - je nucen přemýšlet nad novým úhlem pohledu na dávno známé texty.


Úžasná kniha - ale humoristickou bych ji nenazvala ani náhodou. Spíše dokument, o denodenních bojích ženy, která má malé děti a vysoké postavení ve firmě, která podniká v "mužském" oboru - a hledá sama sebe. Myslím, že pochopí asi jen člověk, který je v podobné životní situaci.


Téma zajímavé, hlavní hrdinka sympatická, po literární stránce příšerné :( Místy zmatené, nekonzistentní... možná knize neprospěla ani snaha autorky do ní vměstnat ještě i další témata. Působí to na mě až tak, že se jedná o kolektivní dílo několika autorů.


Rozporuplné pocity. Zajímavě zpracované náročné téma. Místy otrocký překlad (např. čeština zná "bouři ve sklenici vody" - ne "v šálku čaje", "nozdry" mají zvířata, ne lidé).


Kniha se příjemně četla a bylo znát, že se autorka nad vytvořeným světem, technologiemi a postavami zamýšlela a propracovala je. Bylo to příjemné odpočinkové čtení.
Na druhou stranu: asi v polovině čtení uvědomila, že na mě působí spíš jako sbírka povídek než jako ucelený román. Místy je možná zbytečně "moralizující", takovým tím americkým stylem...a také snaha vnést do děje homosexuální vztahy a všeobjímající lásku působila trochu křečovitě.


Kniha je napsaná svižně, pěkně se četla, i když některé pasáže se pořád dokola opakovaly a ne vždy byla zachována logika příběhu (SPOILER: opravdu už 2-3 týdny po velké břišní operaci může jezdit hrdinka s nadšením na koni?) a myslím, že příběh jako celek je poněkud překombinovaný...
Nejhorší je ale český překlad - nesmyslné fráze, jinde očividné slovakismy (nebo rovnou slovenský výraz). Když už má někdo potřebu vydávat slovenského autora v češtině, tak by měl zadat překlad někomu, kdo je schopen tyto dva jazyky od sebe rozeznat.


Kniha se dobře četla, ale... také patřím mezi ty, kteří nepochopili závěr. Ani, co autorka chtěla knihou říct. Možná je to tím, že japonskou kulturu moc neznám?
Také se mi zdá dost nerealistické, že by někdo nepoznal, navíc při pravidelném dojíždění, v autobuse kolegyni z práce (a nebo ženu, kterou pravidelně vidí sedět kousek od sebe).
Přebal vydání, co jsem četla říká, že vypravěčka není je stalker, ale že realita je mnohem komplikovanější. Tenhle příslib jsem vůbec nerozklíčovala.
Celkový dojem tedy rozpačitý...


Částečně kronika, popisující historii zámečku Vrchotovy Janovice, ale hlavně freska doby počátku 20. století - a doby krátce po 2. světové válce.
