ondra295
komentáře u knih
Billy Summers
Stephen King
Kingovi se tahle novinka skutečně povedla a dokázal vyčarovat asi nejvíce netypickou kladnou postavu, kterou jsem kdy viděl. Billyho nejde nemít rád, protože ačkoliv normami společnosti jeho jednání samozřejmě správně není, uvnitř tak nějak cítíme, že to všechno myslí dobře a fandíme mu. Kniha se láme ve své polovině - tím nechci říct, že by první byla horší nebo lepší než druhá, spíš jde o úplně rozdílné knihy. V první polovině Billy plánuje, připravuje a žije normální život, druhá je daleko více akční, přidává se Alice a sledujeme jejich putování po Státech. Líbily se mi obě a to moc. King umí kombinovat věci, které se k sobě zdánlivě nehodí a pořád zůstává autorem, kterého stojí za to sledovat.
Zločin a trest
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Tato kniha si opravdu zaslouží pověst, která ji předchází. Není jednoduchá na přečtení, ale námaha za to rozhodně stojí, protože Raskolnikov je skutečně jedna z nejzajímavějších hlavních postav, které jsem kdy poznal. Během děje se sám několikrát tolik promění, že ke konci už jde o naprosto jiného člověka než na začátku a jeho jednání je občas zdánlivě zcela iracionální, ovšem když člověk pochopí jeho osobnost a vžije se do tehdejší chorobné ruské společnosti (ne že by se na tom moc změnilo), tak je Raskolnikov rázem více pochopitelný. Nedá se říci, že by se s ním dalo sympatizovat, protože jeho morální kompas je značně pokřivený a poněkud reprezentuje tehdejší Rusko, které jakoby nevědělo, jakým směrem se vydat.
Celkově rozhodně doporučuji, protože tato kniha Vám pomůže alespoň částečně pochopit specifika ruské společnosti a jde o velice zajímavý vhled.
Stařec a moře
Ernest Hemingway
Je to klasika a kult, který se kolem této knihy vytvořil, je opravdu silný - i já jsem si ji tedy nakonec přečetl a našel v ní několik zajímavých myšlenek. Ovšem celkově je to hodně roztahané a je to něco, co by se dalo napsat daleko kratším způsobem. Hemingway poměrně často dokola omílá ty samé myšlenky a témata, proto kniha ke konci již není tolik zajímavá. Za přečtení rozhodně stojí, přeci jen je to kniha, na kterou najdeme spoustu referencí i v jiných dílech, nijak mě to ale neohromilo.
Nesnesitelná lehkost bytí
Milan Kundera
Nemusíte s Kunderou a ani jednáním jeho hlavních postav nutně souhlasit, abyste uznali, že tato kniha je zcela výjimečná. Kundera na zdánlivě banálním příběhu několika lásek, mnoha nevěr a velkého životního dilematu rozehrává s komunistickou mašinérií v pozadí něco velkého. Postavy jsou všechno, jenom ne šablonovité - není tu nikdo, kdo by byl morálně čistý, ale každý má běžné lidské chyby. A všichni se ženou za tím, aby mohli lehce proplouvat životem - ovšem až ve chvíli, kdy na tuto metu dosáhnou, si uvědomí, že lehký život není životem, který by šlo žít naplno.
Horalka
Alberto Moravia (p)
Opravdu silný příběh, který naprosto věrně a podrobně popisuje život běžných Italů během války. Bohatí měšťané raději prchali do hor a platili hory peněz za to, aby mohli bydlet v rozbořené a zatopené chajdě, která ale i tak byla bezpečnější než městské domy. Hrůzy války jsou popsány na vztahu matky s dcerou - která je nakonec obětí znásilnění jednoho z vojáků a obě ženy to zcela logicky navždy změní. Není to veselé čtení, ale rozhodně stojí za to, protože si člověk alespoň lépe uvědomí hrůzy války tak, jak je vnímalo civilní obyvatelstvo.
Evžen Oněgin / Евгений Онегин
Alexandr Sergejevič Puškin
Trochu depresivní pohled do života ruské smetánky, který se sice točí okolo romantické zápletky, většina knihy je ovšem spíše zpovědí o tehdejším stavu ruské společnosti. Tedy jejích vyšších vrstev, kterým sice fyzicky nic nechybělo, ale... No, nejlepší je podívat se na hlavní postavu Evžena Oněgina, který je svým způsobem prototypem tehdejší ruské venkovské šlechty - mladý, zhýčkaný, svým způsobem ztracený a zpupný bohatýr, který si myslí, že mu celý svět leží u nohou a díky svému na tehdejší poměry nadprůměrnému vzdělání je schopen dělat dojem na všechny okolo. Sám ale vlastně moc neví, co chce a jeho život pro něj samotného postrádá smyslu.
Uprchlík kříží svou stopu
Aksel Sandemose
Nedá se říct, že by se tato kniha četla vyloženě lehce - je tu spousta odboček od děje, složitějších úvah a děj navíc neplyne vůbec chronologicky. Pro lidi z našich společenských poměrů je tato kniha ale velice zajímavou sondou do naprosto jiné mentality - ano, Skandinávie se už změnila, ale tato maloměstská omezenost do jisté míry přetrvává pořád. Nazval bych to v podstatě socialismem v praxi, neboť je potlačována veškerá výjimečnost a člověk je trestán za každou svou odlišnost. Hlavní hrdina, Espen Arnakke, tuto skutečnost ze začátku akceptuje a když se proti ní vnitřně vzbouří, je za to tvrdě potrestán.
Proměna
Franz Kafka
Každý je svým způsobem nahraditelný, ať se snaží sebevíc. A lidé si od vás budou brát přesně tolik, kolik jim vy sami dovolíte. Tohle jsou asi dvě hlavní témata, která rezonují Kafkovou knihou - Řehoř Samsa, na kterém stojí finanční zajištění celé rodiny, se ze dne na den stane indisponovaným normálního fungování a čas ukáže, že ho rodina vlastně ani tolik nepotřebovala. Pouze ho zneužívali do té míry, do jaké jim to on sám dovolil - ať už svou dobrotivostí, nebo i jistým mesiášským komplexem, který u něj můžeme pozorovat. Toto všechno se ale mísí s tím, že chování rodiny vlastně chápeme - protože když se váš jediný syn promění v brouka, vídat ho každý den a starat se o něj působí poněkud depresivně.
1984
George Orwell (p)
Kdybych hodnotil čistě literární kvalitu, dal bych možná o jednu hvězdu méně, protože se to místy zbytečně táhlo a Orwell se zaměřoval na aspekty děje a postav, které nebyly zásadní. Ovšem za svou nadčasovost, myšlenky a jisté vizionářství si toto dílo rozhodně zaslouží plný počet. "Reálné" 1984 naštěstí v našem světě nenastalo, ačkoliv například Sovětský svaz měl k absurdnu poměrně blízko, naštěstí ho ale potkal pozvolný rozklad.
V dnešní době na mnoha diskusích čtu příspěvky lidí, kteří sotva dochodili základní školu, přečetli si děj 1984 na Wikipedii a ohání se výroky, kterými srovnávají děj této legendární knihy s pandemickým zákonem, lockdownem, EU a tak podobně.
Kdyby reálné 1984 nastalo, právě tito prostoduší lidé budou těmi prvními, kdo se stanou poslušnými součástkami soukolí, které popisuje Orwell. A tohle je budoucnost, které se musíme vyvarovat.
Kafka na pobřeží
Haruki Murakami
Moje druhá kniha od Murakamiho a její kvalita byla rozhodně srovnatelná s Norským dřevem. Je tu daleko více mystiky, která je zasazena do veskrze reálného světa a to v kombinaci s hlubokými úvahami hlavních postav dělá z knihy jedinečný zážitek. Děj sám o sobě je napínavý a poskytuje více otázek než odpovědí, což ale v tomto případě rozhodně není na škodu - chytrý čtenář si domněnky vytvoří sám a možná ani sám Murakami neví, zda-li jsou to domněnky správné nebo ne.
PS: V záplavě sympatických postav jsem měl největší slabost pro pana (paní) Ošimu, se kterým bych moc rád vedl debatu o smyslu života nad šálkem kávy od Kafky Tamury. :)
Faust
Johann Wolfgang Goethe
Rozhodně to není žádná jednoduchá četba, ale s podobným očekáváním jsem do toho i šel. První polovina se více odehrává v reálném světě a i přes nespočet metafor a odkazů na antiku se nijak složitě nečte, ovšem druhá část se odehrává z podstatné části v abstraktním světě, vystupují tu mytologické postavy a děj je pouhou metaforou, tudíž je občas nutné některou pasáž pro správné pochopení přečíst víckrát.
Každopádně Faust je klasika a Goethe do něho vložil nespočet hlubokých myšlenek, které jsou aktuální i dnes. Rozhodně je to kniha, kterou by si měl každý milovník klasické literatury přečíst.
Vesmír 2 - Hvězdy - Galaxie
Róbert Čeman
Pěkná kniha plná různých zajímavostí, rekordů a informací o méně známých tělesech ve vesmíru. Člověk se dozví věci, které by třeba normálně vůbec nevěděl a pro lidi, které zajímá vesmír, je tato kniha opravdu zajímavá.
Planety
Zdeněk Pokorný
Přehledná kniha s pěknými fotkami - je naprosto vhodná i pro někoho, kdo je ve světě vesmíru úplný začátečník a nemá žádné hlubší znalosti. Zároveň ale kniha obsahuje i spoustu zajímavostí, důležitých informací a poskytuje poměrně ucelený přehled o planetá sluneční soustavy.
Souhvězdí a jejich mýty
Vendula Dvořáčková
Krátká knížečka, která poskytuje různé zajímavosti a pověry týkající se těch nejznámějších souhvězdí noční oblohy. Kromě toho stručně popisuje historii vzniku jejich názvů a vzhledem k tomu, že to je taková jednohubka, rozhodně stojí za to přečíst.
Hvězdy a souhvězdí
Michael Vogel
Opravdu komplexní průvodce hvězdnou oblohou, který obsahuje snad všechny důležité a užitečné informace a měl by být nezbytnou součástí knihovny každého milovníka vesmíru. Kromě praktických rad k vlastnímu pozorování nebeských objektů jsou tu i různé zajímavosti a informace o nich, což z knihy dělá velice ucelené a komplexní dílo.
Náš vesmír
Jiří Grygar
Tato kniha už nejde jenom po povrchu, ale v určitých částech jde i více do podrobností - je to poměrně ucelené dílo, které člověku ukáže poměrně dost zajímavostí o našem vesmíru a ačkoliv třeba fotky už nejsou nejaktuálnější, drtivá většina z informací je stále platná. Pro milovníky vesmíru rozhodně stojí za to.
Vesmír: Hvězdy planety galaxie
kolektiv autorů
Opravdu jednoduše a přehledně vysvětlené základní otázky týkající se našeho vesmíru - je to asi primárně psáno pro mladší čtenáře, určitě to ale může být pro každého, kdo se byť jen trochu zajímá o vesmír a chce se o něm dozvědět nové zajímavé věci.
Nebeský cestopis
Jiří Dušek
Je to psané pro mladší čtenáře, ale jelikož jsem to četl jako dítě, tak mi to dalo poměrně dost znalostí, které bych jinak neměl. Zajímavý souhrn užitečných faktů pro někoho, kdo rád pozoruje večerní oblohu a klidně může být úplný začátečník.
Vesmírné objevy
Zdeněk Pokorný
Možná je to trochu divné, ale tuhle knihu jsem poprvé četl ve svých sedmi letech. Tehdy jsem úplně hltal všechno týkající se vesmíru - nedávno jsem knihu znovu otevřel a stále je poměrně dost aktuální a dobře napsaná. I nezasvěcenému člověku to dodá aspoň základní vhled do světa umělých družic a jejich poutě vesmírem.
Jeskyně černého ledu I: Meč stínů
Julie Victoria Jones
Je to trochu šablonovitá kniha, ve které se vyskytuje dost často používaných klišé - máme tady klan, umře jeho náčelník, jeho nástupcem je zlý barbar, který chce zabít syna původního náčelníka... A ano, z něj se pak stane hrdina. Je to trochu očekávané, ale nečetlo se to zle, děj poměrně rychle utíkal, jenom tomu občas chybělo nějaké překvapení.