opic 12 komentáře u knih

...letím
Vznáším se a plachtím,driftuju a pluju na vlnách euforie.Chtěl bych se zase vidět jako tenkrát na pouti...ještě jednou mami,plosím jízdu za tři kačky.
Zanechme minulost labutí poněvadž je tu Lunapark.V nostalgickém retro po časech stýskání v dospívání,jo to bylo tenkrát.
Postava jednadvacetiletého kluka nás provází zrovna obdobím kde se tzv hledá.Je to správnej kluk a tím nemyslím Mirka Dušína protože nekouří a nebo nemluví sprostě.Správný je myšleno jako,že nedělá některé věci protože to dává smysl a je to tak "správný".Dělá je proto,protože "správný" opravdu jsou.Žádné pozérství,nebo záminka kalkulu.To dělá s Devina Jonese ne zas tolik koplikovanou postavu,ale o to zajímavějšího hrdinu s opravdovou oproštěnou čistou duší.Od toho plyne zároven celé vyprávění až do konce s Kingovým strašením v závorce bubák.Mystika tak akorád.Celý ten dům hrůzy je tu spíše jako tajemná třešnička.Kapánek zavádějící obálka dalšího dílka,která nutí většinu Kingovců pořídit v očekávání řádného bubu efektu.Nekoná se.Nezastírám.Právě takové si vybírám z jeho tvorby.Reálnější a jak tak poslední dobou si uvědomuju i spíše to pozdnější období Kingovy tvorby.Skalní jistě prominou:) Není to kulervoucí sugestivní jízda.Tohle je zrovna taková věc,kde je vám tak nějak fajn.A i když zrovna nejedete na horský dráze,stejně si dost možná koupíte lístek a zkusíte ji.Není to Osvícení,je to Očištění.Veselý či smutný s příjemným mrazením na senzorech na vašem těle spuštěných.Ty postavy jsou jak živí,ale tak to už je klasika,spolehlivá kvalita značky SK.
Ted však rád bych vám podotknul,že ne v dálce stojí malý úl,ale i tentokrát autor zabrnkal na tu správnou strunu i opět čtivě se mu daří vyvolávat příjemné pocity s melancholickou náladou po vzpomínkách zavátých v nenávratnu...chtěli bychom vidět jako tenkrát podobně sfouknutou svíčku na dortu a zase plout vstříc nejisté budoucnosti.
Mike natáhl ruku a obrátil ji dlaní vzhůru."Plácneme si,at žijem si."

12 19.09.2018

Kdo nezažil "den blbec" ten jako by nebyl (nežil) ,ale žít se musí.Vítejte v dalším dámském psychu,alá realistická nejenom noční,ale i denní můra made in Stephen King.
Tahle hra však jednoduše nemůže být hororem a ani není.Rozuměno toto je čistá esence hrůzy a její samotná pravá podstata.Proč ? Tak znova.Každý průměrný racionálně uvažující tvor má jakoužto představu,že Auschwitz nebyla zrovinka all inclusive kdovíjaká dovolená.Stačí si jenom představit "hrůzy" ! ty ! ostrašující události toho místa.Mrazivé.Deprimující.Vhánějící slzy do koutku oka.Pocity jak žiletky.Bezbranost ve smyslu pomoci-nelze jakkoli učinit zadostiučinění.Nelze vyjádřit slovy.Jedno je však jisté.Nechtěli byste na tomto nechvalně proslulém místě strávit ani jedinnou noc.
Podobně se budete cítit ve smyslu tohle bych nechtěl zažít doopravdy.Vůbec se vám to nelíbí,ale stejně to budete číst dál.Přitahuje vás to.Co je tak magnetickýho na děsu.Cha.Takže doopravdy ted už jste v kůži hlavní postavy Jessie.A jak je jistě správně chápáno,hlavní postava je žena.Tedy něžné pohlaví co si o něčem přemítá.To si takhle ležíte na tom vynálezu co se na něm obvykle spí.Taky se tam dělaj jinší věci,ale to tu není až tak podstatný.Jste Jessicou a ležíte.Ve zkratce máte zaděláno na solidní stíny z vlastního JÁ a to doslova niterného.Vypadá to na jednoduchý děj ? Skutečně nic složitého.Ve výsledku je to jen složitě vymodelováno.Minimalisticky komorní jednopokojovka s výhledem na les z blízkého okna.
Obdivuju nejenom Kinga,ale jakéhokoliv kinga co dokáže z minima vytěžit virtuozní jednohubku na bezmála třista stránek.V podstatě taková literární one woman show.
Nášup v podobě vnitřních hlasů.Vlastních.Čili vlastní hlas kontra hlas toho hlasu plus jakésy temného já ženušky.Dále pak kamarádky a ještě temnej ufounskej a do toho zpátečky s flash backama vyztuženejma návratama do času ted,kdy upadáte do snu a někam zpátky a přemýšlíte jako někdo jiný a nevíte jestli jste to vy a pak.Pak ztrácíte vědomí a celý to jede znova.Doslova psychologická katarze a tohle mám na něm rád nejvíc a tady toho je požehnaně.Takže tyhle stavy Stephen zvládá na Topolánkovu jedničku,když píše a při tom zvedá třeba činku a ještě navíc jako bonus kouše do jabka řádně kyselého.Sem tam si kecne nákej ten román,že áno.Uff.Tak asi tak.To si tak říkám...ty brdo,to bude asi top Kingovka !
Bohužel nestalo se.Zabil to přepálenej konec a to jsem mu tak fandil.Jakoby to hodil do rychlovky-nějak to uzavřu,nejlíp dramaticky s nějakým tím tajemným rozuzlením navíc.Jak nemiluju,když se buduje něco atmosférickýho na téměř všech stranách v celý knížce a pak se to narychlo spláchne.Nezůstalo jenom u stínů a představ a to je kapánek škoda.Je to škraloup dost podstatnej,ale i tak je to silnej počin zřejmě slušnýho oddílu a to není málo.Jiný čtenář jistě třeba ocení a to je na tom to skvělý.Za Jessie a na tak malým dvorečku opět výceméně obdiv.
Zlaté heterosexuální obydlenstvo i jiné tohoto databázního serveru plných knih...ustelte si,načechrejte polštář a než usnete s Geraldovou hrou v něžném objetí vašich rukou.Usínejte hlavně s vědomím,že něco podobně takového se přeci vám nikdy nemůže stát.Stíny a hrůzy by měli jen příjemně mrazivě lechtat naši představivost spíše jen právě z knih.Kéž by to byla pravda.
PS.King vládne :-)

5 11.09.2018

Leje...
...z čela.
Pot.
Období deštů nepřichází.Rýsuje se zatím v nedohlednu.Je to snad nuda co mi nedá spát.Piju a někdy taky chlastám.Sluha:prý,co na to lékař ? Na korupci chlapče,je i doktor krátkej.Hmm...
Jedno z dalších líných odpoledních dnů.Jeden jako druhý.V tom přichází mírný větřík.Možná příjde změna.Ve výhledu na maidán se zatím zdá,že je vše tak jako jindy stále při starém.Ospalý pohled upoutala oprýskaná stará rikša.Působí pohozeným dojmem.To není však to jedinné co tu působí oprýskaně.Je tu zatuchlo.V ovzduší plápolá Union Jack a na něm vlají předsudky a zkostnatělost.Cokoliv změnit.Jste sami.Bude použito proti vám.Trocha pochopení a jiskřička souznění by lescos vyřešila...kapka naděje.Zdá se to,že to brzy přijde ...
Zdá se to ? V prvo Orwellovce se zdá máloco.Vše je skutečné a objímající skutečností.Vnitřní pochody s psychologií.Nejde o antiutopii ani alegorii.Poctivý román jak se patří.At už jste v místnosti,probíráte zdejší korupci.Na slavnosti domorodců.V pralese na lovu tygra.Na verandě s kopcem nudy.Nebo v místním pánském klubu,tam teprve ne.Jednoduše se tu nic nezdá.Jste pořád uvnitř.Jste tady a trávíte dny společně s obchodníkem Johnem Florym.Nedáte se zlomit morálkou ani vedrem.Dny strávené s Kareny,Indy,Kačjinskou komunitou a nebo s Britskými koloniálními občany či jinými etniky a národy.
Orwell tu byl a ted se díky němu ocitáme tam jako on.Na každém kroku.Sugestivně.S opravdovostí.Když to vře a skličuje.
Po silných deštích zůstaly v jedné kaluži dva páry pohozených sítěk na motýli.Někdy nebývájí kaluže jen od monzumu.
Však mohu znovu ted říct...byl jsem právě tam.
Barmské dny.

4 03.09.2018

Všechny lezoucí plahočící tvorové vzhlížejí k nebesům.Jde tu jak se říká o holej zadek,tzv o všechny a o všechno.
Leckterému mravenčímu pozorovateli (viz úvod této knihy) že se zdánlivě z počátku nic neděje...
Tak jako se jmenuje střední část tohoto pokračování...ano v tom je to KOUZLO.
Pozvolný začátek se z pomalými mravenčími krůčky drží stopy v řádkách a ani na příliš velký okamžik téměř nezadrhne v poutavosti i po velkých skocích napříč staletími je čtivou odyseovkou.Nedrží se ve stínu odkazů citovaných klasiků Asimova-Clarka nýbrž je jejich důstojným nástupcem...průměrných osm z deseti mravenčích rodin dokázalo potvrdit :)
Toto vyloženě globální dílko a to jsme u teprve druhého dílu není nijakým spasitelským soudným dnem nebo jednotvárným Brucem Willisem spíše takovým Willisem Brucem,který cestoval časem v nejmenovaném o mnoho levelů složitějším snímku a nijak zvláště z toho nebyl nadšen.Jednoduše prděti na ideály dovoleno.Alespon z počátku.Podobně je na tom hlavní postava Luo Ti.Ze situace do které se dostal nemá taky vůbec radost,nestojí o nějaké trable.Načež i později situace dosti zneužije.Nic není černobílý a ... a nic.Cokoli dalšího nemá ani za mák cenu vyzrazovat co se děje týče.Takže zásadně u této série nečíst anotace vážené mravenčí čtenářské bratrstvo.
První díl byl zajímavý.Byl z různých pohledů i postav.Odehrával se během kulturní revoluce i v jiné části vesmíru atd.Pestrá skládanka šmrncnutá epičností s levitující fyzikou až filozofií.Druhý díl a to musím říct a drze přiznat zároven je hlavně jiný.Více důraz na tu globální stránku,ale je to hlavně místy dost hustý sociapolitickomilitary story.Vskutku později drtící apokalypsa beznaděje pro každé mraveniště.Nebylo by však spravedlivé srovnávání mezi díly.Pro někoho bude Temný les vyrovnanější i třeba přímočařejším počtením.na rozdíl od Tří těles.Jednička rozjezdová úvodní připravující na epičtější zřejmě i akčnější dvojku.Jako celek tak i pokračování je ve skládance přesně padnoucí a zachovává i nadále zneklidnující deprimující prožitek co by...kdyby...jednou.
Nastavte tykadla i antény,dělnice i královny.Mravenci všech druhů i čeledí,je nás dost i jiných havětí...trojka to samozřejmě jistí.
Váš ANTZ !!!

8 18.08.2018

To se na pár stránkách začtete a najednou je konec.Tak to jsou povídky všeobecně.
Na začátku zachranujeme defacto uklidíme vesmírný prostor s astronutem Tichým.Přes bajky s fantasy prvky se dostaneme do druhé poloviny a to velice pestrého souboru dalších kratších Lemovek.Žánrovky s důrazem na nadsázku i žertíky.
To bylo tenkrát.Svět ještě neřešil nanotechnologie a klonování zato se tu setkáme se svíčkovou (ta mě dostala) která se dostane na oběžnou dráhu mateřské lodi.Sanatorium kde potkáte spoustu podivuhodných pacientů,jako třeba robota hypochondra či vědce který krmí labutě dráty i když klesají na dno.A proč ? Jednoduše proto,že rád krmí labutě.
Paranoidní časovka z hvězdných deníků Ijona Tichého jakoby dala vzpomenout na P.K.Dicka tak to je také zážitek.To je tak když potkáte své Já z pondělí zrovna v uterý a nevíte jestli se zjeví...No z toho pondělního se v noci z pondělka na úterý stal úterní a tak dále. "Nechápu".Nevadí,těší mě jsem zrovinka ted středeční :-D
Nadále se pokračuje kapánek existencionálně a levitující závěrečná Pravda Lemovka tot jak vyšitá.
Kdo ujíždí na tomto autorovy,stojí to za to.A hlavně taktně "zachranme vesmír".

5 20.07.2018

Mimozemská Lemovka s přesahem.
Jsou tu Koordinátor,Inženýr,Fyzik,Chemik,Kybernetik,Doktor.A to vám musí stačit.
Hned na začátku se spolu s posádkou v raketě zapíchnete doslova do země.Je to kapánek retro,takže se sluší jistě něco knize odpustit vzhledem roku vydání.Na bláznivé vynálezy zapomente a foták je tu prostě normálně fotákem.Poté již nic nebrání přímočarému vyprávění,jakoby střihnuté robinsonádou.Svižné,kapánek chvílemi popisné jinak však krystalicky čisté,nekomplikované,nezatěžující vás přehnanou psychologií,paranoidními stavy či něčím podobným.
Putování,objevování,tajemné odhalování,kontakt.To je to oč tu běží.Konečně entita která se nechová jako pitomci a hlavně nesmýšlejí v lidských měřítkách.Proč by zrovna jako my hovořili po anglicku a uznávali demokratické principy a poslouchaly Elvise.To patří do béček a jim podobným nekomplikovaným oddechovkám s anténkama.Typická Lemovština a taje setkání s něčím je tu teprve na začátku tvorby tohoto autora,ale díky za to.Více a více jsou mi podobná scífka bližší a sympatičtější.Opravdu zlaté časy.
Planeta Eden hlásí první kontakt s klasickou seznamkou nepoznaných společenství.Má to svůj půvab i stálé kouzlo do dnešních dnů s původní kvalitou myšlenek jak se sluší a patří.

5 10.07.2018

Není všechno vždycky tak,jak by si člověk představoval.
Něco se stane.Něco co vám překope váš dosavadní život.Odstěhujete se na zdánlivě opuštěné místo a svoji stresovou panenku si vezmete sebou.Začnete malovat.Dějí se tajemné věci.Kostlivci vylézají ze zaprášených skříní.
Opravdu to nechci zlehčovat.Poněvadž autor je mág psaného slova a dokazuje to i v Duma Key.Doslova i v tom co jsem od něho četl tak zde to hází co se týče psaní dost možná na zatím úplně nej výbornou.Ze začátku typický King jako vždy.Atmoška ostrova.Postupné seznámení s postavami a návaznostmi na různé členy rodiny.Tvoření malířských děl atd. tady zatím kvalita.Edgar,Wiremann,Elizabeth no to je výkvět samozřejmě jak jinak.
Ted se to však láme...
Jedna důležitá postava zmizí ze scény a u mě se dostavuje pocit omílání i natahování,no uvidíme.Bohužel se to nezlepšilo k mojí škodě.Nedokázal jsem se už více vcítit do příběhu načež uvadání mého pocitu pokračovalo.Jak začne efekt-je mi jedno jak to dopadne,mám zaděláno na čítací problém.Obvzláště u téhle knihy zamrzí.Další směřování děje ve mě nezanechalo kýžený zážitek a i to metafyzično tentokrát vyznělo na prázdno.
Kapánek vyžaduje soustředěné čtení a pozornosti na více než pětset stranách o trochu více než jindy.Ovšem King tu dokazuje svoje mistrovství to bezesporu bez debat.

3 03.07.2018

Ranná Dickovka.
Pokud jste si oblíbili a nebo jste už nějaký ten čásek fascinováni světem PKD...
Neváhejte.Je to jako tenkrát v dětství,když jste na půdě u dědečka našli starou truhlu s pokladem minulosti nad nímž se léta snášel jemný prach a po stranách se třpytí pavučiny v paprscích slunce a ve světelném kuželu ze světlíku se zjeví věci nevídané.
Zaprášenosti.
Mamlas je ze světa,kdy ještě Dick nebyl ještě Dickem Ubikovým ani Androidi ještě v té době nesnili o elektrických ovečkách.Pokud vás jakkoliv spisovatel uhranul at už literárně či svým pozoruhodným životem (zatím dosud nezfilmovaným) patrně vás bude zajímat i Mamlas.Ve dříve vydaném Králi úletů je sice literárně pestřejší i komplikovanější zápletka,ale i zde je neudržitelně stoupající napětí s atmosférou neodvratného,kde autor opět boduje.Zdánlivě nic příběhově vyjimečného,ale ... Vzhledem k době vzniku a samotného zasazení má však jistý punc vyjimečnosti.Psychoška ve smyslu - něco se odehrává v hlavě s autosugescí vysněného přání vyplněného a skutečnost se samozřejmě vyjeví jiná a lescos se tak odehrává jinak než bylo původně v prvním plánu.Je v tam i cosi a je tomu dnes těžké uvěřit,něco lehce kontroverzního.Na tehdejší dobu je tam jedna dámská postava dosti volnomyšlenkářská.Dick už tady drobounce koketuje se svými oblíbenými tématy se kterými se v pozdější době proslavil.
To bylo tenkrát,když jeho reálnější věci nechtěli vydávat a za jeho života tak text spatřil jen málokdo,jestli vůbec někdo.
Laskavý fanoušek může brát přinejmenším i jako studijní dílko zajímavého autora a pak necht si pomyslně dá hvězdiček více než pět :)
Dobrá trefa nakladatelství Argo.
V truhle se toho skrývá určitě ještě mnohem více ...

8 18.06.2018

Stopy v prachu.
Našlapujete.Otisky podrážek ve věčnosti měsíčního povrchu.V tichu vákua.Práh vaší staniční lunární základny je na dosah.Opucovat obuv v přetlakové komoře.Ten prach je všudepřítomný,už je na čase vyklepat filtry.Vysvléci se z kombinézy do tepláků (nezáleží kolik je na nich pruhů) a šup do bačkůrek,kterým se tady říká posměšně měsíčky.Po Lunární obchůzce si sednout do ušáku a začít číst třeba tuhle záležitost od Charlese Clarka.Ta představa.Až se jednou nějaký návštěvník (měsíčnan) tam k ní dostane a začne v ní listovat třeba v Digi Knižní Databázi Měsíční Knihovny Tycho.To bude vskutku Hard.
To bylo tenkrát v tom šedesátom prvom,kdy na měsíci ještě neměl pobočku Mekáč.Cože ? Říkáte,že tam není dodnes ? No to ještě neznamená,že si tím budeme kazit zážitek z téhle ranné Clarkovky.
Tady se jde přímo na věc.Šup lidi do plechovky.Bác.Čekat co se stane.Jak to vlastně všechno vůbec dopadne ? Pasáže v popisu měsíce a situace pasažérů uvnitř jsou zdá se nejsilnějším tahounem Měsíčního prachu.Technické pasáže v druhé půlce o samotné záchraně a hledání.Nekoplikovanné,bez zbytečného dramatizování.Čtivě,lehce poplatné době vzniku,ale to není absolutně na škodu,spíše naopak.Bez vyloženné akce,násilí a explozí jak za rytmu střílejících poutových maringotek do terče.Na takové věci tu není místo.Plné Clarkovského optimismu a lidské naděje jako takové,to je tu oč tu běží a ono to funguje poněvadž je stále svěží.
Až jednou procitnou a bytosti z planety Země se ocitnou.Tam se jistě stanou ty věci podobné jak v hlavách snílků i fantastů.

Bzzzzzzzzzzzzzzzz
Zas jeden a tady další.Devátej,desátej.Celý hejno,doslova komáří společenství pomsty s celými rodinami.Tlupa nadrženejch zabijáků.Touha po vaší krvi.Vycucaj vás doslova za živa.Fakt tyhle potvory jsou za všechny Soukupy jako v TV.Proč si lidi vymejšlej mutanty,když je tady tohle.Aspon jednu plácačku,no tumáš,plesk.Hmm ten má tuhý kořínek,ten se nedá.Vysávaj sosaj a nedaj pokoj.A ke všemu začíná pršet...
Jste děvčátkem.Jste v neznámém.Jste osamocení.Je to beznaděj a stesk.
Rozčarování.Neúplná rodina.A ke všemu zase ti otravní komáři...táto tati moc mě chybíš.Není vám dobře na těle ani na duši cožpak tohle není samo o sobě o strach ? Přinejmenším o psycho pochody v takovém prostředí jako je divočina a co teprve když slunko zhasne.Tma dokáže divy a lidská představivost udělá své.Když je hlad...zhltnete i to o co normálně nezavadíte ani pohledem a to se teprve potom dějí věci.Stromy ožívají,les ohýbá vaše myšlenky,je vám kolem osmi let a samota je všeobjímající.No není to děsivá představa ?
King se nezapře.Ve volném tempu až doslova lesně komorním dramatu,který vás sice ne zrovna úderně bude drtit (těch dvěstě stran je akorád) ale můžete ho brát jako autorův odskok a další z jeho experimentů.Chtěl si dost možná tak nějak odpočinout a zase zkusit něco jiného.Kapánek tam mohl být rozvinutej víc ten vnitřní svět a věci okolo minulosti (Trisha a její rodina) mohlo být zaděláno na slušnou psychárnu a tak ve výsledku jde spíše o takovou příjemnou jednohubku a vůni jehličí si už musíte představit popřípadě domyslet,ale tak je to u Kinga snad vždy spolu se čtenářovou imaginací poněvadž les je v pohodě,akorád ten svět okolo je horror.
Jednou takhle zabloudím při sběru lesních pokladů.Tu náhle tma na spadnutí.Panika ? Klid ? Medvědi ? Blbost ? Paranoia ? Stíny ? Strach z budoucnosti? Jak dlouho budu ? Tu světýlko v dáli...
Ale to už je zase jiný příběh. Tak se snad neztratíte jako Trisha McFarlond.Zatrolení komáři.Fakt děsivá představa.Brrr.To by se jeden z toho svrbění zbláznil.

15 01.06.2018

... to my jsme jednou tu troubu strašně rozhicovali a viděli jsme neuvěřitelný věci - Jára Cimrman ze hry Vizionář.
Kupte lidičky,kupte.Kupte vodu balenou.Ve velkém,malém i středním balení.V růžolícím i zelenobrčálovém provedenní.Do každé domácnosti,zaměstnání i pro chvilky odpočinku.Od Evropy do Afriky uhasíte vaši žízen.Pít je zdravé a čisté pro vaši duši.Doporučenná dávka okolo tří litrů pro každý den pro každého jedince bez rozdílu.Minerály do vašich těl dodává společnost ... Situace ve střední části světadílu přibližně počátkem 21.století. A voda z kohoutku kape,kape,kape.- ukázka z knihy Teorie konzumu.Ještě mi nehráblo to je jen začátek.
Spolu s Aldousem Huxleyem nastupujeme do hypotetického stroje času.Do časů kdy se potomci nevytvářejí klasicky doma po staru.Vašim sexuálním touhám je dovoleno neomezeně brouzdat.Klasické partnerství vymíceno.Semeniště pokroku a svobody na vzestupu.Identitu dostáváte hned při stvoření,vývoj jedince ztráta času.Rodina už není základ státu.Stud není na místě.Vítejte v dokonalém světě plném štěstí.Kdo by o něj přeci nestál ? Co to ,co to stroj času se nám kapánek porouchal je teprve datum s rokem 1932 kniha dostavá jasnější kontury.Vize se nestala skutečností,budoucnost neexistuje,už ji máme.
Dost zásadní dílko.Bez zbytečných průtahů čtenáře vtáhne do dystopického světa.Postavy jsou načrtnuty pro účel sdělení bez přemíry psychologie a účel splnují pro vyznění celku přesvědčivě.Náčrt světa je někdy skutečně plasticky drtící.Až do samého závěru se nedostane čtenáři lichotivého optimistického počtení.Občas něco špatné je k něčemu dobré.
Jaká je cena za to přežít,stát se součástí a nezešílet.
Tak trouba nelhala,rozhicovala se.Poté se staly neuvěřitelné věci...

14 02.05.2018

O věcech nadpřirozených...paranormálních...si nechte zdát,tady se jich nebudete bát.
Spíš o věcech nepřirozených.Bojím se to říct.Zlých,zlých nepěkných věcech.Pokud máte aspon jistý přehled slušnosti.Jistě.O věcech o kterých pohrdáte.Nechápete,ale jsou tu.O věcech opovrhujících,které jste nezažili a když už tak...O tom vám bude vyprávět hospodyně z ostrova Little Tall.
Obklopeni strachem z bližního svého.Noční můry v rodinách.Ulice.Stromy.Sloupy.Chodníky.Trávníky.Co se děje kolem za bezpráví.
Nesouhlasíme,nepochopíme-Stotožníme,rozumíme.Je čas Paní Claiborneová i váš.Prosím za všechny.
Slunce už je vysoko.Bílý ubrus jako padlý sníh.Rozlitá sklenice tu neměla být.Vítr přestal ohýbat větve.Ticho.Zdánlivě.Tu náhle...
Co se děje doma.Co se doma upeče tak se taky sní.Známý,sousedi ti však příběh jen letmo zahlédnou.
Silná neobyčejná lidská opravdová plná obětavosti a lásky to je postava Dolores a to je její příběh (výtečný King) o tom jaké je to být v dobrém Mrchou.Když už vám nic jiného nezbývá.Zlo nechodí po horách ani se neukrývá v podobě zombie.Zlo je pořád jenom zlo...
...v nás,ale jinak pěkný smutný vyprávění.
Zlo se taky ukrývá v knihách!!! Ano v podobách anotací na obálkách.A tady to není na potlesk,spíše na průple ... doporučuju nečíst :)

12 30.04.2018

Z palubního deníku 18.4.20 ...
Jestlipak se stihnu vrátit domů na svátky.Nic není jako dřív.Rutina.
Nitra astronautů jsou vrtkavá.Letím si vesmírem a je mi smutno.Jsem sám jen se svým svědomím.Letím si a dělá se mi špatně.Žádný poryv větru téměř žádné vibrace,jen cítím hluk tahu trysek a cvakání chytrých přístrojů.Vykouknu z okna a vidím téměř úplný hovno.Rozmazené kotoučky hvězd.Prázdná raketa a já uvnitř.Prázdnota nicota samota,jen mé myšlenky.Vzpomínky na minulost,když robot zarytě mlčí...co vlastně dělám ? Letím a nebo pluji.Tak či onak,jsem každopádně v prostoru kosmu.Takový je život vlka.Moře hledá svůj druhý břeh tak jako já...býval jsem Pirxem.
...a Pirx je pravověrným a původním co dříve bývalo Sci-fi.Lem je toho důkazem.Pár retro momentů nechá nádech dobývání kosmu a jako celku nostalgickou auru.At už si strávil mnohdy chvíli na Měsíci ve stínech kráterových středových pahorků nebo ve společnosti téměř vždy spolehlivých Robotů,jistě mi dáš za pravdu,že spolehlivě funguje i po tolika letech.Bez výstřelů nebo krvelačných hord mutantních bytostí v rytmu světelných mečů.Neotřesitelné Lemovy vize jsou tu dál.K pobavení i zamyšlení.Psychologičtější,lidštější vesmír bez příkras a berliček.

...z archivu osobního Pirxova průvodce
...za úsvitu expanze vesmírných cest
...pamět robota třídy NUEVO PpP 2018 ...přenosový záznam...konec...

5 24.04.2018

Dokud neusnete...přichází spánek.
Stal se nějaký malér.Jako v Mléčné dráze.To byla více méně nehoda,ale dnes večer,když čtyřmi dlouhými doušky láhev dopíjel,to byl záměr.Mysl je tabule.Chlast mazací houba.
Dannyho patálie v úvodu.Odvykačka,Hospic a události na pokoji s postavou animální čtyřnožky.Tak tady je autor jistý jako vždy.Je na něj spolehnutí v navazování stavu neveselého až truchlivého.Tísen je všudepřítomná.Druhá půle se mění v jakési pátrání po komunitě a naopak.Danny kapánek mizí ze scény a není ani tak ústřední postavou.Někdy se to zdá takové předvídatelné bezradné a opakující.Na takovém rozsahu to opět,ale zachranuje jistěže právě King.Pro mě špička ani ne tak závěr,spíše jakýsi epilog.Poněvadž jednoduše rád píše,ale hlavně umí.Ve výsledku chybí ten pověstný efekt čtenářova rozkladu motající se ještě dlouho po dočtení.Trošku zamrzí odklon od Dennyho,věci okolo zla v lidském nitru a další osudy s Doktorem i Azziem v hospicu.Chtěl jsem příliš,právě to mi chybělo.
Bylo by nespravedlivé porovnávat s Osvícením.Jak sám autor poznamenává...vše se mění.Na druhé počtení se vám i spousta jiných knížek může zdát pocitově jinačí.Nikdy už nebude to poprvé co nás dostalo do kolen.Autor si dopřává co ještě nezkusil,přirozený vývoj.Udělal si jistě radost jak sobě tak i fanouškům pokračováním proslulé knížky a to není zas tak úplně marný.

7 24.04.2018

To se tak někdy stane.
Dicka není nikdy dost.Ale stane se to.Tak nějak dřív nebo později čistě začnete porovnávat.Tady to dopadlo na neurazí ani nenadchne.
Začátek zajímavý postupně se pozornost ne až tak podle přání vyplní.Avšak závěr...závěr nezklamal.Ten je jednoduše dá se říct Dickovsky typickej.Píše jinak a končí jinak,takže je to ON.
Vlastně je vše jak má být.Jen to má okolo stodvaceti stran.Nášup.

2 07.04.2018

At už pršelo nebo lilo,sněžilo či chumelilo.Radno v takovém nečasu počastovat někde pod střechou u rodinného krbu.Halucinace.
At už se spalo nebo snilo,nikdy není všechno tak,jak by si člověk představoval.Stojím před proslulým pokojem dvěstěsedmnáct na prahu čehosi před něčím a dost možná uhnu pohledem...beru za kliku.Pohybem zabírám.Jemně a nenuceně přiotevřu.Více zatlačím na křídlo dvěří.Otevírám a zahlédnu...Však vy víte.
Ví to i Stephen King.Jen si vzpomente na některé vzpomínky z dětství.Něco vás jistě děsilo.Šel z toho strach.Byly to lidé,věci,stíny a nebo vaše představy ? Bylo to skryté a pliživé,bylo to ve vás.Dodnes v šuflíku vašeho podvědomí.Nedovedli jste to pojmenovat.Je to v nás.Představivost je živá.Semínka jednou vzklíčí.Neseme si je od dětství.
Co taková posedlost.Závislost čistá a krystalická.Chci další dávku Kinga k sakru.Ten absták tu dostává hloubku jakoby samotného prožitku.To autorovo temné období je tu znát.Blouznění s paranoidními stavy si vybírá svou dan.Realita uniká v chodbách.Zalézá do myslí jejich obyvatel,minulost nás dostihne.Venku si to taky podá ruce z temnou stránkou lidské duše.Že já do toho hotelu vůbec chodil.Vskutku osudový zážitek na celý život.Nadsázka říkáte? Jen si tam jděte bydlet sami.
Zdání ovšem tu a tam občas klame.Mohlo by se totiž dojít k mílce,že se jedná o horor či snad pouhou lekačku.Na tyto dveře neklepat a ani neotvírat.Žádné klišé se nekoná.Béčkový úprk na půdu místo ke dveřím a jiné logické díry se nekonají.Nad tím vším totiž vládne samotný autor.Atmosféra to je jeho a opět silnej důraz na psychologii s vývojem postav tu rozhodně povedeným s pozvolným přechodem u celé rodinky.Vše pro čtenáře o historii místa s flashbacky odkrývají vše podstatné ve vyznění právě samotného chytře na linkách popsaného děje.On je jednoduše někde jinde Pan spisovatel.Strašáci duše tam je jako doma.Má vypozorováno.Popíše a zlehounka připravuje půdu na sklíčenost beznaděj i ve finální zlobu.Kniha tak zásadně s psychologickým přesahem ve smyslu psycho thriller s mysteriozními prvky se špetkou strašení.Ne však jenom čistej horor.Ona ta obálka s anotací klame a dokáže bejt leckdy zavádějící,čtenář natěšen na krvavou řežbu na každé stránce s motorovkou bude nejspíše zklamán.Ale zase leckdy představivost dokáže mnohé.Tisnivě skličující momenty se špetkou syrovosti společně s vytříbeným napětím.A s příbývajícími stránky se zakousává čím dál víc samotná určitá flustrace.Ta se přenáší z onoho podivného místa na čtenáře.Silně povedené doslova hluboká příběhová studna.
Jen tak mimochodem začíná se u mě projevovat abstinenční příznaky.Ty závislosti...ted zrovna mám chut na další Kingovku :)
PS: Číst v noci a o samotě za vydatného deště nebo silného sněžení.Určitě nečíst na pláži nebo kde se vyskytuje mnoho lidí.Elementární prožitek a to přece patří ke čtení tak jako knižka:)

16 07.04.2018

Máme tedka REVOLUCI praporem je SAMI.
ZA LEPŠÍ ŽIVOT S PRASATY NA VĚČNÉ ČASY S TRVALOU PROSPERITOU ZÁŘNÝ ZÍTŘEK ZA VČASNOU SKLIZEN VÝHLEDOVĚ BUDEME VŠICHNI ŠTASTNI MÁME SE LÍP A BUDEME SE MÍT JEŠTĚ LÍP
Jít přes mrtvoly tu dostává animální prostou podstatu.Koryta jsou vskutku nadčasová.Zvířata jsou však nevinná...
Ryzí Orwellovka,skutečná mrazící,realisticky přesná a přitom bez balastu vystížná na sto stránek dostačující poselství ve své jednoduché nahotě drtivá.
Kdo je tedy prase.Co když píše tyto řádky...nikomu to neříkejte...aby se v tom prase vyznalo.
Za včasnou sklizen a morálku nejmorálkovatější.Na ulicích v úřadech,na poli i ve všech zaměstnáních v továrnách i svatostáncích poznávat chro chro vůdce můžou mít mnoho podob.Co z toho činí a hle pravdy přinejmenším kontroverzní.Farmy se nadále rozrůstají...
Na Animalismy i jiné -ismy nám nešahejte vzkazuje Pištík a ten je fakt přesnej (rozuměj hustej) .

19 22.03.2018

Tenkrát poprvé...
Setkali jsme se kdysi na různých místech.At už to bylo v křesle nebo v pozdních hodinách na lůžku.Přemítající doteky stránek.Doteky ruky jež prožívají něco zvláštního.Došlo ke spojení,něco se změnilo.Náhle se potemnilo v místnosti,přestalo to hučení v radiátoru,které oznamuje,že je čas pomalu na spánek.Touha by chtěla,oči jsou unavené pan domácí v mé hlavě dává na vědomí...už toho nech,zejtra je taky den.
Byl jsi v komatu tak dlouho.Čekal jsme na Tebe a šáhnul.Zkusil zatočit kolem štěstí...
Chci snad znát svoji budoucnost.Co mě přinese.Něco závažného,mám se obávat či snad dokonce cítit strach,ono vždy je mít strach z něčeho neznámého,ale musíme dál.Johny tys to věděl a neřekneš.Máš nás rád ? Chceš změnit tu vůli boží a nebo to co děláš je to co on chce a má svůj plán.Nenech nás se bát,žít ve strachu je peklo,je tady na Zemi.I naše mrtvé zony nás nakonec dostanou,co myslíš Johny?
Co se mi to jenom děje v mozku to sám netuším.Někdy těká,píchá,nefunguje,vymeteno,přemýšlí za mě a co jsem to asi chtěl...jo tohle,dává rozkazy,uvědomuje si za mě že jsem to ještě já.Čte a kupuje si knížky,to on rozhoduje,dělá kroky a jednou si usmyslí konečně začít s Kingem.Kdo by to do něj řek co všechno dělá za mě.Nevyzpytatelně poslušný takový je on.Je jednoduše můj.
Tak vzal tuhle (schválně) nehororovou psychošku,aby oči zase hráli a představivost na plné obrátky.Silnej důraz na postavy,postupné budování atmošky.Taková mamina Johnyho to je svéráz.Někdy vám ta postava může připadat komicky,ale na druhou stranu až zamrazí,takže ty hrůza efekty tu jsou taky.Zármutek,skličující momenty v podobě ztráty silně oblíbených žen hlavní postavy.Jenže to by nebyl King,myšlenky na pochodu a skryté významy,jak to ten autor vlastně myslel naskýtá se otázka.Návraty paměti do minulosti,duševní pochody,politické šarády skutečných dávno žijících tomu spolu s kapkou mystična dávali pocity určitýho prožitku reálna.Samota je strach a hrůza.Někdy všednost života skrývá děsivější situace než parta namazanejch mutantů a pár zfetovanejch negrů s letlampama.Autor to dává na výbornou.
Některé věci které důvěrně znáte.V jistých chvílích mohou vyprávět vzpomínky na minulost.Někdy takové vánoční strojení stromečku se může proměnit v duševní horor.
Budete-li chtít,Johny vám může něco z toho poodhalit.

12 22.03.2018

Mým Solaristům...
Proslulá Lemovka,poctivé i pravé scífko a to doslova-hard jak vyšitej.Filozofování s fyzikou,tajemno s otázkami,psychologie pocitů,stavy zmatennosti a spousty nezodpovězených otázek tak typických pro,jak jinak je to přeci vědecká fikce.Nečekat Marťánky s anténkama,vysílá je večerníček,má na to licenci a šlape na kole za koncesionářský.
Je tomu bezmála několik hodin co se do tichého neznáma odebral Stephen Hawking.Jeho vědomí je na cestě do světů možná právě podobných,vzdálených naší představivosti a chápání.Jeho neutuchající mysl je důkazem jež překonalo i takovou věc jako je nepřízen osudu,která však dokáže objevovat teoreticky nepochopitelné,vzdálené všednodennímu vnímání.Mimochodem,co je vlastně to čemu říkáme láska? Z toho,aby se jeden umiloval a nebo prej prochází žaludkem.Tak to je vám taky taková záhada.Otáčíme do stránek Lemovy knihy,třeba nám napoví.
Takřka přibližně jsou nepochopitelnému vystaveni i pokusníci u planety Solaris.Hloubavý a přemýšlivý čtenář (předpokládám) :-) je tak v kůži nevyzpytatelného...ale čeho...snad své představivosti či blouznění a nebo později jakéhosi chorého myšlení ? Co od nás chce ta podivnost,co je zač,jak komunikovat a chápat...navždy snad skryté jednoduché odpovědi.
Každopádně svým způsobem,jsme i my Solaristé.Pohlceni oceánem a nezměrnou touhou porozumět i pochopit co se to kolem nás děje.
I když nejsme zrovna kandidáti věd co jim zrovna uniká mimoidní svět,kapánek nám v tom napomáhají všici ti vizionáři Lemové,Hawkingové a jim podobní.Jak jsme všemu budto blízko a nebo vzdáleni necht si přítomní i budoucí Solaranané zkuste přijít už sami.Ve své podstatě,jsme každý sám...
No řekněte,jak to dělaj kosmonauti? Vím co dělaj pionýři,vím co dělaj skauti,ale jak to dělaj kosmonauti? S tím splachováním bych to ješte pochopil,ale,když je stav beztížný je vykonat potřebu obtížný.A čtou při tom knižku? Některý věci se daj vysvětlit kapánek snáz než samotnej Solarismus,takže se držte přistáváte,zas tak lehko nebude,ale Solaris si vás získá svým létama prověřeným tajuplným vlivem.

16 15.03.2018

Skláním se s pokorou mistře.
Píše se L.P. 1956,světlo světa oko čtenářovo zachytilo signál románu Město a hvězdy.
No jasně,když se zhasne člověk žasne.Po přečtení Rande s Rámou,jsme si s Charlesem ne tak úplně sedli,ale čas dozrál,bylo na čase vyzvednout ze dna šuplíku jeden restík...ono ejhle,byla to síla.Vskutku síla kterou by mohli společně závidět Bud Spencer s Terencem Hillem dohromady i když jim záda jistí Šimon s Matoušem,je jim to houby platný ty miliardy roků,kde se příběh odehrává jsou prostě drtící.
Nojo jenže tenhle Brit,který se začal potápět na Srí Lance,načež se tady usadil,tak na ty miliardy let budoucna zlehounka peče.Miliarda tam,miliarda sem,moc dobře ví,že na takovouhle rozmáchlost budoucnosti se musí jinak.Na přílišné popisy a zacházení do detailů vyspělích technologií by to celé nejspíš poslalo do kopru.Arthur to má pod kontrolou a zvolna buduje atmosféru.
Vize lidí a společnosti,neutuchající víra v lidskost samotnou s minimem akce a bez agrese to jde,jak je vidět také.
Tak to má být,taková je klasika,uhrane i okouzlí,nadčasově baví.

8 12.03.2018