osman111 komentáře u knih
Moc pěkná kniha, která se čte možná ještě snadněji, než jednoduchá beletrie. Pokud jste viděli autorovy online přednášky, budete mít často pocit, že říká to stejné pořád dokola. To mi malinko vadilo. Jinak hodnotím velmi kladně. Já osobně bych ocenila druhý díl, kde by se autor do problémů více ponořil. I přes malé nedostatky knihu velmi doporučuji. Je moc fajn!
Měla jsem velká očekávaní, protože to téma je prostě skvělé. Příjde mi škoda vybrat si tak úžasné téma a pak ho totálně zabít.
Po prvotním nadšení jsem se začala ztrácet v postavách a časových liniích. Připadalo mi, že ten silný příběh úplně zanikl. Autorka se měla do tématu víc ponořit a méně řešit příběhy vedlejších postav, které nakonec nikam nevyústily. Mrzí mě to, protože tato kniha měla potenciál na 5*.
A musím uznat, že ke konci jsem už byla jenom otrávená a naštvaná. Celkově mi přišel konec uspěchaný a plný klišé.
I tak si ale myslím, že to je ten typ knihy, který si budu pamatovat. Akorát mohla být ještě lepší.
Také nechápu to nízké hodnocení. Autorka zpracovala téma truchlení a vyrovnání se se ztrátou naprosto famozně.
Myslím, že by tato kniha mohla mnohým pomoct. Je skvělá.
Jednu hvězdičku strhávám, protože jsem měla pocit, že po dvou třetinách už je kniha maličko natahovaná a trochu ztrácela dech.
Nicméně i přesto moc doporučuji.
Pro mě bylo zajímavější Anino autorství více, než samotný obsah knihy. Některé pasáže mě zaujaly, ale jak už bylo řečeno, kdyby knihu napsal někdo odkudsi...
Ze začátku jsem měla trošku problém si představit dobu, ve které se děj odehrává. Nějak to ve mě neevokovalo středověk. Taky jsem měla problém se začíst. Od půlky už bylo tempo svižnější a docházelo k nečekaným zvratům. Jde o krátkou novelu, ale autor dostal do knihy opravdu spoustu myšlenek a témat k přemýšlení.
Dokonalé. Stupňující se napětí od první stránky. Málem jsem to vzdala, jak moc strašidelné to bylo. Úžasná kniha.
Nechápu to nízké hodnocení. Za mě teda 4 a půl* . V doslovu použilo výraz "novodobý realismus" a za mě to sedí. Bylo to krásné čtení. Takové to, co zhltnete za den a půl. O vůli, o tom, že když se narodíte do neideálních podmínek, neznamená to, že musíte klesnout na úplné dno. Sus se sice ze spodu společnosti nevyhrabala, ale žila jakž takž. A to je motivující. Za mě moc povedené.
Moc hezky zpracovaná kniha. Autor nechává kapitoly jemně otevřené, nechává čtenáře domýšlet. Autorův zcela objektivní pohled velmi cením. Nejde o holý popis historických faktů, ale skládačku různých příběhů, která má potenciál vam mnoho předat.
Chtěla jsem zjistit, co na tomto žánru všichni mají. Myslela jsem si, že to bude blábol, ale ono to bylo moc fajn! Krásně napsaná kniha, že máte pocit, že s autorem sedíte na kávě a on vám povídá. Velmi pozitivně laděná, milá.
Kniha je velice čtivá a jsem si jistá, že kdybych ji četla v dětských letech, byla by mou možná nejoblíbenější. Jelikož nejsem cílovka, je těžké hodnotit hvězdičkami (kdyby mi bylo kolem 10 let, dám určitě 5 hvězd).
Podle mě je poznat i na jazyce, že kniha je pro děti, ale tím je ješte čtivější. Ze začátku mi připomínala Neopouštěj mě od Ishiguro Kazua, později samozřejmě Harryho Pottera. Ale chápu, že po tom, co byl napsán Harry, je těžké napsat knihu o kouzelném svetě, která by se Harrymu nepodobala. Trošku mě mrzelo, že autorka následovala stereotypy typu čaroděj - plášť, klobouk apod. Podobnost s Harry Potterem mi někdy připadala jako kopírování (magický les-Zapovězený les, fuňové-testrálové, draci, kroužek podobný famfrpálu).
Nicméně se mi kniha líbila a doporučuji. Pokud nejste cílová skupina, určitě si u knihy odpočinete. Je taková milá.
Neposuzujte knihu jako poezii a budete nadšeni.
Jedná se spíše o jednoduché, někdy bezduché říkanky, které doplňují obrazy z autorčiny tvorby. Mariana Há čtenářům poskytuje malou soukromou výstavu a rozhodně se nesnaží o vysokou poezii. Nerada bych proto hodnotila knihu jako poezii, protože slova v této knize stěžejní nejsou.
Za mě zklamání. Prvotní nadšení po pár kapitolách vystřídala nuda ze stále se opakujicích myšlenek. Opakování je matka moudrosti, já vím, ale tohle uz bylo trochu moc.
Nejspíš budete mít pocit, že forma převyšuje nad obsahem a asi tomu tak skutečně je. On se tento román asi čte právě pro onu zcela novátorskou formu.
Děj knihy byl někdy malinko chaotický, snadno se v něm ztratíte (kvůli formě). Také jsem měla problém se zorientovat v postavách-jména mužských postav mi přišla dost podobná a vztahy velmi propletené. Nicméně hodnotím velmi kladně díky formě a také díky nadčasovému tématu.
Krásné.
Jak už to tak bývá, některé básně zastínily jiné, některé úplně zapadly. Nejznámější báseň o tygrovi je v originále nesrovnatelně působivější, ale to už tak asi bývá. Mě osobně nejvíce zaujaly Blakeovy citáty na konci knihy. Skvostné.
Pokud už máte na toto téma přečteno více knih, je Šoa nejlepší volbou. Tato kniha se totiž liší v tom, že se zde (nejspíš) dozvíte něco (spoustu) nového. Ostatní knihy na toto téma jsou si velice podobné, a tak bývá těžší je po nějaké době umět oddělit/zapamatovat si, která byla která.
Šoa je jiná. Jde o komplexní pohled, kde neni vynecháno svědectví i z druhé strany, s čímž jsem se také doposud nesetkala.
Zpočátku mi vadilo, že překladatel (jak vysvětluje v pozn. pod čarou) používá 3. osobu namísto 1. a 2. osoby (kniha je napsána formou rozhovoru). Mě osobně to vadilo.
Ale podrobnější a tak kvalitně zpracovanou knihu těžko objevím.
Španělská občanská válka, nejzapadlejší vesnička v horách a osudy obyčejných lidí. Malé osudy na pozadí velkých dějin mám nejraději, ale tady vůbec nevím, jak hodnotit. Úsporné popisy velkých zvratů, nijak zvlášť detailně vykreslené postavy, hodně pozvolný rozjezd, který se vlastně nerozjel. To vše může mít za následek, že kniha zapadne mezi ostatní, mezi průměr.
Téma je skvělé, autor pracuje s nejednoznačností pravdy a spravedlnosti a velmi věrohodně popisuje, jak může občanská válka kompletně změnit chod jedné bezejmenné, nedůležité vesnice a život každého jednoho obyvatele.
Řekla bych, že je to jedna z těch knížek, co se musí nechat uležet.
Vůbec nevím, jak knihu ohodnotit hvězdičkami. Já jsem v ní tu hloubku neviděla. Četla se velmi dobře, ale připadala mi až moc uspěchaná a také mi vadily ty popisy až příliš dokonalých vojáků. Tomu jsem prostě nevěřila.
Skvěle psychologicky propracovaná kniha se stupňujícím se napětím, tak jak to má být. Stylem mi připomínala tvorbu Agathy Christie, což mi bylo sympatické. Děj se odehrává v krátkém čase a na jednom místě a i přesto se jedná o velice poutavou a napínavou četbu. Váš názor na vinu či nevinu Lanforda se bude v průběhu měnit a to mi připadá poměrně poučné, však uvidíte. Tato kniha je naprosto neznáma a to je velká škoda. Jde o povedenou sondu do nitra amerického soudnictví i nitra nás všech. Doporučuji.