Ozzy86 komentáře u knih
Pro mě nesnadno uchopitelná kniha. Některé věci mě přišli triviální a jiné naopak tak složité, že jsem se neprokousal k jejich pochopení. Nicméně autorovo myšlenku civilizace postavené na pilířích ocel, cement, amoniak a plasty jsem pobral, stejně tak jako obtíže spojené s pokusem o dekarbonizaci planety.
Odborná filmová publikace, která si zachovává čtivost. Přes svoje úzké zaměření vypovídá o normalizaci společnosti obecně. Rozhovory na konci knihy jsou obohacující, především ty s režimními prominenty Kachlíkem a Puršem. Je fascinující, jak si člověk dokáže vytvořit vlastní popis reality, aby ospravedlnil své chování. Přínosné bylo, že autor nevedl rozhovor s cílem setřít nebo konfrontovat, ale nechal je mluvit.
Drobet náročnější pojednání o WW2. Dobrý nápad je tematické členění kapitol na jednotlivé aspekty. I když nějaká témata jsou těžko k učtení. Co řeší autor hodně, je problém výkladu, kdy si každá ze zúčastněných stran vytvořila vlastní náhled a mýty, které brání komplexnějšímu porozumění konfliktu.
Historická práce, která se na odkaz 2. světové války dívá z různých perspektiv a snaží se popisovat společenské změny, které po ní přicházely. Osobně mě více vtáhla Poválečná Evropa Tonyho Judta. Lowe je více abstraktní a více popisuje obecné jevy a změny. Spíše než o popis poválečných dějin jde o zamyšlení, kam se svět vyvinul a jaké důsledky z toho pramenily.
Pokračování románové kroniky italského fašismu. Věnuje se období jeho konsolidace, kdy režim likvidoval poslední zbytky demokracie. Část děje popisuje italské tažení v Libyi, kde koloniální jednotky brutálně likvidovaly jakýkoliv odpor. Pro rodné Italy, kteří znají historický kontext a širší okruh postav, bude čtenářský dojem určitě ještě bohatší.
Tenhle portrét Belle Époque mě úplně nesedl. Esejistický styl brání hlubšímu vniknutí do mozaiky spousty nesouvisejících mikropříběhů. Jako popis doby, kterou se autor snaží drobet odmytizovat, kniha funguje skvěle.
Nádherná kniha nabitá uměním. Dávám 4 hvězdičky, ale není to chyba autora, ale moje, protože drtivá většina ukázek byla nad moje intelektuální schopnosti.
Propíraná mnohasetstránková esej o Adolfu Hitlerovi se ještě četla dobře, ale uvozující filozoficko-jazykové rozbory byly už nad mé schopnosti a naladění. Zbytek byl klasický Knausgärd, tentokrát reflektující období po vydání prvních dílů románu.
Kniha skvěle uvede do tématu vysokofrekvenčního obchodování. Je psána srozumitelně a pochopitelně i pro středně poučeného laika americkým bestsellerovým stylem, což s sebou přináší spousty nadbytečné omáčky.
Vyčerpávající rozbor práce tajných služeb v průběh WW2. Přes popis jednotlivých událostí autor nezapomíná na kontext a sesazuje špionské příběhy z romantických výšin. Pro mě bylo nové demytizující hodnocení Canarise, rozbor projektu Ultra, který je ve všeobecném povědomý redukován na rozluštění kódu Enigmy a naivní přístup spojenců k Sovětskému Svazu.
Historie Křížových výprav, která je pro laika na krapánek odbornější úrovni. Ztrácel jsem se v množství jmen a událostí, nicméně splnila účel a poskytla ucelený přehled o tomto středověkém fenoménu.
Pamukovo srdeční téma Istanbulu, tentokráte toho chudinského. Na ploše několika desetiletí popisuje odcházení známého, jednoduchého světa, který je nahrazen odlidštěnými betonovými monstry, kterým hlavní hrdina Mevlut už nerozumí.
Po nedávno čtených revizionistických Náměsíčnících standardní pohled na příčiny vzniku konfliktu. Hastings vidí habsburský útok na Srbsko jako neopodstatněný a německý souhlas ním jako hlavní příčinu vypuknutí války. Podrobně rozebírá především západní frontu, podle mě zbytečně detailně na úkor makroskopického pohledu.
Tak tohle patřilo mezi ty těžší kousky. Autor nepoužívá přímou řeč ani odstavce. Jde o nepřetržitý proud myšlenek hlavní postavy. Kritiku Rakouska, nesoudružné rodiny a vlastně všeho. Děj by šel shrnout do věty: Syn obdržel telegram a o smrti rodičů a bratra při autonehodě a vrací se na rodové sídlo na pohřeb. Několikrát mi četba evokovala Proustovo Hledání ztraceného času.
Románová kronika popisující vzestup italského fašismu. Demokraté udělali smlouvu s ďáblem, když tolerovali fašistické násilí proti socialistům a pro vzájemné půtky je nebyli schopni včas zastavit. Stačil rozhodnější král či schopnější předseda vlády v době Pochodu na Řím a dějiny se mohli odvíjet úplně jiným směrem.
Nejde o jednoduché čtení, ale o odbornou studii, která rozebírá témata, která společnost řešila v poválečném období. Autorka demytizuje představu tří let demokracie a ukazuje, že v socialistickém poblouznění uvízla většina národa a jiným myšlenkovým proudům se nedostávalo slyšení. Z tohoto úhlu pohledu byl komunistický puč, jako nejradikálnější hlas socialistického smýšlení, logickým vyústěním. Zároveň ale pro současníky byl boj o budoucnost otevřeným a nepředvídatelným procesem, který se klidně mohl vydat i jinými cestami.
Šest povídek, které pomáhají osvětlit ruskou duši a člověk tak nějak lépe pochopí jejich dobovou zaostalost. Autor často používá nadpřirozené motivy, až si člověk říká, jestli se jím malinko neinspiroval Bulgakov. Nejlepší byla závěrečná mefistofelovská povídka Portrét.
Komplexní pohled na historii našeho kontinentu. Někde mě vadil nejasný překlad, ale pro knihu takového rozsahu to bylo v akceptovatelné míře. Líbilo se mi, že autor kromě popisování faktů přidává i svůj názor historika.
Kniha důležitá pro uchování historické paměti, nicméně svojí suchou formou a lokálním zaměřením není úplně čtivá.
Kniha se zajímavým názvem, ale nezajímavým obsahem. Možná je určena spíše pro akademické publikum, ne pro laika. Autor staví na, pro mě, poněkud pochybných premisách a vidí paradoxnost tam, kde já žádnou nevidím.