Pablo7 komentáře u knih
Kniha je psaná nářečím, ale četla se mi hodně dobře. Jde o několik povídek z jedné vesnice, z nichž některé jsou vyprávěné více vypravěči. Občas chvíli trvá než se zorientujete. Vypravěči nejsou žádný intelektuálové, takže se řeší většinou konkrétní věci, jako majetek, sex. Postavy z toho nevychází příliš kladně, ale autorka rozhodně nikoho nesoudí.
Skvělá knížka. Dokonce jsem si ji po měsíci přečetl znovu. Nejsem moc na povídky, tak jsem neměl velká očekávání. Jde ale spíše o střípky života jedné ženy, které nejsou řazeny chronologicky. Autorky si prochází těžkým dětstvím, nezdary v manželství, závislostí na alkoholu, prací v různých profesích atd. Nevím, jak moc je to autobiografické, ale je z toho cítit opravdovost. Není to vypočítaný na efekt a je to výborně napsaný. I v těch smutných, těžkých chvílích se dá najít nějaké jiskra naděje a optimismu.
Sbírka krátkých fejetonů z let 2014-2020. Je to vydáno v kroužkové vazbě, aby člověk mohl vytrhávat fejetony, které se mu nelíbí. Jak to bývá, některé mě zaujaly a pobavily víc jiné méně. Přeci jen na mě Eben místy působí trochu moc konzervativně. Je to ale fajn knížka na pobavení a odreagování.
Výborně napsaná kniha. Vraždy tomu dodávají napětí, ale o ně v knize tolik nejde. Není to žádná detektivka. Ostatně, kdo je pachatel se dalo čekat. Zajímavé je použití velkých písmen u řady slov - Zvířata, Potíže atd. Pro nás Čechy je zajímavé i to, že se také píše o nás. Hlavní hrdinka (vypravěčka) je dost ujetá, ale i tak je zajímavá. Jediné, co mě moc nebavilo, byly pasáže o astrologii.
Čte se velmi dobře. Je tam trochu detektivní zápletka, takže jsem nedočkavě četl, abych věděl, jak to s těmi pozemky je. Hlavní hrdina je unavený čtyřicátník, který se ve vzpomínkách vrací do mládí, protože řeší problém své první lásky s pozemky.Tématem je u Hájíčka opět půda a vztah k ní. Zajímavý vedlejší motiv s Indiány, kteří si nedovedli představit, že by půda někomu patřila. Je tam načrtnuto dost motivů, i když autor nejde nijak do hloubky, je tam dost věcí k zamyšlení.
Postupně jsem se do knihy začetl. Je psána úsporným stylem s poměrně hodně dialogy. Děj tak rychle ubíhá. Líčí drsný příběh Namiho od dětství po ranou dospělost. Hlavně ze začátku (ale nejen) mi příběh přijde hodně přitažený za vlasy. Zajímalo by mě nakolik román odpovídá skutečnému životu. Nicméně ta bezútěšnost - umírající jezero, nevzdělanost obyvatel a rozpad aspoň nějakých společenských pravidel je zajímavá. Žít v bývalých sovětských republikách bych fakt nechtěl.
Skvěle napsaná kniha. I když téma sluhů a šlechty mě nijak nezajímá, tak mě kniha docela nadchla svým jazykem. Starý majordomus se vydává na cestu za bývalou služebnou. Popisuje cestu a vzpomíná na svůj život. Ukazuje se, jak promarnil svůj život v honbě za "důstojností" a jak neúspěšná byla jeho snaha sehrát aspoň malou roli ve velkých dějinách. Není to nijak optimistická kniha spíše naopak.
Četl jsem to před volbami a tak jsem byl dost znechucen a vytočen, že tento člověk ovládá naši zem. Navíc ho řada spoluobčanů podporuje, což jsem nechápal nikdy. Hodně lidem stačí dát pár tisícovek nebo levný salám a pivo podobně jako za Husáka a jsou spokojený a ani jim nedojde, že to nedává ze svého ale z našeho. Politika a byznys je často dost špinavá záležitost, kde se nehraje fér a morálka je na posledním místě. Vadilo mi snad jen trochu nadbytečné citace novinářských kolegů např.paní Zlámalové. Babiš je zřejmě chytřejší než jsem si myslel, že dokázal takový Palermo vybudovat. Snad jednou na svoji nenažranost dojede.
Věděl jsem, že se jedná o knihu o Františku Drtikolovi, což mě nijak nelákalo. Vysoké hodnocení mě, ale přimělo si román přečíst a nelituji. Začátek byl skvělý, práce s jazykem, zajímavé vyprávění v druhé osobě. Zkrátka bavilo mě to, i když se o fotografování nijak nezajímám. Trochu slabší mě přišel závěr, kde se Drtikol postupně dává na duchovní cestu k budhismu. Přesto hodnotím maximálním počtem hvězdiček, protože napsáno je to fakt dobře.
Začátek knihy je skvělý. Adina si nebere servítky a otevřeně píše o své matce i sobě. Je tam dost sexu, bez toho by se možná tak neproslavila. Ostatně začínala jako Haasova milenka. Nechybí jí vtip ani určitá sebereflexe. Její postřehy např.po konci války stojí za přečtení. Je to hodně zajímavé i z hlediska historie naší země. Jak píše výstižně Škvorecký v doslovu "..vypovídá, aniž to autorka možná zamýšlela, nejen o ní, ale i o době, o hereckém prostředí, o povaze národa, o tomto divném století". Část po emigraci už mě bavila méně. Hlavně mi vadilo neustále stěžování, jak jí kariéru pokazily pomluvy.
Naprosto skvělá kniha podle skutečného zločinu. Hlavně začátek je skvělý. Popíše rodinu oběti tak, že máte pocit, že je znáte. Pak se pozornost přesouvá k odhaleným vrahům a detailně psychologicky líčí jejich osobnost. Postupně je čtení náročnější a trochu kniha ztrácí tempo, když dojde na dlouho trvající soud. Je to ale hlavně výborně napsané. Capote psát uměl.
Je to relativně náročné, neveselé čtení. Tématem je smrt otce a jak se s ní vyrovnávají jeho děti případně jejich partneři a manželka. Často se mění vypravěč a vyprávění přechází z ich formy do er formy, což normálně nemám rád. Zde se ale autorovy daří vytvořit sugestivní náladu, atmosféru, byť často smutnou a depresivní. Ani mě nepřekvapilo, že není žádné jasné rozuzlení příběhu. Zřejmě díky své evangelické víře nebo výchově je autor hrozně náročný sám na sebe. Po přečtení jsem se dočetl, že kniha má dost autobiografických rysů. Tato její poctivost a opravdovost je z ní cítit a proto nakonec dávám pět hvězd.
Knihu jsem přečetl za pár dní, protože je hodně čtivá a chtěl jsem vědět, jak to dopadne. Hlavní hrdinka je divná, ale je vykreslena sympaticky. Je naznačeno tajemství z její minulosti, které je odhaleno na konci. Eleonor se seznámí v práci s ajťákem a tak získává spojení s "normálním" světem. Humorné scény se střídají s vážnějšími nebo dojímavějšími. Jak už tu někdo zmiňuje, tak mě to připomnělo Backmana a jeho Oveho nebo Britt-Marie. Je to dobře napsané. Celý příběh působí poněkud nerealisticky, ale pokud máte rádi dojemné příběhy s humorem, tak doporučuji.
Nevím, nakolik je to pro děti a mládež. Nedokáži posoudit, jak to pochopí, protože to není tak jednoduchý příběh, jak to vypadá na první pohled. Já už dávno nejsem cílovka, přesto mě příběh nesmírně dojal a neubránil jsem se slzám. Velmi citlivé a poetické vyprávění o 13 letém chlapci, jehož matka má rakovinu. Fantazijní pasáže se střídají s tvrdou realitou.
Krátká jednohubka na max.2hodiny čtení. Kniha vypadá dobře, je doplněna ilustracemi. Jinak ten závěr si už příliš nepamatuji, ale líbila se mi tajemná atmosféra strachu a nečekaná ztráta kontroly nad životem při pouhé návštěvě knihovny.
Shodou okolností jsem po přečtení knihy četl rozhovor s autorkou, kde tvrdí, že ji někdo zkritizoval , že je kniha příliš osobní a melancholická a tak to potom přepsala. Protože už byly hotový ilustrace, tak knihu vydala. Podle mě to ale nepřepsala dost. Pár vzpomínek o devadesátkách je milých a taky jsem trochu propadl nostalgii, ale při čtení o jejich dědečcích a babičkách vč.prohlížení fotek, jsem si přišel jak voyer. Z pochopitelných důvodů jsou to jen milé vzpomínky. Kdyby to napsala jen pro svojí rodinu, tak by to snad mělo větší smysl. Kniha je krásně zpracovaná graficky, ale to je dost málo.
Krátká kniha, která stojí za přečtení. Vývoj v knize mě překvapil. Kniha o hledání a ztrácení lásky. Nemůžu říci, že jsem vše pochopil, přesto ve mě kniha zanechala silné pocity. Líbila se mi i grafická úprava a obrázky.
Výborná knížka povídek a to mě povídkové knihy moc neberou. Povídky jsou krátké, ale vždy se autorce podaří navodit nějakou atmosféru a vtáhnout do děje. Je to velmi dobře napsaný a Bellová fakt umí. Problém je, že po pár týdnech si vzpomínám spíš jen na pár fragmentů. :-)
Jde o deníkové záznamy mladého lékaře, který se vybral za obor gynekologii/porodnictví. Humorné zážitky se střídají s tragickými. Líbila se mi upřímnost autora. Hned ze začátku napíše, že jako lékař po několika letech skončil. Trochu mi jen vadilo neustálé stěžování autora na málo peněz a hodně práce. Kniha je dobře napsaná a čte se snadno i přes odborné lékařské pojmy, které jsou vysvětleny.
Krátká povídka, kterou přečtete za pár hodin. Kniha vypadá dobře, je pěkně ilustrovaná. Je to už pár měsíců, co jsem to četl. Příliš hluboký dojem to na mě nezanechalo. Závěr mi přišel takový nijaký.