padajicidvere komentáře u knih
(SPOILER) Nevím proč jsem čekala, že se děj bude odehrávat v dnešní době.
Kniha je sice romantická jednohubka, ale dost jednoduchá, zbytečně moc.
E. obviní z krvavé magie, ale nikdo se neptá, kde byla po dobu zabíjení všech zvířat..
City mezi E. a JP jsou slabé a chabé, nedá se jim věřit ani za mák..
Kdo stojí za prokletím E. je snad jasné hned, stejně jako, kdo stojí za zabitím zvířat a vraždou B.
Co kvituji je prostředí děje. Vinařství, sklepy, víno..to vše je krásné, i když by toho mohlo být více.
(SPOILER) X. mi přijde příšerně naivní. Přece se říká "s jídlem roste chuť" - to ji vůbec nenapadlo, že by mohl F. zatoužit po větší moci, pokud se mu dostane zpět do rukou jeho astroláb? Navíc s její přítomností po boku.. Naivnost ale nekončí, je v šoku, že si ji najde v její době.. Haloo, dala jsi mu do rukou prostředek k cestování v čase a navíc jsi ho podvedla! Copak je tak naivní a slepá, že by ji nenapadlo, že se jí bude chtít pomstít?
Její jednání mimo logiku pokračuje žádostí S., aby se postaral o doručení konvičky. Tak důležitý předmět to je, musí mít naprostou jistotu, že se dostane zpět na své místo. A ona ho prostě požádá, ať to udělá a zmizí si domů. Bez komentáře.
Taková to byla se S. láska, a tak brzo skončí..doufala jsem, že bude jejich vztah pokračovat anebo dojde k rozdělení a velkému dramatu. Jenže se nestalo ani jedno..jen nudná fráze, že život jde dál a L. je vlastně taky fajn, tak proč to s ním nezkusit.
Nekonečné "bejby" od H. mi už taky lezlo krkem.
Příběh mi dost připomínal Falešný polibek.
Láska se vzala z čeho? Úplně jsem ji nepocítila..
Chyběl mi popis okolí a města, vše bylo spíš halabala. Princezna je mladá a naivní, na svůj věk je to podle mě adekvátní.
Co se týče akcí v ději a plánů na všechny záchrany, znovu bylo vše příliš jednoduché, prosté a snadné.
(SPOILER) Sářina část pro mě byla čtivější. Al si mě ale i tak získala svou bezprostředností a radostí ze života.
Nějak jsem nezaznamenala, co se stalo s Jane. Sára se přestěhovala k Al, ale co její práce a J.?
Zprvu mi chyběl popis vzhledu a věku postav, ale po začtení jsem to už brala jako přirozený fakt.
Zabrala bych na romantické lince. Ta se mi tady jevila dost slabá, najednou se prostě zjevila a byla.. Sice sem tam byly nějaké náznaky, že půjde o něco víc..ale vyjádření nebylo přesvědčivé.
Jednání postav bylo sice předvídatelné, ale nijak to nekazilo dobrý dojem z příběhu.
Osobně bych přidala více popisu vzhledu postav, abych si ho nemusela vymýšlet, včetně stáří..
Děj utíkal rychle a nic se nevleklo, ale i tak bych znovu zabrala na popisu okolí, místností, prostředí, aby vše nebylo tak chladné a neosobní.
(SPOILER) Moc se mi líbil popis historie - žádná krásná romantika. Prostě zápach potu, žádná voda k pití ze strachu o vlastní zdraví, zloději, lhostejnost k lidskému životu..
Tolik jsem si přála, aby na konci vešel S. jako jeho potomek/reinkarnace, který si bude X. pamatovat :D Ano, byl byto kýč, děs a hrůza, ale nemůžu si pomoct. Každopádně závěr se mi moc líbil.
(SPOILER) Jestli mě někdo překvapil, tak Mot. Brala jsem ho spíš jako člověka - vězně, který je docela zvrácený, vzhledem k jeho pokusům na ostatních lidech. To jak Kivě pomáhal bylo zajímavé, ale nenapadlo by mě, že jí pomůže k útěku na úkor vlastního života.
Rook byl pořádná bestie, nádherně hnusná bestie.
Tipp nebyl vinný a čekalo se na poručníka, který by ho z vězení dostal, a co Kiva? Ji přece odvedli spolu s otcem, obviněný byl jen on, zabili jejího bratra. Neměla by i ona být stejný případ jako Tipp? A kdyby nabyla plnoletosti, mohla by přece odejít sama, ne? A stejně tak Tipp?
Když jsme u toho PROČ.
Proč neuzdrvila i s svého otce? Zakázal jí to jako posledně? Našla ho až když byl mrtvý?
Nezachránila svou matku, to aby jí nikdo nemohl vyslýchat?
Její rodina jí 10 let posílá vzkazy o tom, že si pro ni jdou a nikde nikdo. Pak k ní dorazí matka v zuboženém stavu, na smrt nemocná a slepá, a oni - její rodina, jí napíšou ať ji udrží při životě. Děláte si srandu? To mají snad dojem, že by ji nechala zemřít? Ona?! Co je to za famílii?!
Na romantice bych o něco přidala, za mě ten náboj mezi Kivou a J. byl slabý.
(SPOILER) Postavy jsou bezduché. Do příběhu jsem se nedokázala začíst a text jen zběžně prolistovala. Kniha má potenciál, ale bohužel ho nevyužila.
O třetí sestře byly jen letmé zmínky, ale zapojena bohužel nebyla. To se dá říct o více postavách.
Celkově byl prostor pro jednotlivé postavy velice malý a spíš na mě jejich skupinka působila dojmem "potkali jsme se na zastávce, autobus nepřijel, tak jsme šli spolu pěšky".
Co se smrtky týče a jejího podfuku.. To byl poslední hřebíček do rakve.
(SPOILER) Stále se cítím surrealisticky. Všichni se tváří tak, jako se já cítím.
Podle anotace jsem čekala něco trochu jiného. Místo toho je tu Nick, kterého nevím proč má Joan ráda, ale jí přijde, že ho má ráda celý život. Nevíme o jeho povaze skoro nic, ani o jejich zaláskování. Jak potom máme věřit jejich zalíbení?
Aaron je směšný tím jak je vyobrazený. Falešná přetvářka drsňáka, který je uvnitř jako rozteklý marshmallow, zlatý Draco. Proč tak brzo po J. kouká jako po jediné ženské na planetě? Tak dlouho vedle sebe jejich rodiny žijí a nikdo se jí do očí nepodíval až do osudné noci?
Všechno je natěsnáno do jedné knihy, místo toho, aby byl takový děj min. na dvě. Tolik se toho překotně děje, ztrácí se v ose času, zbytečně. Velká věc jako je pravá časová osa, mluví se o ní jako o mýtu, něčem zakázaném, ale během 100 stran je vše jak má být. Král, dvůr, stráže, to vše je vyobrazno dost okrajově a vlastně se o jejich světě nic moc nedozvíme.
Dozvíme se o paradoxu, který není možný, ale žádné vysvětlení jak se to tedy mohlo stát.
(SPOILER) Borec permanentně nadržený.. Slečna někoho zřejmě přivedla zpět k životu a on myslí jen na to jak je to sexy, jak je ona sexy, a že by ji hned chtěl mít? Kdekoliv, jakkoliv.. To snad ne..
Když jsme u toho sexu, tak ten je tady rozebrán barvitěji a peprněji, než jsou všechny akční scény v knize, a že jich je poskrovnu.. Takže hned a začátku, aby se neřeklo, se strhne vřava, ale naši milou hned osvobodí a vlastně ani pořádně nevíme jak k tomu celému došlo. Skvělé.. Tohle se děje zbytek knihy. Vlastně ani nevíte jak a kdy, ale je konec.
Celkově na mě autorčin styl působí, že se tady spíš jedná o erotiku fantasy a vlastně nic víc, protože jakmile dojde na hluboký děj, tak vlastně žádný není.
Všechny informace jsou předávány překotně, chaoticky (asi se máme cítit ztraceně jako její postavy) a nesourodě. Podání zpráv je dost nudné a vlastně se několik stránek jen mluví a mluví a mluví, a vy musíte absorbovat tolik novinek a spletitostí, že vlastně sami nevíte, která bije. Pak se stane ZLOM!
Dojdeme si do říše bohů, tam kde spinkají, pohodička. Cože? To je všechno? Jako cestička tunýlkem a hupky dupky jsme tam? Aby se neřeklo, nějaký ten kostliveček.. A co ta úmluva s lidmi, o které mluvil N.? No pardon, ale to je mimo jako celá kniha..
A teď jsme hrozně ale hrozně v šoku, že ta nabídnutá schůzka v Oak něco je past! Ale to nikdo z nás nečekal! Prosím vás..
Ex královnu E. by měl někdo už konečně uškrtit. Takže vězní nejprve jednoho syna, pak druhého, pak zase..a už jsem ztracená.. No země se nám rozpadá na dva tábory. Lidi nemají kam jít, kde žít, ale budeme si hrát na to jak je vše OK a nikomu nepovíme to hlavní? Takže je pošleme vlastně PO TOM VŠEM na smrt? Super.. Vážně bizár.
Bůh, božstvo, atlanťan, upír, povznesení, měňavec, draken, vlkodlaci..nevím co ještě, ale pořád to nekončí. Stejně jako teorie o původu Poppy. Kdo se v tom má vyznat?
Je mi už upřímně jedno, kdo je její otec, matka, strýc a babička.. Její milý mi leze na nervy svou nekonečnou touhou po sexu. Jediný, kdo mi byl blízký byl K. Chudák, vážně, v tom všem..
Takže si to shrneme. Celých 600 stran o tom, že si slečna přijde pro korunku, jde vyjednávat o mír, marně, a tak si zavolá draky. Mezitím se vdá a přijde o manžela.
Jednoduše vysvětleny základní práva a principy v rámci těhotenství, porodu a péče od zdrav. poskytovatelů. Za mě základní četba pro ty, co chtějí nabrat jistotu ve svém jednání v takových životních situacích.
Čtivá detektivka, která nenudí. Prostředí je moc sympatické díky odpudivé části města. Stejně tak díky různorodosti obyvatelstva, nejsou tu jen "happy jak dva grepy" místní, ale také na kost vyzáblé děti, které si můžou nechat zdát o kousku jídla.
Nicméně závěr je neuchopitelný. Čtenář nemá moc indicií, aby k němu jako Sall došel, je s ním jen obeznámen. Což je pro mě velká škoda.
(SPOILER) Celkem chápu to nadšení ze strany TikToku, přeci jen tam převládá určitá věková kategorie.. Už právě proto jsem se bála do knihy začíst. A pak ta zlatá nálepka - ta mě už několikrát uvedla v omyl..
Nápad super, ale to provedení na mě působilo v určitých místech nuceně a naivně. Raději lhát, než dát najevo své city. Bát se přiznat si pravdu. Omyly kam se člověk podívá.
Začátek polibku mě pobavil a Adam stejně tak, vlastně se mi dost zamlouval, ale nějak mi k němu nesedla ta citová záležitost, jak několik měsíců prahne po jediné dívce. Potom to jak se o ni chce starat, skoro ji vykrmit..trochu prvoplánové, ale kýč pěkný. Doufala jsem ve věští "hate to love", ale po A. přiznání to bohužel nebylo možné..
O. byla opravdu sympatická a roztomilá. Ve své práci profesionální, ale jakmile došlo na vztahy, tak jako puberťačka, za mě OK. V realitě to málokdy bývá jinak.. Prostě se v téhle oblasti necítila svá, komfortně, tak jako ve studiu apod.
Prostředí se mi moc líbilo. Klidně bych přidala více odborné tematiky a rozhovorů z jejich oblasti.
Er forma - za mě ne, děkuji.
(SPOILER) Upřímně jsem byla dost překvapená kolik peprných scén se v knize objevilo, tady by se snad mohla inspirovat i Maasová. Na mě jich bylo o trochu víc, než bylo potřeba. Kvůli nim jsem si připadala ošizena o vývoj příběhu. Vlastně jsme byli jen na třech místech za celých cca 600 stran, a to je za mě skutečně málo. Jasně, bitva byla - jedna (tu potyčku na začátku nepočítám), ale i tak, na takový počet stran prostě čekám více akce, vývoje (a ne sexuálního..) příběhu, postav..
Alastir je pro mě nejméně oblíbená postava v celém příběhu.. modří už vědí.
Trochu bych se pozastavila nad skutečností, že je Poppy na výpravě (po únosu) tak dlouho, a zatím bez krvácení, které by mělo pravidelně přicházet.. to se tam řeší jak? Nebylo vůbec zmíněno, na to jak je svět propracovaný.
Co mě dost vytáčí je neúplný překlad míst. Sem tam New Haven a pak zase Výšina..proč? Překlepy neřeším.
Popravdě se trochu obávám o svou osobnost, protože všechna ta surovost, krvelačnost a zvrácenost se mi vlastně dost líbila :D nevím, co to o mně vypovídá a raději ani vědět nechci :D
Představa, že bych žila v takové rodině, jako autorka, tak snad hned porodím.. Takový typ osvědčených rad, pomoci, starosti..raději bych se odstěhovala na Mars, než to všechno poslouchat.
Za mě je deník oddychová jednohubka.
(SPOILER) Cítila jsem se jako F., ale obráceně, doufala jsem, že se konečně probudím..
Od začátku má děj NESKUTEČNÝ spád, a to doslova. Nedá se to zkousnout. Během chvíle se odehraje tolik zážitků, zvratů a zápletek, že se to nedá zpracovat, natož se do příběhu začíst. Připadala jsem si jako křeček v běžeckém kolečku, který nemá konce, až se mi dělalo nevolno..
Vtipné je odhalení konce nápadnic prince S. To jak to Brie přešla, neuvěřitelné. To už přece bylo všem jasné, co se s nimi děje v první knize, ale ona nic nepochopila dokud jí to nevysvětlili. Bez komentáře.
Postava Brie je jako narychlo poskládané puzzle, které do sebe prostě nezapadá. Puberťačka plná vášně, odhodlání, odvahy, lásky, zvrácenosti, loajálnosti, prohnanosti..a nevím čeho ještě dalšího.
Finn je světlý bod celé knihy. Nejspíš tomu napomáhá i totální kopírák Rhyse ze Dvorů..
A ten závěr.. Takže, S. se stane králem, jeho moc tak ještě zesílí, doslova by z něj mělo zářit, že je králem a plný silné magie, ale on je člověk a pomůžeme mu kněžkou. Cože? To, že se postará o jeho vzhled, smysl dává, ale co dál? To nikdo na jeho dvoře nepozná, že nepoužívá magii? Že z něj není cítit magie ani ta silná moc? To se nikdo nepozastaví nad tím, že jim stárne nějak brzo? - vzhled je jedna věc, ale celková vitalita a životní energie, to je jiná.. A co jeho nevěsta? Před tou to bude tajit? A jak? Pomoc..
(SPOILER) Anglie ve staronovém světle. Aristokracie je pomalu božstvo a pracující lidé, kteří se snaží vydělávat peníze a budovat si život prací - aniž by se za to styděli, jsou plebs.
Změna názoru u Simona mě překvapila. Najednou už ji nechce jen jako milenku, ale rovnou si ji chce vzít, za každou cenu. Cože? Jak? Proč?
Ocenila jsem, že příběh neskončil běžným typem "..a žili šťastně až do smrti". Jejich manželství vytváří nový úhel pohledu pro A. na své okolí a svět, ke kterému chtěla před sňatkem patřit.
Zvrat na konci byl skvělým oživením pozvolného vyprávění.
Nechápu jak jsem mohla žít tak dlouho a o autorce nevědět, ani jednu z jejích knih tak dlouho nepřečíst. Kniha je skvěle napsaná, je čtivá a děj má spád. Narážíme i na oddechové pasáže, ale nejsou nijak nudné, příběh zlehka doplňují.
Líbil se mi vývoj osobnosti Jas. V příběhu se dovídáme o příčině jejího trápení a snahy být nejlepší, zároveň je Jas vystavena velké zkoušce, kterou nechce "podělat", a tak začíná pracovat na své povaze a dívá se na situace a lidi z jiné perspektivy. Pomalu se propracovává k přátelství s Váňou, až si uvědomí, že je její láska k němu mnohem hlubší.
Oceňuji krasobruslařské prostředí v ději. Tento sport je mi nejbližším, proto jsem si užila popisné části jednotlivých prvků.
No a Váňa, co k němu dodat? Je to prostě dokonalý chlap, až tak moc, že je jasné, že nemůže být reálný..fňuk :D
Autor šokuje svým vlastním způsobem.
Podle mě je Bukowski jako opera - buď ho milujete nebo nenávidíte. Zřejmě jsem si tu lásku vybrala už na La Traviatě.. Snažila jsem se začíst, pochopit, oprostit se od konvencí a řádu jako on, ale prostě NE. Nelíbí se mi tento styl, znásilňování, nadávky, underground..
(SPOILER) Když to srovnám s předešlým dílem, tak za mě jde o zlepšení. Zpracování knihy, grafika, odkazy na díla..to všechno na knize miluji.
Noah na mě působí vyumělkovaně. Jeho styl chování, to jeho machrování..ano, je to kopie Pomády, ale tady mi to vůbec nesedí, není to přirozené. Hlavně on ne. To jak je celý PAF do Ch. celou dobu, co ji zná, a dělá machra, jako že ho nezajímá apod. mi nesedí. Šlo to nějak moc snadno, když měl konečně v životě šanci, se s ní sblížit.
Pohled na Ch. úzkosti byl zajímavý a paradoxně osvěžující, klidně mohly být propracovanější a hrozivější. Na puberťačku bych v takovém rozpoložení čekala i deprese, agresivitu, apatii atd.
Konec byl pro mě ale naruby. V něm mi byl sympatičtější Noah a jeho utrpení. Snažil se vydržet a nedat jí šanci, protože ani ona mu ji nedala. Přála jsem si, aby to snažení z její strany trvalo déle. Aby víc váhal, jestli do toho chce znovu jít.
Alternativní konec se mi ale líbil více.