Paja.T
komentáře u knih

Spíš takový deníček vcelku normální holky, kvůli tomu nemusela vydávat hned knížku. Přijde mi, že dneska musí mít knížku snad každý (bohužel i ti, co na to vůbec nemají), jen aby to sypalo a dotyčný byl "cool". Pár pasáží bylo fajn, jinak celkem nuda a hodně gramatických chyb.


Výborná knížka, ukázala mi mnoho věcí z života a jak se zase jiným pohledem dívat na lidi i svět. Nejedná se o duchovní balast, který je dnes všude, ale o kvalitní knihu.


Murakami mě tentokrát zklamal. Děj téměř žádný, kniha mě nudila. Dvě hvězdičky za barvité popsání některých pocitů a zvláštní kamerové pojetí.


Kniha je zajímavá, dobře se čte, ale tolik mě nepohltila a některé scény byly nezáživné, nepřekvapivé a příliš se táhly. Kniha však podněcuje mou představivost, což oceňuji.


Ač je v knize spousta moudrých myšlenek, příběh pokulhává, spousta věcí se neustále opakuje a koncept knihy mi přijde jako pseudospojení, které ve výsledku moc nefunguje. I když některým čtenářům celkové pojetí možná vyhovuje, já bych uvítala buď silnější příběh, nebo vyloženě "rady a návod na život".


Skvěle napsaná kniha o životě Jana Nerudy s citacemi z jeho děl. Není to takový ten klasický nudný životopis, nýbrž styl psaní opravdu zaujme a čte se velmi dobře.


Autor vystihl přesně to, co se slovy tak těžko popisuje, pocity hluboké melancholie, ale i jakéhosi zvláštního souznění. Básničky mě velmi hluboko zasáhly.


Nesmírně slohově bohatá kniha, líčení pocitů, které člověka zasáhne.


Celou dobu velice depresivní kniha, která chladnokrevně útočí na pocity. Ukazuje, jak člověka dokáže změnit ideologie.


Tato povídka mě donutila zamyslet se nad tím, zda také někdy takhle povrchně hned neodsoudím některé lidi, nad lidskou přetvářkou a rčením: V nouzi poznáš přítele.


Super spojení ekonomie, filosofie, literatury a historie. Spousta inspirace k dalšímu zamyšlení.


Kniha se četla velice dobře. Zajímavý námět, jen děj je stálý, bez větších výkyvů a zvratů, které mi tam malinko chyběly. Konec předvídatelný.


Sociologická sonda do společnosti. Člověk se zamyslí. Svým skvělým vypravěčským stylem Rowlingová nezklamala, a tak i přes přílišné natahování a líný děj, se knížka četla dobře.
Čekala jsem ale víc, zajímavější zápletku, trochu napětí..


Děj zajímavý, ale přijde mi celý až příliš zdlouhavý a zbytečně natažený. Jinak Murakami opět útočí na člověka, a to až do morku kostí, v otázkách lidství, nitra člověka samého, co je dobro a co je zlo.. Představy, realita a fantazie okolo sebe tančí.
Ale občas mi přišlo, že určité části byly psány jen z povinnosti, na přání čtenářů, autor se do toho plně nevložil. Těžko se mi četla mluva Fukaery, ale to je jen subjektivní pocit, autentičnost postavy to splnilo.
Velmi se mi líbila postava Aomame.
Jsem zvědavá na třetí díl.


Čekala jsem více..
Sice silná myšlenka, nad kterou stojí za to se chvíli pozastavit, ale podle mě by to šlo více rozvést, například více zápletek. Nevyhovoval mi dialog bez uvozovek.


Když se do příběhu vžijete natolik, že i slzička vám ukápne... Další skvělý Murakamiho román, společně s Norským dřevem též klasický bez surrealismu a fantastických podnětů.
Příběh sleduje život hlavního hrdiny jedináčka Hadžima. Důležitá pro něho je první tajemná kamarádka Šimamoto, kterou ztratí a potká až jako úspěšný třicátník, rozhoduje se pak mezi rodinou, prácí, zázemím, jistotou, zkrátka šťastným, ale obyčejným stereotypním životem, avšak zároveň ho to táhne někam dál, kde sídlí jeho hluboké city a něco, co dává jeho životu smysl, tajemnost, ale také nejistota a smrt.
Velmi mě zaujal také příběh Izumi, která se do Hadžima jako děvče zamilovala, ale on ji podvedl s její sestřenicí a Izumi uškodil natolik, že tím zůstala poznamená napořád. Jednou zahlédl Izumi a její prázdné oči, bez výrazu. Myslím, že i díky tomu a podpoře od Jukiko se nakonec rozhodl to nevzdat.


Tato knížka mě dojala, donutila mě přemýšlet o životě, o chování lidí, o sobě...


Čekala jsem od knížky více, větší vtažení do děje, něco, čím by mě příběh zasáhl. Bohužel se tak nestalo a s politováním musím říct, že se mi líbil více film, což se stává zřídkakdy.
Jinak jsou zde určitě zajímavé charaktery na další zamyšlení.


Skvělá. Murakami opět nezklamal. Vždy mě pohltí jeho otevřený přístup, zajímavé myšlenky, nedokončené úvahy. V této knížce se mi líbilo propojení tvrdé reality s nadpřirozenem, které se vzájemně tak lehce proplétají.
Hlavním motivem stejně jako u většiny děl Franze Kafky je pocit vyřazenosti a izolovanosti v kontrastu s humorným a ironickým líčením. A také tragická a bezvýchodná ukončení příběhů.
Je zde vyřčeno mnoho otázek, na které si čtenář musí najít odpověď sám.


Obraz Doriana Graye je skvělá knížka, kde se musíte zamyslet nad sebou a nad životem. Je zde i určitá mystika a transformace duše člověka, která se zobrazuje na tajemném obraze.
