PajaC84 | Komentáře u knih | Databáze knih

PajaC84 PajaC84 komentáře u knih

Onyxová bouře Onyxová bouře Rebecca Yarros

(SPOILER) Basgiath, ostrovy, Basgiath, Aretia a Draithus jsou lokace tvořící rámec knihy. Myslím, že z putování po ostrovech šlo vytěžit víc, celkově mě tahle část moc nebavila, až na pár zajímavých momentů.
Hlavní příběhovou linku tvoří hledání léku pro Xadena a "duhových" draků pro vytvoření štítu v Aretii a spojenectví ve válce. Dozvídáme se hodně nových informací, poodhalíme tajemství týkající se Violet, seznámíme se s novým superpadouchem Theofanií a Aetos starší převezme roli Varishe z předchozího dílu, akorát u něj je všechno mnohem osobnější.
Aby se nevytratilo jiskření a napětí mezi Xadenem a Violet, máme tu opět důvod, proč se od sebe musí držet dál a pouze po sobě toužit (většinou), ačkoli tady je to pochopitelnější než v předešlé knize, kdy to bylo spíš iritující. Dozvíme se víc o dalších vedlejších postavách, kdy k mé radosti dostává nejvíc prostoru Ridoc, díky němuž je putovní pasáž trochu zábavnější, ačkoli ke konci ho už moc nevidíme. Oceňuji badass momenty Violet - když se postaví radě ohledně mise a jejího složení (jen nechápu, proč to neudělala hned na začátku), její počínání na Vidirysu i předtím na Deverelli. Je příjemné mít hlavní hrdinku, které to myslí jako Hermioně, přichází s nekonvenčními řešeními a co se nebojí vzepřít se autoritám a nenechá se sebou zametat. S Xadenem jsou v tomhle dobře vybalancovaní, nebo aspoň byli, v závěru knihy bude on asi už trochu jinej level, ale nakolik moc se dozvíme až v dalších knihách. Celkově se mi závěr líbil i s rozdělením do několika POV, ale nastoluje spoustu otázek, na které si bohužel budeme muset zhruba dva roky počkat.

12.02.2025 4 z 5


Železný plamen Železný plamen Rebecca Yarros

(SPOILER) Právě jsem dočetla Onyx Storm, takže jsem plná dojmů z následující knihy a zjistila jsem, že jsem ještě nehodnotila Iron Flame, takže se pokusím zpětně.
Kniha přímo navazuje na předchozí, což je fajn, nemáme žádný skok v čase. Děj je rozdělen na tři části, kdy v první sledujeme Violet na začátku druhého ročníku, kdy má proti sobě nové hrozby, trápí jí odcizení od přátel, kterým se nemůže svěřit a většinu času nemá poblíž ani Xadena a když náhodou jo, tak se dokola plácáme v tomtéž - miluju ho (ačkoli to nechci přiznat ani jemu, ani sobě), ale nevěřím mu. Tahle první část byla místy ubíjející a "rozchod" hlavního páru sloužil hlavně ke snaze zopakovat napětí první knihy ve stylu kdy do toho už konečně zase praští a dají se znovu dohromady. Je tu ale pár skvělých scén: Varish trestající Violet za neuposlechnutí rozkazů, nácvik uvěznění s výslechem, setkání s Mirou v Samaře a pak finále první části, kdy je Violet vyslýchána, mučena a nakonec zachráněna - celá tahle pasáž je skvělá.
Druhá část nám přinese změnu prostředí a tím i celkové dynamiky mezi postavami, což je fajn. Skvělý je výlet do Cordynu a s tím související nárůst vedlejších postav, kdy zejména Cat tomu dodává správné grády vrcholící soubojem s Violet a scénou v trůním sále.
Ve třetí části se vracíme zpět do Basgiathu a děj zde vrcholí přípravou na bitvu, bitvou a souvisejícími událostmi a končí opět cliffhangerem, který dává tušit, kam se bude děj ubírat ve třetí knize.
Železný plamen podle mě stojí mnohem víc samostatně, při čtení jsem už neměla každou chvíli pocit, že něco podobného jsem už četla v jiných knihách. Nevím, jestli jsou v českých verzích i bonusové kapitoly, které lze najít na stránkách autorky, ale určitě stojí také za přečtení. Ačkoli mě Viotet hlavně v první části knihy štvala svým postojem ke Xadenovi, bylo mi sympatické, že si sama byla vědoma toho, že se nechová úplně racionálně a v hlavě věděla, proč jí určité věci tajil a rozuměla tomu, ale přesto se cítila zrazená - tak to prostě chodí a působilo to realisticky. Smrt jedné z postav v závěru knihy mě nevzala zdaleka tolik, jako smrt Liama v knize předešlé. Následují kniha zodpoví hodně otázek, ale jelikož je třetí z pěti, je myslím jasné, že ještě víc jich nastolí a čekání bude dlouhé.

12.02.2025 4 z 5


Naše vina Naše vina Mercedes Ron

(SPOILER) Právě dočteno a jsem trochu v rozpacích. Za mě byl první díl nejlepší, druhý a třetí jsou na tom podobně, tenhle možná trochu lepší, protože aspoň ke konci se hlavní postavy (Nick především) nechovají jak idioti.
Asi začnu s klady: Nápad přesunout je v úvodu do jiného prostředí byl fajn, ale nic moc se z toho nevyvrbilo. Celá linka okolo díkůvzdání byla taky dobrá. Noah prošla určitým vývojem a neštvala mě zdaleka tolik, jako v předchozím díle. Ke konci je Nick tím přítelem, kterým měl být celou dobu, a ne manipulativní, žárlivej kretén, kterej chce Noah hlavně ovládat. Ale kdyby to tak bylo, neměla by druhá ani třetí kniha o čem být.
Zápory: Už od druhé knihy mě neskutečně vytáčela komunikace hlavních hrdinů - resp. její absence. Všechno v náznacích, nic se neřekne upřímně a přímo, druhá strana si to vždycky vyloží špatně a pak na to podle toho reaguje atd. atd. Vadilo mi, kolikrát Noah prosí o odpuštění, ačkoli za celou situaci může podle mě spíš Nick. Ona byla v podstatě oběť , v závěru druhé knihy se toho na ní navalilo tolik a dobrá polovina se týkala Nicka. Ani pak ale nešla za Michaelem, zkoušela Jennu, když to nevyšlo, tak Charlieho. A že nakonec skončila u člověka, kterýmu ale naprosto věřila a kdo v tu chvíli zneužil jejího stavu a zhroucení... Něco jiného by bylo, kdyby šla rovnou za ním z důvodu nějaké pomsty vůči Nickovi, ale to se nestalo. A Nick se k ní pak choval jak k onuci, ale přitom to bylo, jako kdyby jí dal do pití drogy, a pak jí vyčítal, že jí někdo omámenou zneužil (v nadsázce samozřejmě). Nelíbilo se mi, že témata důležitá v minulých dílech byla těžce odsunutá na druhou kolej (Meddie, Nickova matka, trauma Noah). Doufala jsem, že pokud se k sobě Nick a Noah vrátí, nebude to kvůli nějaké berličce, což se nestalo. Ani nevadí těhotenství Noah, kdyby se Nick rozhodl už předtím, než se to dozvěděl, že s ní chce být a konečně odpustit. Takhle si říkám, že nebýt dítěte, tak by se nikdy nevrátil, ačkoli už tehdy věděl, že jí pořád miluje. A ještě drobnost: proč proboha šla Noah ke konci domů k Charliemu a neřekla, že tam nechce a ať se sejdou někde venku na kafe nebo tak? Nic z toho sice nebylo, ale nechápala jsem to. Jo a vášnivý zásnubní sex tři týdny po porodu, good for her :) Výhrad bych asi měla mnohem víc, ale už tak to je nehorázně dlouhé.
Celkově mi čtení zase rychle ubíhalo, ačkoli tak půlku času jsem byla frustrovaná nebo naštvaná. Mrzelo mě, že většina třetí knihy je z pohledu Noah, protože ten Nickův mě většinou bavil víc (asi že to není tak běžné). Přesto všechno jsem si trilogii užila, i když ten naprostej happy end byl možná až trochu moc.

31.01.2025 4 z 5


Tvoje vina Tvoje vina Mercedes Ron

(SPOILER) Právě jsem to dočetla a mám chuť se hned pustit do dalšího dílu, abych věděla, jak to bude pokračovat, protože konec je na celé knize asi nejlepší. Film jsem viděla dřív a na rozdíl od prvního podle mě nestál za nic, takže jsem neměla velká očekávání ani od knihy, protože jsem v podstatě věděla, jak se to zhruba vyvine a jak to dopadne. Bylo ale překvapující, že u druhého filmu se tvůrci drželi předlohy jen hodně volně a spoustu věcí tam změnili, většinu k horšímu.
Kniha jako taková mě celkem rozčilovala. Nemám ráda, když je děj založen jen na tom, že si hlavní aktéři nedokážou normálně promluvit, jenže tím by kniha přišla tak o polovinu obsahu. Nikdy pořádně nic neproberou, kupí se chybné domněnky, nedorozumění, pochybnosti a obavy, ale oba mlčí, čímž zabředávají hlouběji a hlouběji do svých problémů. Zhruba za polovinou knihy jsem jim už ani nefandila, hlavně Nick se podle mě choval hrozně a co v prvním díle působilo ještě jakž takž sexy nebo romanticky, to tady bylo natolik přes čáru (myslím to sobectví, teritoriální chování, snaha jí “ve jménu lásky naprosto ovládat, žárlivé výbuchy bez důvodu atd.), že jsem naprosto rozuměla její matce, když se snažila je rozdělit, což asi neměl být záměr.
Každopádně i tak se to četlo dobře a jsem zvědavá, jak to dopadne. Podle mě by oba potřebovali pořádnou terapii a úplně změnit přístup jak k sobě samým, tak k tomu druhému. Pokud se to nestane a stejně ve třetím díle skončí spolu, tak pochybuju, že je čeká “šťastně až do smrti.

28.01.2025 3 z 5


Moje vina Moje vina Mercedes Ron

(SPOILER) Přečteno na základě obstojného filmu (až na ty části, které sedí spíš k Fast and furious). Četlo se mi to dobře, líbilo se mi střídání pohledu Noah a Nicka, oboje v ich formě, což nebývá běžné a bylo fajn vidět všechno z úhlu obou a nemuset se domnívat, co si asi ten druhej myslí. V půlce kniha trochu ztrácí tempo věčným opakováním ve stylu toužíme po sobě, ale nemůžem se vystát, ale od chvíle, kdy si Nick uvědomí svoje city, se to zase rozjíždí a konec je celkem napínavej i pro někoho, kdo film viděl, protože se naštěstí trochu liší. Za mě fajn oddechovka nabitá elektrizujícím napětím mezi hlavními hrdiny.

24.01.2025 4.5 z 5


Nový měsíc Nový měsíc Stephenie Meyer

(SPOILER) Ve druhém díle Bella dosahuje vrcholu nesnesitelnosti: Jsem tak obyčejná a ty tak dokonalý, nechci nic k narozeninám, to jen zvýší nerovnost mezi námi, bez tebe můj život nemá smysl, protože nemám žádnou vlastní hodnotu, když sis myslel, že jsem zemřela, chtěl jsi taky zemřít jen kvůli výčitkám svědomí. Ok, vím, že jsi chtěl kvůli mně zemřít, takže ve vyhrocené situaci to vyřeším tak, že nabídnu svůj život za tvůj (čímž jsme, kde jsme byli). Kniha se četla dobře jen ve chvílích, kde byl Jacob, a poté, co se vrátila Alice a konečně se začalo něco dít, což bylo tak ve dvou třetinách knihy. A i v těhle dobrých/ čtivých částech byla Bella na ránu.

20.01.2025 2.5 z 5


Stmívání Stmívání Stephenie Meyer

(SPOILER) Stmívání má slušnou atmosféru, trochu toho tajemna, některé fajn pasáže, co se čtou skoro sami a hodně zajímavých postav, ALE… co je to platné, když je hlavní hrdinka jedna z nejhorších postav knihy, která mě většinu času spíš irituje, než abych jí fandila. Je to zvláštní kombinace sobce s mučednickým komplexem a sklonem k sebeobětování, protože v tom nejspíš vidí svou jedinou hodnotu a možný přínos - jsem naprosto obyčejná, nemůžu ničím pořádným přispět, tak se aspoň obětuju, aby mohli ostatní žít šťastně až do smrti. A v tom je právě její největší sobectví - jakej rodič by chtěl, aby jeho dítě obětovalo svůj život výměnou za jeho? Jak by mohl s tím vědomím žít dál? Ale na to Bella vůbec nemyslí, ani jí to nenapadne, vyžívá se ve svojí roli mučednice a já tyhle typy nemám ráda.

20.01.2025


Nic než pravda Nic než pravda Stefan Ahnhem

Připomínalo mi to Zmizelou s tím komplikovaným plánem. Po prvních kapitolách jsem si tipla, jak se to vyvrbí, zhruba ve čtvrtině jsem o tom začala pochybovat, ale někdy po polovině knihy začalo být jasné, že rozuzlení bude přesně takové, jako jsem tipovala na začátku. Což by tolik nevadilo, kdyby to bylo čtivější, ale chvílemi jsem se nutila, abych vůbec dočetla.

19.01.2025 3 z 5


Slzotvůrce Slzotvůrce Erin Doom

(SPOILER) Knihu jsem si přečetla po shlédnutí filmu, který se mi líbil, až na scénu u soudu, která mi přišla přinejmenším přitažená za vlasy a celkově mi zkazila závěr filmu.
Za mě byla kniha lepší, i když hodně repetitivní. Ano, víme jak je Rigel krásný a jak působí na Niku a na ostatní. Ale nemusím o tom číst na témeř každé stránce, která se ho týká. V tomto mi kniha nepříjemně připomínala Stmívání, kdy Bella podobně pořád dokola popisuje Edwarda. Chápu, že chce autorka ukázat, jak o něm Nika stále přemýšlí a nejde jí z hlavy, ale nemusím u toho pořád dokola číst, jak Rigel vypadá.
Kniha má pomalé tempo, což mi nevadí, víc než na děj a akci se autorka zaměřuje na vnitřní svět hrdinů, především Niky. Jsou tu dobře popsaná její traumata a člověk chápe, proč je jaká je, ačkoli její přílišná dětská naivita mě občas iritovala.
Z pohledu Rigela toho víme o poznání méně, ale i on jde myslím poměrně dobře pochopit, jeho motivy, vnímání světa a sebe samého.
Rozvleklejší závěr mi nevadil, pokud není úmyslně ponechán otevřený konec, mám ráda, když se všechny linky uzavřou, i ty, které se týkají vedlejších postav.
Menší výtku bych měla k návaznosti některých scén, které mi nedávaly smysl - zejména první společná noc. Velký SPOILER: Víme, že Anna a Norman nejsou doma, ale během noci se mají vrátit. Nika jde do Rigelova pokoje, kde se spolu prvně vyspí. Ona usne, ale později se vzbudí a ptá se, kolik je hodin a on odpoví ve smyslu, že do rána je ještě čas a nemusí tedy ještě chodit pryč, že Anna s Normanem se ještě nějakou chvíli nevzbudí, načež Nika usíná a znovu se vzbudí ráno s tím, že Rigel je pryč. Celé to ale nesedí - je myslím jasné, že Anna by se šla po příchodu domů na oba podívat, jestli jsou v pořádku. A nutně by zjistila, že Nika je u Rigela v jeho posteli. Určitě by nešla spát, aniž by se do pokojů nepodívala. A ráno se Nika vzbudí a je to popsáno, jak kdyby byla u sebe, ne u něj.
Celkově se mi ale kniha četla dobře, milostný příběh se vyvíjí od enemies to lovers přes zakázanou lásku až po klasický, i když ne úplně normální vztah, což dává hlavním hrdinům po většinu knihy to správné vzájemné napětí. Taky se mi líbilo, že i v závěru se oba nějak dramaticky nezměnili, jak je ukázáno třeba na Ničině spolužákovi Willovi (jakou naivitu v sobě pořád má Nika, jak teritoriální a zastrašující je pořád Rigel).

19.01.2025 3.5 z 5