*Pájuše* komentáře u knih
Samozřejmě možnost, že by existovala první nezveřejněná verze slavné autorky je jistě velkým lákadlem. To byl také důvod, proč jsem po téhle autorce sáhla. Nicméně děj knihy mi přišel předvídatelný natolik, že mě spíš odrazoval od čtení. Je to škoda, autorčin styl psaní nebyl špatný. Hlavní hrdinka mi na třicetiletou ženu přišla krapet nevyzrálá a její myšlenkové pochody mě někdy nechávaly v naprosté nevíře. Knihu hodnotím jako lehký podprůměr. Nedozvěděla jsem se nic světoborného z čeho bych se posadila na zadek.
Milé, nenáročné, oddechové čtení plus fakt, že se děj odehrává v Paříži, dělá z knihy úžasnou lahůdku. Nicméně, nějak z těch YA knih vyrůstám a už pro mě nejsou tak přitažlivé jako kdysi. Půlka knihy šla ta další mě trošku zklamala. Což jsem očekávala, protože vztahy mezi náctiletými jsou velmi komplikované a narozdíl od dospělých jsou no... nevyzralé. Pro mě je velký oříšek je zkousnout, aniž bych neměla každou druhou kapitolu chuť vyvolat dotyčného hrdinu a neproplesknout ho. :-)
I tak kniha určitě nezklame ty, kteří potřebují vypnout a relaxovat. :-)
Na začátku jsem si říkala, že je to pěkná prkotina. Tahle myšlenka mě ani na konci knihy neopustila. Bylo to takový mix všechno, co jsem doposud četla. Nic světobornýho, kvůli čemu bych ještě v budoucnu po téhle autorce sáhla.
Už když jsem četla anotaci o "spřízněných duších", ztratila jsem veškeré očekávání. Knihy s tímto tématem nejsou můj šálek kávy. Knihu jsem četla spíš pro to, abych se mohla pustit do dalšího dílu, než abych nutně potřebovala vědět, jako to s nimi dopadne. :-/
Příběh byl napsaný dobře - to se musí SK nechat -, ale místy mě nudil. Některé pasáže jsem ani nečetla - hlavně ty milostné scény. Na druhou stranu se mi líbí, jak se vyvíjejí další postavy, nejen ty hlavní. V některých knihách mi to vadí, protože mě tak vtáhnou do děje, že jakákoliv odbočka od hlavních postav k těm vedlejší, mě naplňuje frustrací, ale tady díky tomu knihu řadím do lepšího průměru.
Musím souhlasit s ostatními. V těch bozích se pomalu začínám ztrácet. Ačkoliv mě to zase nutí naučit se něco o jejich historii ;-) Takže si postupně začínám tvořit jakýsi průvodce.
Co mě ale zarazilo je, že autorka se v knize zmiňuje, že její hrdinky čtou její knížky. Začínám pochybovat, že je to shoda náhod... Možná se v tom šťourám už moc, ale přijde mi to, jako by se chtěla ještě víc propagovat. Což mi přijde zbytečný, vzhledem k vysokému hodnocení na goodreads.
Kniha je celkově zajímavá směsice řecké mytologie a červené knihovny. Námět je opravdu zdařilý. Musím říct, že všechno, co se týče bohů, mě fascinuje. Jenže teď přijde "ale"
Ale tolik klišé v jedné knize jsem snad nikde neviděla. Tolik vět typu "...za x let nepoznal dotek ženské ruky...", "...nemůžu ji mít, protože jsem ten a ten..." a bla bla bla. Což mě trošku zklamalo. Myslím, že když se to v knize objeví párkrát. Nic proti tomu nenamítám, ale když to čtete prakticky na každé stránce, docela nuda. :-/ A ta nenaplněná touha ve mě vyvolávala spíš pocit frustrace, kdy jsem si s dalším "...ne, nesmím ji mít, ačkoliv po ničem jiném netoužím..." chtěla najít antistresovou soupravu!
Oproti předchozímu dílu, kde jsem to asi - kvůli skvělému příběhu - nevnímala, nebo mi to nepřišlo tak... bijící do očí(?) je tohle průměrná kniha, která svým tématem navnadí, možná splní určitá očekávání, ale rozhodně nepatří mezi silné stránky téhle série.
Co se týče obálky - proč je ten chlap, sakra, fialovej?! Jestli to bude takhle pokračovat dál, uvidíme chlapy na obálkách, jako by na nich vybuchl ohňostroj. :-/
Knihu jsem četla na dovolené a musím říct, že mě příjemně překvapila. Alex jsem si zamilovala... Falin se mi moc nelíbil a když jsem se pak dozvěděla, co je zač... Věděla jsem odkud vítr fouká, ale stále mu nemůžu přijít na chuť :D
Sice jsem v knize hodně postrádala vysvětlení toho prvopočátku, ale snad se mi to postupně odhalí v dalších dílech. Zatím je pro mě svět čarodějů a jiných potvůrek jedna velká neznámá a za to strhávám jednu hvězdu dolů. Nicméně jsem ráda, že jsem se k této knize dostala.
Musím ale obdivovat obálky. Jsou povedené :-)
Kniha mě od předešlých moc nebavila. Musela jsem se do ní nutit. I když, ten konec mě, no, tak zvláštně dostal. Nevím, ne, že by se mi nelíbil, ale taky jsem z něj nebyla nadšená. Ať tak, či onak, kniha je čtivá, ačkoliv se mi zdálo, že se tam spíš řeší samé otázky a žádná odpoveď v dohlednu. Navíc Barrons tam byl taky poskrovnu.
Nejvíc mě mate, štve, že pořádně nevím, kdo je na té dobré straně. Popravdě nevím, komu bych měla věřit, protože to vypadá, jako by všichni sledovali jiné cíle a jejich důvody mi unikají. :-/
Kniha byla... dlouhá! Strašně mi tam chyběl Raff. Toho jsem se dočkala až skoro ke konci, což mě trošku mrzelo a zklamalo. :-( Penrynin vztah k její sestřičce se taky zlepšil, ale taky až ke konci. Prakticky mi přišlo, že kdyby tam nebyl tenhle zádrhel, kniha by byla naprostá slátanina.
Jedna věc mi tam ale přišla fakt strašně vtipná, tak vtipná, že jsem u toho brečela smíchy * SPOILER * Penryn má u sebe Raffeho meč, který pojmenovala Méďa Béďa. Jeho výraz, postoj, chování, slova, která řekl, když to jméno uslyšel, mi zůstanou nadosmrti vrytá v mozku, jako ta nejvtipnější replika v této knize! :D * KONEC SPOILERU *
I když knihu řadím mezi lehký nadprůměr, na celé čtyři hvězdičky to nemá. Minulý díl byl prostě lepší. Přesto mě tahle kniha neodradila od této série a rozhodně v ní budu pokračovat. Doufám, že nakladatelství ji co nevidět vydá. :-)
Bavila jsem se vskutku výtečně! Georgiana s Tristanem jsou sympaťáci od pohledu. Tristanovi tetičky byly taky pěkná kvítka, jen co je pravda :-D Jejich intrikaření jsem si užívala. Krásná, odpočinková kniha, při které se rozhodně nudit nebudete ;-)
První díl mě moc nezaujal, ale tenhle splnil veškerá moje očekávání. Postava Menecherese je propracovaná, děj rychle utíkal a i když to nedosáhlo na plný počet hvězd, musím říct, že čtení jsem si užila! :-)
Když jsem tohle četla poprvé, nebyla jsem z toho nadšená. Děj mi přišel takový utahaný a Denise se mi jako hlavní postava vůbec nelíbila. Doteď ani nedokážu říct, co mě na ní tak dráždilo.
Musíte mít prvně přečtenou sérii Nočních lovců, abyste pochopily, kdo je Denise a jakou má návaznost na poloupírku Catatherine.
Ráda bych dala tři a půl hvězdičky, ale na čtyři to zase není. :-)
Mám ráda Quinnovou, její romány jsou čtivé a odráží věrnou kopii té doby. Bohužel, v téhle knize jsem se zklamala. Čekala jsem od ní mnohem víc a to jsem nedostala. :-(
Hlavní hrdinka byla v celku sympatická, ale s tím chlapem jsem měla trošku problém. Měla jsem z něho dojem, že je to ženská převlečená za chlapa. Jeho myšlenkový pochody vyznívaly ploše a i když jsem se sem tam u těch jeho špiček i zasmála, žádný zázrak se nekonal.
Jediná postava, u které jsem zůstala zírat s otevřenou pusou pokaždé, když promluvila, byla jeho babička. Ta stará sůva měla opravdu břitký jazyk, pro štiplavou poznámku nešla daleko a když se rozdával cynismus, ona si snad šla třikrát! :D
Nemůžu autorce upřít talent. A že ho rozhodně má! Kniha je čtivá, napínavá od začátku až do konce, ale předvídatelná. Už v polovině knihy, jsem věděla, kdo jsou vrazi, ale že na to hlavní hrdinka přišla až na konci knihy, mě zanechalo ve stavu naprosté nevíry. Co musím vytknout - zase! - jsou myšlenkový pochody hlavní hrdinky. Měla jsem takový pocit, že autorka potřebovala nějak ten děj natáhnout, proto se Ameliina mysl ubírala nesprávným směrem, i když indície vedly k té prvotní myšlence, k tomu prvotnímu problému všeho, čemu se autorka chtěla vyhnout. V tomto díle už mi to lezlo na nervy snad nejvíc a chvilkami jsem měla chuť si trhat vlasy zoufalstvím, protože díky tomu mi Amelie vyznívala... ehm, trošku hloupě.
Na druhou stranu se tam vyskytly věci, které mě překvapily. Nebudu spoilerovat, ale nejvíc ze všeho mě vyrazilo dech, že *SPOILER* Shani nebyla Devlinova dcera, fakt, s jakou lehkostí mluvila Isabel o tom, že někoho zabila nebo jednání Dariuse, který chtěl do Ameliiny tělesné schránky narvat ducha Mariami. To byla tak... odporná myšlenka :D *KONEC SPOILERU* Strašně se mi tu ale líbila postava Dariuse. Takový novodobý Lord Voldemort! :D
Kniha byla opět... dech beroucí! Opět jsem měla problémy přestat číst, ale fakt to nedoporučuji číst večer. Při některých pasážích jsem se fakt bála. Co se týče hlavní hrdinky. Nevím, nějak mi tady ty její myšlenkových pochody trošku lezly na nervy a kazilo mi to požitek z celkového děje. Ale ten konec prostě nemá chybu... čekala jsem něco jiného. Bylo to prostě velké odhalení, které mi doslova vyrazilo dech :-)
Velmi zdařilé, propracované, dech beroucí kniha. Jakmile se do ní začtete, nedokážete se od ní odtrhnout. :-) Bylo tam trochu víc okecávání, což mi trošku kazilo požitek. Na druhé straně tam byly vyjádřeny emoce a pocity tak realisticky, že jsem měla pocit, jako bych to všechno prožívala s hlavní hrdinkou. :-)
Jedna věc, mě tam přece jen štvala... Trošku mi tam vadily myšlenkový pochody hlavní hrdinky. Buď ty důležité věci popírala nebo na ně pro změnu odmítala myslet.
Jsem ráda, že se mi tahle knížka dostala do ruky. Krásné, oddychové čtení. Upřímně, na teenagery měly celkem dospělé myšlení.Někdy... :-)
Ach jo, vypadá to, že budu jediná, komu se tahle kniha nelíbila a ještě ke všemu i s nejnižším hodnocením... :-(
Julianovo myšlení mi přišlo jak z jiné planety. Co se týče Sophy, tak naivní ženskou jsem snad nikdy neviděla. Ačkoliv hrdinky knih Julie Garwoodové jsou také naivní, alespoň je tam hlavní hrdina, který to bohatě vynahradí. Tady jsem měla pocit, že jsou to dvě ženské, která jedna mluví o koze a druhá o voze.
Příběh sám o sobě nebyl špatný. Mělo to spád a kniha rychle utíkala. Ale bylo to tak strašně sladký... až mi z toho trnuly zuby. Rozhodně říkám, že Quicková se nezařadí do mých oblíbených autorů. Škoda... :-(
Tak trochu mi to přišlo jako vykrádání Anity Blakeové. Scény - kdy chce Eddie působit drsně - vyznívají fakt směšně. Co můžu ale vypíchnout jako naprostý originál je nemocniční prostředí, ve kterém se děj odehrává.