*Pájuše* komentáře u knih

Co ke knize říct? Neskutečně jsem se bavila není dostačující a ani plně to nevystihuje moje pocity z ní. Ale velmi se tomu blíží.
Zatímco všichni čtou od prvního dílů k třetímu, já jdu na to pěkně od zadu. Logika hadr. Bohužel až tady jsem se dozvěděla, že je to třetí díl až když jsem ho měla přečtený. Teď mi z knihovny přišel druhý a už ho čtu taky. Musím ale říct, že na tehle díl to rozhodně nemá! :D
Kniha je neskutečně čtivá, svižná a svěží. Dlouho už mě nenadchla žádná slaďárna tak, jako tahle kniha. I když je v ní spoustu klišé, člověk občas potřebuje oddech. Vtipné hlášky mě přiměly k nespoutanému smíchu, který se linul ztichlým pokojem a vracel se mi jako bumerang. Přesto jsem se od knihy nemohla odtrhnout. Slupnuto za jeden den jako ten nejjemnější moučník!

6 26.01.2018

Moje dušinka se nemohlo dočkat až tenhle skvost dostanu do rukou. Byla to přímo vymodlená kniha!! A ten zázrak se stal - Ilan mě nezklamala. Sice začátek trochu drhnul. Popis Nížin mi přišel velmi násilně vpravený do knihy a ačkoliv jsem si užívala nový pohled na nový svět, nebylo při tom žádné napětí, bušení srdce ani chvějící se ruce obracející další stránku za stránkou. Prostě to byla část, která do knihy patřila, ale mě nesedla a tiše ji přetrpěla, protože... Věděla jsem, prostě jsem VĚDĚLA, že se autorka do Duvalského pohoří opět vrátí! :D A to už moje srdce plesalo radostí, něhou a naprostým úžasem nad vypravěčským talentem autorky. Při jedné kapitole jsem dokonce brečela. Tak hluboce mě zasáhla. V knize je pár silných momentů a klíčových událostí, které vysvětlí určité spojitosti z předešlého dílu, ale pak jsou tam otázky, na které hledám odpověď marně. Snad - SNAD! - v dalším díle na ně dostanu odpověď. Hmf, ale to čekání... :-(

6 12.12.2017

Božínku, nevím, jestli se mám smát nebo brečet. Feyre byla oproti Celaeně stokrát lepší, co se chování týče. Nadruhou stranu taky stokrát k uzoufání hloupější! :D Všechno má prakticky pod nosem, ale je tak natvrdlá, že na to přichází až na konci knihy. Nevím, jestli to tak mám jen já, ale hlavní hrdinky S. J. Mass mají tendenci ve mě vzbuzovat neskutečně ironické myšlenky a pocity. Jediné postavy, které pro mě byly opravdu zdařilé, byl Tamlin a Rhys. Tyto postavy jsou z celé knihy to nejlepší, co si z ní odnesu. Když jsem ale četla o životě víl, v duchu jsem se ptala - to mají být ty tajemné bytosti?? Co je na nich tak tajemného? Všechno, co se v knize děje je strašně nahodilé, nemá to žádný řád a přijde mi to jako vata, která se však dobře čte. Jen se v ní člověk trochu ztrácel. Celkově mám z knihy smíšené pocity. I tak se pustím do druhého dílu, jen proto, abych se znovu setkala s Rhysem. Toho týpka fakt žeru! :D

6 01.12.2017

Ach jo! Může mi někdo vysvětlit, proč mi tu z Mala, který byl v prvním díle naprosto dokonalá postava s pevným charakterem a smyslem pro humor, udělali nevyzrálou osobu, která nemá ani ždibíček humoru (a to jsem se snažila na něm nějakou humornou stránku najít - bezvýsledně!)? Opravdu, tady byl tak strašně nesympatický, až mě bolelo srdce, že jsem si první díl koupila. Protože Mal v prvním díle je jiná osoba, než Mal ve druhém díle.
Další věc, která mě neskutečně iritovala byla sama Anne. Co udělá "normální" ženská, když přijde domů a najde otevřené dveře? Logická a jediná smysluplná myšlenka je: někdo mě vykradl. Milá Anne si v klidu otevřela dveře a vrazila do sexy polonahé rockové hvězdy a její reakce byla: "ON je vážně tady!!". No... To, co následovalo, bylo jak z levné telenovely. Co mě vytáčelo, byla její reakce na něj - cipísek, když najdete u sebe doma, ve svém pokoji, cizího chlapa (podotýkám cizího, protože skutečnost, že jste ho měli celý život přilepenýho na stěně dětskýho pokoje a jednoho dvacetiminutovýho setkání, neznamená, že toho člověka znáte!) neměla by ta reakce být... já nevím, třeba "zavolám policii, pokud mi okamžitě neřekneš, co tady děláš!"? Tady se Anne akorát rozplývá do loužičky při pohledu na její "poblázněnost" z dětství. Bože, tohle byla opravdu dospělá a inteligentní reakce na cizího chlapa v jejím bytě. Nevím, přišlo mi to divné, přitažené za vlasy a naprosto nelogické.
Další věcí, která mě opravdu naštvala - kdo se, proboha, dokáže v jednom jediným týdnu zamilovat??? A ke všemu ten týden skončí žádostí o ruku? WTF?! Opravdu jsem jim tu jejich láááásku nevěřila. Spíš se mi chtělo znechuceně knihu zavřít a dát vale celé sérii. Nicméně, Jimmy s Lenou mě přesvědčili, že jim dám ještě šanci, tak doufám, že nebudu podobně zklamaná, jako z téhle knihy.
Celkově si myslím, že autorka si hlavní hrdiny představuje okamžitě jako pár, ale nedá jim šanci si k sobě tu cestičku najít. Zamilovat se v jednom týdnu... takhle to v životě opravdu nechodí. Navíc, jak už tu někdo zmínil - v knize je strašná spousta chyb.

6 29.10.2016

Abych pravdu řekla, pořád nevím, co si o knize myslet. Jestli se mi líbila nebo nelíbila - je to těžké posoudit, protože tak nějak jsem mezi tím kolísala po celou dobu čtení...
Je pravda, že příběh bych přirovnala k filmovému Spartakovi - písek, ocel a krev. Což se mi líbilo, ale na Hry o trůny to rozhodně nemá! Na to je to až moc naivní a málo ech "vyvražďovací", takže ta reklama je nafouklá jako bublina na burze! Leč poutavost a originalitu to nepostrádá.
NICMÉNĚ - tak nějak jsem měla problém oblíbit si hlavní postavy. Chvilku jsem měla ráda Eliase, pak ale udělal pro mě fatální chybu a už jsem ho zase ráda neměla. To samé platí o Laie. Pak zase byla chvíle, kdy jsem je měla ráda oba, pak jen jednoho z nich a pak ani jednoho. Smůla no, přišlo mi to jako sledovat teploměr - chvilku je teplo (moje sympatie k hlavním hrdinům stoupají, ulalá), a najednou dostanu studenou sprchu (moje sympatie jsou rozcupovány a válí se v prachu).
Co mě celou dobu v knize iritovalo ze všeho nejvíc, byly ty milostný mnohoúhelníky! - vypadá to, že YA jsou plné milostných trojúhelníků a lidi si na to stěžují jak na běžícím páse. Takže co udělá chytrý spisovatel - když nechtějí trojúhelník, dám jim tam mnohoúhelník, to teprve bude mít ty pravé grády. Nezlobte se, ale já u toho skřípala zuby a ty pasáže raději přeskakovala. Nervy mám jen jedny! Takže, jestli autoři přesedlají na "mnoho", knížky nekupuji, nečtu a člověka, který s tím přijde jako s "doporučením ke čtení", s tím pošlu leda tak k šípku!
Čtivost a poutavost knize upřít nemohu, je vypiplaná jak po stylistické, tak i grafické stránce, nicméně příběh sám o sobě pro mě byl trochu nudný a něco mu chybí. Přesto si druhý díl nenechám ujít.

6 29.06.2016

Mé hodnocení knihy je se rozděluje na dvě linie. Na příběh a hlavní hrdiny.
Příběh se mi sám o sobě líbil, ačkoliv byl předvídatelný. * SPOILER * To, že se Sascha napojí na mysl svého milého mi bylo jasné okamžitě. Dokonce i fakt, že nezemře společně s ním, protože jí udržuje v chodu mysl nejen jeho, ale také celé smečky. Tady jsem ale myslela ve velkém měřítku. Vlastně se jedná jen o vybranou část smečky, ale to je detail, protože výsledek je pořád stejný. ;-) * KONEC SPOILERU *
Nicméně se tam vyskytlo pár nesrovnalostí. Autorka tady několikrát zmiňuje, že v tomto světě jsou tři hráči - měňavci, Psyové a lidé. Bohužel, ty lidi jsem v knize vůbec nezaznamenala. Dokonce i Mercy Thomson, Kate Danielsová a můžu jmenovat spoustu dalších, mají v "novém světě" začleněny lidi do příběhu. Tady, ačkoliv je o nich zmínka, nehrají žádnou roli - mocenskou, politickou, ani tu "vedlejší". Jsou tu tak trochu nadbytečně...
Další pro mě taková kuriozitka jsou vztahy mezi členy smečky. Přišlo mi to opravdu zvláštní, že se tam musí udělit "výsada doteku", ačkoliv všichni tak nějak ho porušovali...
Autorka tu postavila proti sobě mocné síly. Jedni necítí vůbec nic, zatímco ti druzí cítí zase až moc. Ne že bych v tom viděla rozpor. (ironie) K prolnutí těchto dvou rovin došlo přirozenou cestou. Zatímco se světem Psyů jsem neměla problém, se světem "koček" už ano. Měla jsem z nich trochu pocit nereálnosti, což mě mrzelo. Nedokážu si představit na jednom písečku leopardy, levharty a další kočkovitý šelmy
Teď něco málo k postavám. Nehorázně mě vytáčel Saschin přístup s tím neustálým "zabijou mě, když zjistí, že jsem poškozená". Ano, chápu, že pro to bylo odůvodněné stanovisko, ale číst o tom v každé kapitole, už je vážně moc. A to samé platí pro Lucase s jeho "chci, aby tu masku okamžitě shodila."
* SPOILER *
Co mě ale dorazilo, bylo, když si Lucas začal uvědomovat, že se mu Sascha líbí. Řekl ji o vraždách a Sasche došlo, že ji jen využíval kvůli informacím. Mohl by mi někdo říct, proč když mu Sascha řekla, že to řekla matce, ačkoliv by to neudělala, on si prostě usmyslel, že ho zradila?
* KONEC SPOILERU *
Menší problém jsem měla i se samotným vztahem hrdinů. Opravdu mi nepřišlo, že by se mezi nimi nějak závratně ta láska utvářela postupně. V průběhu knihy jste zaznamenaly silný sexuální podtext, vlastně tři čtvrtě knihy jde jen o něj, a poslední čtvrtina knihy se najednou promění v lásku jak trám. Nemyslím si, že takhle to funguje. Což mě přivádí k další kuriozitce: * SPOILER * vážně budete člověku vykat, když už víte, že je to vaše partnerka/družka??? * KONEC SPOILERU *
A takovýchto řekněme drobnůstek, které se v knize vyskytují je spoustu. Čtenáře, který se ponoří do příběhu naplno, to asi nevytrhne. Já u téhle knihy měla právě ten problém se do příběhu pořádně ponořit...

6 16.03.2016

„To si ze mě děláte srandu!“ Přesně tohle mi běhalo myslí po přečtení poslední stránky Magie ničivá. Zatímco si to u mě v minulém díle Curran pěkně rozlil, tady si vylepšil skóre o 360 stupňů! Miluju toho řvoucího psychopata. Scény s ním vždycky stojí za to! :D
Když se do knihy ponoříte, naleznete nový svět plný mytologických i nemytologických postav a kousků historie, který je pro čtenáře tak přirozený jako dýchání. Ty postavy jsou základnou všeho a dávají knihám ten správný šmrnc. Nevadí, že jsou tam upíři, mágové, bohové a různá směs dalších nadpřirozených bytostí. Tohle je totiž to, co dává knize ten punc dokonalosti. Nijak vážně se tam nekřižují, vše, co čtenář dostává při čtení knihy je jedna dokonale propracovaná originalita. Dokážete se vžít do postav tak lehce, že čtení se pro vás stává požitkem. Co kniha, to nějaká perla na konci, jako taková třešnička na dortu, sladká tečka za poslední větou, která se vám v ústech rozplyne jako ten nejjemnější dezert.
Při čtení knih tohoto spisovatelského dua, zapomenete úplně na okolní svět a zakousnete se do příběhu drsňačky Kate a jejich problémů, ve kterých vězí vždycky až po uši! :D
Magie ničivá – stejně jako předchozí díly – narušily stereotyp zaběhnutý v knihách fantasy/postapo, kterým jsem kdy četla. Nemůžu si pomoct, ale knihy jsou od jednoho dílu k druhému lepší a lepší. A tenhle díl byl… epický, kolosální, mega obrovský DEBUT!!!
Takový šok jsem v předchozích dílech snad nezažila jako tady na předposlední kapitole! Zdá se, jako by jedna dějová linie končila a začala nová Éra. Éra, kterou bude zábavné sledovat, protože svět Kate Danielsové už nebude nikdy jako dřív!
Roland je vážně, vážně děsivý pa*chant! Ale je to dobře vymyšlená postava a mám pocit, že s ním Kate s Curranem zažijí hodně nervů drásajících okamžiků a perných chvilek. Jsem zvědavá na vývoj téhle postavy. ;-)
Už teď je mi líto, až série skončí. Knihy jsem si zamilovala a tahle série se mi zažrala do srdce tak hluboko, že pro žádnou sérii už tam není místo. IA bude navždy patřit mezi mistry svého řemesla a tenhle pomyslný stupínek vítězů nikdo nepřekoná.

6 13.07.2015

U této knihy jsem se smála, až mi tekly slzy z očí. :-D Jill Barnett umí psát vskutku bravurně a je jedna z mála autorek, která zkombinovala romantiku s komedií. Knihu jsem si užívala od začátku do konce. Doporučuji nečíst ve veřejné dopravě. ;-)

6 29.08.2014

(SPOILER) Tohle je takový jarní vánek v jinak zmrzlé krajině.
Zatímco v knihách, které jsem doposud četla a v nichž vlkodlaci a upíři měli hlavní slovo, byly spíš plné, s těžkým buketem a hutné jako kynuté těsto - nejspíš nedokážu přesně vyjádřit svoje pocity - v této knize je to přesný opak. Kniha je svěží, odlehčená jako tvarohový piškot a opojná stejně jako víno. Má v sobě zajímavou příchuť humoru, kombinuje tři světy s takovou jistotou a lehkostí, jako by autorka popisovala realitu nikoliv fikci a ještě lépe odděluje jednotlivé frakce. Totiž frakci upírů, vlkodlaků a lidí. Ale abych tady na knihu nepěla jen ódu, má své mínusy. To zase jo. Konec byl na mě, no zvláštní? Přišel mi takový nedotažený, ačkoliv v sobě skrýval spoustu zvratů a tam teprve začaly skládačky do sebe zapadat. Stejně si ale myslím, že mohl být jiný. Ne kvůli případným happy-endingům, ale spíš kvůli tomu, v jak rychlém sledu šlo všechno za sebou. Taky si myslím, že kdyby bylo zachováno dekórum upířího radního, tak jeho jsem si tedy představovala daleko krvelačnějšího, ale nemůžeme mít taky všechno.
Autorka umí, věřte, že umí! Není to jen paní Autorka romantických příběhů z vědeckého pole, ale taky autorka, která dokáže napsat mezidruhový románek a dát tomu punc originality. Takových knih kdyby bylo více, vůbec bych se nezlobila.

5 06.01.2025

(SPOILER) Hlavou mi pořád běží otázka - opravdu je tohle autorova prvotina? Možná, jak v čem. Ze začátku jsem měla především problém s tím, že vlastně nebylo nic vysvětleno ke světu, který si autor vybral pro svůj příběh. Jak se ale příběh začal rozbíhat, autor vše popisoval postupně. A nebylo to na škodu počkat si na to. V knize nebyla ani jedna jediná pasáž, coby vycpávková vata! To mě opravdu překvapilo, ale příjemně. Víc než příjemně. Bylo to vyprávění, které mě naprosto vtáhlo do děje. Za to patří autorovi velká pochvala. Udržel mě u knihy i ve dvě ráno, což se málo kterému autorovi podařilo.
Co se týče postav, asi nejvíce mě bavil Harari. Je to takový "světák" :D, byť co se sociálního cítění týče, naprosto selhává, ale tahle postava měla charakter a velký potenciál (snad v dalším díle bude také přítomen, jeho konec bych si nepřála!). No a samotná Arila... to je trochu kontroverzní postavička. Nemůžu říci, že bych si ji zrovna dvakrát oblíbila, ale k ději neodmyslitelně patří. Bez ní by to bylo neúplné a ani postava Harariho by příběh nedokázala utáhnout sama. Je ale s podivem, že i tahle kontroverzní postavička byla i přes svou na jednu stranu naivní představu o "hrdinství", schopná říkat věci, které měly hlavu a patu a ve správný čas přinést i zajímavé myšlenky. Uvidíme, co přinese další díl.

Chci ještě vyzdvihnout samotné obrázky v knize. Fakt se mi líbily.

5 19.05.2024

(SPOILER) Paskvil obludných rozměrů! Slátatina na entou!! Vhodné na podpal!!!
První díl této série odstartoval pro mě dobře našlápnutou fantasy/romantiku. Ale s tímto dílem si připadám jak ve vesmírné odysee, která nemá konce. Předně mi přijde, že je tam čím dál tím více postav a přistihla jsem se, že jsem v dialozích spatřovala jinou postavu, než tu, která dialog vedla. Jako kdyby autorka už nedokázala přijít s něčím lepším a vykrádala vlastnosti všech postav v knize. Také natahuje díly, nejen co do počtu stran, ale i co do ne-obsahu. Děj se posouvá jen skrz dialogy. Hlavní hrdinové od prvního dílu přestaly mít svoje charakteristické vlastnosti - z Case se stalo poslušné štěňátko, který ňafá, ale nekouše a z Poppy je čím dál tím dokonalejší a božštější postava EVER, které kazí akorát její drobná vada na kráse - a ani nepomáhá, že autorka do toho zamotává čím dál víc složitostí a nic pořádně nevysvětlí(!) - potřebovala bych si udělat nějakou myšlenkovou mapu a nejlépe i s rodokmenem, abych věděla, kdo je to Nyktos a kdo Nektas, kdo je to viktor a kdo vikter, kdo je to Malic a kdo Malec! Jednoduše řečeno - brodíte se v bažině neznalosti/zamotanosti a do toho všeho vám autorka ještě přihazuje další spletitosti, které vás tak akorát stahují ke dnu. Za mě nejhorší díl! A po dočtení kapitole 44(?!) jsem se rozhodla celou série poslat k šípku! To mělo být jako co? Jestli chtěla autorka do knihy vnést více magičnosti a jedinečnosti, tak z tohoto trojtetu udělala leda tak pornoherce a degradovala celou knihu do škatulky "porno časopis". Upřímně, pokud tímto krmíme "new adult", začínám si říkat, že svému dítěti raději dám do ruky Kámasútru.
Nemůžu doporučit. Už přestávám být tato věková kategorie, ale přesto některé knihy z této škatulky mají hloubku a cit. Což o této knize rozhodně neplatí. A opravdu nechápu, jak se knihy tohoto žánru dostávají mezi mládež. Sama sebe se ptám - co jim to má přinést?

Nevím proč, ale měla jsem období, kdy jsem knihu nemohla vzít ani do ruky. Nějak mě to napínání, než se dostanu přes dvě postavy k té jedné, která mě zajímala nejvíce, přestalo bavit a knihu jsem na řádu týdnů odložila k ledu. Nakonec jsem se k ní vrátila a bylo to jako když se "ztracený syn vrátí domů". Děj byl sytý, postavy barvité a příběh sám o sobě nikde nevázl. Za co dávám autorovi plný počet hvězd jsou určitě propracované postavy. Jejich vývoj, změna smýšlení, to vše Vám autor servíruje postupně, ale ještě hezky za tepla. Postupně přicházíte na to, že se s nimi život nemazlí a jen horko těžko předvídáte, co se jim na další straně stane. A to je další věc, která si zaslouží plný počet hvězdiček. Totiž ta nepředvídatelnost vás nutí číst a číst a číst. Takže neváhejte a čtěte.

5 03.02.2021

(SPOILER) Ve druhé díle rozehrává Shusterman hru, která se už začíná malinko podobat klasickým YA knihám. Nechci říci, že by kniha byla předvídatelná ve všem. Nimbus mě úplně odzbrojil a pak, když se na scéně objevil náš záporák a samotný konec... i to bylo pro mou mysl šok. Nicméně dějová linka už jaksi postrádala tu dramatičnost a dopředu jste věděli, co která postava udělá. Druhý díl posunul příběh do nové úrovně. Nedokážu říci, jestli k lepšímu nebo k horšímu. To ukáže až třetí díl. Trochu se ho ale obávám, protože mám jisté pochyby o tom, kam až autor chce zajít. Na druhou stranu si myslím, že Nimbus v posledním díle sehraje svoji "životní" roli. A na tohle se těším víc, než na znovuoživení... však ten, kdo četl, ví. :-)

5 24.10.2020

Tohle se moc nepovedlo. Knihu doprovází nehorázná kliše, hlavní hrdinka pořád utíká (před nepřáteli, před skutečností, sama před sebou - ano, dá se to pochopit, ale když to dělá celou knihu, jednoho to opravdu omrzí a ztratí zájem, protože hádejte, co bude následovat na další stránce? Útěk, jupííí! A co další kapitola? Další útěk! No ne, to jsem opravdu nečekala! :-O ), kniha zabředávala do pohádky, postavy nijaké (až na Ling a Astrid, díky bohu za ně - nejnormálnější postavy z celého paskvilu). Slovníček byl k ničemu, protože listovat z jednoho konce na druhý vás po pár kapitolách nebaví a raději dáte přednost "domýšlení se", co který ten pojem v kontextu znamená. Jídlo, místa, jména, kouzla - vše mi šlo těžko přes pusu. Tentokrát jsem neměla šťastnou ruku a to jsem si myslela, že vyzkouším něco nového, originálního. No, moje zklamání je nezměrné... asi stejně tak velké jako celý podmořský svět. Místo zizinky s ním celou tabulku čokolády a budu věrná, stejně jako perutýn, osvědčené klasice, protože druhý díl číst nebudu, ani kdyby se potopená Atlantida ocitla zpátky nad hladinou!

5 26.06.2018

Lockwood & Spol. opět dokazují, že na to mají! Postavy, příběh, dějová linka - vše je dokonale vyvážené. Jen je škoda, že nevyšly další díly. Ty příběhy mají velký potenciál. Málo co mě v mém věku na dětských knihách upoutá, ale tohle bylo hodně, hodně dobré!

5 03.06.2018

Agnes byla kniha, kterou jsem měla v knihovně už hodně dlouhou dobu. A absolutně nechápu, proč jsem to čtení tak dlouho odkládala. Velmi zajímavý příběh - až na ta jména, to byla pro mě hotová katastrofa! :D - který vás na konci knihy nemile překvapí a zároveň rozesmutní. Přesto... je to kniha která stojí za to, aby jí někdo vzal do ruky, potěžkal tíhu písmenek a nakonec, s posledním srdcebolným povzdechem, ji vrátil do knihovny. Pět hvězdiček - nemůžu jinak.

5 18.11.2017

Díky této autorce snad ještě dám šanci českým autorům, aby mě vyvedli z omylu, že neumí psát. Ale TOHLE už žádný český autor nepřekoná!
Strhující, magický, dechberoucí příběh! Nemůžu se dočkat pokračování, což mě přivádí k otázce - kdy hodlá nakladatelství vydat další díl?!? Potřebuji ho a to okamžitě!!

5 04.12.2016

Svět byl vykreslen jako kruté místo, troufám si tvrdit, že by se to klidně dalo zasadit do středověku. Úplně si tu temnou dobu dokážu představit, ale hlavní postavy - Celaena, princátko a kapitán - mi do tohoto temného příběhu vůbec nepasovaly. Ze všech jsem měla pocit, že jsou v knize tak trochu omylem.
Když shrnu kapitána stráží - který nikdy nikoho nezabil, ale přesto se stal kapitánem stráží * SPOILER * těžko tomu uvěřit, když všude zuří válka * KONEC SPOILERU * - a princátka - který se choval až moc naivně na to, že je to následník trůnu - přišlo mi, jako kdyby tyhle postavy dělala autorka jak přes kopírák.
Celaena je kapitola sama o sobě. Pokaždé, když autorka zmiňovala rozpoznání jedů, střílení z luku atd., neopomenula za tím okamžitě dodat, že je v tom Celaena ze všech nejlepší. Díky čemuž ve mě rostl pocit nedůvěry, který mi přetrval až do hořkého konce. Možná kdyby tyhle věci okrajově zmínila někde na začátku, * SPOILER * zatímco bručela ve vězení * KONEC SPOILERU *, ta nedůvěra by mi ani na mysl nepřišla. Autorka se snažila z osmnáctiletý holky udělat toho nejdrsnějšího nájemnýho vraha, ale moc v tom neuspěla. Předně by ji měla dát trochu jiné povahové vlastnosti. Tohle byla pro mě jen holčička, která si na vraha jen hrála. V knize se mi Celaena jevila jako namachrovaná, povrchní a vztahovačná káča, která občas má i krapet rozumu. Někdy jsem ale uvažovala, jestli ten mozek používá. * SPOILER * Kdybych se měla vtělit do role nájemného vraha, rozhodně bych v tváří v tvář proti 22 nepřátelům/sokům, skrývala svoje skutečné schopnosti až na úplný konec. Zvláště, když bych byla jako žena mezi muži jediná. Je to trochu logické, že i kouzelník neukazuje všechny svoje triky hned. Ne, Celaena prostě chtěla ukázat, zač je toho loket! * KONEC SPOILERU *
Anotace slibovala pořádnou akci, já se zatím u kniha nudila. Užila jsem si jednu dvě scény a jinak nic. Všechny ty "úkoly", které mají plnit - rozhodně odmítám to nazývat bojem! - jsem protrpěla. A ačkoliv autorka má vypravěčský talent, knihu jsem si neužila tak, jak jsem od vysokého hodnocení tady očekávala. Když pominu sem tam tu nějakou hrubku, fakt, že anotace přehání a skutečnost, že z nájemného vraha udělala postavu tak akorát k smíchu, může být autorka za slabý průměr ráda.

5 10.04.2016

Co ke knize dodat... erotiky je tady víc, než dost, ale postrádala jsem alespoň nějaký ten vtip. To, že se hlavní hrdinka chová jako střelená ženská, která se hihňá úplně všemu, mi moc vtipný nepřišlo. Jo, usmívala jsem se nad knihou, ale byl to ten typ úsměvu "to jako vážně?" Měla jsem problém uvěřit tomu, čím se mě autorka snažila nakrmit. To prakticky nebyl příběh, nemělo to vůbec žádný děj, jen přemíru sexuálních scén...
Do druhý dílu se pouštět v blízké době nebudu. A možná tuhle sérii nikdy nedočtu.

5 17.10.2015

Knihu jsem nejdříve četla v originálu a teď znovu v českém překladu. Ať se na to dívám, jak chci, kniha ani českým překladem neztrácí na kvalitě. Poutavý příběh o překonávání překážek, vlastního strachu a pocitu viny. O nalezení smyslu života, nové rodiny, stejně tak jako o nelezení sama sebe. Nádherný příběh, který vám ukáže, že život není vždycky spravedlivý, ale umí rány, které sám způsobí, léčit. :-)

5 16.07.2015