*Pájuše* komentáře u knih
Kniha se četla velmi rychle, jak je zmíněno v komentáři pode mnou, děj je nenáročný a pro děti lehce stravitelný. Ačkoliv je kniha určená pro mnohem mladší čtenáře, než jsem já, nečetlo se to zle. Žádné hlubší myšlenky to nemá, postavy jsou spíše stagnující, ale není to žádná tragédie. Pro děti určitě příjemná kniha. Po Smrtce, kterou jsem ale před nedávnem dočetla, je to docela slabota. A to má stejnou nálepku "pro děti a mládež".
Kniha má nálepku "pro děti a mládež" a já se s tím úplně nemůžu ztotožnit. Za prvé - téma, které se zde projednává je obzvlášť těžké. Za druhé - co se v knize odehrává bych spíš dala mládeži nepřístupno (alespoň co se "kosení" týče). Smrt totiž v pojednání této knihy má úplně novou a děsivou příchuť. A za třetí - spletité myšlenky, které zde autor nastíňuje, nejsou děti schopné úplně pochopit.
Sofistikovaný román, kde autor dal lidstvu výtku a zároveň i varování! Zatímco v minulosti najdeme spoustu osobností, které přispěli ve velké míře ke "kosení" (Hitler, Stalin atd.) Tahle nastíněná budoucnost je... mnohem děsivější.
Mistr Tolkien vytvořil vskutku okouzlující příběh, kde se sejdou všemožné bytosti - elfové, trpaslíci, skřeti a mezi tím vším - ač maličky, přesto šikovný - hobittí lupič ze dna pytle. Měla jsem akorát problém s některými věcmi, protože jsem prvně viděla film a teprve poté četla knihu (moje fantazie byla o hodně ochuzena, protože když si představím Bilba, Gandalfa, Thorina nebo Elronda, vybaví se mi filmoví herci a člověk má tendenci pak posuzovat knihu podle filmu). Jsem ale ráda, že důležité milníky, které Tolkien v knize nastínil zůstaly i ve filmu zachovány. S čím jsem bojovala po celou dobu čtení - resp. než jsem se začetla - byl zastaralý jazyk. Kniha má ale za mě jedno velké pozitivum - je diamant mezi kamením. Zatímco fantasy dnešní doby v podstatě kopíruje sebe navzájem a často autoří už neví kudy kam, tak vykrádají i sami sebe, tohle je něco, co úplně do fantasy nezapadá, přesto je to to nejlepší, co tento žánr nabízí.
Inspirativní průvodce pro cestovatele... Díky tomu jsem si knihu koupila. Asii mám ráda, nejen proto, že se na ni nachází tolik tajemných a fascinujících míst, ale jak v knize bylo zmíněno, je zde i nejvíce památek. Líbilo se mi, jak je kniha členitá - příroda, muzea, památky, co si nenechat ujít atd. Zároveň každá fotka dýchala kulturou toho místa. Nicméně úplně inspirativní průvodce to nebyl. Alespoň ne pro mě. Myslela jsem si, že tam bude více míst z každé země, ale v knize jsou jmenovány jen ty nejznámější místa a památky. Což je trošku škoda, protože právě ty dosud "neznámá" místa by mě inspirovala podstatně více k návštěvě tohoto kontinentu.
Je někdy dobré podívat se do historie a zjistit, čeho jsou lidé schopni. Důležité je, že se z toho člověk poučí a že se historie - doufám! - nebude opakovat. Zařadila bych to mezi povinnou četbu. Je opravdu důležité si některé milníky lidské historie připomínat. Moje generace tohle nezažila, ale krutost, strach, bezmoc a teror na Vás dýchá z každé stránky a fotografií a nelze tomu zabránit. Dotkne se Vás to a nenechá Vás to chladnými.
Dlouho jsem odkládala komentář k této knize, protože po dočtení jsem potřebovala chvilku klidu na srovnání si myšlenek.
Autoři rozehráli velmi napínavou sérii, kterou jsem si zamilovala od prvního dílu. Knihy jsou vtipné, svižné, pokud drhnou, tak jen v maličkostech. Ovšem při čtení dlouho očekávaného závěrečného dílu, který pro mě byl vyvrcholením celé série a který měl celý příběh uzavřít, ve mě vyvolává spíš další a další otázky. Nemůžu si pomoct, ale poslední díl, musím hodnotit jen čtyřmi hvězdičkami a to ještě s přimhouřenýma očima. V tomhle díle mi přišlo, že se vše odehrávalo ve velkém spěchu. Začalo to scénou v jeskyni a najednou se přeneseme o pár let dále, kdy malý leze. Netuším, co se stalo, ale nemohla jsem se s dějem ztotožnit. Přišlo mi to příliš hrr. Co jsem si opravdu užila, bylo "velké finále", kteří autoři měli vymyšlené vskutku dokonale.
Achich ouvej. Tak tohle opravdu ne. Nudný děj, bez kouska fantazie, neuvěřitelné rozuzlení... autorka tenhle díl šila horkou nití a mnohdy to v příběhu zkřípalo. Opravdu příšerně si to u mě hlavní hrdinka pohnojila. Taky Vám přišlo divné, že zatímco v minulém díle slíbila Králi duchů, že se bude snažit přijít na jeho jméno a pomoci mu, tak v tomhle díle o tom nebyla ani zmíňka? Příběh vystavený na vratkých nohou a děj splácaný jako domeček ze suchého písku - nikdy to pohromadě prostě držet nemohlo.
Příběh, který se rozehrává na stránkách knihy, je kouzelný, tajemný a krásný, ovšem má svá úskalí, která se projevují v nedostatcích - jako jsou občas popisné pasáže, kde nic, tu nic, a trošku krkolomný děj, který se vyvinul v něco, čemu jsem těžko věřila. Příběh je opravdu kouzelný a dokazuje, že není všechno tak, jak má být a že krásná lež je mnohdy horší, než ošklivá pravda.
Velmi poutavě napsaná kniha, která ač mě bavila, postrádala spoustu věcí. V první řadě by mi vůbec nevadil nějaký popis, co to ta Nyxia je, co je zač ta planeta a bytosti na ní. Chybělo tam jakékoliv vysvětlení. Jen neutuchající boj, který byl pomalý, jindy uháněl, ještě než jste se stihly vbůec připoutat. Každopádně na druhý díl se těším moc, už jen proto, že se v něm třeba dozvím odpovědi na tyto a další otázky, které knihu provázejí od záčtku až do konce. Na první díl povedená kniha, ale... Ale! Uvidíme, co druhý díl.
Příběh ve mě rezonuje spíš v negativním smyslu. Nesedlo mi úplně období. Na jedné straně se to jako historický román tváří - hlavní hrdinka nese společenský status a pochází z význačné rodiny, pořádají se baly, je vyžadováno asistence sloužících a gardedámy - tak vzápětí jste uvedení v naprostý omyl tím, že se na druhé straně vyskytnou ženy, které se snaží rozjet svůj vlastní podnik, pracují v profesích spíš určených pro muže, čímž popírají svou pozici ve společnosti a nad to řídí auta! Pořád jsem nevěděla, na kterou stranu se přiklonit. Ano, vím, emancipace začala ještě dříve, než před 20. stoletím, ale i tak to na mě působilo protichůdně. Upřímně, nesedlo mi to a nevěřila jsem tomu. Kdyby kniha byla o 150 stránek kratší, prospělo by jí to. Možná by to pak pro mě nebyla kniha, na které jsem si mínila vylámat zuby.
Abych to ale nehanila. Jedno tabu, které muselo být ve středověku díky církvi považováno za nemorální, hříšné, hanebné a kdo ví co ještě, tu autorka velmi dobře zakomponovala do děje. Příjemné překvapení. A palec nahoru za to, jak se hlavní hrdinka zachovala.
Ačkoliv jsem se s Wolkrem setkala na střední v jeho známé sbírce Těžká hodina - která se mi opravdu líbila a měla pro mě nezapomenutelný tón - Host do domu mi úplně nesedl. Ač krásné, jeho verše byly na mě trošku krkolomné a nemohla jsem se do nich začíst. Začíst není to správné slovo, nedokázaly mě vtáhnout.
Trošku slabší děj proti ostatním. Přesto je plná pocitů prodchnutá tajemnem jako předchozí díly.
Je složité popsat, co mi kniha dala. Má však zvláštní příchuť. Jako něco, co jste samy někdy ochutnaly, ale nemůžete si ani za nic na světě vzpomenout, co jste to vlastně jedly. Přeto je to tak známá chuť. Každý člověk si v ní něco najde. Opravdu! Je snadno pochopitelná, postavy a vztahy jsou propletené. I když se to zdá nemožné, v každé z nich najdete kousek sebe.
"Řekni vlkům, že jsem doma" je knihou, která v sobě nese tajemství a kouzlo dětsví. Lásku a útrapy dospívání. Bolest a naději dospělosti. Každý z nás stále touží po něčem, co nemůže mít a přesto, když nám to vpadne do života skrz někoho jiného, jsme šťatní i za tu krátkou chvíli, co jsme tento dar dostaly. I když někdy - opravu jen někdy - je hezké si některá tajemství uchovat... Nádherný příběh, který se Vám vryje nejen do paměti, ale také do srdce.
Jsem z knihy trochu na vážkách. Čarodějných knih jsem zatím moc nečetla a kniha díky tomu má originalitu, i když ne, co do obsahu, jako spíš, že v knihkupectví na toto téma moc knih nenajdete. V určitém slova smyslu ta originalita tam přeci jen je. Už jen proto, že v YA knihách většinou najdete dost divně splácaný svět lidí se světem nadpřirozena. Tady se to nebije, doplňuje se to a překvapivě to funguje. Dokonce i hlavní postava se postupem času vyvíjí, což je takové "vystoupení z davu" podobných knih. S čím jsem ale po celou dobu měla problém, je právě ta hlavní postava. Měla jsem problém si ji oblíbit, fandit ji... Zkrátka a dobře, nějak mi nesedl. Uvidíme, co přinesou ostatní díly.
Tohle bylo přesně to, co jsem potřebovala. Pořádná urban fantasy, žádný čajíček, když umírání, tak ve velkém stylu! Paní Briggsová umí psát vskutku bravurně.
Autorka si tu tak vylepšila vysokou laťku, která v předešlých dílech zakolísala. Musím říct, že tenhle díl se co do kvality, tak i kvantity, podobá prvním dílům, co jsem od ní četla. Zbytek byl fajn, ale když paní Autorka nasadí hodně vysokou laťku, člověk je pak zklamaný, že u některých knih na ni nedosáhne. Tady to však neplatilo. S chutí, velkou radostí a se slavnostními famfárami uděluji deset hvězdiček z pěti.
Upřímně, námět to byl zajímavý. Už jen proto, že s tím "kam ten svět spěje" v dnešní době se roztrhl pytel a věřím tomu, že jak to autorka popisuje, může být jednou i náš případ (pokud už se to neděje - války, mutující nemoci atd.). Ovšem to provedení. Ajaj... Mám trochu pocit, jako by to autorka psala někde na střední, ale uvědomila si, že by tomu měla dát trochu přijatelnější kabátek. Mě to opravdu nepřesvědčilo.
Konečně. KONEČNĚ dočteno! Nechci říct, že v těchto typech knih jsou vždycky samé bláboly, jenže často to k tomu sklouzává. Tady to nebylo výjimkou. Je pravda, že pár poznatků jsem si z toho odnesla, ale že by mi prozářila a změnila život, to nemůžu říct. Občas jsem měla pocit, že autor mluví o jiném vesmíru, než ve kterém se pohybuji já a proto pro mě kniha zůstává v jistém smyslu nepochopena. Škoda, no.
Velmi vtipná kniha na deštivé odpoledne. Opravdu jednohubka. Jedna věc mi tam prostě neseděla - ach ty česká jména! Nejsem zrovna fanda českých autorů, ale série Bavettových byla fakt dobrá. Tohle je oproti tomu slaboučký čajíček. I tak se to nečetlo špatně.
Tohle mělo grády! Příběh má milou a neotřelou zápletku, dvě úžasné postavy a ke všemu ten estrogen bojující s testosteronem na fotbalovém hřišti... Velmi krásné provedení. Jedna nula pro Zapatu. Jednu hvězdu však musím strhnout za posledních sto stran - "je to jen kamarád" a přitom s kamarádstvím to nemělo nic společného. Nějak mi to do knihy úplně nesedělo a konec tím trošku pokazil úžasný rozjezd knihy.
Upřímně, buď jsem neměla zrovna náladu na romantiku nebo mi kniha zkátka nesedla, ale nejsem z toho tak nadšená, jak mi bylo popisováno několika lidmi, co mi knihu doporučili. Popravdě ani nevím, co mi na knize vadilo - nebo mi na ni něco vadilo?... No, zkrátka a dobře moc mě nepřesvědčila. Obsah byl skvělý, lehce předvídatelný, nenáročný a emociální, ale celkově ta pochmurnost, - nevím, jak jinak to nazvat - s jakou se kniha nesla, nebylo něco, co by se mi trefilo do nálady. Paní Hooverovou však číst nepřestanu...