Pan_Skala
komentáře u knih
V říši vlka – Tulák 2
David Gemmell
I po těch letech co jsem tuhle knihu četl poprvé tak se mi u ní furt děje to samé. Sotva ji otevřu tak pro mne přestává existovat reálný svět. Sice mi teď trvalo několik měsíců ji dočíst, ale to bylo tím, že bylo málo času a dobře vím, že večer před usnutím to není jenom pár stránek. Zpátky ke knize. Opět je to ten samý Gemmellův styl a to je právě ono co mne a spousta dalších na tom baví. K tomu svět Drenaje a hlavně legendární nájemný vrah Tulák. Ta postava je na jednu stranu tak záporná, že je i kladná a to právě způsobuje, že ji miluji. Co je, ale nesporně největším kladem jeho knih, že ikdyž je nečtete jako ságu tak každá samo o sobě dokáže obstát. Jistě není to taková jízda jako celá sága, ale i přesto samotná kniha baví.
Tma
Ondřej Neff
Rád bych řekl, že nesdílím autorovu vizi kolapsu společnosti po nějaké "šílené" události jak ji nám autor předvádí. Bohužel takovou důvěru v lidi nemám. I po letech stále neskutečné čtení. Takže si to přečtete a doufejte jako já, že nikdy nic podobného nebudeme muset zažít.
Černá smečka
František Kotleta (p)
"Jo, a díky za tu alpu."
Kotleta je zpět a opět tu máme vše co něj máme tak rádi a čteme to ještě raději. A pokud stále váháte tak přestaňte a mažte pro knihu do knihkupectví. Stojí to jako vždy za to.
Hra o přežití
David Urban
Tak poslední strany mě teda rozsekali. Čekal jsem, že vrah bude mít spojitost s tou událostí 10 let zpátky, ale že to udělal kvůli jisté věci tak to bylo naprosto nečekané. Klasicky jsem tedy vraha nedokázal odhadnout a celou dobu jsem věřil, že je to jistá osoba. Prostě závěrečné strany doopravdy dokážou člověka dostat do momentu, kdy sedí a kouká a jenom si říká "Co to do..."
Normálně detektivky moc nečtu právě kvůli tomu, že vraha nikdy neodhalím a občas mě pak nebaví číst komentáře lidí o tom jak věděli už od třetiny knihy kdo je vrah. Tady jsem zase po dlouhé době udělal výjimku a musím říct, že mě hezky odměnila.
Velký cirkus
Pierre Henri Clostermann
Tento typ knih mám upřímně rád už jenom kvůli tomu, že přináší ten lidský pohled do válečného dění. Můžete si načíst faktografická data, ale ten osobní pohled dokáže váš pocit z těch událostí trošku přetvořit v lepší vnímání. Jistě u deníků hrozí, že občas autorův pohled může věci hodně zkreslit či zkazit, ale zatím jsem měl šťastnou ruku a takovým knihám se vyhnul. Tím pádem bych určitě Velký cirkus zařadil k povinným knihám na vytvoření lásky k letcům 2. světové války.
Zrezivělý anděl
Jukito Kiširo
Pomalinku pronikám do světa mangy a Alita byl asi ideální krok. Viděl jsem film tak mě zajímala ta předloha, protože se dá předpokládat, že bude lepší jak film.
Určitě mě nezklamala, ale spíše překvapila jak některé věci jsou odlišné a hlavně, že tohle je jen 1. díl ze čtyř. Že mě to bavilo se dá posoudit i podle toho, že včera jsem ji otevřel a dnes dočetl. I to, že jsem se nemohl dočkat konce pracovní směny, abych dorazil domů a k ledové kávě pokračoval s Alitou. Znalci jistě vědí o kvalitě a neznalci aspoň můžou vyzkoušet jestli je to chytne stejně jako mne. Já si zatím půjdu objednat další díly.
Muž z vysokého zámku
Philip K. Dick
Tak u této knihy mi velmi pomohl stejnojmenný seriál díky, kterému jsem se dokázal v ději vyznat a neztratit se. Bez něj bych měl dojem z knihy asi o hodně horší, protože je to hodně těžkopádné a místy i zmatečné. Možná by si to i zasloužilo horší hodnocení. Protože je to však druhá kniha od autora a opět taková těžko uchopitelná tak vím, že se asi dalším knihám vyhnu, protože jeho styl psaní nebude můj šálek čaje. Je to asi škoda, protože seriál vypadal hodně slibně.
Pro dnešek a pro příště zavřeno
Martin Janda
Přemýšlel jsem tak půl hodiny jaké vlastně hodnocení dát. Jestli čtyři nebo pět hvězd. Zvítězilo těch pět a víte proč? Protože tahle kniha mě donutila chtít číst ikdyž se mi chtělo dělat něco jiného. K tomu zahýbala moji emoční rovinou, kdy po dočtení mi začali téct slzy smutku (tečou opět teď).
Příběh posazený do Sudet v nejtřeskavějším období dějin prostě dokážou zasáhnout vnitřní část čtenáře. Projít tím jak spousta lidí dokáže zblbnout posloucháním politických kecalů. Jak to z přátel dokáže udělat skoro nepřátele. K tomu ten pocit všudypřítomného strachu. Velkým pozitivem je, že i přesto vše stále tu má místo normální přátelství, city a i láska.
Vím, že je to jenom román a žádný historický dokument přesto to jistý dojem nechalo.
Cestou vlka – Tulák 1
David Gemmell
Gemmellův styl psaní je sice předvídatelný, ale právě proto to miluji už od první knihy, kterou jsem od něj četl. Shodou okolností byl to právě Tulák a proto jsem si to taky po tolika letech zopakoval. Je to prostě krásně uklidňující číst o tom jak se jakoby záporná postava stává kladnou.
Noční klub. Díl druhý
Jiří Kulhánek
Schválně jsem si dal tenhle díl do čtečky, kterou dokud je dost papírových knih vytahuji doopravdy zřídka. Vše hlavně z důvodu, aby mi tentokrát Kulhánek vydržel doopravdy hodně dlouho a já si ho mohl do sytosti vychutnat. Bohužel stačily 2 čekaní na ujetý vlak a jedna víkendová akce u kamaráda a 75% knihy bylo v tahu. Tohle vše ukazuje jak je výborná. Sice je to braková fantasy, ale narvaná dějem a srandou. Je mi jasné, že ikdyž jsem ji četl asi po třetí tak určitě ještě jednou tolikrát si ji časem přečtu. Prostě mi to jednoduše nedá a vám všem doporučuji to s Kulhánkem zkusit taky.
Vládci strachu
Jiří Kulhánek
Chvíli jsem se rozmýšlel jestli 4 nebo 5 hvězdiček. Nakonec zvítězila rozumnější varianta, protože sice je to v porovnání s nejnovější tvorbou trošku slabší. I tak je to prostě ukázkový Kulhánek, který se velmi rychle dostane pod kůži a hrozně špatně se odkládá, protože se člověku to nechce odložit.
Legendy & latéčka
Travis Baldree
Tohle bylo milé překvapení. Tušil jsem, že "feel good fantasy" bude určitě mít ten efekt, ale co mne překvapilo jak to autor dokázal pojmout. Rozjíždělo se to pomalu, ale to bylo spíše tím, že očekáváte od fantasy klasické schéma. Jenže to se nedostaví. Dostaví se však zvláštní vnitřní pnutí, kdy knihu na chvíli odložíte, ale hned se chcete k ní zase vrátit. Máte totiž nutkání opět se ponořit do stránek, které na vás dýchají jako hrnek dobré kávy či čaje. A nebude jen tím podzimním počasí co teď panuje, protože tohle bude fungovat v jakoukoliv roční dobu. Rozhodně to stojí za to a i když si třeba nezamiluje Viv tak vám garantuji, že jiná postava vám ukradne srdce.
Posmrtná predace
Vilém Koubek
Tak tohle byl dobrý nářez. Nevím proč jsem si tu knihu před lety koupil, ale objevila se v mé knihovně. Otevíral jsem ji aniž bych už přesně tušil do čeho vlastně jdu. Možná proto to bylo takové velmi příjemné překvapení. Zajímavý "svět zítřka" s dokonalým hlavním hrdinou, který nadává, kouří a chlastá. Něco takového už v poslední době kolikrát nenajdu a o to více to těší. Musím uznat, že jsem si knihu neskutečně užil a přelouskal v rychlém čase. A na to, že je to detektivka a hlavní zápletku již znám tak si ji stejně někdy v budoucnu přečtu znova, protože to fakt stálo za to.
Ruská mafie
Jaroslav Kmenta
Dobře zpracovaná kniha od Kmenty. Místy je to jak číst nějakou vymyšlenou detektivku, protože se Vám ani nechce věřit, že by něco takového mohlo být možné. Pak Vás zasáhne uvědomění, že je to bohužel smutná pravda. Celkem nevýhodou knihy je, že se občas ztrácíte v množství jmen a lidí a těžko se udržuje přehled o celé té době a působení mafie u nás. To mě bohužel dost vytrhávalo od začtení, když jsem si občas musel uvědomit o kom je vlastně řeč a jak to občas souvisí.
Takže to nebylo ve výsledku špatné jen si nejsem jist jestli půjdu do dalšího dílu. Uvidíme jak se rozleží v hlavě než pan Kmenta dopíše další díl.
Jak jsem se reinkarnoval coby sliz 1
Fuse
Když jsem si to kupoval tak jsem si říkal, že proč to nezkusit, když to nevypadalo při prohlížení nějak zle. Ve výsledku to není zase tak špatné takže určitě dám šanci i dalšímu dílu, protože už mi to nedá a chci vědět jak to dopadne.
Slavnost bezvýznamnosti
Milan Kundera
Čtenářská výzva mě navnadila, že bych mohl konečně zkusit něco od Kundery takže jsem možná měl velká očekávání nebo jsem nebyl na něj připraven. Tak nebo tak bohužel ve mne zůstalo taková pachuť "nemastné, neslané", kdy velmi ztěžka hledám něco, co by mne na knize bavilo a nechalo ve mne nějaký otisk na který bych si vzpomněl třeba za rok až bych vzpomínal jaké to bylo číst zrovna tenhle kus. Možná časem to dozraje, ale momentálně cítím, že asi Kundera nebude autor pro mne.
Tajná historie Bornnu
Vladimír Šlechta
Začátek vypadal slibně, ale pak se to trošku začalo zadrhávat jak děj skákal z Bornnu do hry a zpět. Naštěstí se to pak hezky rozjelo, ale ten závěr mi přišel takový moc rychlý a místy i snadno vyřešený. Přesto všechno to bylo příjemné čtení a určitě se podívám i po dalších knihách pana Šlechty.
Zabíječ trolů
William King
O téhle sérii jsem slyšel spoustu dobrých slov. Chápu její oblíbenost a pro mne škoda, že jsem asi díky všemu vychvalování měl poněkud vyšší očekávání. Určitě to krásně probudí chuť k bližšímu zkoumání Warhammer universa a i přesvědčí si některou z Warhammer her zahrát. A v mém případě probudila i touho po další části ságy, protože přeci jenom Gotrek je fajn trpaslík.
M+B+M: Mašín, Balabán, Morávek
Dalibor Vácha
Ve výsledku velmi zajímavá a dobrá kniha. Měl jsem sice místy problém se do ní ponořit, ale v celkovém výsledku to dobře funguje jako román. A určitě je velmi dobrá na probuzení zájmu o tématiku našeho odboje a speciálně "Tří mušketýrů".
Smrt je mi v patách
Ed Brubaker
Ze začátku určitě hodně zmatečné, ale časem se to začne vyjasňovat jak se v tom dokážete orientovat. Bohužel jak je to rozdělené do více dílů tak mám teď dilema jestli shánět další a nebo jestli mi to bude stačit. Přeci jenom trošku hororové věci moc nemusím.
