PanKrbec
komentáře u knih

Jo, tak to se mi libilo moc. Neřekl bych, že je to detektivka a už vubec ne thriller. Podle mne je to román, který je protknut kriminální zápletkou. Je to první věc, co jsem od P. Maye četl a moc se mi to libilo a určitě si přečtu další. Snad jen mohla být kratší ta pasáž ze Skály a moc mi tam nesedly ty poslední dvě věty celého románu, ale jinak za mne jasných 5 hvězd. Zatím nejlepší knížka (dle mého pohledu, samozřejmě) z těch, které jsem letos přečetl. Píši to hned po přečtení, tal se mi to třeba ještě trochu rozleží :-)


Tak jsem se konečně pustil do této série. Dostal jsem doporučení a ještě k tomu to hodnocení a komentáře tady, to jsem nemohl jinak. A právě kvůli tomu jsem se i trochu bál, protože má očekávání byla velká a to pak bývám nezřídka zklamán, ale tady to nebyl ten případ. Knížka se mi hodně libila, přečetl jsem ji za dva večery a už se těším na pokračování.


První kapitola byla pro mne utrpením, vůbec jsem si nemohl zvyknout na styl a po celou knihu pak hlavně na překlad (vydání od MF), který se snaží čtenáře poučovat, jako by si sám nebyl schopen udělat správný obrázek. Místo amerického fotbalu rugby, místo milí km a bylo toho mnohem víc, ale nejhorší byla Štěpánka Crawfordová. To už tam chyběla jen Ornella Štiková :-D
Jinak příběh super a dávám 5* Víc nemá cenu psát, všechno už napsali Ti přede mnou.


Hmmm, tak to se mi libilo, letos asi nejvíc ze všeho, co jsem zatím přečetl. A to se mi dotoho ani moc nechtělo, ale kvůli čtenářské výzvě a srdci na obálce... Ještě před tím, než jsem to dočetl, tak už jsem si objednal další tři díly a později si určitě koupím i ty zbývající :-) Hlavní hrdina, hodně velkej podivín a né každému může být sympatický. (Ale asi bude přesně takový, jakého ho chtěli autoři mít, proto vždycky nechápu ty komentaře některých čtenářek: "... knížka se mi nelibila, protože ten či ten mi byl nesympatický") Něco z toho, co za tím stojí, už jsme se dozvěděli v tomto díle, ale to hlavní se určitě dozvíme až "nekdy příště" (Ahoj Oldo) . Mohu jen doporučit.


Trošku hůř se mi to hodnotí, protože jsem knížku nečetl, ale pustil jsem si audio verzi a když nepočítám dvanáctiminutového Krále Lávru, tak to byla má první audiokniha. Připadalo mi, že ten prožitek jsem neměl takovej jako, kdybych knížku skutečně četl a nebo to taky mohlo být tím příběhem, ale neřekl bych, že by to bylo až tak špatný, jako jsou tady ty recenze nebo alespoň ne pro mne.


Už se nedostavil ten Wow! efekt jako u Skály, ale ten mi vynahradily ty parádní pohledy starého dementního Tormoda. Trošku mi vadila ta předvídatelnost, ale i tak se mi příběh zase moc líbil.


Příběh jako takový se mi docela líbil, až na poslední dvě "vysvětlující" kapitoly. Ale na to že to psala česká autorka a odehrávalo se to v Čechách, tak tam bylo opravdu hodně "technických" chyb. Nedalo by zase tak moc práce udělat si pořádně rešerše a některé informace a data si ověřit, stačil by k tomu i internet. Nejvíce "blbostí" bylo v popisu policejní práce nebo spíše, tam mne to, Jako bývalého vyšetřovatele, nejvíce bilo do očí, ale nebylo to jenom tam.


Moc se mi to líbilo. Četlo se mi to lehce a tak jsem to přečetl za jeden večer. Příběh je inspirován skutečným případem a o to hlubší to ve mně zanechalo dojem. Za mne super.


Příběh OK, ale styl jakým je napsán mi připadá hodně, ale hodně zvláštní. Nejvíce mi to připomíná takový neosobní souhrn faktů. Když jsem četl první kapitolu, tak jsem si myslel, že je to jen na úvod, že je tam zhuštěný život Zuzaniných rodičů do jejího narození a pak už to bude "normální", ale ono ne. Po nějaké době jsem si na to samozřejmě zvykl, ale vždy když jsem knížku odložil a pak začal opět číst, tak jsem si musel zvykat znova. Nakonec se to nečetlo úplně špatně, ale ten styl mi prostě nesedl.


Je to klasika. Můj táta mi ji vyprávěl, když jsem byl malej a táta byl dobrej vypravěč :). Teď jsem si ji, kvůli výzvě, stáhl v audiopodobě ve vyprávění pana Mrkvičky - taky skvělej vypravěč :) a spokojenost, zavzpomínal jsem na dětská léta, na tatu a znovu si oživil v paměti tento krátký příběh.


Vzhledem k hodnocení tady, jsem nic moc neočekával, ale mně se to líbilo a četlo se to taky skvěle. Obešel bych se bez té závěrečné akční scény a stejně jako už tu psala Iveta3689, připadá mi nereálný a hodně přitažený za vlasy ten závěr s Pinkiem. A ještě poznámka k jedné z recenzí. Karanténa není autorovou prvotinou, jak tu píše ADE138 (viz první věta předmluvy).


Zase moc pěkné čtení, jako u předchozích dílů. Ale co ta klisna Matouše Čáka pane Niedle? Jak to, že se z ní stal nejednou hřebec ? :-o To né, to se nedělá ! Ale jinak dobrý, zase za 5*


První dvě tři kapitoly jsem si říkal, že se mi to zas tak dobrý nezdá, než mi tedy docvaknul ten systém, ten jedinečnej styl, kterým je to napsaný. S tím jsem se zatím nesetkal a úplně mne nadchnul. Kdyby jó, kdybych už něco podobného četl, tak bych z toho asi nebyl tak na větvi :-) Párkrát jsem se tedy musel podívat zpátky dopředu, abych si připomněl, kdo je či manželka, syn a tak, prostě, kdo ke komu patří, ale to je daný tím stylem (a pamětí) . Každá kapitola je monolog jedné z postav, je to skoro jako samostatná krátká povídka, ale s každou další kapitolou a postavou se povídky propojují až vytvoří celkový obraz. Pecka ! A mimo to bych tuhle knížku doporučil jako příručku na hodiny psychologie :-)


Mně se knížka líbila, nejvíc pak prostřední druhá část. Četla se mi hodně lehce. Jediné co se mi na knížce nelíbilo, byl ten doslov. Proč ho tam vydavatel vůbec vložil ?! Kdyby ho napsal sám Schlink, tak by to bylo OK, ale proč má třetí osoba vysvětlovat čtenáři proč a jak to autor myslel a dokonce proč, jak a co si myslela hlavní postava příběhu a proč to či ono dělala ? No tvl. to je ale hodně absurdní.


Nebylo to úplně špatný, ale má očekávání byla vyšší. A to kvůli recenzím tady, ale hlavně kvůli názvu a obrázku na přebalu jsem, nevím proč, myslel, že vrah bude hrát s policií či hlavním hrdinou šibenici, tedy že půjde o čas a knížka tak bude maximálně napínavá od začátku do konce, ale tak to nebylo. A ještě poznámka, nevím jestli chybu udělala autorka nebo překladatelka, ale ledvinku v roce 1986 (jestli už vůbec existovala) by se teeneger nosit určitě nezdráhal. Na přelomu 80-tých a 90-tých let jsem byl v Praze na světovém mistrovství ve skateboardingu a všichni skejťáci měli ledvinku, zatímco skoro všichni ostatní na ně čuměli a vůbec to neznali. Tenkrát nastal ledvikový boom a všichni chtěli ledvinku, hlavně mladí. Tvrdit, že teeneger tenkrát nechtěl ledvinku by bylo stejné, jako to dneska tvrdit o iPhonu :-)


Jelikož jsem byl právě obdarován čtečkou, tak jsem si postahoval knih vícero. Básně hlavně kvůli výzvě, protože co jsem vylezl ze školy, nečetl jsem ani jedinou. Dnes jsem přečetl tři (ještě od Gellnera a Jirouse) a tahle se mi líbila jednoznačně nejvíc.


Tady není třeba psát dlouhé komentáře. Knížka je moc hezká, milá (to je to správný slovo) a docela mne mrzí, že tak krátká.
Určitě si koupím a přečtu i Trosečníka.


Kniha plná zajímavostí, kuriozit, porovnání a dalších informací z říše zvířat. Jedná se v podstatě o encyklopedii, ve které se dozvite napřiklad, které druhy zvířat onanují, kteří samci znásilňují samice, u kterých druhů se vyskytuje homosexualita, u koho se může podle potřeby měnit pohlaví či kde se můžeme setkat s hetmafrodity. Na tuhle knížku si vždycky vzpomenu, když slyším, vidím nebo čtu názory či spíše "zaručená" a "pravdivá" tvrzení různych puritánů, homofobů, černoprdelniků a dalších, kteří hlásají, že tohle či tamto je proti přírodě, proti bohu... Ti všichni by si tuto knihu měli přečíst povinně. Těm ostatním ji mohu vřele doporučit.


Mně osobně se nejméně líbila hned ta první povídka "1922", která mi, až na samotný závěr, připadala zbytečně utahaná a tím pádem nudná. Příběh samotný i vykreslení venkova a atmosféry té doby se mi líbilo, ale mohlo to být vše klidně o polovinu kratší. Ostatní tři povídky už se mi líbily hodně a vylepšily tak mé pocity z knihy jako celku.


Tak to byla ale parádní jízda. První dvě nebo tři kapitoly jsrm si dal před spaním, ale druhý den jsem knížku odložil až když jsem jí dočetl. V druhý půlce byla (z mého pohledu) asi tři hlušší místa, ale byla tak krátká, že když jsrm si to uvědomil, tak už se příběh zase začal rozjíždět na plný pecky. Dost jsem se i nasmál. Jsem z toho fakt nadšenej a to jsem film z nějakého, pro mne nepochitelného důvodu dosud neviděl. No, budu to muset co nejrychleji napravit.
