Pasadenka komentáře u knih

Příběh, který je postaven na intimní výpovědi novomanželů, který poprvé vstupují do lože, plni očekávání a strachu, vyzbrojeni láskou, odhodláním, nadějí a přemírou strachu a nejistoty. V retrospektivním vyprávění nám autor poodhalí, pozadí obou novomanželů a jejich vnitřní motivace a děsy. Nejistota, s jakou spolu vstoupili do manželství, se překlápí do nejistoty v ložnici. Vyvrcholením se pak uzavírá jedna kapitola a končí knížka.

Taková je tato intimní črta, která se snaží působit svou syrovostí a chladem vyprávění dokresluje hloubku emocí, které oba protagonisté zažívají. Povedená jednohubka – záznam doby, která dnes působí až komicky. Hloubka citů ve vzájemné interakci však odráží skutečné emoce i dnes, možná jen ne v tak kondenzované formě.

Chytlo za srdíčko, příjemné vzpomínky. 4*

7 11.04.2018

Tak taková hloupost na zasmání. Asi nic víc. Taková kompilace stereotypů. Tím, že celá knížečka obsahuje tak 1000 slov, je vůbec těžké ji hodnotit. Rozhodně ale nestojí za peníze, maximálně si ji na stojáka prolistovat v knihovně. :)

22.02.2018

Hloupé ženy dělají hloupé věci, jako je kupříkladu psaní knih. Ne, dělám si legraci, až taková hrůza to tedy nebyla. :D Knížečka svojí hubenou mendelovskou postavou a anorektickým stylem vyprávění odžila jeden krátký život jedné ne příliš zajímavé osůbky. Nechci soudit styl, i když mi tak úplně nesedl, ale spíše obsah. V této rovině to byla jednoduše hrůza. Humor a postřehy, které se hodně opíraly o české stereotypní pojetí světa, neměly žádnou přidanou hodnotu. Formát knížky neumožnil plně rozvinout žádný charakter a to ani hlavní hrdinky, která ve své reflexy nezašla dál, nežli na zápraží.

I když se mi líbí braková literatura, u které si člověk oddechne a zažije něco málo dobrodružství, tato knížka v sobě skýtá jen velice málo zajímavého. I když se oprostím od jakéhokoli očekávání, tak pořád je to veliká nuda.

2 06.02.2018

Docela kontroverzní dílenko. Takový ten klasický trapný český humor, který se buďto někomu líbí, nebo jej nesnáší. Za mě: „Těžko říct.“

Z dlouhé chvíle mě deníček docela probral. Žádná sláva – polní tráva. Některé vtípky byly i zábavné. Jinak je kniha založena na satirickém vykreslení genderových stereotypů. S mírnou dávkou absurdity pro navození jakéhosi kritického pohledu z obou pohlaví.

Pozitivně hodnotím styl psaní, jak se oba protagonisté střídají ve svých pohledech a zároveň se přelívají. Dobrý nápad, dodalo to knížce na atraktivitě.

Zbytek je pak nevalné kvality. Ono není moc o čem. Prvně knížka není v ničem originální a sází na běžné rámcování heterosexuálního vztahu. Vysloveně otravné mi přišlo, jak se z ubohého polochlapa a mírně duchaplné ženy stal párek pololidí. Nataša dostala mnohem víc prostoru a její postava se plíživě táhla až k samému dnu toho nejhoršího, co ženský stereotyp nabízí. Omlouvám se, ale docela urážlivé. Jindřichovy naproti tomu jeho aura flákače a ztracené existence pořád kolísala nahoru-dolů a ke konci z této dvojice vyšel jako vítěz. Alespoň pro mě.

Finální hodnocení je pro mě ošidné. Na jedné straně to opravdu není žádná sláva, na straně druhé si nemyslím, že autoři aspirovali k něčemu většímu, nežli bezduché zábavě založené na obecně platných vzorcích, které se alespoň mírně otrlému čtenáři, který má už nějaký ten příběh za sebou, docela zajídají. Aby mě někdo nenařkl z pokrytectví, své bilancování uzavírám třemi hvězdami, protože v rámci žánru se jedná o přesné naplnění toho, co by člověk čekal.

1 05.02.2018

Ano, knížka je lepší a literárně se posouvá kupředu. I když mě asi nikdo nemůže nařknout z účasti na jedné ze mší, kde Ládíkovy fanoušci hltají každý vzdech, ani z členství jeho fanklubu; neubráním se nákupu dalšího kousku. A ani nevím proč. Možná je to tím, že i když sympatie s Láďovým stylem psaní jsou u mě na stejné úrovni, jako Hruškovy kuřecí kůžičky pro opravdové znalce gastronomie, pořád na tom něco je. I ta bezbřehá několikaměsíční chlastačka po zbytcích sovětského svazu byla nakonec fajn. Možná přemíra alkoholu otupila Láďovi buňky ostrovtipu, nebo ten opar, co z knížky sálal otupil mě, ale opravdu fajn. Nečekaně bavilo. :) A to od čtenářského nefanouška je vééliká poklona, a tak si toho, fanoušci, važte! :P

6 26.12.2017

V záplavě radosti, dívám se na pomník svého otce. Žil a umřel pro mě i pro nás všechny, co jsme dnes zde. Dívám se na ztuhlou sochu, kterou se snažím propojit s matčiným vyprávěním. Někdy jen stěží dovedu uvěřit tomu, že byla tak velkou válečnicí. Že otec byl takový hrdina. I když se snažila ukázat mi i jeho temné stránky, i když jej opisovala jako obyčejného člověka, který jednoduše dělal jen to, co bylo nezbytné; když stojím zde, neubráním se pocitu, že nebyl jen obyčejným mužem, který se zrovinka přichomýtl do záchrany světa. Myslím, že byl tím správným mužem, který se přesně tím správným způsobem dostal do té správné situace. Jestli za to může bůh, nebo osud je asi jedno. Ale nevěřím tomu, že by jiný muž na jeho místě byl schopen doslova zachránit svět, a to takovým způsobem. I když jsme se nikdy nepotkali, navěky budeš mým otcem, mým vzorem, vzpomínkou, které bude určovat můj život. Dík, tati!

8 26.12.2017

Dát šanci této kombinaci X-Menů a pátého elementu byla správná volba. Nebudu říkat, že mě Verča ve své první sérii přesvědčila o svých spisovatelských kvalitách a v rámci žánru byla zcela průměrná. V této, snad sérii, je znát její posun. Prvně je knížka asi dvakrát delší, než předchozí, takže na dovyprávění příběhu je dost prostoru na to, po věnovat se i širším souvislostem.

Svět, který Verča nastínila, mě bavil. To byla ta elementí část. :) Co se týká schopností, přišlo mi to malinko nedotažené. Není to vysloveně chyba autorky; ono dát všem schopnosti a pak je zotročit je docela těžký oříšek. Udělat to tak, aby to místy nepůsobilo hloupě je opravdové umění. Samotné čáry života jsou zajímavý detail. Tu mě opět chyběl tah na branku a bylo mi hrozně líto, že se toto téma tak „ledabyle“ odbilo. :( Jistě lze namítat, že to není pravda, ale když už je název knížky „vytváříme značky“ aneb deset způsobů jak to nedělat, chtělo to větší prostor.

Romantická linka byla obyčejná. Tak nějak vyústila do toho, co se dalo čekat. Paralel s Tris a Čtyřkou by se také dali najít, ale naštěstí jen stěží. :)

Co k čemu, byla to dobrá knížka, docela mě bavila a snad si přečtu i pokračování. A budu věřit, že se Verča bude zlepšovat. :)

3 15.12.2017

Na knížku mě upozornil podkast. Její popis a výňatky zněli velice zajímavě. Proto pro mě byla samotná knížka zklamáním.

Myšlenka Spartakiády a romantizace Sparťanů v podobě výňatků toho nejlepšího a nejušlechtilejšího, co jejich kultura dokázala zplodit je obdivující. Nebudu říkat, že knížka nebyla motivační a neuvrhla mě to oblak přemýšlení nad tím, jak se stavět ke svému životu. Z tohoto pohledu splnila svůj účel.

Co mě zklamalo, tak to byla ta ohraná tlačenka o tom, jak je sport a zelenina super a jak utrpení ve skupině je nejlepší odměnou. Po literární stránce mi knížka přišla neskonale hloupá. Pár nosných myšlenek s občasnou kritikou a vztyčeným ukazováčkem propojený s marketingovou masáží na vlastní závod. A právě to bezostyšné PR, které možná nebylo ani úmyslné a vycházelo jen z autorovy nezkušenosti, toto dílko maximálně shodilo.

Nakonec je to jen další motivační knížka, která přináší pramálo nového. Docela mě i bavilo ji číst, ale jak píše autor, v omezeném čase, který máme, je na vážkách, zdali stojí za to, věnovat novodobým Sparťanským pozornost. Nebo lépe řečeno, jejich obsahově chudé reklamě. Ale jejich závod mě docela láká. Z toho málo, co se lze o nich v knížce dočíst, to vypadá opravdu lákavě. :)

Krátké shrnutí:
Soustřeďujte se na dlouhodobé cíle.
Poučte se z prohry.
Cvičte! Pořád!
Cvičte angličáky!
Jezte racionálně!
Nepodléhejte lenosti!
Pracujte na vztazích!

5 13.12.2017

Po dlouhém čekání, vytoužená odměna.

Pokračování příběhu o mladičké Ilan je pro čtenáře jako pohlazení po duši. Ten, kdo se zamiloval do tohoto malého roztomilého děvčátka a do světa, ve kterém žije, a že jich je, dostane další nálož informací o tom, jak ten komplikovaný svět a lidé v něm opravdu fungují. Dozvíme se víc o historii rozpadlé Evropy. Zádumčivý a tajemný kapitán odkryje své karty. Atmosféra v napjatém společenském zřízení začne praskat. A Ilan? Ta se nemůže nabažit všech těch prožitků a světa, který ji toho tolik ukazuje. Pro mě je to citová záležitost a naprosté unešení krásou vyprávění.

Hrbolky na cestě však jsou. Druhá knížka naráží opět na zkratkovitost a zavedené šablony. Po úvodní třetině, kdy se Ilan potlouká po baště nepřítele, a její náklonost k 25 roste, dojde opět k pošramocení vztahů, které se prolíná téměř celým zbytkem knížky. A samozřejmě do značné míry za to může právě Ilanino mládí a zbrklost. Zároveň se prohlubuje přímo mystické předurčení Ilan k něčemu velkému. Všichni vědí, nebo alespoň cítí, že je jedinečná, a tak ji jdou na ruku. Návrat domů, boj s tajemným nepřítelem.

Přes to všechno je knížka pohlcující. Šablony a zkratky nejsou vysloveně špatné, protože řekněme si to narovinu, nejedná se o žádné filozofické, metafyzické dílo, ani o žádnou společenskou sondu, nebo skrytou kritiku obalenou do metafor. I když kdo hledá, ten najde, že? :) Jak to bývá s lokálními autory, jsou nám mentálně i společensky blíž a ten, kdo by nefandil Ilan a neprožíval naplno to obrovské dobrodružství, na které se vydal s ní, tak ať raději sáhne po jiné knížce. Pro nás ostatní zůstává jen malá dušička a prosební očička, ať si Péťa pohne a neprodlužuje tu agonii čekání. Pro mě je už teď nesnesitelná. :)

Závěrem hodnocení. Pět, nebo čtyři? Nebylo to snadné, nakonec u mě rozhodla jedna skutečnost. První díl byl emotivnější a u některých scén by se u mě krve nedořezal. Druhý rozmotával klubko a nezapomenutelných scén bylo míň, nebo nebyly tak intenzivní. Nějak tak vše do sebe hezky zapadalo.

10 09.12.2017

Tak zas jednou slabší díl. Jen pouhé posunutí děje a ke konci načrtnutí nového zvratu. :(

1 06.12.2017

Hmm. Velice zvláštní projekt. Na jedné straně chválím CooBoo za to, že umožnila mladým lidem publikovat svoje povídky, na straně druhé, co u mě bývá už docela zvykem, si říkám, co tohle jako má být? Propojit povídkové zkuzky s docela prodávanou trilogií tak, aby to nebyla „trapná“ fan fikce je marketérský počin desetiletí. Neubráním se pocitu, že se jedná o další pokus, jak ze čtenářů dostat peníze. Ale dost jízlivosti.

Kvalita povídek je proměnlivá. Některé nápady se mi líbily moc! A dovedu si představit, že by z nich vznikla i knížka. Ze samotných povídek mě navzdory tomu žádná extrémně neuchvátila. Nebylo to příšerné, jen tomu něco chybělo. Když k tomu připočtu ten marketérský potěr, dávám 3*. Já vím, autoři za to nemůžou. Ale ten povlak tam je. :( Omlouvám se.

5 06.12.2017

Jak Verča píše v začátku, příběh o povstalcích psala nejdřív z pohledu kluka, 4. A v těchto povídkách je to hodně znát. Úvodní 4 geneze je úplně profláklá z původně vydané trilogie a tak nepřináší absolutně nic objevného. Ten, kdo se pak těší na dokreslení příběhu a doplnění detailů, vyjde na prázdno. Na konci mě napadla myšlenka, zdali to Verča opravdu vydala úmyslně, jako něco co stojí za to a chce se s tím podělit se čtenáři, nebo, a k tomu se přikláním, to byl jen tah, jak vyloudit další peníze. Když už filmové zpracování ztroskotalo, tak vytěžíme penízky alespoň ze šuflíkovky. Docela zklamání. :(

A tak přemýšlím, zdali se pustit do čár života, nebo nikoli. Fandím mladým autorům a autorkám a pokaždé doufám, že překlenou stigma mládí a překvapí opravdu skvělou knížkou, skvělým příběhem, dojemnými postavami a nebojácnou neotřelostí tolik vlastní dravosti mládí. A čeho se mi dostává? Hořkosti. :(

4 06.12.2017

Krysí smrt po celé Sydney! Jejich malá očička se zabodávají do siluety nejednoho ubožáka, na kterém si chtějí pochutnat jejich mlsné jazýčky. Vředy, které praskají jak popcorn v mikrovlnce, v sobě skýtají mrazivé tajemství v podobě moru. Vztahy praskají. Cool. :)

2 28.11.2017

Velkolepé odhalení o původu a životě Liliny matky. Bohužel, nebylo to až tak velkolepé, jak Manfred sliboval. Ale i tak to byla zábava. :)

1 24.11.2017

Apokalypsa, příchod temna. Lil zjišťuje, že na její straně jsou i zapomenutí služebníci. Nebo ne? Upoutávka na 15. díl, kdy se dozvíme víc o její matce a o vo co gou, je šíleně potěšující. Nemohu se dočkat, až se naň vrhnu! :)

1 23.11.2017

Dobrý díl. Série má stoupající tendenci. Možná jen už začíná být plno s postavami. :) A to jsme v půlce. :)

1 21.11.2017

Zrůdy, zrůdy, zrůdičky. Mrzí mě, že nemám víc času na čtení a tak mi dlouhé chvíle zpříjemňuje alespoň symbiontí duo Lilith. :) Díl je to lepší, než průměr, ale závěr se pokazil, takže zůstávám u svých oblíbených třech. :)

1 13.11.2017

Poodhalení toho, kdeže pak se ten kouzelný kalich nachází. A nitky se opět zbíhají. I něco se záhadné minulosti. Super díl. :)

1 08.11.2017

Osada mrtvých rozvíjí děj zas o kousek dál do dalších dimenzí. Když to porovnám se strnulým začátkem, jde příběh o pořádný kus kupředu.

1 08.11.2017

Jak na houpačce. Tento díl byl docela dobrý. :) I když, co se dá u takové kraťoučké knížečky, která je součástí většího celku opravdově ohodnotit. Leda tak vývoj děje. ;) A ten se opravdu někam posunul a opět hezky zamotal. Už se těším, jak překročím půlku. :)

1 30.10.2017