Pasadenka komentáře u knih

Hezká knížka. Pohádka napsaná tak, aby bavila i starší s hezkým koncem a jasným morálním stanoviskem. Velice čtivě napsané a výborně rozpracované postavy, na kterých víceméně celá knížka stojí. Je to takové pohlazení na duši.

3 17.08.2019

Můj druhý první Reacher. A něčím mě tato série a autorův styl psaní okouzlil. Nevím, jestli budou ostatní knížky stejné, ale už se u mě utvrdilo přesvědčení, že jdu do této série naplno. Samotná zápletka je opět taková „standardní“. Jednoduše Reacher je drsnej chlap, kterej umí, kterej ví, a kterej jako řeka rozráží vše kolem svojí brutální silou a ostřížím intelektem, které oboje bravurně aplikuje s přesností chirurga. Ano, Reacher je Ten hrdina, na kterého se ostatní jen hrají. Tak ne mě alespoň působí. :) Jako lavina na ubohého horolezce. Jednoduše mě převálcoval. :D

10 25.06.2019

Přiznávám, nejdřív mě Eleanor hodně štvala. Byla arogantní, vše jí přišlo hloupé a byla naprostý „mimoň“. I když to mi nevadilo, jen to jak se v myšlenkách pořád do všech navážela. Pak, když se knížka konečně dostala k tomu, že začala vysvětlovat, cože to má Elie za problém a rozpukla hlavní zápletka, našla si ke mně cestu. Následně, když na sobě pracovala a začala bojovat se svými démony se z nás staly přátelé.


Chválím, jak autorka zvládla udržet napětí a mou zvědavost jen tím, že pořád tančila kolem tajemství, ze kterého sem tam něco utrousila ale jen tolik, aby mě navnadila na další drobek. Dokonale to v knížce fungovalo a bylo pro mě nemožné se odtrhnout, i když se nejedná o žádnou „detektivku“.


Celkově ve mně knížka zarezonovala hlavně kvůli tomu, jak se měnil můj vztah k hlavní hrdince. To se mi již dlouho nestalo. A přitom Eleanor pořád zůstala svá. :)

9 25.06.2019

Reacher, Jack Reacher. Jenom Jack. Ano, přiznávám, hodně mě tato série míjela a nebít filmu, tak by tomu nejspíš hodně dlouze bylo pořád. Naštěstí se vesmírné nitky propojili a ke mně se dostal 18 díl série. I když to není úplně můj styl, postřehy, které autor přenáší skrze Jackova ústa jsou ohromující. Nejde o to, že by byli nějak filozoficky hluboké, spíš nutí čtenáře otevřít mysl.


Samotný příběh je standardní kvality. Nejedná se o nikterak složitou zápletku, ani rozuzlení není nějak překvapivé. Čím mě autor rozsekal, tak to byl Billy Bob a jeho bankomat. Člověk, co něco takového napíše si u mě zaslouží nejvyšší ocenění. ❤ Postupné dávkování informací dokázalo dobře utáhnout moji pozornost. Zvraty na konci kapitol mě však příšerně otravovali. Ale to jsou jen malé kaňky na jinak drsně tvrdém a rázném příběhu.

1 21.06.2019

Poslední Metro. Rok 2035. Zprvu mě knížka nudila. Autorův rukopis je stejný, jak v předchozích dílech – a proto mě místy hodně uspával. Ale! Pak se to rozjelo. Postavy z prvních dvou dílů se potkávají, začínají interagovat a mírně podráždění čtenáři dostanou satisfakci v podobě rozuzlení všeho, co se o nás lísalo během předchozích dvou dílů. Super.


Pro ty, co četli předchozí díly tak naprostá povinnost. Na druhé straně mě vysvětlení, jak celý svět funguje, tak úplně neuspokojilo. I když hrdinové skončili asi tak, jak se dalo čekat, že skončí a hodně se tím ukázala naše lidská přirozenost, celý systém metra prohnilost lidstva mě sklíčil. :( I tak, super!

1 21.06.2019

Nejdřív mě knížka bavila, pak nudila – a nakonec mě těšilo ji dočíst. Tak nějak rozporuplně vnímám i samotného Jeffa B, „řezníka ze Seattlu“. Opět má hodně společného s dalšími miliardáři ze spojených států, kteří mají a ovládají svou technologickou firmu. Autor se zaměřuje jak na Amazon, tak na Jeffův život. Některé období jsou zajímavé, jiné nudné. Je to pro mě zajímavý vhled, jelikož doma máme několik Alex, které nám slouží. Proto mě mrzelo, že kniha se Alexi vůbec nedotkla, je příliš „stará“.


Nemyslím si, ale že by to byla knížka pro každého. Bezos není moc sympatický, ni hezký a nedaří se mu kolem sebe vytvářet auru technologického mága, jako byl Jobs, nebo Musk. Nicméně Amazon si ukrajuje čím dál větší podíl na světě a pro ty, co je to zajímá, je to lehký vhled do problematiky.

21.06.2019

Pokračování, och jak mě jen trápíš. Druhý díl, změna stylu, změna hrdiny a vůbec mi to nesedlo. Psychologie postav je zde košatější, stejně jako jejich variace. Nicméně příběhová linka je zde absolutně tristní. Tedy zprvu. Na konci to však nebylo již tak špatné. Když se vše hezky zamotalo do klubíčka a vyšel z celé knížky docela solidní příběh. Opět ale platí to samé co u prvního dílu. Autorův styl mi moc nesedí, i když myšlenky mi sedí, až moc, jestli je to srozumitelné. :)

11.06.2019

Čteno po druhé. A i když mi autorův styl psaní úplně nesedí, stejně je to pro mě jedna z nejikoničtějších knížek. Kdo by neznal moskevské metro s jeho extraordinérními stanicemi, tak okatě se snažící ukázat, jak je komunizmus lepší než kapitalizmus. A kdo by nevěděl, že padly super bomby a zamořili veškerý prostor a lidé v metru přežívají jak krysy čekající na to, až je sežere kdejaká zmutovaná příšera? Co k tomu říct, jedná se již o kult. :D

3 10.06.2019

Po skvostné hvězdné pěchotě mě zlákala další knížka od stejného autora. Líbí se mi staré sci-fi, má pro mě takovou nostalgickou patinu. Když svět ještě nebyl tak přetechnizovaný, tak autoři utíkali ve svých příbězích do zákoutí, které dnes vyznívají docela směšně. Na tento druh knížky člověk musí mít srdce. ♥

Jinak příběh samotný je hezký, potažmo jak postavy i myšlenky. Žádná špína, jen čistý příběh o zradě, nezlomnosti jo a trochu i té lásky. Skvělá knížka na léto. :)

17 10.06.2019

Tak tohle bylo něco. Opravdu nečekané překvapení hlavně po filmy, který je sice kultovní, ale hodně „šílený“. Překvapilo mě, kolik myšlenek se v knížce ukrývalo. Nejedná se vůbec o bezduchý brak, leč o pečlivě sestavené dovyprávění fiktivního světa budoucnosti, který po několika nezdarech vybudoval fungující systém. Zároveň si čtenář naplno užije vojenské prostředí protkané filozofií a politikou – a to jak osobní, tak celospolečenskou. Opravdu skvělá knížka a moc mě bavila. ♥

12 10.06.2019

Detektivky mě nebaví. Něco v nich mi připadá hrozně hloupé a nezajímavé. Pokud se nejedná o příběh extraordinérního detektiva, který svým intelektem a chováním rozcupuje všechny na padrť. To ale nebyl tento případ.

Název knihy je hrozně super a když se vše spojí, a vám dojde, co to má znamenat, tak se cítíte opravdu dobře. Nicméně dvojice Freyja a Huldar, kteří mají již další dvě knížky na svědomí mě vůbec nedokázali utáhnout. Dynamika jejich vztahu, to jak případ vyšetřovali, vše bylo takové přízemní. Holčička – svědkyně – mi připadala podivně hloupá. Nebo si jen nedokážu představit myšlení tak malých dětí. Ať je to jak chce, za mě průměr – když odečtu svou možná až iracionální averzi. :)

2 13.05.2019

Musím se přiznat – ač zcela nečekaně – bavilo mě to a moc. Jasně, je to docela průměrná dystopie. Lidé začnou žít virtuální životy, protože je to snazší a mnohem mnohem záživnější. Nic originálního, nejspíš se to stane i v realitě. To, jak Ernest zakomponoval období svého dospívání pomocí výstředního miliardáře do celého světa, díky čemu se zdánlivě čas vrátil zátky – jo, to bylo dost dobré. I když americké reálie z té doby nejsou všechny obecně známé, alespoň u nás ne, odkazy na popkulturu byly docela dobře vysvětleny a knížka působila srozumitelně. Hlavní zápletka s klukem ze dna pytle, který bojuje, aby porazil privilegovaného nepřítele a po cestě dozrál v hrdinu, který si vítězství zaslouží je v tomto konkrétním provedení hrozně čtivé a i tak banální příběh mě donutil knížku sníst na jeden zátah. :) Opravdu nečekané překvapení. :)

10 13.05.2019

Další knížka. Další JJ. Taková... již klasika. Příběh o stařečkovy neurazí ani nepřekvapí. V aktuálním politickém dění však není až tolik zajímavého, aby to knížku utáhlo. JJ vytahuje nejgrotesknější světové politiky a bez zbytečné hyperboly ilustruje jejich „zvláštnost“. Je to zábava, to ano. Myslím si, že jednou za 5 let může přít JJ s další bleděmodrou pohádkou a zpříjemní mi den. :)

Koho tento styl nebaví, nebo se mu okoukal, tak ani nemá smysl pokoušet se začít.

5 07.05.2019

Trochu zastaralá antologie, která chronologicky vypravuje dějiny kolonizace Marsu. Naše znalosti i všeobecné povědomí o vesmíru se rozšířily natolik, že některé povídky jsou až příliš dětinské. Reflexe americké kolonizace je zde nesporná. To jsou ty méně zajímavé věci. Co mě bavilo, tak to byly speciální schopnosti Marťanů, s kterými se Ray docela vyhrál. Nicméně mi přijde tento koncept knížky překonaný.

Edgarův John Carter z Marsu mě bavil víc, protože se konzistentně držel dobrodružného žánru a nezajímaly ho technické detaily. Šlo o pohádkový příběh, který také reflektoval indiánskou genocidu a byl vědecky „nepřesný“.

Proto pro mě Andyho Marťan je v dnešní době prozatím nejlepší knížka o Marsu. I když v tomto případě šlo o bohapustou zábavu, míra technické nepřesnosti byla snesitelná.

I tak si myslím, že knížka stojí za povšimnutí. Je napsaná čtivě a otevírá zajímavé koncepty. :)

4 05.05.2019

Nevím, jak se ke knížce stavět. Nevím, kolik z toho je fikce a kolik skutečnost. Nicméně i tak se mi líbilo, jak autorka propsala jednotlivé manželky a hezky prošla celým Nestyho životem. I když na konci knížky mě napadalo, jak pošetilé životy vedla smetánka před 50 - 100 lety. Jak se vykreslení poměrů shodovalo se Scottovm (Velký Gatsby), kterého právě proto obdivovali. A jak vzdálený je tento život od života běžného člověka. Přemýšlím nad tím, jestli život v oparu alkoholu, bez jařma povinností není konec konců zničující. A jestli je extraordinérní život vykoupen polaritou lásky a nenávisti, kdy jedna přebíjí druhou a naopak. Každá paní H. si byla vědoma toho, že není jedinou. Že musí čekat, až se jí dostane milostného opojení od Papa, a vykoupí tím všechny předešlé chmury.

Byl krásný a opojný, dokázal strhnout davy a život s ním nikdy nebyl všední. Když miloval, tak miloval naplno. A nakonec si jej celoživotní melancholie vzala.

4 28.04.2019

Terror. Mrazivě vzdálená loď, ze které se stalo na několik desítek měsíců útočiště odvážných námořníků. Knížka není hloubkovou sondou do lidské psychiky, není ani dobrodružstvím prošpikovaný román. Je to dlouze se vlečící zpověď několika námořníků, kteří se snaží přežít. Kteří, ač o tom nevědí, zamrzli na místě, kde si pro ně přijde smrt.

Autorovi se daří stylem navodit atmosféru, zoufalství i nudu, které jsou spjaty se situací, ve které se postavy nacházejí. Určitě to není knížka pro někoho, kdo potřebuje akci a rychlý spád děje. Domnívám se, že kdyby autor knihu psal takovým stylem, nestála by ani za zlámanou grešli. Leč v té plazivé temnotě, ve které číhá prastaré zlo je ukrytá krása celého vyprávění.

Knížka mě držela i přes svůj rozsah a přiznávám, mrazilo mě z ní. Doporučuji každému, kdo se nebojí pomalého tempa, které jak mráz zaleze do každé spáry a nepustí, dokaď nenajdete Karibu. :)

PS: Desetidílný seriál docela věrně adaptuje knížku, leč ni zdaleka se mu nepovedlo zachytit sílu knížky.

18 28.04.2019

Faktomluva byla pro mě docela velkým překvapením. A vesměs pozitivním. Styl vysvětlování, postoj k problematice i přemíra vysvětlování ulahodily mé čtenářské duši. :) V docela přehledných škatulatech nám tvůrci předestřou, proč je naše percepce pokřivená a proč máme tendenci se na věci dívat spíše pesimisticky. I když v tomto se nejedná o nijak převratnou myšlenku, myslím, že tím nejdůležitějším, co si má človíček z knížky odnést je fakt :), že své znalosti si musíme aktualizovat a brát na zřetel míru, v jaké daná věc ovlivňuje celek.

7 25.04.2019

Deník je taková provařená klasika. Kdo by to neznal. Jenomže, přeci tady něco pokulhává. Deník je spíš pro mladší ročníky a je mi líto, že se mi knížka nedostala do rukou ještě na škole. Takto to bylo jen poohlédnutí za minulostí s jistou dávkou sklíčenosti, když člověk ví, jak to dopadne. Nicméně, Annin styl psaní byl „pecka“. Po dlouhé době hezká volba slov i postarší větná konstrukce. To mě bavilo. :)

4 22.04.2019

Knížka je pro hodně mladé ročníky. Dětské knížky mě neděsí, kolikrát jsou i docela zábavné, ale tohle byla tedy pohroma. :) Nebylo to špatné, ale nebylo to ani dobré. Dokonce i nápad vzít populární superhrdiny a přetavit je na naše poměry nezní špatně. Výsledek je však tristní. Jedním slovem infantilní. I medvídek Pooh je infantilní, přesto jeho příběhy mají něco do sebe. Připadá mi, že autorka psala horkou jehlou, jen aby to už bylo pryč.

2 21.04.2019

Je to takové malé poohlédnutí se za válkou a jejími obětmi. Takové malé polidštění toho všeho. S nánosem času politické dějiny dokážou objektivně zhodnotit co se za války dělo. To však nedokáže vykreslit to, jak ty hrozivé události prožívali obyčejní lidé, kteří byli uvrženi do něčeho zcela mimo představy humanity. Sama autorka v závěru uvádí, že její snahou bylo knížku napsat tak, aby byla srozumitelná a uchopitelná pro děti – co si myslím – se docela povedlo. A s tím se pak pojí i následný problém. Pro dospělejší publikum je knížka příliš jednoduchá. Taky se přiznám, že mě příběh přišel plochý. Na konci však, tam mě ovanul pocit sounáležitosti. Protože je jedno, kam patříme, snažíme se jenom přežít dobrý život.

2 21.04.2019