Patrik02 komentáře u knih
Perfektní doporučení od kamarádky. Vržen na farmu uprostřed lesů, hor a hájů jsem se smíchy chytal za vejce. Život hlavní hrdinky a vypravěčky v jedné osobě mě nesmírně bavil a přesto, že kniha byla napsána již v roce 45, i v dnešní době dokáže pobavit. Jen o slepicích a kuřatech se mi po dočtení snad i zdálo :D
Díky, Sam ;)
Příběh, jehož filmové zpracování znám zpaměti. Příběh, který žije již více, než 60 let a stále si drží své místo na piedestalu světových děl žánru fantasy. Příběh, jehož stránky mne naprosto pohltily, přestože jsem filmové zpracování shlédl nesčetněkrát. Ano, přestože je filmový Pán prstenů neobyčejný zážitek, knižní zpracování jde ještě o level výš. Kniha je oproti filmu trochu více pohádková a mnohem podrobnější. Představuje některé úplně nové postavy, a ty známé ještě důkladněji, než je známe z televizních obrazovek. Tolkienův vyprávěčský styl je prostě skvělý. Příběh Vám před očima plyne jako voda v klidné řece. Dokonale si pohrává s fantazií a city čtenáře. Tímto Vám děkuji, pane Tolkiene. Stvořil jste neuvěřitelně poutavé dílo.
V Zaklínačském herním světě jsem strávil desítky hodin, na seriál se díval jako malý (řeč je o tom původním z roku 2002. Moderní Netflixovský mne jaksi minul) a proto jsem o knihy dlouho předlouho nejevil většího zájmu. Jako obvykle to byla chyba lávky. Povídky s bělovlasým lovcem nestvůr v hlavní roli jsou poutavě napsané, objevují se známé, ale i několik, pro mě nových, postav. Fantasy jako takové v loňském roce téměř zmizelo z mé knihovny, a díky Geraltovi se k tomuto žánru v letošním roce mile rád vracím.
Druhý díl epického dobrodružství je skvělým pokračováním Společenstva. Hrdinové putují rozdílnými cestami za svými cíli, které jsou stále v nedohlednu, zlo se formuje, nabývá na síle a zatíná své temné drápy do malebných krajů Středozemě. Tolkien své veledílo vypráví nádherným věcným jazykem, seznamuje čtenáře s dalšími a dalšími postavami a krásnými i temnými kraji svého fantastického světa.
Vtipné, srdceryvné, poučné. Velmi příjemná kniha, pod jejímž nádherným obalem se skrývá sladký příběh o jednom malém tvorečkovi, který dokázal změnit životy hned několika lidem.
Velmi rád jsem se stal svědkem tohoto vyprávění o honbě za dobrodružstvím, tvrdém životě na druhém konci světa a neskrývavém optimismu zvířete, které Vás donutí zamyslet se nad sebou samými, obejmout Vaše domácí mazlíčky a znovu si uvědomit, jak moc si vážíme jejich přítomnosti v našich životech. Užívejme si každé volné chvíle, kterou máme a snažme se žít tak, aby o nás jednou někdo mohl vyprávět. Smrt si totiž nevybírá čas ani místo.
To mě naučil tučňák.
Skvělá oddechovka, která v nastalém podzimním počasí zahřeje svým poselstvím naděje a přátelství. Pana Kollhoffa si jistě zamilujete, stejně tak, jako jeho práci, o kterou znenadání přichází. A možná by to byl jeho konec, nebýt jedné neodbytné malé dívenky a několika zákazníků, kterým starý "Knihonoš" nosil až ke dveřím všechny ty příběhy na stránkách knih.
Tahle kniha byla cool dávno předtím, než přišli třpytivci ze Stmívání. A bude cool ještě dlouho po nich. Kultovní upírská klasika a spisovatel v hlavní roli. Pomalý rozjezd a seznámení s malebným městečkem, kde se zlo plíží pod rouškou noci a postupně zalézá do myslí i těl nevinných obyvatel.
Z téhle knihy mistra Bachmana mne opravdu rozbolely nohy. Dlouhý pochod opět pracuje s neuvěřitelně jednoduchou zápletkou, ale její obsah je přesto geniální. Lidská psychika obnažená až do morku kostí, nenávist i přátelství nalezené a ztracené na dlouhé cestě. Vzpomínky, vlastní minulost i nenaplněné sny, které si každý chodec nese sebou až do samého konce, Vás přinutí zamyslet se nad sebou samými a vlastní cestou. King zkrátka umí napsat postavy, které si zamilujete a se kterými, v tomhle případě, šlapete až do cíle.
Abych odlehčil od science-fiction a Kotletových jatek, rozhodl jsem se sáhnout po něčem trochu jiném. A Darcy Coates byla správná volba. Několik duchařin jsem již četl, ale takhle byla zatím nejlepší. Hlavní hrdinka i její chlupatý přítel jsou sympatická dvojka, a přesto, že se na první pohled zdá strašidelný dům jako vcelku ohrané téma, mne to bavilo. Uvolněnější denní atmosféra střídá nervy drásající noční pasáže, autorka přibližně do poloviny knihy udržuje správnou míru tajemna a přitvrdí, když se zlo ukáže v celé své "kráse." Povedená kniha na dlouhé zimní večery pro všechny, co se rádi bojí. Až mi to příležitost znovu dovolí, rád se vydám na prohlídku dalšího z řady Darcyiných domů.
Stejně, jako Marťan Mark Watney, je i Jazz Bašarová neuvěřitelně sympatická postava, které Andy Weir zkrátka psát umí. Stejně, jako Marťan v sobě i Artemis ukrývá poutavý příběh z hlubin sluneční soustavy, nešetří vtipem ani scénami, které hltáte se zatajeným dechem. Kniha je opět plná vědeckých termínů, které se však autorovi daří celkem nenásilně vysvětlit i "běžným" lidem. Za mě velmi zdařilá kniha. 5/5
(SPOILER) A příběh končí. Návrat krále, třetí díl vyjímečné trilogie Pán prstenů, je ten akcí nejnabitější. Příběhy některých postav končí, životy jiných dál plynou mimo stránky knih. I tento díl je, stejně jako předchozí, neuvěřitelně čtivý, vyprávěn krásným originálním jazykem pana Tolkiena, který se tímto veledílem stal etalonem světové fantastiky. Oproti filmovému zpracování je příběh opět mnohem bohatší a velmi mne potěšily zejména poslední části knihy o návratu hobitů do Kraje, které není zdaleka tak "růžové" jak popisovala filmová verze.
S Robertem Bryndzou jsem se už před časem setkal Kanibala z Nine Elms, aniž bych o něm cokoli věděl, a byla to příjemná zkušenost. Tentokrát jsem zabloudil k jeho staršímu dílu s Erikou Fosterovou v hlavní roli. A opět za dobře. Utopená dívka z prominentní rodiny nalezena v ledové vodě odemyká dveře k případu, který sahá opravdu vysoko. Autor se se svým prvním detektivním thrillerem (alespoň dle informací, co jsem dohledal) popral opravdu dobře, vdechl život sympatické postavě vyšetřovatelky Fosterové, skvěle vypracoval celý případ a vhodil čtenáře do víru událostí uprostřed zimního Londýna.
Film od režiséra Stanleyho Kubricka, který jistě všichni známe, mne nikdy nijak zvlášť nezaujal. Viděl jsem ho dokonce několikrát a vždy čekal, že se něco zlomí, ale nepřišlo to. Možná proto jsem se jedné z Kingovo nejslavnějších knih opravdu dlouhou dobu vyhýbal. Ale nakonec si mě našla a já jsem za to rád. Příběhu, který mě nepohltil na filmovém plátně, se to povedlo na stránkách knihy. Začátek je trochu pomalejší, jak je u mistra zvykem, nechybí retrospektivní pasáže do nešťastných životů postav i samotného hotelu. U některých autorů mi tyto části vadí, u Kinga se tak ještě nestalo. Čtenář tak dostane dostatek času se s postavami zžít, oblíbit si je a o to více s nimi prožívat zbytek příběhu až do poslední tečky. Líbí se mi představa osvícených, které Kubrick ve filmu téměř přešel a tři dny po shlédnutí si na jejich vyjímečné schopnosti nikdo nevzpomene. Ono tajemné nevysvětlitelné zlo, které je doménou celé knihy, ve filmu naprosto chybí, což je věcná škoda. Většinou jsem opatrný na kritiku práce někoho jiného, ale tentokrát musím s mistrem Kingem, kterému film také není po chuti, jak se nechal několikrát slyšet, souhlasit. Nezbývá, než použít to známé klišé: Kniha je vždy lepší.
Tak jo, protože jsem asi nedinej chlap tady (a pokud jsem někoho přehlédl, tak se omlouvám) přišpěju také svou troškou do mlýna.
Knihu jsem původně kupoval pro přítelkyni. Líbil se mi jednoduchý přebal i anotace, která na mne dýchla námět pohodového čtení, které kniha zaručeně nabízí. Zalistoval jsem jejími stránkami z dlouhé chvíle, když mi ležela na stole, a začetl se tak, že jsem se o hodinu později zastavil na straně 100. Spolubydlící pracují se zajímavým námětem, kniha má spád a rozhodně to není jedna z těch přeslazených romanťáren, jak by se možná na první pohled zdálo. Postavy jsou uvěřitelné, příjemné a rozhodně se s nimi nenudíte ani na okmažik.
Závěr jediný je možná příliš sladký, ale to už k takové knize prostě patří.
Nevím, zda je to mým nedávným otřesem mozku, ale mě se ten příběh opravdu líbí ;)
Velmi příjemná kniha vymykající se žánrům, po kterých běžně sahám. Prvotina Fredrika Backmana je knihou plnou snad všech emocí. Při čtení máte chuť se smát, brečet, rozčilovat se a zároveň se nechat unášet příběhem jednoho starého morouse, který který se stránku za stránkou rozvíjí, odhaluje starcův život a jeho úmysly s ním a odhrnuje závoj jeho neveselé minulosti. Ale abych jen nechválil, pátou hvězdičku ubírám za konec, ze kterého jsem bohužel cítil, že autor velmi cíleně útočí na čtenářovy emoce. Neříkám, že je konec dobrý, nebo špatný, jen bych ho osobně napsal trochu jinak.
První část ságy je zejména o popisech, toulání v minulosti a v myšlenkách. Akce tu sice nechybí, přesto je tento díl spíše o rozestavění figurek pro velkou hru, která co nevidět začne. 5/5 za skvělé dialogy, stále se rozšiřující příběh a postavy, které Vám během čtení přilnou k srdci.
Druhá kniha povídek s bělovlasým Zaklínačem Geraltem je opravdu ještě povedenější, než ta první. Pan Sapkowski zde šel ještě více "do hloubky" a nastiňuje budoucnost vzájemně propletených osudů ústředních postav. Jsem lapen v tomto světě a bez přestávky otevírám další díl.
Inspiraci Hannibalem Lecterem nelze popřít, hlavně v prvních kapitolách, což v tomhle případě vůbec není špatně. Bryndza uchopil příběh a vyždímal z něj, co mohl. Zápletka je slušná bez slepých míst, příběh je čtivý a čtenář se nenudí.
Autorův debut se vyvedl na jedničku. Mlčící pacientka je skvělý thriller s dějem na pochodu, pečlivě vyprofilovanými postavami a několika příběhovými zvraty a překvapivým finále. V posledních kapitolách do sebe vše naprosto dokonale zapadlo. 5/5
Osamělý ostrov, starý dům, maják, rozbouřené moře. Na místě, které mne svým popisem přitáhlo, se odehrává komplikovaný osud jedné nedokonalé rodiny vypořádávající se s tragickou událostí. Jedno z dvojčat je mrtvé. A které z nich vlastně?
Kniha si mě získala zejména dějištěm, které si autor nemohl vybrat lépe, postavy mají hloubku a to hlavně psychologickou, což mne vždy baví číst, a příběh samotný zůstává napínavý až do samého konce. Za mě velmi zdařilé dílko.