pavel9410 komentáře u knih
Prislo mi to zabavnejsi nez prvni knizka. Ne, necekejte zadny suchoparny cestopis ve stylu - tady zabocte vlevo, tady naberte vodu. Je to opravdu vic o zivote nez o cestovani. I kdyz moc nejsem na holcici romantarny, musim uznat, ze to ma stavu a cetlo se to jednim dechem. Klobouk dolu (i pred temi, kteri s Lucy vydrzeli jit).
Dost mne to nadchlo. Na rozdil od zahranicnich tur, tady si clovek nemuze rikat, ze vyrazit je preci jen prlisi slozite.
Asimova jsem mel rad jako kluk, ted jsem se k nemu vratil v ramci knizni vyzvy. Je zajimave, jak nektere veci jsou sice technicky zastarale (mikrofise, kdopak si jeste pamatujr co to bylo-), ale zaroven tam odhadl to zakladni dilema - jestli cist v klasicke podobe, nebo jenom elektronicky. Kdyz je clovek shovivavy a odpusti autorovi tyto drobnosti, ktere holt v te dobe neodhadl, tak mame neco jako scifi thriller s romantickou zapletkou. No, na mum vkus mozna az prilis romanticky a naivni.
Linie s Hildou mne bavila, zvlast v druhe polovine se to spravne rozjelo. Typicka “Danovka”, bavi mne to cist ve slovenstine (maji jako eknihu na martinus). To opacko z minula a navazovani na predesly dil mne zas tak moc nebavilo, prislo mi to lehce jako nastavovana kase. Pro ty, kteri ten predchozi dil Bremeno minulosti cetli je to nuda a nevim, jak moc by to pomohlo tem, co ho vubec necetli. Cekam, ze zapletka s unosem se v nejakem dalsim dile rozvine do pokracovani. No, tak zase za rok, co?
Tentokrat jsem si ji poslechl (skvela adaptace ne irozhlas). Lehce jsem se obaval, ze je to prilis nahypovane, ale ne, neni - alespon pro mne ne. Uplne jsem tomu propadl. Mozna proto, ze jsem 89 prozival jako student VS. Tahle varianta budoucnosti, ktera mi pripominala cim asi museli prochazet generace pred nami po 68, mne dost desila. Hlavne tim, ze to moc vzdalene od reality neni. Vcetne udavani, podrazu, vecneho strachu, co kdo rekne a tak. Zaver mne svoji rychlosti lehce zklamal, ale je dobre, ze to nebyl zadny happy-end, to bych asi nevydejchal.
Samotne Tri prani mi prislo, ze do tohoto vyberu vubec nezapada. Cervena knihovna s ezoterickym after-life zazitkem z americkeho zapadakova mezi thrillery? Ale verim, ze pokud nekoho tyhle pribehy berou, tak si to uzije a na konci i ten kapesnik prijde vhod.
Prvni tri knihy jsem recenzoval zvlast.
Ctive, i kdyz tak nejak lehce predvidatelne. Spravna oddychovka na nedelni odpoledne. Clovek zacne cist a odtrhne se az po posledni strance.
Poctiva krimi od Baldacciho. Primichane spravne prisady, poctivy policajt, vezen na uteku, neznamy lump, zajimave zvraty. Vyborne se cte. Spravna oddychovka.
Nejak si nemuzu srovnat v hlave, ze to ma byt podle skutecne udalosti. Prislo mi to hrozne prekombinovane a ta romanticka naivni linka mi nesedla uz vubec.
Jedna z nejsilnejsich knizek o valce, kterou jsem za posledni dobu cetl. Ne, neni to o frontovych hrdinech. Jenom obycejny rozhovor, ktery odkryva propasti mezi lidmi.
Kacirkova mne bavi. Neni tam zas tak poznat ten dobovy soc-real, hlavnim hrdinou neni nejaky porucik z VB, ale v obou povidkach normalni zenska. Ctive, ma to pribeh.
Nasel jsem v knihobudce a rad vratim, at si ji uzije zas nekdo dalsi.
Je to ukrutne dlouhy naborovy letak na Wim Hofovu metodu, pricemz o tom jak a co delat se dozvite na dvou strankach. Zbytek jsou priklady jak Chuck Norris (pardon, Wim Hof) bojoval se zbytkem sveta, komu vsemu to pomohlo, kdo jemu a autorovi knizky neveril. Vse psane stylem letaku na “zazracnou meducinu”, ktera proste funguje, jenom vam ji doktori z nejakeho neznameho duvodu zatajuji. Nechci Wim Hofovi upirat jeho schopnosti i vliv jeho technik na zlepseni zdravi a ovladani tela, ale tahle knizka mne od toho spis odradila.
Kratoucka - na jedno/dve odpoledne. Zabavne napsana. Takove ochutnanicko fyziky. Bez vzorecku, spis pokec.
Se priznam, ze mne to tentokrat moc nezaujalo. Vtipky mezi panem redaktorem a slecnou Stribrnou byly na zacatku fajn, ale pak se to zacalo extremne tahnout a opakovat. Uplna cervena knihovna, prolozena tehdejsi komunistickou [ne]povolovaci zvuli. Ze se to nakonec zvrhlo v detektivku s pointou to moc nezachranilo - jen tak tak, ze jsem to neodlozil nekdy v prvni polovine. Nebyt ctenarske vyzvy, tak to asi nedoctu. Holt to nebyl muj salek kavy.
Nasel jsem u nasich na chate. Fajn cteni na dovolenou, i kdyz z nekterych “soudruzskych” praktik naskakuje husi kuze. Je videt, ze to vyslo v 69, driv nebo pozdejs uz by to neslo.
Velice lidsky popsane osudy, ktere klidne muze zit nekdo kolem nas. Chvilemi dost vtipne, zadna velka sentimentalita. Vecne ale zaroven emocionalni. Diky za vyzvu!
Nasel jsem tento klenot v knihobudce a s radosti precetl ve slovenstine.
Knizka z knihobudky KD. Neni to uplne klasicka detektivka, vysetrovani samotne je spis vedlejsi linka. Realie jsou sice totacove, ale uplne to z toho netrci. Dokazu si to predstavit klidne i v jinem prostredi, pribeh je docela univerzalni. Ten kdo ma rad knizky z nemocnicniho prostredi bude myslim poteseny.
Utlá knížečka, dá se přečíst během dopoledne. Bavil mne grafický styl (četl jsem v originále, ale počítám podle obalu, že se přenesl i do české verze).
Lehce provokativní, čte se dobře, i když jsou tam občas typické opakovačky, klasický nešvar těchto knížek.
Tři věci, které si z této knížky odnáším:
1. Nečekej a prostě tvoř. Zkoušej to. Tak se možná dozvíš víc o sobě, než kdybys o tom jenom dumal.
2 Piš o tom, co máš rád a co by sis sám rád přečetl.
3. Práci, kterou děláš, když prokrastinuješ, je nejspíš to, co bys měl dělat po zbytek života.