pavel9410 komentáře u knih
Cetl jsem v originale. Je to utla knizka, kterou date klidne za dopoledne. Je to psane hodne pro “kreativce” - ja, coby introvert jsme par veci hur zkousaval (jako treba pasaz o tom jak o sobe mluvit na party), ale zpetne musim uznat, ze ty jeho rady nejsou od veci. Dost se mi libil graficky styl - proste ten mix “rucne psanych poznamek” a normalniho textu mi sedi. Dobre se to cte, i kdyz nektere veci opakuje vickrat (asi aby si to ne prilis pozorny ctenar zapamatoval). Je to takovy nesvar tech motivacnich a sebevzdelavacich knizek, kdy z toho pak mam pocit, ze ze mne nekdo dela blbce. Ale tady to bylo jeste v unosne rovine.
Tak, a ted 3 veci, ktere si chci z tehle knizky zapamatovat (snad to neni velky spoiler):
1. Je fajn byt amater, clovek se porad uci.
2. Kdyz chces, aby o tobe lidi vedeli, tak se jim taky musis ukazat. “Sedavej panenko v koute, kdyz budes hodna, najdou te” moc nefunguje. Sdilej to, co delas rad, z ceho se treba nekdo jiny muze neco naucit. Ale bacha na to, at to neprezenes. Co si mel k obedu, nebo obrazky tveho psa lidi mozna zas tak nezajimaji (nevim proc, ale vybavil se mi Flegr s jeho posty, ktere zacinaji Mily Miciku - je videt, ze nekdo si na povidani s kockou muze zalozit styl a uplne blbe to za neni). Kdyz nevis jestli neco postnout nebo ne, poloz si otazku: “Co by na to rekla mama (pripadne sef)?”
3. Rozdil mezi originalem dila a jeho kopii, jak to vnimame, nemusi byt v tom dile samotnem, ale v pribehu kolem toho.
Cetl jsem v originale. Neni to jenom o navycich, ale i obecne o tom, jak si veci usporadat. Par dobrych napadu jsem si vzal. Treba zacit aspon s 2ma minutami. Nebo retezeni navyku. Vizualizace. Ze nejde jenom o ten navyk samotny, ale o to, jakym chci byt clovekem. Ze mit cil (zabehnout maraton, mit na ucte milion, …) muze byt kontraproduktivni, protoze co potom?
Jeden z navyku, ktere mam je po precteni knizky jit na databazi knih a tam si ji zaznamenat. Vcera vecer (kdyz jsem tuhle docetl), tak jsem na to hned sel - a ouha, neslo mi se prihlasit pres ggl. Hnedle je videt jedna poucka z knizky v praxi - ze to musi byt lehke a co nejvic zautomatizovane.
Ale zpatky ke knizce - obcas mne tam stvalo to opakovani se dokola, ale vzhledem k tomu, ze je to kniha o navycich, ktere se opakovanim utuzuji, tak to nakonec dava smysl. Co fakt ocenuji, ze v tom nejsou jenom motivacni kecy, ale i spousta praktickych prikladu.
Na volne noze sice nejsem, ale po precteni tehle knizky to mam o to vetsi chut zkusit. Neni to zadne okecavani jedne myslenky porad dokola, aby to tupec ctenar konecne pochopil, ani “ten jediny mozny navod jak to delat”. Ani vykradeny compilat ze zahranicnich zdroju. Je tam spousta (a ted myslim opravdu hodne) konkretnich prikladu z autorova zivota, odkazu na dalsi uspesne lidi z CZ a jak na to sli, pripadne kde si precist jejich konkretni tipy. Je to nejen inspirativni, ale i hodne prakticky navod a to pro ruzne faze podnikani. Za mne 5 hvezd a velke diky autorovi!
Oproti V tieni, ktere mi prislo extremne rozvlekle a nezajímave, tak tady jsem se opet u Dominka Dana bavil na 100%. Slape to, vtipku taky dost a papalaske manyry jsou popsane taky pekne verne.
Nevim cim to, ale tenhle dil mne moc nezaujal. Hrozne se to vleklo a pak zas bylo docela dlouho jasne, kdo je vrah (ano, zahradnik). Vtipky byly fajn, jak vzdycky.
Precetl jsem na 2 zatahy. Velice ctive, na nic si to nehraje. Clovek Lucce drzi palce celou dobu.
Dobre zapletky, i kdyz nektere lehce predvidatelne. Je v tom paradni anglicka atmosfera.
Cetl jsem to znovu po letech a ani ted mne to nezklamalo. Sice je tom videt, ze to tema lehce zestarlo, nebo se spis souplo nekam uplne jinam, ale obraz spolecnosti vedene jednostrannym pohledem u mne proste zabodoval.
Silny pribeh, skvele odvypravene. Az je z toho cloveku fakt smutno.
Asimova jsem mel rad jako dite, pak mne scifarny prestaly bavit, takze na tuhle jsem asi ani nenarazil. Ted po letech mne to fakt chytlo. I kdyz to ma vsechny mozne scifi ingredience, je to porad hlavne o lidech.
Lepsi uvod do teorie her jsem jeste necetl. Neni to zadna vysoka matematika, jsou v tom dobre vysvetlitelne priklady interakci (treba vyber do ktere hospody pujdeme). Zabavne.
Jenom pozor - neni to o zadnych pocitacovych hrach, ale spis o tom, jak se rozhodujeme.
Pomerne utla knizka, ale docela hutna. Nemuzu rict, ze bych chapal vsechno, o cem se v knizce pise, ale zamysleni se nad tim, jak je vlastne mozne, ze vznikl jazyk, bylo dost zajimave.
Poslouchane jako audioknizka. Nejdriv jsem si rikal, ze je to fakt nejaky cestopis - tolik detailu, super popisy, nalada v tymu. Pak prisla postupne ta tisen - neco se stane. A ke konci jenom - ne, nechodte tam!
Neni to zadna lekacka, ale tu atmosferu ze mne nikdo jen tak nedostane.
Cetl jsem az do pulnoci, proste jsem se nemohl odtrhnout. Dejove pomalejsi, ale pritom ma clovek pocit, ze se porad neco deje. Mistrne pomale odkryvani, kdy krasne ctenare vede po jedne lince, rekl bych az zavadi, aby se pak ukazalo, ze je to lehce jinak. Hutna atmosfera norske vesnice, namixovana s nostalgickou vlnou benzinky ala route66 a lehce smejdackym projektem hotelu. Tohle nemuze skoncit dobre, rika si clovek po celou dobu.
Docela mne to dostalo. Je to opravdu neco jineho, nez jeho ostatni knihy - jak nametem, tak zpracovanim. Posledni tretina hodne napinava, i kdyz za mne by klidne mohla byt kratsi. Uplne si to dokazu predstavit jako film.
Ha! Koukam, ze jsem zacal serii nekde zprostredku. Ale i tak fajn cteni. Dobre posazene do prostredi big brother show a nakonec to skonci svatbou. Jo, mezitim nejaka ta vrazda a do toho jeste pohadka o Jenickovi a Marence. Ja proste tyhle severske detektivky miluji. Da si nekdo chleba se syrem a kaviarem?
Docteno a nevim uprimne co si o tom myslet. Stockholmsky syndrom, pribeh, ktery je zaroven hodne syrovy, pritom ma ale i svoji poetiku? Zvraceny sen cloveka, ktery si pestuje svoji sbirku? Uf, asi mne tento pribeh bude strasit jeste nejakou dobu.
Zacatkem jsem se musel docela prokousavat, rozhodne to neni zadna lehka literatura. Pak se to ale zlomilo a vubec jsem se od knizky nemohl odtrhnout. Fascinujici zaznam doby. Nemyslim tim jenom realie, ale dopad na psychiku, na to, jak lidi mysli, chovaji se.
Precetl jsem v ramci vyzvy (diky za ni). A taky dik knihovne za eknihy zdarma. Od Kanturkove si urcite jeste neco prectu.
Dej pekne slapal. Precetl jsem v ramci knizni vyzvy. Kdysi jsem Cookovky docela cetl, pak se mne lehce prejedly, ale tahle mela tah na branku a cetla se velice dobre. Dekuji Kosmasu za ebook!