Pavelina komentáře u knih
(SPOILER) Nakonec nedotčeno. Ta historická linka je zajímavá. Ta současná bohužel tragická, co do líčení postav a pozice vševědoucího vypravěče, který si spletl cílovou skupinu (dospělý čtenář se snad ledasčeho dovtípí z popisu, není třeba v dovětcích psát, co si postavy myslí - to mě na knize vadilo asi nejvíc).
Co se duchařského aspektu týče, posouvá knihu směrem k braku.
Autorka píše čtivě, námět je originální, ale provedení kulhá na obě nohy.
(SPOILER) Co k této knize napsat... Pro mě trošku zklamání. Styl strohý, prakticky bez emocí, metafor, vnitřního světa postav. Ano, třeba to byl autorčin záměr, kdo ví. Trošku to vytahuje kompozice, která je rozhodně propracovanější.
Příběh sám mě ale zaujal, jen je škoda dvou věcí:
Nedomyšlená místa (Kateřina sice vzala občanku z kabelky v kadeřnictví a tím se z ní stala Sára... Na tu ale pracovala. Pravá Sára si určitě nechala vystavit nové doklady a v zdravotní pojišťovně a na sociálce měli úředníci hlavy jak kyblík, že za Sáru zaměstnavatelé (u té pravé případně stát, byla-li nezaměstnaná) posílají dvoje odvody :-) ).
Jak z toho ta pozitivita a sluníčkovost kape až na podlahu. Ano, všichni mají nějaký mráček v životě, ale u všech, zcela zázračně, se nebe vyjasní... Nejsem fanouškem této pohádkové literatury pro dospělé...
Ale třeba mě jen autorka tahá za nos. Třeba se na trhu brzy objeví kniha s názvem Srdce od Ivy Kokinopulosové. Půjde o psychologický román v odlišném stylu než Sídliště Svět a čtenář bude moct ten výborný příběh prožít se vším všudy.
(Jestli to tak bude, tak dám plný počet hvězdiček, protože tento plán by si to zasloužil).
Kdysi jsem četla v rámci povinné školní četby a patří to k tomu nejlepšímu co tento institut umí nabídnout :) Teď, po letech, jsem poslouchala jako četbu na pokračování na ČRo a pořád je to stejně dobré. Jedna z nejlepších psychologických českých próz. Jeden z nejlepších českých filmů vůbec. A nezapomenu ani na inscenaci v Divadle Na Jezerce, kterou režíroval také Juraj Herz. V hlavních rolích Bára Hrzánová a Radek Holub. V nějakém rozhovoru Herz říkal, že tu knihu nikdy nedočetl do konce... No, možná je to dobře ;)
Mám za sebou první a teď už i druhý díl. Prvotní nadšení už vyprchalo - nenadchne, neurazí. Jako historická sonda do duší měšťanů a nedotknutelných by to neobstálo, ale jako odpočinkové čtení je to ucházející. Časem se vrátím i k dalším dílům - čistě ze zvědavosti, jak se budou vyvíjet osudy postav.
Novela o politických procesech v 50. letech napsaná koncem 60. let. Autorka překvapila, protože s televizními komediemi a dívčími románky to nemá pranic společného, oceňuji i krásnou češtinu.
Čtivá kniha a zajímavá stavba textu, kdy vymyšlený příběh (uvěřitelný, lidský a dojemný) předchází skutečným událostem. Určitě doporučuji všem, kdo se zajímají o regionální dějiny Ostravska, Třebíčska a Haliče, případně o dějiny 1. světové války. Metoda dokládání novinovými články je úžasná (jen to si zaslouží samo o sobě 5 hvězdiček ;) ).
Na knihu jsem náhodou narazila v knihovně a jsem za to ráda. Vedle nadčasového tématu, dvojí dějové linky, která aspoň trochu rozbije tíži osudu Perchty (i když druhá dějová linka tam není jen tak...) mě okouzlil jazyk, který krásně podtrhuje lyričnost románu. Navíc je příběh proložen (a doložen) dobovými prameny, což historicitě dodává věrohodnosti.
Knize nechybí napětí, dějové potůčky se hezky přibližují, až se spojí v jednu dějovou řeku. A HLAVNĚ - poslechla jsem si nejen Paganiniho Capriccio č. 24 :-)
Jen...
Postavám (bohužel) nechybí snad už tradiční detektivkové klišé (to opravdu každý severský detektiv musí mít nějaký zdravotní problém? Tam policisté nemusí procházet zdravotními testy? :) (Závislost Harryho Hola, migréna u Joona Linny ;) ), ambiciozní drsňačka s éterickým zjevem - kde už jsem to jen viděla...). Pacifistka s morálním kreditem přes půl zálivu si nabrnkne týpka, který bude vydírat kvůli tomu, aby nepřišel o loď... No nevím, jestli se se v tomto vesmíru přitahují právě tyto protiklady... :-) Ale je to detektivka, fikční světy jsou pružné, takže to unesou.
Postava Josefa Bergmana mě bavila a zaujal mě koncept, kdy vstupuje do "rozjetého vlaku", byť je dle informací tady hlavní postavou detektivkové série. Už kvůli této této kompozici se k sérii určitě ještě vrátím.
Jinak oceňuji příjemný jazyk, pro českou detektivku netradiční prostředí a vcelku barvité postavy, které se neděli na černé, šedé a svaté.
Inspirativní pojetí českých (kulturních) dějin 2. poloviny 20. století střídá osobní vzpomínky spisovatele, které jsou přínosem i pro literární historii.
Vřele doporučuji všem zájemcům o regionální historii Kladenska, případně o sociální dějiny hornictví a hutnictví. Určitě by ji neměl obejít žádný zájemce o rodinnou genealogii s předky na Kladně. Popisovány jsou události na Boží Tělo 1889, celourakouská hornická stávka v 1900 i přednáška TGM v hostinci U Jágrů. Najdete tu faktografické informace o každodenním životě horníků, dobového Kladna, dolů a hutí.
Siréna je experimentální román, kde se příběh několika generací rodiny Hudců mísí s dobovými událostmi a kladenským místopisem. Vrstev románu je opravdu mnoho. Poctivý jazyk, akcentovaná sociální tématika (jak jinak u autorky), s tou propagandou bych byla zdrženlivá, optikou dané doby (a to jak doby, kdy se odehrává děj, tak doby vzniku románu) bych to rozhodně propagandou nenazvala. Jen možná - TGM není jmenovaný, je to prostě "pan profesor" :-)
Krásný rozhovor. Jak jinak, když ho dělá laňka s daňkem ;)
Válka, Žid, dítě a "netradiční" postava vypravěče. Klišé a kýč.
Tohle se hodně povedlo. Jazyk, příběh, postavy. A navrh ještě pozvánka do japonské literatury.
To jsem takhle jednou v knihovně náhodou narazila na Jablko. Zaujalo mě, jak autorovi psali davy čtenářů, jakže to dopadlo. Přečetla jsem si tedy Kvítek... No, čtivá, průměrná kniha, aspoň pro mě. Nic, co by mě nějak extra chytilo za srdce nebo za hlavu...
Teď se vrátím k Jablku, abych si přečetla konec.
Původně jsem chtěla dát 3 hvězdičky, ale dávám 4 - za ten marketingový tah, jak rozdělit jednu knihu do dvou... a taky za autorovu odvahu takhle tahat čtenáře za nohu (s tím nijakým koncem, který ale pokračuje v Jablku). To mě na celé knize baví asi nejvíc.
Autor si vybral zajímavé, myslím ne příliš známé, období ze života známého hudebního skladatele.
Je to příjemné čtení, které zásadně nenadchne, ale rozhodně ani neurazí. Styl psaní tak nějak splývá s dobou děje. Líbil se mi pohled do umělcovy duše. Dávám 4. hvězdičku za to, že mě kniha přivedla k poslechu pro mě neznámých děl B. Smetany.
Takové Pulp fiction na papíře a po slovensky ;)
Výborná kniha, krásný jazyk, spád, humor, nadsázka... a k tomu realita, bohužel nadčasová...
Čtivě napsáno, příběh s několika dějovými liniemi. Příběh sice nikde nedrhne, ale některé momenty jsou čtenáři až vnuceny - tím jak nápadně podrobně jsou popsány a jindy je děj možná zbytečně zkratkovitý. Ale pořád platí - čtivé, jednak styl je svěží a jednak popis kadodenního života a zvyklostí ve středověkém Brně - to je určitě přínos. K celé sérii se určitě vrátím, díky autorce za ni :-)
Škoda je těch pravopisných chyb a chybějících písmen, ale za to autorka nemůže.
Krásná kniha. Silný příběh, krásné provedení, čtivá popisnost indického každodenního života. Sice je předvídatelné, jaký bude konc... ale tato kniha je příkladem toho, že i cesta může být cíl...
A určitě si přečtěte i doslov, dozvíte se, proč byla kniha vlatně napsána...
Pohled na osobní život Vladimira Nabokova. K témetu ladí i vzpomínková kompozice. Určitě stojí za přečtení pro všechny, kteří se něco chtějí dovědět o spisovatelovi, ale literárně to zase až takové terno není.