Pavelpi
komentáře u knih

Jedna z mých oblíbených knih.Osudy Borna a Nedobyla jsou vylíčeny poutavě a napínavě.Také popisy měst nejsou rozvláčné,ale naopak se snahou o oživení a snahou přiblížit čtenáři situaci.


Autor ukazuje život emigrantů v Německu.Myslím,že to byla tehdy naprostá realita a proto se jich řada odhodlala k návratu domů,jako k jedinému východisku.Znal jsem osobně jednu rodinu,která tohle všechno absolvovala a jejich vyprávění nebyla žádná propaganda a naopak byli velmi rádi,že se mohli vrátit zpátky domů.


Příběh mladého doktora Erica Najariana je akční příběh se znalostí lékařského prostředí.Kniha působí děsivě už proto,že je to kniha o lékařích vázaných přísahou a na druhé straně ztrácející se mrtvoly,brutální zohavení pacienta - zločin.Hodnotím knihu plným počtem bodů.


I když nejsem moc velkým vyznavačem tohoto stylu,musím říci,že se mi kniha líbila.Hlavně první a třetí část.Druhá část mi připadá moc filosofická a rozvláčná.Přesto ale hodnotím plným počtem bodů.


Kniha mne příliš nenadchla.Moc filosofie a skoro žádný děj,takové knihy nemusím


Tuhle knihu miluji již od doby,kdy jsem jí prvně četl někdy v sedmdesátých letech.Děj je napínavý a strhující a pokud se nad ním člověk zamyslí,není tak nereálný,co se týká zničení lidstva.Mám i film,který ale bohužel nedosahuje knize ani po kolena.


V tomto románě autor odbočil od svých cestopisných knih a stal se svérázným kronikářem moravské vesnice.Velmi pěkná kniha,v postavě papučářského syna Jeníka Rojtů můžeme najít analogii s Tomášem Baťou.


Moje milá Rukapáň a všechny ty lidičky v ní.Překrásná četba,kterou by měli číst všichni,aby dokázali prožít ty krásné příběhy,které Drda ve své knize vykreslil.


Poprvé jsem se s tímto románem setkal,když šel jako seriál v televizi někdy v začátku 60.let.Pamatuji se,že celý národ byl v napětí,kdo je vrah.Fakt je ten,že až do posledního dílu to nikdo neuhodl.Kniha u nás vyšla později.Při jejím čtení,jsem si uvědomil,že je to ještě lepší než v televizi.Od té doby jsem jí četl několikrát a nijak to neubralo jejímu kouzlu a napětí.


Popisování je i pro mě příliš nudné.Jinak ale myšlenka a děj bez chyb.


Kniha popisuje události,které se skutečně staly,z Citic pochází dokonce i moje manželka a autora jsem poznal osobně.Některé z rodin jmenovaných v knize jsou v Citicích dodnes.


Kniha je moje srdeční záležitost a velmi se mi líbí.Potočná je vlastně městečko Pernštejn a podle pamětníků je i děj celkem reálný.Samozřejmě,že některé postavy jsou vylíčeny ideálně,ale i tak se mi kniha líbí.


Kniha je sice velmi silná ( 720 stran ),ale přečetl jsem jí během týdne.Protože v této oblasti bydlím,bylo to pro mne velmi zajímavé i proto,že někteří lidé z té doby ještě žijí.Rozhodně jí doporučuji k přečtení všem,kteří mají zájem o tuto problematiku.


Pěkně drsná kniha.Když si člověk uvědomí,co tam s lidmi vyváděli,nedivím se,že to pak dozorcům a kápům vrátili.

Perfektní práce Stanislava Motla odhaluje archivní dokumenty,které konfrontuje s autentickými vzpomínkami.Myslím,že zaslouží nejvyšší ocenění


Protože mám i první díl této knihy,kterou napsal Jaroslav Dietl srovnávám buhužel nesrovnatelné.Pokud by tento díl nenavazoval,je to celkem dobrý příběh.


Velmi dobré povídky,jak jsem také od autora očekával.


Řekl bych,že kniha je stejně dobrá jako Den trifidů,proto jí hodnotím vysoko


Naděje na přežití lidí sotva poloviční,veškeré odchylky od normálu jsou nemilosrdně zničeny.Celkem realistická scifi.


Bezvadná kniha.Když se člověk zamyslí,mohlo by to tak nějak s lidmi dopadnout.
