PavelT komentáře u knih
Hydraulika nesyčí! Dveře autobusu syčí, ale to proto, že jsou pneumatické!
Chodí se k Božím mukám, nikoliv k Boží muce. Hodnost Hauptmannführer neexistuje.
Když pomineme přílišnou rozvláčnost a přebytek disputací, jeví se jako velký problém to, co by u takového díla mělo být na vysoké úrovni, a to historická věrnost.
S. 15: Od Dobytčího trhu to je prý ke sv. Apolináři dobrou míli cesty. To ovšem jedině za předpokladu, že by se tu používaly britské imperiální míle. Česká míle byla poněkud delší.
S. 26: Kde by se v roce 1419 vzaly brakteáty, nahrazené groši již v roce 1300?
S. 154: Z pergamenu se svitky nedělaly.
S. 220: Kukuřičná placka?! Kde by se proboha v husitské Praze vzala kukuřice?
S. 399: Praha se prý skládala ze Starého Města, Nového Města, Hradčan, Malé Strany a Menšího Města. Menší Město je však jen jiný název pro Malou Stranu.
S. 434: Úředníci jako nejvyšší purkrabí, podkomoří a další prý musejí snášet urážky a nadávky, když nechtějí více, než je jejich plat. S těmito úřady se však žádný plat nepojil a urážky jejich původcům beztrestně neprošly.
Samostatnou kapitolou je latina, které autor užívá požehnaně. Člověk by čekal, že při jeho povolání bude na určité úrovni, ale zdá se, že mu dělají problémy nejen neopravené překlepy, ale i základy gramatiky: s. 154 "guam" místo "quam", s. 377 "neum" místo "meum", s. 378 "sub speciae" místo "sub specie", 431 "theatrum pragensis" místo "theatrum pragense", s. 474 "Andrei de Jezoviensis" místo "Andreae de Jezova" nebo "Andreae Jezoviensis", s. 575 "usqe" místo "usque".
Ohledně textu nemám žádnou výtku, ohledně barevných ilustrací zobrazující vojáky válčících stran ani černobílých ilustrací, u nichž převažují portréty významných osobností, také ne. Co je však na velmi nízké úrovni jsou plánky bitev. Jednak jsou černobílé, takže rozeznat, které straně patří která jednotka, lze často jen podle popisků, někdy je i to problém, a v změti šedých čar najít nějakou řeku vyžaduje také mnoho úsilí. Dále je vidět, že plán byl kreslen ručně (což není samo o sobě problém) a popisky byly přidány v počítači tak, že působí tak nějak nepatřičně a často se překrývají s kresbou, což snižuje jejich čitelnost a přehlednot celého plánku. A v neposlední řadě jsou plánky často moc malé, což platí zejména u plánků bitvy u Hradce Králové, která by si jistě zasloužila alespoň jeden velký barevný rozkládací plán. A vlastně bych jednu výtku k textu přeci jen měl. Myslím, že by bylo lepší, kdyby takové ty krátké pasáže psané menším písmem, které podrobně popisují zejména různé technické věci, nebyly rozházené po celé knize, ale byly všechny na jednom místě, třeba na konci knihy. Přesto však mohu knihu doporučit a každý, kdo se o tuto válku zajímá, by si ji měl pořídit.
Je až s podivem, že takto kvalitní západoněmecká kniha se tu před rokem 89 objevila, ale přeci jen je to už rok 1987. Výhodou toho je fakt, že překlad byl proveden pod dohledem historiků, což by v 90. letech dost možná nebyl.
Kvalitní kniha o pro nás méně znamém bojišti sedmileté války. Prospělo by větší členění na kapitoly, kterých je málo a jsou příliš obsáhlé (např. v porovnání se Stellnerovou Sedmiletou válkou v Evropě). Naopak velmi kladně hodnotím mapky, které vždy umožňují zorientovat se.
Kniha sice asi nepřináší nic nového; jak sám autor několikrát uvádí, o Waterloo už toho byla napsaná kvanta a práci historika už za něho odvedli jiní. Ale kniha je psána velmi čtivě, čte se prakticky jako román, a přitom to není na úkor faktické správnosti, takže ji můžu doporučit.
První polovina knihy mi přišla velmi zdařilá. Autor se snaží Václava popsat co nejobjektivněji a snaží se vždy pochopit, co ho k jeho jednání vedlo. Jak se však na scéně objevil Hus, šlo to s výkladem z kopce. Objektivita je najednou tu tam a kdo byl s Husem, je hrdina, kdo byl proti němu, je zloduch. Když Václav Husovi vyšel vstříc, tak to bylo náhlé vzepětí jeho politickému umu, když o několik stran dále stál proti Husovi, tak se tím ukázalo, jak je vlastně neschopný a po svém otci nic pozitivního nezdědil. Kromě toho se na několik desítek stran Václav z knihy v podstatě vytrácí, protože se z toho stává vylíčení ekonomických a sociálních podmínek husitské revoluce. Až v závěrečné kapitole se zase na chvilku objevuje. Knihu tedy doporučuji ve chvíli, kdy se objeví Hus, buď rovnou zavřít, nebo přeskočit na tu závěrečnou kapitolu. Neorganicky v knize působí ostrá kritika díla historika Františka Grause, která je méně zarážející při uvědomění si faktu, že tento v roce 1968 emigroval.
Jen jsem zalistoval a u fotky strojního telegrafu byl popisek tvrdící, že se jedná o ukazatel úhlu kormidla. Asi jenom nedopatření, protože vedle byla další fotka strojního telegrafu, která měla popisek správný, ale od nákupu mě to odradilo, protože v publikaci tohoto typu by tyto technické věci měly být správně. Navíc fotka ukazatele úhlu kormidla na té stránce nebyla pokud vím žádná, takže jen prohození popisků to nebude.
Celkově dobrá kniha, jen je škoda, že přímo vlastnímu jezdeckému střetnutí byla věnována poměrně malá část knihy (pouhých 23 stran z celkových 150). Drobným nedostatkem jsou nemnohé typografické chyby.
Kniha je hezky udělaná, ale v kapitole věnované části, kterou dobře znám, je spousta mylných či zastaralých informací. Nedělám si iluze, že ostatní kapitoly by na tom byly faktograficky lépe.
Kniha je to kvalitní, ale popisek je lživý. Kniha nenavazuje na Evropu 300–1000 Rogera Collinse, protože "další svazek řady Dějiny Evropy" si z ní udělalo jen nakladatelství Vyšehrad. Původně pochází z úplně jiné edice jiného nakladatelství než Evropa 300–1000 a je také jinak psaná.
Zajímavý příběh. Jak samotné válečné nasazení, tak osudy po válce.
Takto by měla kniha o nějaké menší válce vypadat. Politické pozadí s mapou příslušné části světa, porovnání armád válčících stran a popis tažení doplněný mapkami zasažených oblastí a pohybů vojsk, které usnadní orientaci. To vše doplněno barevnou přílohou s portréty hlavních osobností a obrázky vojáků. A v neposlední řadě řádný poznámkový aparát.
Obrazová část od Eduarda Wagnera, tvořící hlavní část knihy, je skvělá a podle ní hodnotím. Doprovodné texty od Miroslava Mudry jsou však bídné kvality a mají spoustu nedostatků od drobných chyb a překlepů, doslovných překladů termínů, pro něž existuje ustálený český ekvivalent (svědčící o neznalosti problematiky), přes dětinsky naivní tvrzení, jako že v polním ležení obléhajícího vojska byla zakázána vzpoura vojáků (ona snad někdy byla povolena?), až po naprosto nesmyslná tvrzení, jako že od poloviny 17. století byly píky nahrazovány halapartnami.
Skvělý námořní román, který navíc člověka poučí o lodích a námořnictvu doby napoleonských válek.
Tímto reaguji na komentář pana Malého. Toho, že některé kapitoly mají mizerný překlad po stylistické stránce, jsem si všimnul hned. Ale že tam jsou i takovéto faktické chyby, to jsem nečekal. Co se týče špatného překladu u Childericha III., tak jsem se na to podíval a hned následující věta říká: "Poté následovala šestiletá časová proluka bez krále." Ale ta šestiletá proluka byla přeci před nastolením Childericha, ne potom!
Proto Vás prosím, pokud si pamatujete ještě nějaké konkrétní chyby, mohl byste je sem napsat.
Jinak co se týče hodnocení, tak je to pěkné zpracování tohoto zajímavého období, kdy starověk přecházel v středověk.
Co se týče obsahu, ať už textu nebo ilustrací, nelze než chválit. Zpracování a úprava jsou však příšerné. Jednak je použito bezpatkové písmo, které se hůře čte, jednak jsou tzv. zajímavosti psané na barevném podkladu drobným slabým písmem à la psací stroj, které je velmi špatně čitelné a celkově kniha uvnitř působí nevzhledně a neupraveně. I přesto však knihu mohu doporučit.