Pavlaj komentáře u knih

Takové typicky jižanské, postavy, které nejsou vlastně ničím sympatické a jejichž jednání nechápete. Přesto je vám na konci líto, jak špatně skončí, protože jste je někde v průběhu začali mít rádi, ani nevíte, kdy, jak a proč. Možná protože se pachtí za něčím absurdním, neuchopitelným a ani ony nevědí přesně proč.

5 28.04.2020

Sérii s Cormoranem Strikem mám ráda, krásně se čte. Fakt ale je, že poměrně složité případy a zápletky člověk brzy zapomene, co v paměti zůstává, je postupné sbližování hlavních hrdinů. Takže je pro mě vlastně otázka, jestli jsou to detektivky anebo spíš romány o vztazích, kde hlavní postavy mají náhodou detektivní kancelář?

16 26.04.2020

Itálie, léto, osudové setkání, touha, vášeň. To, že jde o vztah dvou mužů, je v příběhu důležité jenom proto, že je to vztah v jejich očích nesprávný, nemožný, zakázaný a bez budoucnosti. Zbudou zlomená srdce a smutek. Podobné třeba Věku nevinnosti. Za mě kniha o trošku lepší než film, i když i film byl super.

10 26.04.2020

Krásný. Mě děj vtáhl od začátku, moc mě bavily kontrasty mezi prostředími (zalidněný New York a rozlehlá a prázdná Oklahoma) i napětí mezi sociálními třídami v Anglii (panské sídlo a cikáni). Autorka umí krásně vymodelovat postavy, právě to mě nadchlo už při čtení Reverendovy ženy. Taky dobře drží rovnováhu mezi romantikou (té je tam na mě akorát) a skutečností.

4 17.04.2020

Krásné. Třetí kniha, kterou jsem zkusila přečíst v době karantény a všeobecné nervozity, a první, která mě dokázala upoutat, takže jsem dočetla do konce. Knížky od Kate Morton mám ráda a tahle patří podle mě k nejlepším (ještě se Zapomenutou zahradou). Líbí se mi, jak autorka dokáže vdechnout život nejenom postavám, ale i místům. Už v Šepotu vzdálených chvil vystupuje dům jako jeden z aktérů příběhu, a tady o to víc.

7 30.03.2020

Ohromně zajímavé z historického hlediska, skvěle popsané rozdělení společnosti na Jih a Sever. Jak se lidé postupně odcizovali, přestávali spolu vycházet a komunikovat - paralela k dnešku, přesná a alarmující. Romantické pasáže táhnou knihu dolů, ta sladkobolná story Orry - Madeline je příšerná a nedá se vůbec číst. Po přečtení jsem koukla i na seriál, ten se zaměřuje na romantiku a dobrodružství, vynechává historické souvislosti a v porovnání s knihou mě vůbec nezaujal.

2 09.03.2020

Některé pasáže moc krásné. Jiné pro mě moc patetické a jiné nesrozumitelné.

2 09.03.2020

Naprostá stoprocentní nefalšovaná romantika. Nic víc, nic míň. Se všemi klady i zápory. Občas je to prostě potřeba.

3 03.03.2020

Náročné. Některé části byly pro mě dechberoucí, u některých jsem se musela nutit do dalšího čtení. Některá provázání jsou očividná, některých se dá všimnout jenom, když čtenář udrží 100% pozornost. Spousta myšlenek, které snad ocením až při opakovaném čtení, tohle asi není kniha, kterou by člověk kompletně vstřebal napoprvé. Pro věrné čtenáře Mitchella je zábavné sledovat i propojení mezi jednotlivými knihami. Hodnocení jsem sundala o 1*, protože je to celé dost těžké na pozornost a pokud čtete večer po práci - uuf.

5 28.02.2020

Pěkné, ale do pěti hvězd mi něco chybělo. Nejsem schopná definovat, co to bylo, možná trochu chladné? Vlastně jsem ten příběh neprožívala a bylo mi fuk, jak skončí. Můj problém možná je, že všechny autorovy knihy srovnávám s Pádem, který jsem četla jako první. A ten je určitě o třídu výš.

3 15.02.2020

Velmi zajímavé. Comey udělal dobře, že svou knihu (přestože ji samozřejmě psal jako svou obhajobu po vyhazovu od Trumpa) pojmul šířeji a kritiku současného prezidenta si nechal až na samý závěr. Co mě rušilo, je, že přestože autor sám férově přiznává, že má zbytnělé ego, občas se mu neubrání. Dělá mu dobře, když se může chlubit, kolikrát seděl v Oválné pracovně, na kolika klíčových jednáních se podílel a jak neustále jezdí v limuzínách s tmavými okny.... To je holt asi americká kultura, která je nám trochu k smíchu. Přesto pět hvězd, protože jsem přečetla na jeden zátah a žádná část knížky mě ani trochu nenudila.

1 14.02.2020

Čte se samo, jako oddechovka na dovolené docela fajn. Vlastně mi vyhovuje, že ty překalkulované případy s nepravděpodobnými zápletkami a motivy nemají nic společného s realitou. Takže si je můžu užít, s vědomím, že se to všechno odehrává jen na papíře a že je to jen a jen detektivka.

11 08.02.2020

Do téhle knížky jsem se zamilovala jako dítě, četla jsem jí pořád dokola. Teď jsem jí musela vytáhnout znovu, když jsem se na dovolené setkala s guerézami (zaplaťpánbůh byla náhodou ve čtečce se mnou). Dnes už mi připadá autor trochu moc zakoukaný sám do sebe a své vlastní vtipnosti a hodnotila bych níže. Je to ale klíčová kniha, která mě přivedla k ochraně přírody, tak nechávám ze sentimentu pět hvězd.

Padesát odstínů šedi v kombinaci s Mrtvou a živou. Osidlování Austrálie je moje oblíbené téma, ale tenhle romantizující příběh útočí na nejnižší pudy. Ona je ponižovaná trestankyně, on je její pán, no jak to asi dopadne :-). Autorku znám, většinou píše zručně, ale tohle by neobstálo ani v žánru Yoli. Natahované, předvídatelné. I na dovolené, kam většinou beru ke čtení oddychovky, je akorát tak na oči v sloup.

03.02.2020

Zajímavé, jak mohu souhlasit s velkým množstvím komentářů, které si navzájem odporují :-). Ano, je to příliš stručné a povrchní a ano, je to psané pro Američany, takže jednoduše, v rozkazujícím způsobu a všechna doporučení nejlépe čtyřikrát zopakovat. Nicméně paniku liberálního intelektuála nad zvolením Trumpa a nad tím, kam se USA ubírají, chápu. Knížku jsem četla v podstatě jako předmluvu k Cestě k nesvobodě, na kterou čekám z knihovny, takže moje očekávání splnila.

7 03.02.2020

Ohnivý kříž není detektivka, je to spíš sonda do života malého bigotního městečka v Nové Anglii, které naruší tragická dopravní nehoda. Hledání viníka rozpoutá boj mezi konzervativními a liberálními názorovými proudy. Vydalo Naše vojsko v době hlubokého socialismu, kdyby se vydavatelství zmohlo na doslov, určitě by se tam psalo o "nastavování zrcadla kapitalistické společnosti" a "zpátečnické církvi". Určitě ale stojí za přečtení, právě pro ten popis atmosféry maloměšťáctví, bigotnosti a složitosti přežití v místě, kde každý každého zná a skoro každý o každém všechno ví.

15.01.2020

Červená knihovna ozvláštněná prostředím a historickými reáliemi Havaje. Od Woodové jsem kdysi něco četla a vybavuji ji si to jako kvalitní, ale Bílá žena se nepovedla. Exkurs do prostředí misionářů a historie zajímavý, dějová linka stupidní. Závěr na úrovni nejhoršího braku.

2 11.01.2020

Současnou americkou politiku bedlivě sleduji, protože se obávám, že prezident Trump je nevzdělaný, sebestředný a nebezpečný idiot. Woodward je důvěryhodný a vynikající novinář a jeho kniha mě utvrzuje v názoru, že prezident Trump je nevzdělaný, sebestředný a nebezpečný idiot. Příklady, jak se prezidentovo okolí snaží jeho nejhorší impulzy sabotovat, by byly směšné, kdyby nebyly děsivé. Nezbývá než držet si palce, aby okolí vydrželo a aby Trump co nejvíc hrál golf a co nejméně se věnoval vládnutí.

7 13.12.2019

Je zajímavé sledovat, jak se v Maycombu proměnil postoj k černochům v době, kdy federální vláda usilovala o zrušení rasové segregace a jak se i takový Atikus zalekl toho, že bude najednou ve svém městě zranitelnou menšinou. To je ale tak všechno. Na rozdíl od prvního dílu druhý nesrozumitelně filosofuje, relativizuje, mentoruje. Malá Čipera a Jem byli ve své dětské víře dojemní, velká Čipera je jen přehnaně hysterická.

2 12.12.2019

Četla jsem dávno, ve 13 letech, teď znovu. Příběh, rasovou nespravedlnost i humánní poselství jsem tehdy už pobrala, ale asi mi unikl ten krásný jazyk a všudypřítomná satira. Teprve teď jsem docenila zmatky Jemova dospívání, objevování nespravedlnosti okolního světa, a hlavně nádhernou postavu Attika. Kéž je na světě víc Attiků. Přidávám se ke komentáři Etvel: Páni....
Jedna z nejlepších knih, jaké byly napsané.

19 01.12.2019