Pavlina50 komentáře u knih

Třetí přečtená kniha od autorky mě utvrzuje v přesvědčení, že Tess Gerritsen prostě nezklame. Tentokrát se téma příběhu točí kolem dívek z východní Evropy přijíždějící do USA s vidinou práce a lepšího života, ovšem končících jako nucených prostitutek a sexuálních otrokyň. Během rozvíjejícího se příběhu se dokonce několikrát v přímém ohrožení života ocitají obě hlavní hrdinky knihy – jak soudní lékařka Maura Islesová, kterou na pitevním stole šokuje náhlé „oživení“ jedné neznámé předpokládané mrtvoly, tak i vyšetřovatelka Jane Rizzoliová, která má navíc každým dnem porodit své první dítě.
Kniha má opět spád, momenty překvapení, udržované napětí a žádná hluchá místa – prostě přesně to, co od dobrého thrilleru čekám.

7 16.03.2021

Mám pocit, že tohle se celé nějak nepovedlo. V knize je obrovské množství nezajímavých postav, ve kterých jsem měla velký problém se orientovat. Děj každou chvíli dost chaoticky přeskakoval z jedné postavy na druhou a na konci knihy vlastně příběhy většiny z nich zůstaly nějak tak nedotažené. Celkově se mi kniha špatně četla...vlastně mě nudila. Osudy jednotlivých postav, byť tam dramatických scén bylo až až, se mě nějak vůbec nedotkly. Díky nezáživné formě psaní vyznívaly osudy a příběhy téměř všech postav naprosto suše. Za mě "zbytečná" kniha.

2 13.03.2021

Po knize jsem sáhla naslepo, název ve mně vzbuzoval očekávání vtipného a humorného „deníčku ze života uklizečky“, ovšem bylo to trochu vedle. Je to docela vážný příběh Irmy, mladé ženy trochu otrávené životem, která se živí jako uklizečka v cizích domácnostech, a která se jednoho dne víceméně náhodou stane zachránkyní rodinou týrané stařenky.
Celkem se to dalo číst, zápletka byla docela zajímavá, i když styl psaní mě až tak nenadchl. Víceméně taková pohádka, kde dobro zvítězilo a zlo bylo potrestáno. Dojem z knihy mi trochu kazila autorčina potřeba zasadit do příběhu tak bizarní milostné vztahy, které mi šly trochu proti srsti, tento záměr autorky jsem nepochopila a hlavně jsem jim nedokázala uvěřit.
Je to docela útlá knížka, z literárního pohledu sice žádný skvost, průměrné čtení, od kterého jsem nic nečekala, takže mě ani nijak nezklamala. I když vím, že zítra už si na tuto knihu nevzpomenu.

2 10.03.2021

Co byste udělali, kdyby vás zničehonic oslovil neznámý člověk, že vám dokáže zaručit v loterii pohádkovou výhru? Většina z nás by ho asi považovala za blázna. Ale LuAnn, hlavní hrdince knihy, mladé svobodné matce bez finančního zajištění, se to opravdu stane a k mému překvapení opravdu získá výhru 100 milionů dolarů. Tímto bohatstvím se jí naprosto otočí život, ale otázka je, jestli je to obrat k lepšímu a snadnému životu nebo jsou ty peníze spíš danajským darem. Stačí totiž maličké zaváhání a nesplnění jediné dané podmínky a pohádkově bohatý život LuAnn se změní v nebezpečnou hru na kočku a myš.
Kniha mě zaujala svým nápadem – přitažlivým, neotřelým a originálním. Líbilo se mi, že nápad s výhrou, i přes její okatou nereálnost, je dotažený až do konce a celý systém dobře vysvětlený. Naopak slabší byla pro mě ta akční část v poslední třetině knihy, která byla opravdu těžce uvěřitelná a často spíš vzbuzovala smích (nespočet náhod, nesmrtelnost hlavních hrdinů, dokonalé převleky tajemného Jacksona ve stylu Fantomase). Ale ani to nezměnilo nic na tom, že mě kniha prostě bavila. Stačilo přepnout mozek do režimu napínavé zábavy bez nutnosti hlubokomyslného přemýšlení. Kniha byla pro mě vlastně takovým mixem tří žánrů - z jedné třetiny skvělý thriller, z druhé třetiny parodie a z té třetí pohádka říznutá červenou knihovnou.
Hvězdičku knize ubírám za její délku, možná by jí trochu prospěl menší počet stránek, některé části se občas zdají zbytečně zdlouhavé, i když ryze akční závěr knihy četbu dokonale zrychlí. Také text je na můj vkus psaný dost hutnou formou s minimem odstavců, vzbuzuje tak dojem opravdu velmi objemné knihy, což může některé čtenáře dopředu odradit. Ale rozhodně to stojí za přečtení.

2 09.03.2021

Další dobrý thriller, jak se od Angely Marsons již standardně očekává. Tentokrát s tématem vražd dětí v prominentní soukromé škole. Prostředí těch zvláštních školních elitářských klubů a spolků vídám často v amerických filmech, vždycky mi to připadá tak trochu přes čáru. Svým způsobem to vnímám jako běžnou školní šikanu v našem českém prostředí, ovšem tady k tomu dochází paradoxně vždy pod hlavičkou legálních a školou tolerovaných skupin prominentních dětí. Nejinak je tomu i v této knize, ovšem zde se navíc kříží současné tragické události i s dopady dávných činů bývalých studentů této školy.
Hvězdičku jsem srazila jen kvůli závěru, který mi připadal už tak trochu násilně překombinovaný a pointa mě tak mírně zklamala.

5 05.03.2021

Tak tuhle knihu jsem musela pořádně rozdýchat.
U Cartera už jsem sice zvyklá na cokoliv - všechny jeho knihy jsou vždy psány s velkou brutalitou, ale toto bylo něco naprosto odlišné. Vůbec ne v menší míře sadismu nebo Carterových standardních zvráceností, ale v celkovém pojetí příběhu. Pachatel je hned téměř na začátku knihy identifikován a prakticky celý další děj pokračuje v duchu jeho konfrontace s vyšetřovali, hledání motivů, pohnutek k jeho brutálním činům a vůbec celková psychoanalýza mysli masového vraha. Děj se tak tentokrát nevyznačuje téměř žádnou akčností, ale naopak mozek dostává opravdu zabrat – dokonalé psycho.
Robert Hunter se právě chystá na zaslouženou dovolenou na Havaj, když je odvolán k dalšímu případu. V tu chvíli vůbec netuší, že stane tváří v tvář své bolestné minulosti a bude muset čelit nejtemnějším a šokujícím odhalením, které pro něho dosud zůstávaly ukryté.
Kniha má neskutečně dusivou a těžkou atmosféru, hodně moc mi právě touto atmosférou připomíná film noir, konkrétně se mi do mysli pořád vracel film Sedm a hlavně jeho finální scény.
Ale opravdu děsivé je to, co autor píše už v předmluvě knihy - že se většina zápletky a postav zakládá na skutečných faktech, s nimiž se setkal v praxi soudního psychologa. Dosud jsem naivně věřila v Carterovu bujnou zvrácenou fantazii, ale tento fakt mě uzemnil.
Nicméně kniha mě fakt zasáhla, je opět skvěle napsaná, Carter prostě nezapřel svůj vypravěčský talent, který nedovolí knihu odložit, než je dočtena poslední stránka. Ale s nadsázkou míněno se začínám bát tak trošku i sama sebe, jestli jsem ještě vůbec normální vzhledem k tomu, že něco tak šíleného dokážu číst.

16 04.03.2021

Po této knize jsem sáhla po přečtení Závějí, ze kterých jsem byla opravdu nadšená. A protože to byla moje první přečtená kniha od Tess, byla jsem zvědavá, zda to byl od ní jen výjimečně zdařilý počin nebo je to její standard.
Jane a Maura tentokrát vyšetřují brutální a nábožensky motivované vraždy několika osob, zprvu zdánlivě nesouvisející, které ovšem brzy spojí dávný případ z minulosti ohledně zneužívání dětí. Část příběhu je vyprávěna také z pohledu „tajemné“ dívky Holly, která svým chováním čtenáře dokáže dostatečně mást a aspoň z počátku nutí k přemýšlení, jakou roli vlastně v celém příběhu hraje.
Ani tato kniha mě rozhodně nezklamala. Opět jsem ji přečetla jedním dechem, nedalo se od ní odtrhnout. Příběh byl opět náležitě spletitý, okořeněný neustálými zvraty v ději a hlavně opět krásně matoucí ohledně potencionálních pachatelů. Odhalení pachatele přichází nečekaně brzy, takže je jasné, že celý příběh se ještě dál dostatečně zamotá a konec tak bude určitě dokonale překvapivý. A nezklamalo mě to. Pointa v podobě toho vcelku banálního počátečního motivu, který spustil obrovskou lavinu tragických událostí, se mi líbila. Vysvětlení bylo jasné a logické, i když vzhledem k okolnostem trochu trpké. Od Tess Gerritsen to byl další skvělý kousek. A už teď se těším na její další knihu.

3 03.03.2021

Tak tohle bylo něco!
Promyšlený příběh a brilantní kombinace několika žánrů - thriller s motivem sekty, detektivka s téměř hororovými prvky, dobrodružný příběh z mrazivého prostředí, tajemno a částečně i román pro ženy s drobnými náznaky love story. Zpočátku nevinný výlet s přáteli na horskou chatu hlavní hrdinky Maury, která momentálně ze všeho nejvíc řeší svůj komplikovaný milostný život, se změní v dramatický boj o život celé pětičlenné skupinky, když uvíznou zcela opuštěni a bez jakékoliv možnosti kontaktu uprostřed nehostinné, mrazivé přírody. Záchrana se jeví v podobě ukryté a tajemné vesnice, kde naleznou všechno k přežití…kromě lidí. Ale je to opravdu tak? I když už prolog čtenáře nasměruje, čeho se tato tajemná zápletka bude týkat, kniha obsahuje takovou přemíru zvratů a překvapení, že si ani na chvíli nemůžeme být jisti, kdo je vlastně „padouch“, kdo je hrdina, kdo má čisté nebo naopak tajné skryté úmysly. Stejně tak si nemůžeme být ani jisti, zda právě předložené vysvětlení a pointa už jsou ty konečné a definitivní. Toto všechno dokáže spolehlivě udržet neskutečné napětí téměř až do samého konce. Z této knihy jsem opravdu nadšená, takže nic jiného než plný počet hvězdiček a doporučení neřeším.

8 28.02.2021

Prostředí psychiatrické léčebny má pro mě vždycky čtenářskou přitažlivost, tato kniha mě navíc hodně nalákala i svou zdařilou obálkou. Samotný příběh byl neméně zajímavý - začíná podivným úmrtím lékaře na psychiatrické klinice, které se přichází řešit vyšetřovatelka Bea Kasparyová. Dál se ale příběh začíná točit spíš kolem klientů kliniky a jejich narušené psychiky. Výraznou postavou se stává jedna konkrétní pacientka, na jejíž životní příběh se centrum pozornosti začne dost významně soustředit. A to až do té míry, že jsem zhruba v polovině knihy vlastně docela zapomněla na prvotní důvod vyšetřování, který díky dějovým linkám jednotlivých pacientů docela zapadl. Nicméně, zločinů v tomto pochmurném prostředí začíná přibývat, úměrné k nim naopak ubývá potencionálních pachatelů a příběh se stává stále zamotanější. Finále je poměrně překvapivé. I když jsem tak nějak intuitivně pachatele zločinů odhadla, na motiv jeho jednání jsem nepřišla, takže jsem nebyla ošizena o moment překvapení. Pointa nakonec ukázala na promyšlenost celého příběhu, a to, co mi v průběhu knihy trošku vadilo, tzn. přesun pozornosti ke zdánlivě málo souvisejícím okolnostem, se ukázalo naprosto smysluplné a všechno do sebe nakonec krásně zapadlo.

5 28.02.2021

Docela zajímavý příběh z lékařské prostředí. Ryze český, reálný – žádná „ordinace v růžové zahradě“.
Příběh lékaře Hynka Grábla, který se potýká s krizí středního věku. Ve své podstatě je to vlastně docela slušný člověk a dobrý lékař, kterého ovšem pořád pronásleduje duch minulosti v podobě alkoholové závislosti a finančních dluhů. Hynek s tím zpočátku sice slušně bojuje, ale nefunkční manželství, problémy s pubertálními dětmi a neutěšený stav finančních prostředků ho postupně a pomalu dostávají do další pasti.
Hynek řeší některé tyto problémy buď rezignací k nim nebo střídavými útěky v podobě mimomanželského vztahu, či v horším případě návratem k alkoholu, který si sám před sebou umí dokonale obhájit. Nebudu prozrazovat, jestli se mu podaří vymanit se z této nebezpečné cesty, anebo ho pomalé destruktivní jednání dostane na samé dno. To nechám na potencionálních čtenářích. V každé případě je to normální lidský příběh z běžného života, určitě ne nepodobný spoustě osudů kolem nás. Co mě ale strašně překvapilo – tento příběh vyprávěný mužem, jeho myšlenky v hlavě, vyjadřování, dialogy…vůbec se mi nechce věřit, že to napsala žena! Petra Dvořáková je buď dokonalá znalkyně mužů a jejich myšlení, nebo je to „převlečený chlap“ – to myslím samozřejmě s velkou nadsázkou. Prostě mě ohromila ta autentičnost. Neméně reálný a syrový byl také pohled na zákulisí fungování chirurgie – mám tím na mysli zejména vnitřní pocity a vyjadřování lékařů ohledně pacientů, které zde berou téměř vždy opravdu jen jako svoji rutinu a v pravém slova smyslu „kusy masa“ – nijak mě to ale nepobuřovalo. Rozhodně nejsem tak naivní, abych věřila těm již zmiňovaným „ordinacím v růžových zahradách“. Sama jsem v nedávné době absolvovala dvě chirurgické operace a představa, jak se o mě lékaři zřejmě mimo veřejnost vyjadřovali, není moc příjemná a lichotivá. Nu což, důležité bylo, že já jsem to z jejich chování vůči mě vůbec nepociťovala a to považuju za podstatné. Jsou to také jen lidi a při vší úctě - podívejme se do hlavy sami sobě, jak kolikrát o jiných lidech vnitřně smýšlíme. Naopak se mi líbilo, že i přes tento vnitřní tvrdý, chladný a z našeho pohledu až necitlivý přístup se Hynek dokázal k pacientům chovat téměř vždy slušně a profesionálně. I přes svoje často nepochopitelné jednání mi byl Hynek sympatický, dost jsem mu fandila. Naopak - strašně mě iritovala jeho žena Markéta, kterou bych často nejraději profackovala, svým způsobem jsem se mu vůbec nedivila, že měl potřebu od ní často utíkat. Nakonec to tedy bylo takové docela fajn čtení ze života - reálné, bez umělé a násilné romantiky, někdy poučné, někdy varující. Za přečtení tato kniha určitě stojí.

12 26.02.2021

Úplná originalita to nebyla - takový „Neslušný návrh“ v knižní podobě, ovšem s tím rozdílem, že ve filmu byl Robert Redford charakter.
Rozvedená maminka Roz těžce zatížená finančními dluhy z minulosti hledá cestu, jak z této pasti ven a příležitost se jí naskytne v podobě bohatého a vcelku přitažlivého Scotta. Zpočátku jasná, pevně daná a pro oba aktéry přijatelná pravidla se ale po krátké době zvrhnou a Roz se tak ocitá možná ještě ve větší pasti, než byla ta dluhová. Cesta k řešení problémů Roz mě nijak nepohoršila, umím si představit, jak těžká a kolikrát bezvýchodná musí být situace bez finančních prostředků s malým dítětem. Ono omezit svoje vlastní potřeby na absolutní minimum ještě docela jde, ale jak vysvětlit malému dítěti, proč mu nemůžu koupit „tolik Pokémonů“, jako mají ostatní kamarádi?…To bolí daleko víc. Roz mi byla vcelku sympatická, neseděla s rukama založenýma v klíně se sklonem k sebelítosti, ale situaci řešila, byť takto nešťastnou formou. Prvních cca 50 stránek jsem sice měla problém se do knížky pořádně začíst, ale od okamžiku onoho „neslušného návrhu“ nabral děj docela rychlejší spád, nebyl nijak utahaný ani zbytečně rozvleklý. Knize také pomáhá, že se její děj netočí pořád jen kolem základní zápletky, ale je rozšířen i o krimi motiv – pátrání po nezvěstném šéfovi Roz. V konečném sumáři je to taková jednodenní, docela čtivá a zajímavá oddechovka. Ke způsobu psaní Pauly Daly mám sice maličké výhrady, její forma psaní mi zas až tak stoprocentně nesedí, proto o jednu hvězdu méně.

4 23.02.2021

Velké a moc příjemné překvapení. Toto bylo opravdu čtení podle mého gusta. Velice hezká, zajímavá a nápaditá zápletka s nádechem vkusné romantiky, současně i s dramatickým nábojem, která se svým zpracováním vyhnula běžným klišé červené knihovny. Příběh vypráví o osudech tří hlavních ženských postav ve třech hlavních časových rovinách – Elizy ze začátku dvacátého století, Nell ze sedmdesátých let a Cassandry z počátku jednadvacátého století. Tyto časové roviny se neustále mezi sebou prolínají (navíc jsou zde i další krátké vsuvky méně výrazných časových rovin), nicméně kniha je tak dobře napsaná, že to vůbec nezpůsobuje nějaký chaos a čtenář se v ději pořád krásně dokáže orientovat. Kniha mě po celou dobu čtení udržovala v příjemném napětí a stavu zvědavosti, a to i přesto, že spousta závěrečných rozuzlení příběhů jednotlivých postav byla trochu předvídatelných. I závěr je opravdu kompletně vysvětlen, nezůstaly zde žádné nevyjasněné otazníky, střípky osudů jednotlivých postav do sebe krásně zapadly a celý příběh měl naprosto logické a uvěřitelné vysvětlení. Moc se mi líbila i atmosféra knihy, která mě opravdu do té zapomenuté a tajemné zahrady v Anglii dokázala přenést a posadit mě tam na lavičku. Knihu od Kate Mortonové jsem četla poprvé, ale pokud jsou všechny její knihy napsány v podobném duchu, určitě se k nim chci dostat. Pět hvězdiček dávám tentokrát bez dlouhého rozmýšlení, klidně bych dala i šest.

11 22.02.2021

Tak z tohoto jsem opravdu hodně rozpačitá.
Hodně mě nalákala anotace knihy, která slibovala velice zajímavou zápletku, a zlákalo mě i velice vysoké hodnocení – přes 90%, což jsem považovala za zaručený tip. Ovšem nevšimla jsem si, že knihu hodnotilo jen pár čtenářů, což samozřejmě konečný výsledek dost zkresluje. Anotace sice nelhala – dějová zápletka byla opravdu taková, jakou slibovala, ovšem zpracování bylo na můj vkus velmi, ale opravdu velmi slabé. Četla jsem to jako půjčenou e-knihu, a vůbec jsem dopředu netušila, jak objemná kniha je. No a ona to byla taková jednohubka. Už po pár stránkách byla polovina anotované zápletky za mnou, hlavní hrdinka se pak ocitla v horách s druhou částí zápletky a než jsem stihla vypít kafé, byl konec. Chci tím naznačit, že tak dobře vymyšlená zápletka byla úplně pohřbená nulovou rozpracovaností děje i jednotlivých postav. Bylo to všechno tak rychlé, že jsem se vůbec nestačila do děje ponořit, žádnou z postav jsem si nestačila ani oblíbit, ani znechutit. Prostě nulové emoce, nulové napětí. Asi byla chyba, že jsem čekala román, dostala jsem jen nedopracovanou krátkou povídku. Přitom si myslím, že takový nápad měl velký potenciál stát se skvělým thrilerem.
Od paní Galas jsem zatím nic jiného nečetla, proto si nedovolím snižovat její spisovatelské kvality obecně. Možná, že ostatní knihy jsou úplně jiné, ale toto mi svým opravdu přemrštěně jednoduchým, až dětským stylem psaní připomínalo spíš nějakou harlekýnku snažící se o dramatický nádech. Ty tři hvězdičky dávám opravdu jen za ten nápad. Omlouvám se autorce i těm, které kniha nadchla.

2 18.02.2021

….ale nakonec to docela šlo.
Dan Brown to samozřejmě není, ale to ani od žádné knihy tohoto žánru nečekám. Přesto se těmto náboženským thrilerům nevyhýbám, konspirace s křesťanskými tématy mě pořád ještě baví. Ony vlastně ty knihy mají vždycky naprosto stejný scénář – úzká skupina lidí narazí na nějaký nový objev, jehož zveřejnění na světlo světa by otřáslo samou podstatou církve a možná celým lidstvem. Tak je třeba tento většinou zcela reálný objev ponechat v utajení, aby všechna tajemství zůstala skryta. To se samozřejmě neobejde aspoň bez několika mrtvých, takže napětí v těchto knihách také nikdy neschází. Na konci vždy jen pár vyvolených zůstává osvícených, zbytek lidstva zůstává v blažené nevědomosti a církev je tak zachráněná.
Ne, neznamená to, že chci tyto knihy nějak zesměšňovat – naopak, už jsem psala, že mě pořád tato témata baví. Vždycky čekám, jakou novou konspirační teorii autor vždycky najde a do jaké míry bude pro mě uvěřitelná a čtivá. Tato rozhodně špatná nebyla. V určitých částech knihy mě dokonce dost pohlcovala a nutila číst dál bez přestání, v jiných částech ale zase pro mě čtivost docela ztrácela a připadala mi zdlouhavá. Obecně mě víc bavily části odehrávající se v Římě a Vatikánu, méně pak ty z Jeruzaléma, kde jsem se hůř prokousávala atmosférou izraelsko-palestinských vztahů a konfliktů, které ani v reálném životě moc nesleduji. Naopak bonusem pro mě byly docela podrobné popisy některých míst Říma, které jsem už několikrát navštívila, Baziliku svatého Petra nevyjímaje, což ve mně navozovalo úplně jiné a blízké pocity. Takže v konečném důsledku byla pro mě kniha asi takovým průměrem – neurazila, nenadchla.

1 17.02.2021

„V každém manželství jsou tajnosti.“

Další docela fajn kousek od Shari Lapeny – čtivé, napínavé - kniha, která nenudí. Pátrání po vrahovi v jedné newyorské čtvrti, kde každý zná každého, skoro každý má pletky s někým, takže kandidátem na pachatele může být vlastně kterákoliv z postav. Aspoň já jsem byla téměř v každé kapitole přesvědčená, že jsem na něho přišla. A každá další kapitola mi tuto jistotu vždycky rozbila a navedla zase na někoho jiného. Tyto zvratové děje mě prostě v knihách baví. I když jsem už četla možná lepší a dokonalejší thrilery, čtyři hvězdičky si tato kniha u mě určitě zasloužila.

7 17.02.2021

„Nejlepší metoda, jak otupit lid: nechat ho dělat stejnou věc. Když tělo nějakou činnost opakuje, mysl se jí chopí a dnem i nocí ji stále opakuje a brání přemýšlení.“

Dítě jako projekt - díky svému obsahu byla tato kniha hodně těžké čtení.
Samozvaný vyvolený totálně ničí život svých nejbližších pod hlavičkou zvrhlé a zvrácené ideologie. Za nástroj k docílení své choré posedlosti si bohužel zvolil svoje vlastní dítě.
Jak říká sama hlavní hrdinka knihy...ona se nenarodila, nýbrž byla stvořena.
Maude je dítě, které se potácí mezi respektem a důvěrou k otci, ale současně také nenávistí vůči němu. Vyrůstá v prostředí nelidsky tvrdé výchovy...i když slovo tvrdá je v tomto případě hodně slabé slovo, spíš šlo o systematický psychický teror. Čím dál víc je zmatená z rozporu toho, co jí do hlavy vtlouká otec a venkovního skutečného světa, který zná jen z tajně čtených knih.

„Cítím se provinile, jsem špatná dcera, ale zároveň se na něj zlobím, nenávidím ho.Ví to, chce mě zkrotit.“

Jak její životní příběh dopadl a kam ji tento způsob života plný manipulace a vymývání mozku dostal, prozrazovat nebudu, i když vzhledem k tomu, že autorkou knihy je sama Maude, je to asi dost jasné. Každopádně si myslím, že paradoxně se aspoň částečně „projekt“ otci přece jen nakonec trochu podařil. Z Maude vyrostla opravdu velmi silná žena...
Kniha má sice velmi silné téma, ale pro mě bohužel nebyla až tak moc čtivá. Nelíbil se mi moc způsob psaní. Jednotlivé kapitoly byly seskládány tak, že jsem se často neorientovala zejména v čase a kolikrát jsem nebyla schopna rozeznat, jestli na sebe opravdu chronologicky navazují, v jakém věku se zrovna Maude nachází, anebo zda jsou to jenom náhodné samostatné vzpomínky z jejího života. Také popis některých situací mi občas přišel zbytečně dost rozvláčný. Konec byl naopak na můj vkus až moc rychlý, dost mi chybělo zodpovězení některých otázek, zejména co se stalo s matkou Maude a jaký vztah dál mezi nimi panoval. Proto nakonec hodnotím knihu jako průměr - tři hvězdičky.

3 14.02.2021

Další kniha z prostředí amišské komunity. Tentokrát se kniha dotýká tématu vzpoury mládí proti zastaralým a zkostnatělým amišským pravidlům. Z komunity amišů se začnou ztrácet mladé dívky a policistka Kate Bukrholderová pátrá po tom, zda pouze utekly ze světa přísnosti a poslušnosti, anebo se staly oběťmi trestných činů.
V této knize jsem se dozvěděla více detailů o amišském způsobu výchovy dětí - všechny knihy této série jsem ještě nečetla, takže pro mě tu byla spousta informací na toto téma nových. Připadá mi, že středobodem světa amišů je striktní dodržování pevně daných pravidel a vlastních komunitních zákonů až do té míry, že odmítají vidět pravdu a zoufale jim uniká reálný pohled na touhy a potřeby svých vlastních dětí, o jejichž chování mají většinou až naivní představy.
Jako u všech svých knih už prologem autorka navodila hustou atmosféru napětí a zvědavosti. Tentokrát jsem ale měla pocit, že dál napětí trochu povolilo a samotný příběh neměl takový spád, jaký jsem poznala při čtení předchozích knih této série. V průběhu čtení jsem proto byla rozhodnutá jen pro tři hvězdičky, ale všechno toto ovšem změnil závěr knihy, který mě svým zvratem tak nadchl a naprosto uzemnil, že jsem nakonec ještě jednu přidala.
A k tomu všemu ještě bonus navíc - kniha má opět moc hezkou obálku.

7 14.02.2021

Po této knize jsem sáhla po docela dlouhé šňůře thrillerů a psychologických románů. Mým cílem bylo pouze se uvolnit a od knihy jsem čekala jen obyčejnou a lehkou zábavu. Dost mě nalákal už obal knihy, ze kterého na mě sálala absolutní pohoda a klid.
Hlavní hrdinka Nina přijíždí do Paříže pracovat jako asistentka při přípravě cukrářských kurzů. Zatímco Sebastian, pro něhož má pracovat, je nejlepším přítelem jejího bratra, pro Ninu samotnou je jen protivným a věčně nespokojeným šéfem, což pochopitelně v souladu s žánrem knihy slibuje očekávanou romantiku.
Nina se při kurzech seznamuje s nesourodou skupinkou jejich účastníků, se kterými velmi rychle naváže přátelství a všechny, včetně zpočátku nerudného a rezignovaného jediného zaměstnance cukrárny Marcela, brzy spojí touha vzkřísit zašlou slávu upadající cukrárny. To vše bez vědomí a bez souhlasu jejího majitele – Sebastiana. Cukrárna se tak stává pro Ninu útočištěm, zázemím a místem, kde se pokouší realizovat své sny.
Je to takový klasický, milý, romantický příběh, který má v duchu svého žánru naprosto předvídatelný děj a pointu. Už po přečtení první kapitoly víte, jak to celé dopadne, ale ono to vlastně vůbec nevadí. Je to podle mého názoru zábavná a docela vkusná oddechovka, dost tomu napomáhá i prostředí a atmosféra Paříže a o tom, jak se mi po celou dobu čtení sbíhaly sliny na nějaký ten dortík, radši ani nebudu mluvit.
Od knihy jsem rozhodně neočekávala žádné velké myšlenky nebo poselství, jen obyčejné pobavení, a můj záměr naprosto vyšel. Účel splnila.
A navíc...asi hned zítra něco hodně sladkého upeču...

5 11.02.2021

Právě dočteno a troufám si říct, že jedním dechem. Četla jsem už Houbařku i Anežku, a ačkoliv s ohledem na zdejší hodnocení asi půjdu proti davu, pro mě je to prozatím nejlepší kniha od paní Hanišové. Úvodní kapitola a následný novinový výstřižek ve mně vzbudil takový úžas a napětí, že jsem se od knihy už nedokázala odtrhnout.
Hlavní hrdinka Eliška pátrá po příčině rodinné tragédie, která se udála v jejím dětství a která zcela zásadním způsobem ovlivnila celý její další život. Zatímco Eliščina touha zjistit, co dohnalo její matku k tak šílenému činu, se postupem času stává až posedlostí, u mě byla posedlost podobná. Ačkoliv oproti jejím zcela pochopitelným důvodům mě k té posedlosti vedla pouze zvědavost, jaké rozuzlení mě na konci knihy čeká.
Stejně jako u předchozích knih paní Hanišové, kde mi žádná z hlavních ženských hrdinek nebyla nijak extra sympatická, u Elišky je to podobné. Není to ani typická kladná hrdinka, která nosí téměř svatozář a kterou by si člověk zamiloval, ale taky to není ani žádná velká záporačka, kterou bych musela nenávidět. Vlastně je to úplně normální mladá holka, se kterou se osud vůbec nemazlil, a proto i většinu jejího jednání, které v mnoha případech není zrovna vzorem charakternosti, nedokážu odsoudit. Myslím, že těžko dokáže někdo, kdo se v podobné situaci nikdy neocitl, pochopit, co se odehrává v její hlavě. Pochopitelně zde velkou roli hrají určitě i rodinné geny, a vzhledem k tomu, jak skončila její matka, nedá se některým reakcím a vztahovým problémům Elišky ani moc divit. Možná právě tato nejednoznačnost charakterů všech ženských hrdinek autorky mě moc baví, nic není ani černé, ani bílé. Vlastně přesně jak v životě, který žije každý z nás. Takže Elišce jsem i přes její vztahové karamboly, kde byla většinou viníkem ona sama, moc fandila, a přála jí, aby se pravdy dopátrala, dostala do duše snad trochu klidu a našla tak odrazový můstek žít dál, nový život s lidmi, kterým jí na ní záleželo a bez kostlivců ve skříni. Nebudu spojlerovat, zda se jí to podařilo a jestli její touha a moje zvědavost byla naplněna (i když hodně předchozích komentářů už to naznačilo), nicméně kniha se opravdu moc líbila. Paní Hanišová píše prostě lehce, jednoduchým jazykem, bez hluchých pasáží, teď už ji definitivně zařazuju mezi své oblíbené autorky.

15 11.02.2021

Moc pěkný příběh – dvě časové linky, kde v současnosti sedmnáctiletá Izzy s docela složitým životem pátrá v minulosti další mladé dívky Clary z první poloviny dvacátého století.
Co přivedlo na první pohled šťastnou a zamilovanou Claru do psychiatrické léčebny s téměř nelidskými metodami „léčby“? Byla opravdu blázen, který už se z ní nikdy nedostal? A co se stalo s její velkou láskou? Spousta otázek, otazníků ale také nalezených odpovědí přivádí Izzy k postupnému poznávání a pochopení vlastních životních traumat. Závěr je docela překvapující, což mě na knihách vždycky moc baví. Víc se mi líbila časová linka Clary, její strašný osud jsem s ní fakt prožívala a moc jsem jí přála, aby se jí podařilo dostat se ven a žít normální život, který si zasloužila. Příběh Izzy byl pro mě trochu slabší, možná proto, že se podobal spíš knihám pro teenagery z prostředí středních škol, kde standardně vždy skupina oblíbených a dominantních dívek trápí hlavní hrdinku, která stejně nakonec nejzápornější dívce odloudí nejen její „kamarádky - posluhovačky“, ale většinou i kluka. Ale i přes toto slabší místo knihy jí dávám plný počet hvězdiček, protože čtení bylo opravdu poutavé, napínavé a v případě osudu Clary i mimořádně silné.

8 11.02.2021