Pavlusa007
komentáře u knih

Pokud jste nekdy spali pod sirakem v odlehlem listnatem lese, tak mi nerikejte, ze jste se pri cteni aspon trochu nebali...


Mně se moc líbí, jak je to podávané věcně, jakoby mimochodem, ale přitom je to o to výstižnější. Člověk si to kolem prostě může domyslet sám, a o to víc ho to možná zasáhne.


Na začátku knihy jsem si hlasitým smíchem budila syna. Pak už to (naštěstí?) nebylo tak legrační, ale pořád zábavné čtení.


Naprosto skvělé, bavila jsem se od začátku až do konce. Tento druh humoru mám ráda.


Nějak jsem se nedokázala smířit s tím jednorukým staříkem-supermanem.


Sice je tam figur jak na orloji, ale mě tenhle autor baví. Ten jazyk, to vykreslení děje, míst a postav, ty staré výrazy! Paráda.


Chtěla jsem zjistit, co na té knize všichni mají... a nezjistila jsem to :).


Souhlasím, detektivní zápletka není nijak složitá, vlastně víme spolu s podrychtářkou :) dřív než podrychrář, jak to vlastně je, ale ty reálie jsou výborné, prostě požitek číst.


Pěkné, čtivé, člověk se dozvěděl i něco o Austrálii, snad si to autor všechno nevymyslel :). Jen mě nebaví to Holeovo chlastání.


Jednoduché věty, které bez příkras nebo naopak zbytečných emocí popisují část života jedné statečné ženy.


Byla to čtvrtá knížka od Kariky, co jsem četla, takže mě už to natahování a opakující se dalekosáhlé úvahy nebavily. Ale možná to bylo záměrem autora, aby si i čtenář občas přál, aby už proboha skočil!!! :)

Sešitek jsem zdědila po taťkovi (spolu s 2. dílem) a staly se mým každoročním prázdninovým čtením. Sama jsem si pak pořídila zbylé díly a občas žasla nad tím, co to autor blábolí :), ale na první dva díly, ať mi nikdo nešahá. I teď si je ráda přečtu, i když je znám skoro nazpaměť.


Moc pěkná detektivka, přišla mi na dnešní poměry docela neotřelá. Jen bych se přimlouvala, aby knihu o policajtech překladal spíš muž nebo někdo zkušenější (?), předpokládám, že si chlapi mezi sebou normálně neříkají "Jejda!".


Kniha se četla krásně a po delší době mi dokázala, že dobře napsaná detektivka nutně nepotřebuje tuny detailně popsaných zohavených mrtvol.


Tak v tomto dílu jsem už pasáže se souložema přeskakovala, jen mě zajímalo, jestli to přecejen nebude mít nejakou pointu... nemělo :). Jako červená knihovna asi dobré, ale nic jiného v tom prostě není. A jestli se hlavní hrdinka ještě jednou kousne do rtu a její Vnitřní Bohyně udělá salto, tak je asi obě nakopnu :).


Jako zoolog oceňuji vcelku správná biologiská fakta :). A jinak mě kniha opravdu moc bavila.
