Pechule komentáře u knih
Ze začátku mi kniha přišla zajímavá, nadšení postupně upadalo a za pár dní po dočtení vlastně ani nebudu schopná říct, o čem byla. Ale nikoho nechci od čtení odrazovat, možná jsem jen knihu četla v nesprávný čas.
Skvěle jsem si početla. A to už se mi dlouho nestalo, abych se nedočkavě těšila na každou volnou chvíli, kdy budu moct usednou ke knize. Poslední třetinu knihy jsem tedy přečetla na úkor spánku a stálo to za to ;)
(SPOILER) Tento díl bych hodnotila 3 a 1/2*, nebavil mě tolik jako první. Nemůžu autorce upřít, že píše čtivě, ale tady byl děj rozvláčný, skoro půl knihy trvalo, než se (pro mě) něco zajímavého začalo dít. Kdybych měla shrnout děj, tak si ho za pár dní stěží vybavím. Nebo ho shrnu třemi slovy - oťukávali se, spojili se a dopadlo to :)
Než se pustím do Jasmíny, tak si dám chvíli od Pink Tattoo pauzu.
Mně se více líbil první díl, ale i tento je celkem čtivý. Chystám se na Okamžiky, ale musím si dát trochu odstup a mezitím přečíst něco trochu jiného.
Kniha se čte dobře, bavilo mě číst o střídajících se vzestupech a pádech a o všech autorčiných dobrodružstvích.
Stejně, jako se mi líbí Manželky, líbilo se mi i jejich pokračování. Bylo prima seznámit se s pokračováním vztahů a rodinných životů čtyř zralých žen, nahlédnout pod "pokličku" jejich osudů. Tyto dvě knihy řadím k těm více povedeným od T. Keleové - Vasilkové.
Dnes dočteno, "dotrápeno". První věc, která mi hodně vadila a odváděla myšlenky od čtení - některá slovesa s krátkým i. Další minus ohromné množství postav, ve kterých jsem se ztrácela. Chvilku mi kniha přišla napínavá a dobrá, častěji mě nudila. Za mě se moc nepovedla. Na to, že jsem dočetla knihu dnes v noci, neuměla bych říct děj prvních dvou části... Jak píše brabofka - knize by možná prospělo vydat to jako tři samostatné a více propracované knihy. A kdyby někdo přemýšlel, proč jsem knihu dočítala, tak prostě pro to, že se každé rozečtené knize snažím dát šanci a tato mě navíc nalákala shodným příjmením ;)
Tento díl jsem četla s velkým odstupem po dílu prvním, takže se mi postavy a jejich osudy postupně vybavovaly, ale docela i pletly. Příběh je hezký, životní peripetie Úterních žen mě baví, ale nekonalo se žádné velké "wow".
Krásně zpracované leporelo s aktivitami pro malé děti, prostě super. Paní Popprová umí pro děti psát kvalitně.
Zasloužených 5*. Čtivě napsaná a syndrom opomíjení mi byl zcela neznámým pojmem. A tak to většinou je... abychom si uvědomili, co je důležité, musí se přihodit něco hodně ošklivého. Sára je bojovnice, poprala se se životní změnou výtečně a její manžel před problémy neutekl, ale stál při ní, což také není samozřejmost. Kniha, kterou můžu doporučit.
Souhlasím, čte se dobře, ale nezaujala mě až tak, jako první díl. Vadila mi nesmrtelnost hlavního hrdiny, jenž se dostal z každé prekérní situace. Sympatický mi byl svým suverénním a drzým chováním, které občas vytvořilo i úsměvnou situaci. Děj mi brzy z hlavy vymizí.
Úžasná kniha... dá se přečíst za chvilku, jak je útlá, ale já si ji dávkovala, vychutnávala, nechtěla jsem, aby skončila. A to se mi už hodně dlouho u čtení nestalo. Toto je kniha, kterou chci mít ve své knihovně a vím, že se k ní budu vracet.
Nějak nevím, co o knize napsat... chvíli jsem z ní byla nadšená a hltala stránku za stránkou a po chvíli jsem se musela vracet v textu zpět, jak jsem se v něm ztrácela. Knihu nezatracuji, ale na mě působí její zpracování zvláštně.
3,5/5 *
Na 4 to v mém hodnocení není a 3 je zase málo. Obsahově se mi líbila, ale nejsem z ní úplně paf. Co je plus, jak kniha vypadá celkově. To se povedlo na 5 *
3,5 *
Dlouho mi ležela v knihovně a čekala na přečtení, konečně se tak stalo. Po prvních stránkách jsem si říkala, to asi nedám, vždyť to je samé moudro. Naštěstí to bylo pár stran a pak mě samotné příběhy bavily. Přijde mi docela dobré zpracovat téma nevěry takto z pohledu samotných aktérů než jen "chytré" odborné poučky. A je to odvaha takhle se zcela otevřeně "odhalit".
3 1/2 *
Zpočátku překvapení ve formě drsného jazyka, ale budiž, k tomuto příběhu sedí. Musela jsem si zvyknout na množství postav a chvíli mi trvalo, než jsem se s jistotou orientovala ve jménech (Mason, Matthew, Mattley), jako fakt všichni musí začínat na M? :-) Ale ve finále je to knížka, která se přečte rychle, má spád i napětí a z chování zrůd nejednou zamrazí.
Zajímavé téma, možná trochu překombinovaná, ale čtivá, takže v tom případě leccos odpustím.
Markéta Lukášková mě baví. Bohužel nebudu v hodnocení originální, ale mám pocity, jako většina komentujících pode mnou - super čtení, v něčem vtipné, v něčem vidím sama sebe a to jsem o nějaký pátek starší, v něčem i k zamyšlení a sebepoznání. Prostě si knihu přečtěte a vychutnejte :-)