Pedruska01 komentáře u knih

Je to už dlouhá doba, co jsem dočetla první díl, který nebyl úplně nejlepší, takže jsem šla do tohoto s tím, že i když si toho moc z předchozí knihy nepamatuji, tak mě to zajímá. Musím hned na úvod říct, že jsem zklamaná více směry. Ta kniha byla mnohé: zbytečně dlouhá, roztahaná, nic se pořádně nedělo, nedalo se tomu věřit, pak uspěchaná, vůbec ne dobře napsaná. Nevím, co si autorka myslela, že dělá, ale to, co dala na ten papír, do té knihy je strašné. Tak trochu jsem trpěla, protože jsem jí četla dlouho a úplně mi to nešlo, rozhodně ne, tak jak bych chtěla. Přála jsem si, abych už to už konečně měla za sebou.
Hlavní hrdinku Theu jsem neměla ráda, už od samého začátku. A co si budeme... tohle je prostě dost blbý. Byla to malá holka, která tak nějak sežrala svět. Protivila se mi, jak se začala rozcapovat a vyskakovat si - jaká z ní je královna, jak vymýšlela totální nesmysly - a jak samozřejmě všichni dělali, co si usmyslela. Vadilo mi na ni všechno. Byla to blbka, která byla mimo. Na každé druhé stránce měla jednou takový a pak onaký názor, rychle to měnila - což vytvářelo zmatek a nedůvěru. To, jak si hrála se Sorénem a Blaisem ve smyslu citů, které vyzněli v tom celku směšně - tím mi pila krev. Jednou toho miluje, podruhé ho nemiluje. Jednou se znají, podruhé se neznají. Tragická parodie na milostný trojúhelník. Přetáhla bych jí násadou, ať se vzpamatuje, pokud by to bylo vůbec možné.
Zbytek postav bohužel nestojí ani za řeč, protože to byly jen prázdné figurky, které buď slepě plnili přání Thei anebo se řadili ke "záškodníkům", ale hodně rychle šli ze scény. Např. půl stránková působnost císaře - fraška. Čekala jsem něco velkého, krutého a možná, aby i té rozcapené holce dal za vyučenou. Bohužel jsem se nedočkala, protože to už autorka připravovala půdu pro další díl a celkem jí bylo jedno, že tenhle brutálně odflákla.
Děj byl buď neskutečně zbytečný, scény, které byly o ničem a především dlouhé anebo neuvěřitelně rychle smetené do kšá, ačkoliv by mohli být tím nejzajímavějším. Prostě bylo to naopak a tím pádem celé špatně. Co mě zarazilo mimo jiné na samém konci, Thea měla keců, jak chce získat zpět svoji zemi, zburcovala miliony lidí (což byla záležitost asi jedné kapitoly a nikdo s tím neměl samozřejmě problém, jak ovečky jí následovali - směšně neuvěřitelné) a pak stála na kopci a se založenýma rukama a čekala. Nejspíš nový směr/móda. Ještě jsem se nesetkala s tímhle postojem. Vždycky hlavní hrdinové bojovali společně se svými lidmi. Tahle ne.
Bohužel k téhle knize nemám, respektive nedokážu mít dobrého slova. Nestačila jsem se divit, všechno bylo naopak a totálně špatně. Vůbec jsem ničemu nevěřila, bylo to špatně napsané a vykreslené, neskutečně unáhlené, ačkoliv to má tolik stránek, což nechápu! Zklamání. Naštvání. Nic víc. Jsem ráda, že jsem tuhle knihu konečně dočetla. Nic mi nedala a neřekla, a takový potenciál to mělo na samém začátku - první díl. Velká škoda. Neuvěřitelně to kleslo.
Jelikož to je série a já jen nerada nedočítám, určitě do ruky vezmu třetí a poslední - díky bohu - díl (po nějaké době, až se vzpamatuju). Doporučit nemohu a hodnocení... tohle vůbec není na nějaký střed, takže asi si tentokrát zahraju na krutého císaře já a dám tomu nanejvýš 2,5*.

24.12.2020

Nad touhle knihou, než jsem jí vzala do ruky, jsem nijak výrazně neváhala. Šlo to rychle. Vi mám již několikrát vyzkoušenou a ještě nikdy mě nezklamala a nestalo se tomu ani teď. Naopak. Četlo se to naprosto samo, hrozně rychle. A neskutečně mi v ten okamžik bodla. Byla hrozně milá s trochou toho erotična a především vtipná. Hrozně mě bavila.
Hlavní hrdinka Rachel byla skvělá, neměla jsem vůči ní ani popel. Bavila mě, jaké měla štěstí na pozdní příchody anebo jiné nehody. Nebyla věčný smolař, že by se to s ní táhlo na každém kroku a nestalo se to ničím otravným. Byla pracovitá a svědomitá, přičemž všechno stíhala a byla v pohodě. Její vyjadřování bylo hodně úsměvné (společně s její kamarádkou Avou ještě lepší). A první setkání s Cainem? Hodně dobré!
Druhý hlavní hrdina Caine se mi hrozně líbil a nešlo si ho neoblíbit. Bavil mě, jak se choval ve společnosti celkově - zdvořile, a k Rachel - sebevědomě. Jak se svým způsobem dohadovali, laškovali, flirtovali nebo kočkovali. A nic z toho nebylo opět nic přehnaného, tomu chlapovi to dokonale sedělo. Bylo hezké vědomí, že se tak mladý muž dokáže chovat slušně a gentlemansky. V soukromější rovině už dokázal vyprodukovat trocha té sprostosti, přesto to bylo vše dobré a akorát. Holt nedá se úplně odolat profesorovi Pevný půlky. :D
Ti dva dohromady mě vážně - ano, opakuji se, ale to jinak nejde - bavili! Neskutečně. Tenhle pár byl skvělý, seděl mi, jejich vývoj vztahu byl neuspěchaný, nepřehnaný. Co se týče jejich minulosti, protože vždycky se objeví nějaký ten kousek, který s tím zamává. Ačkoliv jsem nad tím nijak nepřemýšlela, nejspíš by mě to nenapadlo. Ale bylo to zajímavé a možná vážně milé propojení. Ani jeden to neměl lehké, natož pěkné. Oba museli podniknout velké věci, především ty v sobě. Oba toho ušli dost, ale přeci jenom Rachel v tomhle případě došla o dost dál. Nešlo jim nic jiného než fandit a držet palce. :)
Z vedlejších postav se mi líbila Ava, Charlie a i Davis, kterého, musím prostě přiznat, mi bylo vážně líto. Taková postava, která to trochu - kapku - odnesla. Asi by si zasloužil taky něco dobrého, protože to nebyl absolutně špatný člověk a já ho měla celkem ráda.
Jako celek a pro shrnutí - tohle byla naprosto skvělá kniha, kde mi stránky mizely před očima. Byla milá, romantická, především vtipná, akorát erotická. Až pohádka. Bavila mě a líbila se mi, evidentně jsem na něco takového měla náladu či štěstí, protože, jak jsem psala již na začátku - ohromně mi sedla. Ústřední dvojice báječná, hodili se k sobě a já si je hrozně oblíbila.
Epilog byl fajn, i když končil klišé prvkem, ale odpouštím tomu - to bylo jasné, prostě se to stát muselo. :D Samozřejmě neváhám doporučit a hodnotím plným počtem a těším se na další Viinu knihu. :)

11 16.12.2020

Na tuto knihu? Na to slova nestačí - rozhodně ne. Pane jo. Když jsem četla Dopisy, nečekala jsem, že by byla nějaká další kniha, nějaké možné volné pokračování, proto, když jsem se o tom dozvěděla, měla jsem velkou radost, byla jsem zvědavá a těšila jsem se. Autorka se mi osvědčila hned několikrát, takže její um vypichovat dvakrát nemusím. Její styl mi velmi sedí a je příjemný, dobře se to čte a dost rychle - až mě to mrzí, jak ty stránky rychle utekly. Pohled obou hrdinů, vypravěčů je prostě super, každý prožívá to své, a je to tak autentické. Tohle se mi líbí.
Hlavního hrdinu Reva jsem si po takové době z Dopisů vůbec nepamatovala, což mě vůči němu kapku mrzí. Každopádně v jeho vlastním příběhu jsem si ho neskutečně zamilovala. Ten kluk mi ukradl srdce. Pane bože - to, co si prožil. Zničilo mě to. Bylo to naprosto neskutečný, nepochopitelný, hnusný. Bylo mi ho tak moc líto a zároveň jsem ho tak moc obdivovala. Toužila jsem v některých chvílích ho prostě obejmout a utěšit! Ten drzý fanatik, ta zrůda - která se sama nazvala jeho stvořitelem by zasloužila všechno zlo a mučení světa. Na jednu stranu to ve mě vře a impulsivně bych ho vlastníma rukama zamordovala, ale to, co si pro něj připravil osud, respektive Bůh!, - to je příjemná a pomalá odplata. Zaslouží si to - jednoznačně a mnohonásobně. Rev byl tak silným, odvážným, hodným, i když o sobě pořád pochyboval. Byl to hrdina a já ně něj byla pyšná. Dokázal jít dopředu. Krok po kroku. Držela jsem mu hrozně palce, protože si to tak moc zasluhoval! Jeho rodiče - mámu a tátu jsem měla ráda. Skvělí lidé - a jedině dobře, že takovou rodinu měl, protože jí byl dokonale a po právu hoden.
Druhou hlavní hrdinku Emmu jsem měla taky moc ráda. A stejně jako Rev to vůbec neměla lehké. I když naprosto jiným způsobem. Ti dva si byli tak podobní - v mnohém, a přesto tak odlišní. Mrzelo mě, jaká situace panovala v jejich rodině, mrzelo mě, čemu musela čelit ve své vlastní tvorbě, kterou dobrovolně poskytla dál - lidi jsou tak hnusní! - mrzelo mě, že svým způsobem s tím absolutně neuměla bojovat, takže si to dělala ještě horší, např. s Cait. Byla ztracená a kopala kolem sebe - ústně, což bolí leckdy víc, než rána pěstí. Dost mě překvapil Ethan. Tohle teda byl šok. Do poslední chvíle jsem neměla tušení!
Ti dva zažili dost, tak na dva - tři životy. Každopádně byli to bojovníci a jelikož i tento pochmurný příběh je protknut jemnou, milou romantickou nitkou, tak jsem byla spokojená mnoha směry. Ti dva byli tak krásní. Držela jsem jim palce. V příběhu se objevila i dvojice z Dopisů, a to především Declan, kterého jsem si oblíbila dávno, byl skvělý a byla jsem ráda, že i tady udělal několik kroků kupředu. A Matt? Bylo zajímavé ho sledovat. Možná potencionální postava do další knihy? Nebyla bych proti.
Tahle kniha je něco. Je tak úžasná, milá, skvělá a přesto tak hrůzná, děsivá a smutná. Nemohla jsem se od toho odtrhnout, hrozně mě to bavilo a líbilo se mi. Vyvolala ve mě fyzickou bolest, v kapitolách Reva, i vyloudila úsměv na tváři. Bylo to skvělé a já nemám slov. Velmi silný příběh, výborně sestrojený a napsaný. Tohle dílo rozhodně doporučuju, protože chytne za srdce. Hodnocení je nad slunce jasné - dávám všechno, co mám. Dávám to, na co slova nestačí. :)

3 04.12.2020

Jako už dvakrát, tak i potřetí jsem si vzala tuto autorku, abych vyplnila čas. Tak nějak jsem chtěla věřit, že do třetice všeho dobrého a zároveň jsem nad sebou lomila rukama, proč si to dělám. Tato pro mě třetí kniha byla zatím nejdelší a naprosto zbytečně. Rozhodně bych jí zkrátila, jelikož autorka se drží takového nešvaru, že má tendenci popisovat nezáživné a nedůležité věci. Jinak, kdybych nemusela číst tyto nezáživnosti, mohu snad i prohlásit, že se to četlo celkem dobře a rychle.
Hlavní hrdinka Syringa s naprosto debilním jménem byla opět tou naivní dívkou, které v takových příbězích vídáme. Celkem jsem ji brala a byly momenty, kdy se mi i líbila, jen měla jednu "vadu", kterou jsem prostě nechápala. Proč sakra v její přímé řeči věčně, když mluvila s hrabětem byly ty pomlčky? Ano, pochopím, že se v řeči jako zasekne, těžce se jí mluví - ok. Ale tohle bylo i ve větách, chvílích, kdy se to naprosto nehodilo a pak se jevila jako debil, co neumí mluvit. Doslova.
Hlavní hrdina - většinou jen hrabě, jeho lordstvo, Jupiter, anebo svým jménem Anceline - co to je opět za uhozené jméno?, byl chlap, který v tomhle příběhu ani době dle mého nebyl mizerou, jak název knihy sděluje, ani omylem. Byly věci, které se mi na něm líbily víc a některé míň, ale akceptovala jsem ho. Nemůžu proti němu říct vyloženě nic špatného.
Kupodivu - a jsem za to ráda - se mi příběh v této knize líbil, dělo se tam toho víc, než v knihách předešlých, takže žádná nuda. Jediné, co - autorka má jednu šablonu a tou se striktně zuby nehty drží. Neuhne ani o píď ze své již dávno vyšlapané cesty. Naivní a neuvěřitelně nádherná mladá dívka. Krásný, záletnický rebelant. A náhlé, téměř okamžité vzplanutí lásky, svatba. První dvě ok. S tím posledním mám problém. Je to logické a jinak to ani v této literatuře být nemůže, opak by byl zklamáním, ale jak jsou ty knihy krátké, vypadá to hloupě, protože vyznání lásky a souhlas ke svatbě anebo rovnou obřad je pomalu na jedné stránce. Pořádně nerozepsané, nepropracované, unáhlené - nedá se tomu věřit. Navíc to autorka ještě k tomu zaleje sklenicí medu, a to je konec. Utopí tu romantiku definitivně.
Jelikož vím, že tohle prostě autorka dělá s konci, dvakrát mě o tom přesvědčila, tak jsem to tak nějak přijala. Dokonce by to nebylo tak moc špatné, kdyby to ale nerozepisovala dál, proboha! Jak jsem již psala - zkrátit, o mnoho stran a byl by z toho celkem kloudný romantický příběh.
Kniha splnila svůj účel, jako vždy. Konečně kniha, ve které se něco dělo po celou dobu. Nijak výrazný mínus, který by mě iritoval a nutil mě knihu prohodit oknem. Hodnotím zlatým středem, doporučení... Každý musí uvážit, zda do toho jít.

2 29.11.2020

Kniha se ke mě dostala po celkem dlouhé době potom, co jsem měla tu čest číst první díl. A pro mě to je vždycky kámen úrazu, jelikož si nic moc z detailů nepamatuju. Asi ne úplně všechno do nejmenšího detailu, ale to podstatné mi kniha hned z kraje připomněla. Takže jsem byla moc ráda. Na tohle pokračování jsem se moc těšila, protože na konci předešlé knihy to bylo k nesnesení. Zajímalo mě tolika věcí. Kniha, i přes menší písmenka se četla velmi dobře a hodně rychle. Jen nerada jsem knihu dávala z rukou, děj mě dokázal tak pohltit, že uběhlo sto stránek a já ani nemrkla. Styl a plynulost je bezva.
Tentokrát je hlavním hrdinou Grey, který mě minule tolik zajímal. Greye jsem si prostě zamilovala dřív a tady to nebylo jiné. Jeho charakter a vykreslení se mi hrozně líbilo. Dokázal mě překvapit a upřímně, "osud" ho nešetřil. Dokázala jsem mu fandit a taky jsem ho litovala. Ale byl to silný a nezlomný muž, měl v sobě tolika dobrého. Věřila jsem mu. Byla jsem moc ráda, že našel takové své romantické "štěstí", protože si ho taky zasloužil. Ale tohle není konec, takže jsem napnutá jak kšanda dál, co bude.
Druhou hlavní hrdinkou je Lia Mara, se kterou jsem také neměla žádný problém. Byla to nejlepší z té hory krutosti v její rodině/království. Opět byla hezky a především lidsky vykreslena. Její matka mi neskutečně pila krev a zakroutila bych jí krkem. Bylo to dost šokující, ale jsem spokojená s tím, co na konci knihy Lia Mara dokázala, ačkoliv to nebyl její záměr. Doufám, že od teď to bude jen a jen lepší - pro mnoho z nich. Co se týče její sestry, nebyla mi úplně po chuti a dlouho jsem nerozuměla, proč je vůči ní tak dlouho slepá a miluje ji. Nejspíš v tom bylo víc, než jsem mohla jako čtenář postřehnout. :)
Děj se mi líbil, bavil mě a i každý krok té různorodé party, každého člena - lidského i nadpřirozeného jsem si svým způsobem oblíbila. Absolutně neexistovalo nudné či prázdné místo. Pořád se něco dělo a dokonale mě to udržovalo v pozornosti. O tomto druhém dílu nemůže být řeč ve spojitosti snad s "vycpávkovým" - neexistuje. Stalo se tam toho tolik a ušli tak dlouhou cestu.
V této knize vystoupili logicky i hlavní postavy z předešlého dílu - Rhen a Harper, i když v jistých scénách bolestně málo. K Harper nemám nic, možná jsem toužila po nějaké "akci", ale to už je jen moje fantazie a přání. Každopádně Rhen. Ten mě teda pořádně překvapil. Dost nemile. To, co dokázal udělat Greyovi? Tohle prostě nikdo nečeká! Ukázal se v hrozném světle. Já vám nevím, kde se to v něm vzalo? Takový přeci nemohl být v prvním díle. To samé - něco tam smrdělo a ukázalo se to v epilogu - co to zatraceně jako mělo znamenat? Konec nastolil zas stovku otázek a já jednoduše nevydržím čekat na pokračování, tedy třetí díl - snad poslední. (A to jsem si myslela - naivně, že se jedná o duologii. :D) Prostě se neskutečně těším a vážně doufám, že tahle jízda, která začala prvním dílem, pokračuje druhým brzo přisviští ve třetím!
Pro shrnutí, je to naprosto skvělá kniha, pokračování, které mě bavilo, super vymyšlené, napsané, šokující, dramatické, akční, kapka romantiky. Neexistuje nuda nebo předvídatelnost. Vážně mě to hodně bavilo a nemůžu se dočkat třetího dílu. Autorka mě dokázala zase překvapit a potěšit. Vím, že psát umí, dvakrát mě o tom přesvědčila, ale dokázala to znovu - snad to ještě předčila. Jsem dost zvědavá, jak to napíše dál, jak knihu rozvrhne, kdo bude vypravěčem. Respektive to, že volí oba hlavní hrdiny zároveň za vypravěče je super. Jediné, co mě mrzí je korektura, která se absolutně nezdařila. Dost chyb, překlepů, špatných/zaměněných/neúplných slov. Když na nějaký takový problém někde narazím, neřeším to, v tomhle rozhodně nejsem hnidopich, právě naopak, ale když toho je jak..., tak mě to začne nejen trhat oči, ale i dost iritovat. Toto bylo bohužel odfláknuté. Každopádně celek, tedy příběh jednoznačně hodnotím plným počtem, protože si to zaslouží a rozhodně doporučuji, nejen knihu, ale prozatím celou sérii! :) "Pro dobro všech."

1 27.11.2020

Právě jsem dočetla a musím hned přiznat, že se cítím poněkud rozporuplně, možná. Což se mi u téhle autorky prostě ještě nestalo, a bohužel to považuji za nepříjemný mínus. Každopádně, autorku a její dosavadní tvorbu mám ráda, proto jsem se logicky těšila i na její další knihu, na začátek nové série. Už jenom to, že hlavní hrdinové vlastně nejsou kladní, ale spíš záporní, mi přišlo zajímavé. Jenže - je to opravdu v pořádku a správně? Dilema.
Četlo se to dobře, celkem rychle, střídání vyprávění z pohledů obou hlavních hrdinů, což je fajn. Opět žádné rozdělení kapitol, rádoby útržky jednotlivých vyprávění, stejně jako tomu je u předchozích knih série Prokurátor.
Hlavní hrdinka Olka mi nijak výrazně nevadila. Akorát, velké bohužel, jsem si k ní absolutně nevybudovala za celou knihu žádné sympatie a vztah - absolutně ne. Akceptovala jsem ji, sledovala její činy, ale nic víc. Což mě ve výsledku mrzelo. Těžko k ní i něco říct. Smutná postavička, dle osobního života, s drsňáckým prezentováním se. Nezáviděla jsem jí a ani bych nechtěla být v její kůži. Olka mohla být lépe vykreslena. Trošku zvláštní...
Shodou okolností i druhý hlavní hrdina Piotr byl jako přes kopírák. Postava, která mě nedokázala oslovit, žádné emoce jsem vůči němu necítila. Opět, smutný človíček, dle osobního života, co si hraje na drsňáka. Nejen že trošku zvláštní, ale už tomu nerozumím. Co se stalo? I Piotr se mohl blýsknout v lepším vykreslení. Některé věci/pózy jsem mu úplně nevěřila.
Oba měli ale i chvíle, že byli vtipní, slušným i vulgárním způsobem, což se mi ale líbilo. Dokázali mě i pobavit. Především spolu. Když byli sólo, nešlo jim to. Jejich sexuální scénky mě nijak neoslovili. Jako by tomu něco chybělo - náboj, jiskření, cokoliv. Ačkoliv nemuseli být fádní - dle zakomponování drsného sexu - mě se to tak jevilo. A máme tu další nepříjemný mínus.
Děj, příběh samotný, když pominu hlavní protagonisty, se mi líbil. Byl celkem dobře vymyšlený a bavil mě. Vážně to není bráno nijak hluboko, že by čtenář potřeboval lekce účetnictví apod., je to jen naťuknuto, řeší se spíš to kolem, osobní život zadaných hlavních hrdinů a to potom.
Vedlejší postavy Michał a Lilka se mi líbili a docela se na ně těším, jsem zvědavá jak tenhle případ bude pokračovat. I když možná doufám, aby nepokračoval.
Však, neodpustím si, po dočtení celé knihy, (i když ta otázka mě napadla daleko dřív) mě napadá - to celé, co jsem právě dočetla - je tohle v pořádku? Vím, že to je kniha, fantazie, různé pisatelské možnosti atd., ale i tak a nejen morálně, z mnoha úhlů pohledů - je tohle v pořádku? Nevím, co bude v dalších knihách, ale pochybuju, že autorka napíše konec, který by byl i definitivním koncem pro její hlavní postavy. Přeci jenom, jsou to zločinci - spáchali nejen podvody s DPH, a především Piotr, který dokonce skoncoval s jednou bláznivkou, a prostě jim to projde? Uniknou? Kde je pak nějaká spravedlnost? Možná to moje dedukování je i díky tomu, že jsem si hlavní hrdinovy nedokázala oblíbit, ale přeci jenom...
K závěru. Nevěřím, že tomu tak je, ale bohužel - jsem celkem zklamaná. Nečekala jsem, že po takovém pro mě "boomu", kterým předchozí série byla, může kvalita četby klesnout. Nevím, čím to. A ohromně mě to mrzí. Postavy nijaké, chemie mezi nimi žádná a nevím, zda to, jak příběh "skončil" je dobře či špatně. Mělo to ale i pár světlých momentů a prvků, takže hodnotila bych to mezi 3 - 3,5*. U doporučení trochu váhám, ale nejspíš ano, protože si každý musí udělat vlastní názor. :)

2 24.11.2020

Na tuhle knihu jsem se dost těšila, protože anotace zněla naprosto skvěle. Vážně. Postupným otáčením stránek jsem dostávala od knihy ale dokonale něco jiného, než jsem tak trochu čekala a chtěla zároveň. Opravdu dost škoda. Zavádějící. Jediné, co se tomu nemůže zkraje vytknout je čtivost. Ať už ten příběh je jakýkoliv, čte se to dobře a dokonce jsem místy měla problém se odtrhnout. Něco, co je vlastně trochu zvláštní, ale není možné tu knihu zavřít. Pohled na příběh je rozdělen do dvou pohledů a třech časových úseků. Nevadilo mi to a neměla jsem s tím žádný problém, naopak, to dělalo knihu zajímavější na vyprávění. Za takové rozdělení příběhu jsem byla pro. Každopádně kniha jako celek je poněkud zvláštní - podruhé, protože ona vážně je. Perou se ve mě protichůdné emoce, to co se stalo s postavami a jak se vyvinul celkově děj.
Hlavní hrdinku Catherine poznávám z již zmíněných několika pohledů, vlastně jsem proti ní nic neměla, dlouho jsem jí akceptovala a možná i litovala. Nejspíš jsem nerozuměla tomu, jak se nakonec rozhodla - jakou životní cestou se vydala, ale proč ne. Určité pochopení by se vlastně našlo. Jenže, když jsem se blížila konci a po dočtení samotném jsem na ni byla možná kapku naštvaná, protože toho tolik zmařila, zkazila. Tohle všechno na mě padlo až potom. Proč se vdávala a žila "svůj" život, když ho vlastně nežila a především byla jinde s někým jiným? Sobecké. Neskutečně. Jejího manžela Sama jsem ve výsledku litovala, že si z něho Cat udělala jen něco, co jí mělo pomoci - nástroj. Nebrala ohled. Nedívala se dopředu anebo nechtěla. Líbilo se mi, jak jí je oddaný a tolik jí miluje, ačkoliv si to nezasloužila. Trpěl tím spíš Sam. I když, přesto všechno, čím byla, jak se zachovala, to neměla dvakrát lehké a pěkné zároveň. To, že byla slabším jedincem a odnesla to, bylo dost smutné.
Druhý hlavní hrdina Lucian (netradiční, ale hezké jméno) měl vážně zvláštní způsob života a "zvláštní" přátelé. Ale tak, každý to má nějak a každý je nějaký. Nebylo to díky bohu o tom, že by se mi protivili. Lucian byl jako Cat - nevadil mi, sledovala jsem jeho chvíle života a (stejně jako Cat, jsem si k němu nevytvořila nijaký vztah - bohužel) dokázala jsem ho akceptovat. Jenže na tom byl hůř než Cat samotná. Ano, trpěli oba, každý svým způsobem. Ano, každý se trestal - každý svým vlastním způsobem. Ano, promarnili bez sebe tolik času, ačkoliv k sobě mnohé cítili. Ano, snažili se fungovat dál. Jenže... Luciana mi bylo prostě líto. O mnoho víc než Cat. Zničila ho před patnácti lety a zničila ho teď. Definitivně. O to horší. Ten chlap byl vlastně nevinným, a přesto za to draze zaplatil - takový paradox. Rozesmutnilo mě to.
V mnohém hrál roli Jack, nejlepší kamarád Luciana, napodobitel a sketa v jedné osobě. Parchant. To první bych ještě chápala, ale to další? Přehnal to. Byla to jistá forma nemoci? Nebylo to normální natož zdravé. I když to byla ve výsledku záporná postava, nijak zvlášť jsem k němu necítila antipatie.
Ten příběh byl sice celkem dobře sestaven a relativně i napsán, dokázal mě překvapit a obecně zaujmout, ale byl možná zbytečně dlouhý, trochu bych to zkrátila. Ta omáčka, která to natahovala byla o ničem - i když musím uznat, že to nebylo vyložené nudné -, nebo o tom, že kdybychom to nevěděli, absolutně nic by se nestalo. Info, které by nedostalo ani plus ani mínus body. A znovu, což si neodpustím, ten příběh byl poněkud divný/zvláštní. Mám z toho takový pocit. Těžko pojmenovatelný.
V rámci hodnocení to musím dát na 3,5*, protože to bylo podivné, ale čtivé dílo. Bylo to něco, co jsem nečekala, protože jsem měla vážně odlišnou představu. Vážně víc než průměr, ale nic, čemu bych měla dát čtyři hvězdy. A co se týče doporučení - nejednoznačné. Každý opět musí vědět sám, zda se do toho pustit. Má to své plusy i mínusy. Každého "zodpovědnost". Takže asi tak. :)

2 14.11.2020

Když jsem se dozvěděla o tom, že Rutě bude vydána nová kniha, měla jsem ohromnou radost a toho dne jsem se nemohla dočkat. Ruta je prostě jistota, každá z jejích knih byla úžasná, a tak nebylo o čem. Když jsem ji dostala do rukou, byla jsem překvapená, jaký tlusťoušek kniha je, a o to víc mě to zajímalo. Vevnitř je to klasická Ruta, co se týče stylu - krátké kapitoly a víc pohledů hlavních postav. Tohle se mi na ní líbilo vždycky. Tím pádem se kniha četla hodně rychle i dobře, i když má Ruta tendenci psát dlouho nepřímo. Respektive od neznáma se propisuje k pointě. A o to víc je to lepší, udržuje to pozornost a napětí.
Hned na úvod musím říct, že tentokrát jsem z kraje byla zmatená a nemohla jsem se hned zorientovat, a ačkoliv to je neuvěřitelné - nic moc se tam nedělo. Něco možná nepojmenovaného, co mi to kazilo a pletlo. Drželo se mě to bohužel takových cca 200 stránek. Na tohle nejsem od Ruty zvyklá. Tudíž tohle je pro mě něco, díky čemu strhávám půl hvězdičky. Škoda.
Hlavní hrdinové Ana i Daniel mi byli sympatičtí, byli to hodní lidé, kteří byli sice z odlišného světa, ale ani v jednom tom světě rozhodně nebylo vše 100% a top. Každý člověk bez ohledu na původ, bohatství, vzdělání a moc má své vlastní starosti, problémy, trápení a tajemství. Oba jsem měla ráda a nemám vůči nim žádnou výtku. V obou bylo jen to dobro, ani kapka zla.
Když příběh postoupil, bylo mi hrozně líto Daniela, že žil po celou tu dobu sám, že vlastně neudělal žádný krok pryč od toho "bodu", vím, že na druhé straně to bylo obdobné, ale díky tomu, že to pokračování bylo psané z jeho pohledu, prožívala jsem to víc a mám taky dojem, že se mu stalo dost špatného.
Zbytek vypravěčů/postav byl fajn, opět to byly postavy, o kterých nemůžu říct nic špatného, byli to dobří lidé - jen... cítila jsem k nim ohromnou lítost. V jistých fázích děje jsem cítila ohromnou bezmoc, vztek a děsnou nespravedlnost. Ve světě se děla různá zvěrstva (ta, která nám již Ruta představila, ale to bylo "už dávno"), ale tenhle příběh, tyhle reálie tu vlastně byli "nedávno" a já jsem v šoku - nechápu to. A to mluvím zatím jen o zacházení s lidmi, diktatuře, nastavených pravidlech a trestech, rozdělování národa, vyzdvihování jedné strany a utiskování té druhé - mluvím o válce po válce.
Nebyla by to Ruta, aby už do tak neskutečného příběhu nezasadila ještě jednu perlu - a to kšeftování s dětmi. K tomu prostě nemám slov. A pokud by se našla, byla by jen a jen sprostá. Nechápu to a nepřijímám. Nejspíš mám o lidech stále - naivně - dobré mínění, i přes fakt, jaké to dokážou být zrůdy napříč stoletími.
Tahle kniha byla skvěle napsána, byla milá a jemná, byla drsná a krutá, byla pravdivá a bolestná. Zahřála mě na srdci a dohnala mě k slzám. Byla to síla. Cením si toho, že i když téma je jaké je, že v tom autorka dokázala vykřesat to dobré - závěr příběhu, "konce" těch postav. Skončilo to tak, že se to bude ještě nějaký čas všechno hojit, ale je to na dobré cestě, snad, většina z nich už teď je šťastná - a všichni zúčastnění si to zaslouží, velmi a oprávněně. Možná mě ale mrzel osud Puri. Tahle neměla skončit.
Klaním se Rutě před jejím spisovatelským umem, cením si toho, že se její knihy zakládají na skutečných událostech, kusech naší historie, která je většinou ostudnou ukázkou lidství. A těší mě, že si s tím Ruta dala takovou práci, přeci jenom - sbírat materiál 8 let, projet svět a nahlédnout do různých dokumentů, archivů a absolvovat stovky rozhovorů - to už je něco.
Tenhle celek mě velmi potěšil, z mnoha důvodů a směrů. Je škoda, že jsem se na začátku nemohla s knihou kapku poprat, ale nakonec jsem si s ní sedla. Během čtení jsem prožívala různé emoce a bavilo mě to. Takže je mou milou povinností tuhle knihu prostě doporučit dál - Ruta je vážně sázka na jistotu - a hodnotím po tom mém malém nedorozumění 4,5*. Jsem moc ráda, že ji mám ve své knihovně společně s ostatními autorčinými příběhy, navíc s tak jednoduše krásnou obálkou. :)

2 04.11.2020

Kniha je oproti jiným autorčiným knihám o dost tenčí, tím pádem se může zdát, že je kniha slabší kvalitou, jelikož není tak rozepsaná. Jenže mělo by se brát v potaz, že někdy není dobré srovnávat všechny výtvory jednoho člověka, protože každý se stále vyvíjí a zkouší nové věci - jakýmkoliv směrem a pak se může stát, že je čtenář zaujatý. Proto já srovnávat nehodlám a řeším pouze to, co jsem právě dočetla. Kniha se mi dobře a rychle četla. Byla napsaná stylem, který mi seděl, bylo to vtipné a milé a netáhlo se to - na to nebyla kapacita stránek. :D Naopak to pěkně plynulo. Pohled od obou aktérů vítám.
Hlavní hrdinka Maggie nebyla špatná, měla jsem jí ráda, i když žila... respektive vlastně nijak nežila. Ona přežívala. Chápu, proč tomu tak bylo, ale bylo mi ji na jednu stranu líto. Každý by měl mít chvíli času v tom shonu a starostech na chvíle zábavy, klidu a pohody nebo na vztahy.
Druhý hlavní hrdina Ben, to byl chlápek, který byl sice pěkně drzý takovým tím rošťáckým způsobem, ale měl zlaté srdce. Štvalo mě spolu s ním, jaké peklo měl od novinářských supů. Jeho pozici v showbyznysu - herec/zpěvák - mělo už několik hlavních hrdinů, se kterými jsem se viděla jinde a ačkoliv jsem to už znala, nebylo to nic, co by mi vyloženě vadilo a iritovalo mě to.
A ti dva dohromady mě vážně bavili. I přes to, že to byla otázka několika dní.
Byla to opravdu oddechová jednohubka, která mi zpříjemnila a vyplnila několik hodin času. Líbilo se mi to a nemám výtku. Takže rozhodně doporučím a hodnotím plným počtem. Byl to příjemný příběh včetně vizuálu na obálce. :)

7 27.10.2020

Anotace mě dost nalákala, takže jsem se těšila. Představovala jsem si pohodový, milý, nevinně romantický a především vánoční příběh s dobrým nápadem, ale dostala jsem jen poměrnou část toho všeho. Četlo se to rychle, ale styl mi úplně neseděl, respektive jsem si na něj musela dlouho zvykat. Na korekci nikdy zvlášť nebazíruju, protože každý může udělat chybu a je to lidské, každopádně tady jich bylo dost na to, abych to musela zmínit.
Ten příběh měl dost dobrý potenciál a skvělý nápad, vážně, ale autorka tím směrem, kterým se vydala - nechápu - to bohužel zabila. A nejhorší na tom je, že za to mohou vlastně mraky drobností. O to víc jsem zklamaná.
Hlavní hrdinka Angel byla... asi trochu zvláštní. Nemůžu si pomoct. Šprtka, která má snahu se dostat na vysokou. Chápu, je to důležité, ale ona učení stavěla nad mnohé, a stále dokola to bylo zmiňované. Až to bylo otravné. Upřímně - nepídila jsem se po tom, ale jak je možné, že Angel se učila ve dne v noci na přijímačky a zbytek jejich vrstevníků, spolužáků ani jednou nezmínili další studium? Bylo to tím, že teda ti, co chtějí stipendium mají přijímačky dřív? I když, rozdíl by mohl být jen pár měsíců, však vážně nikdo už teď nevěděl, že by chtěl někam dál studovat? Nevím, nevím, ale bylo to divné. Čekala bych aspoň zmíňku, kam se kdo chystá dál. Ale nic. Ticho. Nikde nebylo napsáno, kolik těm lidem, o kterých čtu je vlastně let, ale dalo se z toho něco vydedukovat, a proto najednou vyvstaly ty rozdíly, podivnosti a celkově nesrovnalosti celého příběhu. Jinak to s Angel šlo, protože i když mám podezření, že byla prostě ještě dítě (kvůli oslovování rodičů: maminka, tatínek - bez výjimky a vypadala tím tak na sedm?! Ale tohle byl problém autorky obecně, protože to používala všude a u všech.), někdy se chovala i jako "normální" puberťák.
Druhý hlavní hrdina Caspar na tom byl líp. Oblíbila jsem si ho a bavil mě. Měl dobré nápady, tvůrčí duši a srdce na pravém místě. To, co pro Angel dělal se mi líbilo.
V knize se člověk setká i s tématy/fakty, které nejsou za mě úplně tak obvyklé a sžité?, i když jsou jen naťuknuty. Jsou zmíněny a všichni s tím jsou v pohodě. Nikdo nic nenamítá, nereaguje zle. Celkově v té knize nenajdete odpor vůči ničemu.
Kdybych to měla shrnout, tak nápad byl vážně dobrý, o tom žádná, jen zpracování a přístup autorky to zazdilo a ve výsledku jsem zklamaná. Četlo se to fajn a bylo to i tak milé. I když se mi styl vyprávění nelíbil, respektive, do té knihy mi prostě neseděl a jisté výrazy byly nepatřičně až infantilní pro postavy téměř dospělých však stále pubertálních let. Taky si zpětně uvědomuju, že to všechno, co jsem četla vůbec nedává pocit, že to všechno alespoň zavání reálností, bohužel. Kniha je zalitá pomyslným sluncem, kde všechno vychází a září, opak nehledejte. Včetně jakékoliv kletby či sprostého slova, špatného kroku/činu. Takže pokud chcete nalít do žil přehršel štěstí a pozitiv, ta kniha to má, i když se možná místy bude tvářit, že ne.
Rozhodla jsem se z mnoha důvodů, hodnotit knihu třemi hvězdami. Nebylo to zlé, ale mohlo to být přesto výborné, což ale není. Škoda. Velká. Kdo ale má rád, tento typ příběhů, tak směle do něho. :)

2 26.10.2020

Krteček je vážně pro desítky a desítky generací - klasického českého krtečka nejde nemít rádo. Je to milá a krásná postavička se spoustou kamarádů, se kterými společně zažijete různá velká dobrodružství. I když již pro dospělého je knížka tenká a rychle přečtená, navíc s krásnými ilustracemi, pro děti to bude to pravé. :)

3 25.10.2020

Na Baneho jako závěr série jsem se těšila, i když jsem po Scandaliousovi měla trochu strach, aby mě taky lehce nezklamal. Navíc, tenhle příběh, dle mého, nemá v této sérii co dělat, však to beru jako samostatnou knihu, která se naopak dost povedla. Četlo se to samozřejmě skoro samo a rychle, stáhlo mě to do děje a nechtělo se mi ven. Žádná hluchá místa, nudná, protivná, nenašla jsem vážně nic, co by se mi nelíbilo.
Hlavní hrdinka Jesse měla teda pěkně podělanej život, a to fungovala jen dvě desítky let. Absolutně jsem jí to nezáviděla, naopak jsem jí litovala, co všechno prožila a i obdivovala, jak se stávala každou kapitolou silnější. Líbilo se mi, že to byla hodná holka se srdcem na pravém místě, i přesto všechno, že definitivně nezanevřela na svět a měla chuť se učit - žít. Pam - osoba, co jí porodila, byla naprosto příšerná, vůbec se mi nelíbilo, jak se k ní chová. Takže si zasloužila vzít to, co stavěla na první místo před vším, dokonce i před svou dcerou. A její nevlastní otec? To byl jinej level. Ze začátku mi nevadil, naopak, mi ho bylo až líto, přesně jak se prezentoval, jako slabá osoba, která je na první pohled dost zmanipulovatelná. Trvalo to dlouho, a ačkoliv jsem měla podezření, že tam bude něco víc z jeho strany, tak tohle by mě nikdy vážně nenapadlo. Tohle mě dost dostalo a celkově zbouralo. Když si to uvědomíte, co se stalo - všechno se zastaví a vy jste "uvěznění" v tom okamžiku uvědomění. Bylo to drsný.
Druhý hlavní hrdina Bane nebo Roman, ani nevím, co k němu sedělo víc či jak ho vlastně oslovovat. Ten kluk mi nevadil, naopak byl to parchant, který se rozhodně nechoval jako slušňák, šel proti proudu, co mohl to porušil a daleko nechodil ke všemu (pro ránu, porušování zákonu, atd.). Byl to prostě bad boy - údajný nástupce Viciouse - tak to ani omylem!, ale byl prostě takovým tím zlým hochem, který má moc a umí ji dost využívat. Takže ve výsledku si ho prostě člověk oblíbí a nakonec mu i pořádně fandí. Jeho příběh je taky poměrně silným, i když na Jesse rozhodně nemá. Jediná věc, která se mi možná příčila, byla ta jeho pověst děvky pro kohokoliv - ženská, chlap - je mu to jedno. Bylo zajímavé zjistit, že jsou s Jesse vlastně propojení i trochu jinak. Bylo fajn zjišťovat, že tenhle zmetek má taky dost dobré srdce a ví, jak se chovat – např. vůči své mámě.
Líbil se mi jejich příběh, od smlouvy až po uvědomění, že to vlastně už žádný výhodný obchod není, že je to za určitou mezí, za kterou nikdy nebyli, která je děsí, ale přesto bez ní nemůžou být. To složení bylo dobré. Možná mě trochu mrzí, vzhledem k povaze Baneho a pověsti, že se v příběhu neprojevila nějaká jeho brutální stránka např. k těm třem hovadům, co ublížili Jesse. (Holt si musím uvědomit, že tohle není Vicious, který je prostě TOP ve svém vlastním příběhu.)
Co se týče epilogu, byla jsem zvědavá, jakým směrem se vyvine. Ale bylo to pořád v rámci toho, že mi samým cukrkandlem nevypadaly zuby - oceňuju. Byl dobře napsaný s novými vítanými i dost překvapujícími informacemi (to si děláte srandu!) + okořeněným klišé jako blázen – až moc štěstí najednou. Ale já jim to přeju, Jesse především, ale i Roman si to zasloužili. Nikdy si ten závěr nepředstavuju, i když bych si za ty léta a množství knih už mohla zvyknout, že tam bude to, co tam je! :D
Když bych to shrnula, Bane je dobrá kniha, milá až oddechová romanticko-erotická věc, která je propletená dost silným příběhem, který se ještě dokáže větvit, že se jednoduše nejedná jen o jednu dějovou linku, který vás svým způsobem dostane. Zároveň je dost vtipná a úsměvná. Bavilo mě to a autorka opět ukázala svůj um. Povedená série, i když tam Bane prostě nepatří, ať se na mě nikdo nezlobí - on není HotHoles. Ale ve výsledku to nijak nevadí. Vážně.
Rozhodně knihu doporučuju, dokonce je lepší než Scandalous, který mě mírně zklamal, čímž se dokonce Bane žebříčkově dostává na "třetí" místo. Hodnotím plným počtem hvězd a naprosto nepopsatelně se těším na další, novou sérii, která "navazuje" a bude k mání příští rok - díky, Baronete! :)

6 24.10.2020

(SPOILER) Zaujala mě anotace, to "zakázané" téma a co si budeme povídat, i to vysoké hodnocení, protože česká tvorba. S autorkou jsem ještě neměla tu čest, takže jsem se díky tomu všemu moc těšila.
Když jsem se začetla, působil na mě styl dost "zkostnatěle" na dnešní dobu. Vrátilo mě to do mých čtecích plenek, kdy jsem jako "dítě" začala vůbec číst něco obdobného (česká romantická tvorba). To mě sice zarazilo, na to, že je doba jaká je - co se týče vyjadřování samotného - a autorka je mladá, ale dalo se na to přivyknout.
Hlavní hrdinku Alici jsem ze začátku měla ráda, vážně. Soucítila jsem s ní, jevila se jako normální, slušná, pracovitá holka a neměla jsem s ní absolutně problém. Jenže pak se na scéně objevil Jonáš a jako by jí přeskočilo. A mě se zprotivila. Ta holka byla fakt šáhlá. Nastala doba temna v její hlavě, jinak si to neumím vysvětlit. A v mnoha směrech jsem se cítila jako Petr - ačkoliv na tom měli oba vinu, obviňovala jsem jenom jednoho z nich, a to Alici. Já vám nevím... čím to.
Druhý hlavní hrdina Jonáš byl fajn, naopak s ním jsem po celou dobu neměla problém, i když vím, až moc dobře, že byl účastníkem a tedy viníkem. Nedokážu jeho koníček/lásku v cestování moc pochopit, především díky tomu, že mu absolutně nechyběla rodina. Vážně není problém ji nevidět 12 let? Za mě je to drsný. A tolikrát mi bylo líto jeho rodičů, kteří tolikrát marně čekali a při tom to byli tak báječní lidé. Jeho rozhodnutí beze slova odcestovat po tom všem na jednu stranu nebylo úplně hrdinské, ale věřím, že opravdu udělal dobře, za cenu tolika bolesti. Aspoň to rozsekl, možná si uvědomil možné následky a viděl vize do budoucna, které prostě nebyly růžové. V tomhle zvedám palec nahoru. Aspoň a na rozdíl od Alice nebyl srab udělat krok, bez ohledu jakým směrem.
To, co měli mezi sebou byla věc, která je hrozně choulostivá a těžká. Nejspíš se to asi stát může - protože jak i v knize bylo psáno: láska si nevybírá -, ale i tak je to až nepřirozené a je naprosto jasné, že to spěje k odsouzení od druhých a nepochopení. Stále je na světě, dovolím si říct, většina konzervativních lidí, kteří neexperimentují a jedou si zavedenou rutinu, pravidla, kodexi, atd., takže tohle je těžké tabu. Téma s obrovským vykřičníkem. A upřímně, já se pořád nemůžu rozhodnout, co si o tom myslet. Prvotně to je vzrušující, jenže končí to problémem, ne-li katastrofou.
Poslední postavou byl Petr. S ním jsem taky ze začátku neměla problém, ale pak se to začalo trošku kazit. Ukázal, že je tak trochu hajzl, ale kupodivu jsem mu to úplně neměla za zlé. A to z jednoho jediného důvodu. Jak mě iritovala Alice, tak jsem jí prostě přála tu zavařenou kaši, kterou Petr pomohl připravit. Chtěla jsem jí tak nějak za to její chování potrestat. Ano, jsem možná zlá, ale Alice si to fakt zasloužila. :D Petr byl na první pohled trouba, který je do Alice zamilovaný a udělal by pro ni první poslední, což každým svým krokem dokazuje. Trouba, od kterého to všechno bylo hezké, protože ji prostě pomohl z dost velkýho průšvihu a vlastně za to ani nic nemá. Může stále jen a jen doufat. Žádná jistota. Nic. Bylo to šlechetné, ale bylo mi ho i líto. Nevím, zda si zaslouží takový osud, respektive takovou ostrouhanou mrkev. A nesmíme zapomenout, že jsou svázaní obrovskou lží a ta nabaluje další. Chudáci jejich rodiny.
Kniha vlastně byla propletené více tématy, které jsou dost těžké složením, někdy s nemožným řešením, proto zároveň autorku obdivuji, že se do všech pustila a dokázala ve své knize udělat aspoň nějakou alternativu konce. Dost věcí mě tam překvapilo, především od Alicina úrazu jsem nevycházela z údivu. (I když tohle zavání velkým spoilerem, tak přeci jenom nemůžu vykecat všechno :D.) To bylo prostě drsné. Pro mě nepředstavitelné.
Tohle byl na jednu stranu obyčejný příběh, obyčejných postav z malinkých českých "Čvančuliček", které dostali dost divoké karty, se kterými prostě museli nějak zahrát svou hru. A jak to u takové hry bývá, tak někdo vyhrál a další musel zákonitě prohrát. Nečekala jsem to, co jsem ve výsledku dostala. Byl to silný příběh, který vás musí aspoň nějakým tématem/částí chytnout za srdce. Ten příběh mě místy donutil slzet. A to mluví za hodně.
Oceňuji, že jsem mohla mít hned 3 vypravěče, tedy všechny hlavní hrdiny, je super znát jejich pohled na věc a jejich kroky. Na styl jsem si trochu musela zvykat a hlavní hrdinka mě jistou část knihy dost točila svým chováním, ale i tak jsem spokojená, četlo se to téměř samo, nenechalo mě to v klidu a výsledek se mi líbil. Takže rozhodně doporučím, i když a za pár drobností musím stáhnou jednu hvězdu, ale jinak se to prostě povedlo. :)

3 19.10.2020

Prvně jsem četla storku - Jsem tu a mám čokoládu, která mi přišla tak nějak náhodně do ruky, a musím říct, že se mi hodně líbila. Protože skrze tu aplikaci to je jedna z mála kvalitnějších amatérských děl v - řekněme si to upřímně a slušně - hromadě nesmyslů. Jenže od toho uplynulo dost času. Autorku, dnes již především známá pro -náctileté, která spolupracuje s nakladatelstvím Cooboo nikterak nesleduju, ale měla jsem celkem radost, když jsem se o jejím počinu - napsání knihy na téma té storky - dozvěděla.
Kniha se velmi dobře čte, má takový ten úsměvný a odlehčený styl, který odsýpá a je protkaný vtipem i sarkasmem. Což jsem si všimla, že i tak běžně autorka písemně komunikuje, takže oceňuji, že to šlo skutečně z ní samotné. Je to naprosto milý, jednoduchý a romantický příběh, ano, nejspíš prostě pro ty -náctileté slečny, kde se řeší jenom vlastně city hlavní hrdiny, rozhodně nehledejte něco hlubokého v ději. Jenže je to vážně hezké, zahřeje to na srdci a vykouzlí úsměv. A nejde se odtrhnout.
Musím ocenit zpracování - vložené chaty, fotografie, ilustrace - vše barevné! Dělá to ještě hezčí dojem a je to vážně skvělé zpestření a tohle se prostě povedlo. Navíc kvalitní "tvrdý" papír.
Hlavní hrdinku Mei nejde nemít rádo. Byla to skvělá postava, bavila mě. Vtipná, rozporuplná v citech a zmatená, s úchylkou na sladké, především čokoládu a s tím, že nesnášela změny (v čemž jí naprosto chápu). Měla perfektního nejlepšího kamaráda a samozřejmě i perfektního nepřítele. Co si v jejím věku víc přát? Držela jsem jí jednoduše palce a sledovala každý její krok a rozhodnutí s velkým napětím.
Nejlepší kamarád Travis si mě získal hned. Takového kámoše chce naprosto každá holka a pokud tvrdí opak - lže. To, že mu mnoho věcí nedocházelo na první dobrou byla někdy výhoda, ale spíš holé neštěstí. Líbilo se mi jaký měl charakter. Když se něco dělo, hned za Mei běžel (s čokoládou v kapse), když si na ní někdo dovoloval postavil se před ni a pral se jako lev anebo jí prostě objal. Ach. Jojo. :)
Další postavou byl nepřítel číslo jedna - Liam. Akceptovala jsem ho, ale do okamžiku, kdy se to trošku mezi nimi rozjelo - dostal mě a nejspíš se z něho stal dvojitý zloděj srdcí - Meino a mé srdce je zkonfiskované. Připadám si jako Travis, kterému Mei ukradla mikinu - nejednu. Byla to totálně úžasná postava kluka, který se hezky stará o mladší sestřičky (které byly fajn, hlavně Liz), dělá ze sebe šaška, aby je potěšil. Který udělá mnohé i pro holku, kterou vlastně ne-nenávidí.
Zkrátka proti těmto třem postavám nemám ani popel. Líbila se mi i ta šílená Ava, která místy vážně byla zralá na vyšetření.
Děj, jak jsem již psala na začátku se točí především kolem romantiky a citů Mei, není to hluboké dílo, takže nehledejte další rádoby zápletky, ale mě se to prostě hrozně líbilo. Dnešní svět jako messenger, Netflix, filmy, knihy, přátelství, láska, čokoláda a tak. Žádné prasárny a vulgarismy. Prostě hezky vykreslený svět. Je to milá oddechová romantika. Ačkoliv se věkově už nepovažuju do kategorie, na kterou to je směřované, jako by mi to bylo šité na míru.
Jediné, co musím hodně vytknout je vazba knihy. Nevadí mi, že je to paperback, to i člověk čeká, ale nejspíš to, že jak to má tvrdší papír, tak se s tím nedalo absolutně pracovat - otevřít, ohnout, držet v ruce. Kniha měla hrozně velkou vůli a já z toho byla vážně dost nešťastná. :(
Kniha se mi líbila, bavila mě a skvěle se mi četla z mnoha důvodů, pěkně to odsýpalo a rychle mi mizely stránky, těšilo mě grafické zpracování. Za mě, romantickou duši, která takové příběhy má moc ráda, musím jednoznačně doporučit. Mrzí mě současné a mizerné hodnocení, však já tomu věřím a dávám pět hvězd.
A ještě jedna věc - ačkoliv bylo období, kdy na mě autorka - Ola - vyskakovala všude a z pár zdrojů jsem o ní zase na druhou stranu slyšela a začala se mi už pomalu vážně protivit, protože jsem se bála, aby na mě třeba nevyskočila už i ze skříně :D, tak... a teď vím, že to čteš Olo (protože, kdo by si nečetl komentáře k vlastní knize?) - vše je zažehnáno a já ti dávám palec hore! Povedlo se ti to. :) Užij si lego a já si tvou knihu zas užiju ve své knihovně. Navždycky. ;)

6 10.10.2020

Byla jsem vážně moc zvědavá, jak se to bude vyvíjet dál, protože to, co se stalo v předešlých dílech bylo dost šílený. Jak to šlo, vzala jsem tento poslední díl, který se znovu dobře četl, takže to šlo vlastně samo.
Hlavní hrdinka Cass měla neměnnou povahu, za což jsem byla ráda, takže jsem ani v konečné fázi proti ní anebo přímo s ní neměla problém. Někdy jsem si říkala, proč to sakra dělá, proč se pořád honí za tou knihou, ale ve výsledku jsem si vzpomněla, že nic jiného jí v její zapeklité situaci nezbývá. Nechápu, že absolvovala to všechno, v mnoha případech dobrovolně. Měla vážně zatracenou odvahu. Já bych třeba sama do opuštěného baráku s podezřením, že ho možná obývá někdo dost špatný, nevlezla ani omylem.
Druhý hlavní hrdina, tentokrát Luca, měl konečně "dost" prostoru na tu předešlou bídu, aby konečně něco ukázal. Aby se trochu prezentoval. Musím říct, že jsem ho měla prostě ráda. Přirostl mi k srdci a vlastně mu fandila. Ale možná se přiznám, že jsem čekala kapičku víc od něj - ve smyslu trojúhelníčku. Byla tam hodně malinká konfrontace, ale i tak to bylo milé a především vítané!
Třetí hrdina Falco? Rozhodně to byl zase ten Falco z prvního dílu, díky bohu, a ne ten malý "rozcapenec" z dvojky. Líbil se mi a nemůžu proti němu říct křivého slova. Však jsem měla pořád brouka v hlavě, zda to nehraje na obě strany. Zda to není někdo, kdo patří na tu špatnou stranu. Prostě jsem do poslední chvíle nevěděla. A upřímně ani teď po dočtení nevím, kde je pořádně pravda. :D
S čímž souvisí romantická linka alias milostný trojúhelník. Je pravda, že jsem si za dvě knihy nemohla udělat jasný postoj ani k jednomu mužskému hlavnímu hrdinovi. A tím teď ve finále vznikl menší problém. Ale když to vezmu kolem a kolem, Cass udělala moc dobře, s tím koho si skutečně vybrala. Lepší volba, rozhodně, i když mi toho druhého bylo přeci jenom líto. Každopádně, alespoň mi autorka pomohla rozlousknout tu záhadu - kdo z koho.
Vrátili jsme se znovu do Benátek, kam s námi přijeli i některé postavy z Florencie jako Belladonna, která byla pěkná mrcha a zasloužila si svůj osud. Asi karma, můro! Piero, na kterého jsem byla dost zvědavá, ale nakonec to byla postava hnus-záporák. Zjevil se Cristian, totální blázen, který mi místy připadal jako kočka s devíti životy. Ale dost nebezpečný cvok.
Mrzely mě některé fakty jako: teta Agnese nebo Feliciana.
Děj byl znovu natřískaný nějakou akcí, rozhodně se čtenář nenudí, drželo mě to u těch stránek. Bylo to dost propletené, neuvěřitelné, šílené, tajemné a děsivé zároveň - skvěle napsané. Je tedy pravdou, že se mi některé scény zdály rozepsané na můj vkus moc - např. Cassiiny myšlenky, však ne ale zdlouhavě a některé zase naopak byly vzaté skrze rychlodráhu. Pak mě třeba zarazilo ke konci, jak se Cass objevila na ostrově, kde se učil Luca - ten kousek, ta scéna mi naopak přišla, že do tohohle příběhu vůbec nepatří. Ptala jsem se - proč? Ale kupodivu to na celkově dobrém dojmu nic neubírá - nic z toho.
Příběh jakože tedy celá série se mi dobře četla, líbilo se mi to a především mě to bavilo. Knihy byly hezky graficky zpracované uvnitř. Bylo to dobře napsané hned z několika důvodů - styl, tempo, samé akce, neexistovaly vyloženě hluchá místa. Je to několik stylů dohromady a tvoří to skvělý celek. Takže jsem moc ráda, že jsem si to mohla přečíst, proto i dalším doporučuji a hodnotím plným počtem. :)

1 08.10.2020

Tento díl končí slovem "konečně" a já tímto slovem začnu. Konečně jsem tohle dočetla, bože. Do posledního pokračování jsem nešla úplně s nadšením, spíš s povinností tuhle sérii dočíst, i když pravda, že tam kapka zvědavosti byla. Trochu mě překvapila první třetina knihy, která za mě byla vážně super, a to rovnou v mnoha ohledech. Já byla nadšená a v kouzelném šoku, s nadějí, že by... ne. V zápětí se to všechno sesypalo jak domek z karet a vzplálo v nenávratno. Dost do kolísalo, klesalo, stagnovalo a ve výsledku žádnej slávek.
Hlavní hrdinka Eden mě na začátku překvapila. Přestože trpěla a měla deprese a nenávistné období, já si ji vážně hodně oblíbila, dost jsem jí odpustila a její myšlenky si vážně užívala. V ten moment hodně super holka, ke které nemám ani popel, bavila mě, jen jsem byla zvědavá co dál. No a pak tohle období skončilo a zase se ukázalo, že je to vlastně pořád ta stejná nepochopitelná blbka, kterou znám už předešlé dvě knihy, která mi lezla krkem myšlenkou, činem i samotnou existencí a mé nadšení umřelo společně s nadějí na lepší vyhlídku. Vážně, když se člověk rok dost zlobí, tak dokáže odpustit doslova za pár hodin a učinit takové naprosto idiotské rozhodnutí? Dospělý člověk? Ta holka nebyla normální. Rozhodně ne. Velmi často labilní pacient. Prostě pokračovala moc hezky z druhého dílu tím, jak moc mě štvala. Bravo, Eden, to ti šlo na výbornou! Vážně při každé druhé věci, co spáchala jsem si musela ťukat na čelo anebo protáčet oči, to jinak nešlo.
Druhý hlavní hrdina Tyler i mě překvapil, kým se stal a jakou cestu ušel. Musím před ním smeknout pomyslný klobouk, protože byl vážně dobrý. Měl občas naprosto pitomý nápad, ale to mu člověk odpustí. Rozhodně postava, která měla skvělý vývoj a smysl.
Musím krátce zmínit i Edenina tátu - stačí pár slov. Je to vážně debil! Nesnášela jsem ho celou jeho psanou existenci. Hrozná postava! A to, co se stalo na konci mě rozhodně neuchlácholilo.
Co se týče děje anebo spíš určitých okamžiků, v mnoha případech, nemůžu si pomoct, tam jsou prostě naprosto zbytečné a nesmyslné kroky. Ale úplně. Jako chápu, že když píšete o ničem, tak to prostě aspoň musí nějak vypadat, že to nic "žije", ale... Prostě bych knihu seškrtala. Zbytečně moc stránek. A znovu se ptám - proč to má sakra vůbec tolik dílů?!
Tohle byla pro mě série, kterou mnozí vychvalují, ale mě silně potrápila. Pokud bych neměla tak pitomý zvyk (pokud to jde) dočítat série, tak bych s tím flákla už dávno. Zklamalo mě to. Trpěla jsem. Odpočítávala jsem každou stránku do samotného konce. Byla to dlouhá a úmorná cesta a konečně!, jsem to doklepala. Chvála bohu, že je konec. "Doplňující" díl z pohledu Tylera je dle mého názoru hloupost, jen tahák, a to není nic pro mě. Já svůj boj už odehrála.
Přesně jako v předešlém díle zmíním, že tohle je věc, kterou musí každý čtenář zvážit, zda se do toho pustit. Rozhodně se nekoná pohoršení, co se týče tématu nevlastních sourozenců, spíš pohoršení nad IQ hlavní hrdinky, která velmi často ukázala, že v mozkovně má dobu temna či dobu ledovou. Podle její nálady. Hodnocením jdeme průměrem, protože první třetina hodně dobrá a pak ta mizerná klasika a já prostě neumím být víc zlá. A doporučení? Za mě ne, bohužel. Tenhle díl ani tahle série DIMILY ji ode mě nedostane. :(

3 01.10.2020

Na tuhle knihu jsem se těšila, z mnoha důvodů - anotace, obálka i, přiznám se, přirovnání s Monou Kasten, která je skvělá. Nemohla jsem se dočkat, až ji popadnu do ruky. Přišla ale do období, kdy úplně nebyl čas, takže jsem ji četla na mé poměry a kvalitu té knihy vážně dlouho, což mě mrzí, ale nebýt toho časového problému, zhltla bych ji hned. Četla se vážně moc dobře, seděl mi styl a tempo pěkně odsýpalo.
Hlavní hrdinka Sage neměla absolutně vůbec na růžích ustláno. Byla to celkem síla a v mnoha ohledech jsem se jí nedivila, že se chovala tahle. Pro nezasvěceného naprosto ujetě a divně, podivínsky. Tohle prostě člověka nabourá, někdy i zboří úplně, takže na jednu stranu klobouk dolů, že se tak držela, snažila se fungovat jak to šlo, i když to občas bylo jen tak tak. Nikdo, kdo tohle nezažil nemůže tvrdit, že ji chápe - to nejde. Byla tajemná jak hrad v Karpatech a rozumím tomu - tohle prostě není nic, co by člověk prezentoval na potkání, ale měla jsem jí ráda a držela jsem jí palce, měla hromadu odvahy v mnoha ohledech.
Druhý hlavní hrdina Luca byl fajn týpek, který se možná chvilku prezentoval jako "zlý", tajemný a potetovaný děvkař-hezoun k tomu, ale má zlaté srdce, to je jasné, takže u něj nebylo co řešit - získal si mě. Mrzel mě vztah s jeho biologickou matkou, respektive ta bezcitná osoba si ten titul matky nezaslouží, takže chápu jeho nelibost. A líbil se mi i jeho super vztah k jeho ségře a to, že miloval knihy a dokonce to studoval!
Vypadá to, jako by se ti dva k sobě vůbec nehodili, ale opak je pravdou. Když se "otevřou", tak jsou vlastně pro sebe stvoření. Jen to chce především z Sageniny strany odvahu a důvěru. Každopádně se mi líbil ten vztah, který navázali, co zažili, jak se k sobě chovali.
Hrozně mě taky zajímají postavy kolem, protože jsou hrozně fajn - celá ta banda. Jako April, Cameron, Gavin. Takže vážně doufám, že v druhém díle se o nich dozvím všechno možné i zbylé. Především nějaké ty vztahy. :)
Děj hezky plynul, seznamovali jsme se s postavami, prostředím, s činy hrdinů a odhalovali kousek po kousku tajemství a celé to špatné, co Sage potkalo. K tomu... to je síla a hnus největší. Jsem na to zvědavá, jak se to vyvrbí a zatraceně hodně už teď doufám, že ten hajzl bude pořádně pykat! Tohle silné téma dělá tuhle knihu cennější, že to není "laciná" jednoduchá romantická knížka pro mládež a je to pěkně napsané/rozebrané.
Kniha/příběh se mi hodně líbil a jsem napnutá jak kšandy, jak to bude pokračovat, protože ten konec?! Vážně?! Nemůžu se dočkat! Věřím, že to dopadne dobře, protože kdyby ne, asi by mi autorka zlomila srdce, ale věřím, že to bude ještě plné bolesti a trápení, slz. Jistě si ještě projdeme kusem trnité cesty jako tady, než narazíme na to krásno.
Přiznám se, že úplně nechci a nebudu srovnávat s Monou. Ano, je tam podobnost, ale takových podobností má mnoho knih od mnoho autorů. A všichni jsou svým umem jedineční.
Silná, procítěná kniha s kapkou romantiky, humoru, pohody, ale i toho zla, co v životě může být. Sedla mi kniha i autorka. Takže tohle samozřejmě doporučuju a hodnotím plným počtem - jinak se ani nedá. :)

4 23.09.2020

Tuhle knihu jsem vzala do rukou pouze ze dvou důvodů - potřebovala jsem si ukrátit čas a protože byla tenká. Zároveň jsem doufala, že po premiéře této autorky, která mě potkala nedávno a bohužel nebyla úplně dobrá si tato další její kniha zvedne reputaci. No povedlo se, ale jen o chlup.
Hlavní hrdinka Lanthia bylo silně naivní děvče, které všechno spatřovalo jako vzrušující dobrodružství a vlastně nebylo pro ni nic na světě, co by bylo jen trochu špatné. Ke všemu se stavěla pozitivně a s úsměvem na tváři. A nemůžu zapomenout na její božskou krásu, samozřejmě. Ačkoliv to bylo celou knihu, díky bohu pro mě, mě to neiritovalo tak, že bych s knihou chtěla praštit.
Druhý hlavní hrdina "Rake" mi nevadil, až na tu debilní přezdívku - co je špatného na jeho normálním jméně Victor? Ten chlap byl prostě neodolatelný a nádherný, samozřejmě - ano, všichni v té knize, možná v celém tom století a místě byli nádherní a úchvatní a já nevím co všechno. Dokonalost sama. A taky byl samozřejmě velký sukničkář, který prostě neodolal pod náporem ženských laškovných pohledů, které říkaly, co chtějí, aby s nimi dělal. Ach jo.
Dějově kniha byla jednoduchá, a to nejen příběhem, ale i okolnostmi, které hrdiny provázeli, všechno vycházelo, žádné překážky. Ten malý zvrat na konci se nedá ani počítat. Kniha byla vlastně i milá. Vážně, ačkoliv z toho prýštilo klišé a možná si to kapku protiřečí, tak se to i tak dalo.
Jenže pak se to stalo a mě to prostě znechutilo. Nestačila jsem se divit, obočí až na vrh hlavy a vážně sto chutí s knihou praštit. A to jsem měla do konce slabých snad 10 stránek?
Ti dva se "znají" tak tři až čtyři dny i s cestou, celou dobu - tedy cca 130 stran víme, že se z mnoha důvodů nechtějí, opakovalo se to tam jak v myšlenkách tak i slovem, a to především u tý holky a pak bum. Konec. Doba temna. Blik-cvak. A bylo to. Nelogicky jim přeskočilo. Láska jako trám, zamilování, vyznání, plánování budoucnosti.
Proboha proč?! Hnus, tak unáhlené klišé, které absolutně ztrácí na věrohodnosti během pár stránek. Ten závěr byl příšerný. Nelíbil se mi, a to jsem jako velká romantička. Tohle prostě autorce nežeru. Udělala to i v předchozí knize, se kterou jsem měla tu čest a prostě, pokud tohle je její vygradování zápletky, aby dvě postavy dala dohromady, tak ať rozhodně nečeká mou přízeň a vysoké hodnocení. Hodnotím středem právě jen v porovnání s předchozí knihou, která byla špatná od začátku, tady se pokazil jen ten konec, takže by to nebylo úplně fér.
Co se týče doporučení, opět nechám na každém zvlášť, není to nejhorší, ale konec je katastrofa. Aspoň, že to splnilo účet - vyplnění času. :)

1 13.09.2020

Druhý díl jsem po tom prvním popadla celkem brzo, protože mě fakt zajímalo, jak se to bude vyvíjet dál. I druhá kniha si udržela svoji čtivost, akci a napětí. Bavilo mě to a dokázalo mě to vývojem děje překvapit. Od samého začátku. Takže tím si mě autorka udržela a četlo se to o to rychleji.
Hlavní hrdinka Cass se nezměnila, díky bohu ne k horšímu, takže pořád jsem jí měla ráda a pořád jsem jí obdivovala za odvahu, kterou ukazovala v jistých chvílích. A neměla to lehké. Ohledně jejích myšlenek na dva muže v jejím životě, omílala jen jednoho, což mi vůči tomu druhému přišlo líto a nespravedlivé. Možná jsem jí to měla malinko za zlé, ale když jsem posoudila, co s kterým zažila, tak jsem jí to odpustila, protože to bylo vlastně v pořádku.
Druhý hlavní hrdina, kterým nebyl nikdo jiný než Falco byl... trošku jiný. Anebo se mi to tak zdálo. Nebyl už tak "nevinným" a "zamilovaným", neukazoval se v tom pěkném světle. Naopak, ukázalo se, že se umí naštvat, urazit i to, že umí být až drzý a oprsklý? Nevím, tohle se trochu těžce popisuje, ale nebyl to úplně Falco z prvního dílu. Nebylo to nic, co by znamenalo, že bych ho zavrhla a zprotivila si ho, to ne, ale kapku mě to překvapilo. Však pořád jako u prvního dílu si nejsem jistá, co si o něm pořadně myslet - myslí to vážně anebo se jen chytá příležitostí a snaží se přežívat, využívat?
A třetím hrdinou byl Luco. Do toho mého oblíbeného trojúhelníku. Celkem mě dostalo, že i když ani v prvním díle neměl tolika prostoru, že ho autorka hned zkraje "uklidila". Naopak jsem ho chtěla poznat víc. Trochu mě to zamrzelo, ale nemám pocit, že by to bylo něco vyloženě špatného. Protože se na konci objevil, a i když opět neměl mnoha prostoru, trošek se mi ukázal. Jenže to nestačilo na to, abych si i na Luca udělala pořádný názor. Takže jsem skončila ve slepé uličce, co se týče - kdo z koho. Možná se v duchu k jednomu přikláním o malé procento víc, ale stejnak to není jasný výsledek, takže si musím počkat na finále, kde se to snad uvnitř mě rozsekne.
Dějově jsme z Benátek odjeli do Florencie, kde je to snad ještě podivnější. Ty lidi, jejich poslání a činy jsou tak děsivé, nespravedlivé a vyšinuté. Občas jsem měla nutkání si zaťukat na čelo. Belladonna, i když to není na první dobrou vidět, je cvok a tak trochu pěkná mrcha. Věřím, že se s ní ještě setkám. Musím každopádně přiznat, že se mi zalíbil Piero, až skoro do konce, kde se to mírně pokazilo. Ale co čekat v takové společnosti? Nikdo normální v ní přeci být nemůže. A na něj se celkem v závěru série těším, protože cítím, že s dějem ještě zamává. Anebo by mohl.
Závěr knihy, kde se objevil velký zvrat sice dopadl lépe než se dalo čekat, i přesto, že to bylo za pět dvanáct, tak i tak mě šokoval. To, co se stalo Sieně? Chápu to, ale...
Musím konstatovat, že se dost těším na Špačka, kde to všechno vygraduje, vysvětlí se a především rozsekne v té romantické lince. Tohle dílo, více-žánrové se mi hodně líbí a baví mě. A ani se nejedná o něco, co se nazývá vycpávkovým dílem - ani omylem. Takže prostě i tentokrát musím doporučit a hodnotit plným počtem. :)

2 28.08.2020

Je hrozně těžké napsat něco, aby se to po čtvrté neopakovalo, ale bohužel - nejde to jinak. Mona je naprosto skvělá autorka a bylo mi ctí ji poznat a číst každou její knihu, která se na prozatím českém trhu objevila. Čte se to samo. Člověku přišlo, že uplynuly dvě minuty, ale dvacet stránek bylo pryč. Nechápu. Ten její styl je skvělý, sedí mi. Na další knihu jsem se hrozně těšila a bylo to na místě.
Hlavní hrdinka Everly mi sedla všemi směry. Neměla jsem s ní problém, naopak jsem jí musela fandit, a to v mnoha ohledech. Přeci jenom jich nebylo málo. Celkem jsem jí i musela obdivovat a taky jsem jí musela litovat zároveň. Ohledně jejího rodinného osudu - s otcem, především. Tohle by být nemělo. Fakt hrozná věc. Everly byla taková směska nesmělosti a odvahy, ale dobře vyvážená. Chápala jsem, že se nechce nikomu svěřovat a raději se drží dál, z mnoha důvodů, ale přeci jenom je dobře, že poznala, že to není nic špatného. Když je to tomu správnému člověku, tak to pomůže.
Druhý hlavní hrdina Nolan, mě vlastně překvapil. Respektive jeho funkce, věk. Jestli v tomhle celku složených zatím ze čtyř knih fungoval i dříve, přiznávám se bez mučení, tak si ho absolutně nepamatuju. Proto pro mě asi větší překvapení, že se jednalo o profesora. Jenže mi to tak nějak vůbec nevadilo. Byla to pěkná ukázka - té mladé holky s kapkou jiných starostí a již dospělého muže, který má celkem srovnané priority. I když, v dnešní době, dá se něco takového o 28letých mužích říct? Jak kdo. Každý byl prostě kapku jinde a přesto... seděli si. Nolana jsem měla ráda, nevadil mi a nejspíš jsem vůči němu nic neměla. Chápala jsem jeho postoj, když Everly "odstrčil", ale překvapil mě pravý důvod. Pro mě to tajemství rozhodně nebylo předvídatelné. (Asi proto, že nelaboruju nad tím, ale nechávám se knihou překvapovat, postupně, jak to příjde.) Však musím říct, že to, co mezi sebou měli ti dva, tak se mi líbilo. Sice to občas zabolelo, ale bylo to příjemné, milé. Tohle Mona umí hezky, vykreslit tu atmosféru a kouzlo mezi ústřední dvojicí, tu romantiku, která je krutá a láskyplná zároveň. V každé její knize.
Bavilo mě i setkávání s ostatními hlavními hrdiny z předešlých knih, i když ne všechny postavy měly zasloužený prostor. Jenže je mi jasné, že tohle prostě nejsou jejich příběhy, takže to ani není na místě. A taky bylo fajn to, že Doufat znovu a Cítit znovu se tak trochu prolínaly, což bylo poznat na Sawyer a Isaacovi Theodorovi.
Hrozně se mi líbila postava Blakea. Toho kluka jsem si hrozně oblíbila, je s ním sranda, umí být věrný a opravdový kamarád, proto se těším na jeho příběh a knihu. Bylo mi velmi líto toho, co se mu ke konci stalo. Něco podobného jako Everly. Zavřely se mu dveře. Ale věřím, že tomu tak nebude. Snad. Nezasloužil by si to.
Hrozně se mi to líbilo a bavilo mě to, stránky mi mizely pod rukama. Mona a její série Znovu si mě získala na plné čáře. Byť musím přiznat, že co se týče síly především toho romantického úhlu, tak mám takový pocit, že to bylo kapánek slabší než u jiných dílů. Nechci si stěžovat, ale neměla jsem ten pocit svírajícího se srdce jako vždycky. Což za mě byla, jako romantickou duši, neskonalá škoda!
Každopádně jako celek je to skvělá záležitost. Tentokrát, díky té obrovské romantické muše, která mi to kazila musím chtě, nechtě drobek srazit, takže krásných 4,5*, ale rozhodně velikánské doporučení. A velké těšení se na pátý díl! :)

5 26.08.2020