Pedruska01 komentáře u knih

! Spoiler - obsahuje informace, které prozrazují klíčovou část děje !

Právě jsem knihu zaklapla a prostě... páni. Miluju pohádku Kráska a Zvíře a vítám každý další příběh na její motivy. Tohle bylo ale něco, co bylo sakra hodně originální a krásně nevšední. Nečekala jsem to, ale kniha mě pohltila, četlo se to víc než dobře a byť to na první pohled není žádný špejlík, stránky mizely velmi rychle.
Hlavní hrdinka Harper byla naprosto ojedinělá především tím, že nebyla "dokonalá". Takové hrdinky se hledají jako jehly v kupkách sena. Měla postižení, se kterým dokázala žít, ke kterému se nebála přiznat a trvala si dokonce na tom. Už v této věci měla můj obdiv. Samozřejmě nemůžu zapomenout, že se dokázala rozhodnout ke statečnosti, i když lecky měla v sobě malou dušičku, a ke spravedlnosti. Nebyla sobecká a rozhodla se pomáhat. V tom příběhu udělala ohromný kus práce. U lidí, v Uhlíkově samotném i vlastně u příšery. Obdivovala jsem ji a vlastně jsem ji měla ráda.
U druhého z hrdinů, a to prince Rhena jsem hned od začátku cítila bolest, utrpení a zklamaní. Pohrdání sám sebou a zoufalství. Bylo mi ho líto. Přestože jsem si nebyla úplně tak jistá - a to celkem dlouho, co si o něm pořádně myslet, a zda si ho oblíbit, tak přeci jenom se to stalo. Člověk ho jen musel oloupat jak cibuli, aby se dostal na to jádro. Na jeho nitro a srdce, které bylo laskavé a milé, však snadno zranitelné. Ale měla jsem z něho a z každého jeho kroku dopředu radost. U prince a Harper mě hrozně bavilo, jak se věčně dohadovali anebo si navzájem tak trochu dělali naschvály. Asi to k tomu patří, než si ten druhý uvědomí o tom prvním něco hlubšího. O to je to vždycky milejší. Díky tomu pak následovaly společné situace a rozhovory, které dokázaly vykouzlit úsměv na tváři.
Třetí hlavní postava a hrdina je velitel Grey. Opět musím říct a zároveň se přiznat, že prvotní dojem na tohohle chlapa nebyl úplně jednotný a jasný. Složitá postava. Viděla jsem to očividné, ale neměla jsem ani páru, co je uvnitř. A tahle cibule se jen těžko loupala - to bych snad dřív naplakala celej rybník. Věrný, loajální nebojsa, který je ochoten položit život za druhé. S přísahou i bez. Byl to oříšek a mám dojem, že jsem jen na vteřinu nahlédla pod skořápku, ale nerozlouskla jsem ji. Mrzí mě to, protože ten chlap měl srdce na pravým místě a zasloužil si mnohem víc. Mnohem. A stál za to.
Především u Greye jsem přicházela na různé osobní teorie, které mi nikdo nepotvrdil a nevyvrátil - buď to bylo myšleno schválně, anebo se prostě z té postavy stal nevědomky tajemný hrad v Karpatech - což mi pěkně pilo krev. :D Bylo by to ale milé, ach, má romantická duše by jásala. Ojojoj. :D Škoda, že se to nedozvím, i když konec, respektive epilog nevypadá jednoznačně jako finální tečka, byť nejspíš je. Každopádně musím konstatovat, že ta kapitola je hotová katastrofa. Proč to sakra udělal? Co se mu honilo hlavou? Měla jsem ho ráda... a rvalo mi to srdce. A nejen to.
Ten příběh byla skvělá fantasy, i přesto, že tam prosakovaly problémy dnešní doby respektive celá Harper byla dnešní svět, a celou tu knihu jsem si velmi užívala. Nepřestávala mě překvapovat mile i nemile a absolutně jsem neměla páru, co bude následovat na další stránce natož, jak to dopadne úplně. Přesto, že jsem romantická duše a tohle by měl být vlastně svým způsobem romantický příběh, tak vlastně ani moc není. Čekala jsem až do konce, kde to stejnak není jednoznačné, maximálně tak z půlky. Nejsem z toho ani tak moc zklamaná - ve výsledku, naopak, asi to tam, jak to bylo napsané, prostě skvěle sedělo.
Tohle je moje první kniha od autorky a jsem až unesena. Je to zase něco jiného, originálního, neotřepaného a unikátního. Skvěle vymyšleno, skvěle napsáno. Těším se na její Dopisy, ale tohle se mi vážně hodně líbilo a nebylo to jen tím motivem. :D Proto neváhám hodnotit plným počtem a přidat doporučení. :) "Pro dobro všech."

2 24.05.2019

Právě jsem dočetla a jsem nadšená. Hrozně se mi to líbilo. Už samotnou anotací mě kniha nalákala, takže tady nebylo nad čím přemýšlet. Četla se ohromně, jednoduše a rychle. To jak byla rozdělena bylo pro mě svým způsobem velmi atypické. Žádné kapitoly, jen střídání osob díky rádoby "značce" na stránce. Musím se přiznat, že, když jsem potřebovala, měla jsem velký problém se nejen odtrhnout, ale především vymyslet vhodné místo, kam vrazit tu zatracenou záložku. Každý odstavec, každý jednotlivý pohled určité postavy anebo samotná stránka končila vždycky tak napínavě, až to byl boj. Aniž bych nějak dlouze uvažovala, tak ke knize bych použila jedno slovo, a to jiskření. Jiskřilo to v každé možné i nemožné situaci. Sex, hádky, brutalita, slovník, vtip, rivalita, i samotné hlavní postavy jiskřili. Bylo to ve všem.
Hlavní hrdinka Kinga byla hodně dobrá. Sympatická, vtipná a ostrá s pekelným slovníkem. Byť chytrá vzhledem k výkonu povolání, tak dokázala všechno hodit za hlavu a bavit se, mít neřesti. Od prvních stránek byla mojí velkou oblíbenkyní a bylo tomu tak až do té poslední.
Druhý hlavní hrdina - pan Prokurátor mi padnul taky skvěle do noty, ačkoliv byl ze začátku brutální a velmi zákeřný parchant. Tak ve finále mi to nevadilo. Prostě to k němu patřilo. To, jak k sobě přišli, to jak zjistili, kdo vlastně jsou, i to, jak se ve finále navzájem potřebovali mě vážně dost bavilo. Slovní přestřelky i fyzický kontakt - jinak řečeno kočkování, to je něco na mě. :D
Ta kniha mě ponořila do nitra již od začátku, má to ohromnou čtivost. První záležitost od autorky a ještě k tomu z Polska. Nenašla jsem tam jen nějaký erotický příběh, ale i (jelikož nejsem odborník) pro mě skvělou detektivní věc. Bylo to napsané stylem, který mi neuvěřitelně sedl. Našla jsem v tom odpočinek, napětí, ale taky neskutečnou zábavu. Bylo to oživené peprným slovníkem, kterého se tam nikdo nebál, a ta směs, která z toho vznikla... ono to prostě a jednoduše fungovalo.
Vývoj děje mě nepřestával udivovat. Tahle záležitost není rozhodně nic předvídatelného.
I ohledně toho největšího záporáka psychopata a kriminálníka Šediváka - v tom chlapovi něco bylo. Určitá jiskra? (ano, opět to slovo - prostě bylo ve všem :D) Byť bych ho měla nenávidět, nepociťovala jsem to. Cítila jsem k němu něco, co nedokážu popsat. Něco snad "dobrého"? Upřímně, neumím to absolutně vysvětlit. Místy i obdiv nad jeho vychytralostí. Ale něco mi tam vadilo. Pocit, který jsem měla, kterého se nemůžu zbavit, že to "něco" byl jakýsi zvrácený vztah mezi Šedivákem a Kingou, a to nebylo vyřčeno. Byly tam určité náznaky, které si samozřejmě převedu po svém, ale jsou to jen osobní teorie, které mám potřebu prokázat. Malá piha na kráse - autorka na to zapomněla nebo to udělala schválně nebo nevím?! Trochu mě to mrzí, možná bych chtěla vědět víc. Co možná - určitě!
Jestliže bych to měla shrnout, tak je to trochu jiná obdoba erotického příběhu, který ale není nijak otřepaný. Naopak, pro mě je originálním kouskem, skvěle naservírováno včetně skvělých postav a tolika emocí. Já se bavila, jsem spokojená a neváhám doporučit - hodnotím vším, co mám k dispozici. :)

3 22.05.2019

Kniha mě zaujala svou anotací, četla se celkem dobře a byla překvapivě hned z tří pohledů dělící se na dvě dějové linky. Tenhle druh literatury jsem si docela rychle oblíbila, paradoxně, ale co mě fascinuje a mrazí zároveň jsou ty popisy "lidských" úkonů. Nemůžu uvěřit, že ta krvelačná krutost a zrůdnost byla realitou. Šílenost.
Hlavní hrdinka Marijke mi skoro až do konce vůbec nevadila, dokonce mohu říct, že jsem si ji oblíbila. Chápala jsem její rozhodnutí a dokázala se do její postavy i trochu vcítit. (Trochu proto, že postava byla do příběhu vyšitá horkou jehlou, ale nebyla sama, týkalo se to všech hlavních postav.) Na konci se to ale otočilo. Jestli jsem o ní měla nějaké iluze, tak se hodně rychle rozplynuly. Nechápala jsem, jak mohla být nakonec falešná - falešně loajální svému manželovi Theovi, který neměl vlastně žádný prostor, ale člověk si ho zařadí do té kladné až milé zásuvky. Ona ho vlastně opustila - v hlavě, a vyměnila ho za někoho jiného. Když zjistila, že ten jiný zmizel, obratem se vrátila k Theovi, jak k záchranému lanu, aby sobecky přežila se svými myšlenkami, téměř tam, kde skončili. Nelíbilo se mi to a nesouhlasila jsem s tím, že mu neřekla víc o tom, co bylo v Buchenwaldu, co se stalo jí, co o sobě zjistila, kdy měli vlastně vyhráno.
Druhý hlavní hrdina byla Karl... z člověka donutili udělat zrůdu, byť ho to stálo jisté úsilí. Drsný osud. Měla jsem ale tendenci vidět, že se snaží bojovat - alkoholem anebo návštěvou nevěstince, potažmo láskou. Na jednu stranu ho za ta zvěrstva nechci obhajovat, ale zase si říkám, vždyť ten chlap neměl na výběr. Pokud by nesouhlasil, skončil by s kulkou mezi očima tak či tak, ne? Byť byl Karl na špatné straně nemůžu říct, že bych ho snad nenáviděla. Jenže konec v táboře, který si naplánoval mě překvapil. Nečekala jsem to. A jeho osud vůbec? Další velké překvapení. Zdálo se to jako jasná věc, ale za mě, jsou tam dvířka otevřená, kam se vejde nejedna otázka. Asi bych chtěla vědět víc. Proč teď a kdo?
Třetí hlavní hrdina už nám ukazoval dění v sedmdesátých letech v Argentině. Modernější odvětví války. Stejně krvavé, kruté, šílené zvěrstvo. Kde je nějaká evoluce? Opravdu jsme po tolika letech zůstali těmi zvířaty? Hyenami? Bylo mi z toho všeho špatně. Pakliže jsem nemohla uvěřit tomu, co se dělo za druhé světové války, tak už vůbec nechápu to potom. Ten kluk Luciano si toho vytrpěl dost. A nejen kvůli škatulkování, možná smýšlení, ale i díky životní orientaci. Musím se přiznat, že mi ze začátku jeho vyprávění vadilo, protože jsem nevěděla, proč tam je. Díky tomu jsem si k němu jako postavě nevytvořila žádný vztah. Každopádně jeho osud a ve finále i spojitost se zbytkem byl víc než neuvěřitelný šok. Mimo jiné kruté a mnohé paradoxy. Určité podezření jsem na tu spojitost měla, ale trefila jsem se jen na 50%.
Na druhou stranu se musím taky přiklonit k tomu, co je zmíněno pode mnou. Ten příběh byl vyprávěn z dost zrychleného hlediska. A spatřuju i fakt, že to je dost na škodu. Dějově zrychlené, postavy nejsou vykreslené do hloubky a byť mě tyhle příběhy většinou dojímají, tady se moje emoce zdržely projevu. Něco malinko bylo špatně a to je vážně škoda. Však i tak jsem ráda, že jsem si knihu mohla přečíst a dokonce se v tom příběhu dá i něco najít. :)

2 20.05.2019

I přesto, že něco takového už tady bylo a nejenom jednou, tak mě to zaujalo - prostě mě tyhle příběhy baví. Proto jsem se rozhodla, že se do toho pustím. Četlo se to samo a stránky rychle mizely. Opět jsem narazila na úžasný styl vyprávění, který mě chytl.
V knize jsou dva vypravěči, ale převažuje spíš jen ten jeden. Mužský pohled. V tomhle druhu literatury to je skvělý nápad. Určitě oživení od "standardu".
Hlavní hrdina Richard se prezentuje jako tyranský sobec, který žije svůj mládenecký život a je naprosto spokojený. Vyhovuje mu práce, ve které je víc než dobrý a milostné poměry na maximálně pár nocí. Jeho sebevědomé vystupování jsem si užívala. Hrozně mě bavil - svými myšlenkami, tím, co vypustil z té svojí nevymáchané pusy. A i přes to, že to seznámení s ním nebylo pro něj lichotivé, oblíbila jsem si ho. Asi jsem ten typ, co fandí každému "hajzlovi". :D Bavilo mě sledovat, jak se mu rojí plán v hlavě, který byl mimo jiné dost "hustý", pakliže bychom to směřovali to reality, a zjištění, že k tomu bude potřebovat osobu, kterou opovrhuje a neopřel by si o ní ani kolo.
Ta opovrhovaná je druhá hlavní hrdinka Katharine, která byla hrozně milou osůbkou, naprosto nesobeckou. Pravý opak Richarda. Neměla v knize prostor, aby mohla vyprávět ze svého úhlu pohledu, ale mě to nevadí. To jak ji vykreslil Richard mi stačilo k tomu, abych ji měla ráda.
Ten vývoj příběhu a jisté situace - líbilo se mi to a vážně mě to bavilo. Při čtení jsem měla skoro neustále úsměv na tváři. To bylo cca do 3/4 knihy.
Pak, jak si situace žádala, Richard obrátil, změnil se a rozněžnil. Zcela chápu proč, ale osobně mi to trošinku nesedělo. Bylo to až moc. Spadlo to do klišoidního a přeslazeného směru, který jsem sice zkousla, ale cítila jsem, že už to není ono. Jako kdyby tomu náhle začalo něco chybět - jakýsi šmrnc, což mě zamrzelo.
Povídka Baby šéf bylo milým a až vtipným zpestřením v té pohádce, která se z toho tak náhle a možná až nepřirozeně vyrojila. Kdyby to však bylo zakomponované do samotného Kontraktu, nic by se vlastně nestalo. Možná by to bylo přirozenější než jako základní příběh s bonusem.
Každopádně, kdybych to měla shrnout... mě se to líbilo, splnilo to svůj účel, bylo to oddychové a jednoduché čtení. Pro romantické duše, jak dělané, takže proč ne. Nemohu však hodnotit plným počtem hvězd z několika důvodů, ale ráda přidám doporučení. :)

5 15.05.2019

Kniha, která mě neskonale zaujala, a tak jsem se k ní musela dostat. Byla to věc, kterou vyloženě standardně nečtu, ale vůbec se jim nebránim a tahle se dle mého povedla. Četlo se to velmi dobře a rychle, člověka to každou stránkou pohlcuje do děje, bez ohledu na to, zda je momentálně vyobrazená přítomnost anebo minulost, či pohledy různých vypravěčů.
Hlavní hrdinka Lindsey - páni, ta to prostě neměla vůbec lehký. Krásný začátek nového života, ale dost hořký pokračování a ještě horší konec. Ta ženská měla fakt kopec smůly. Oblíbila jsem si jí, i když mi tam prosákla naivita, ale zpětně to prostě asi patřilo k té roli oběti. Držela jsem jí palce při mnoha jejích pokusech o cokoliv a velmi s ní prožívala její životní vývoj dál, protože to co se jí dělo bylo otřesné. Neumím si to představit v reálu, kolik strachu, bolesti a utrpení musí člověk dennodenně byť i jen za maličkosti snášet. Příšerná situace, která tady byla vyobrazena a mě bylo svým způsobem špatně.
Lindsey měla nehoráznou smůlu na lidi - byla okradena, aby mohla jen tak důvěřovat a když už si vybudovala tu křehkou důvěru a určitý vztah, tak jí to bouchlo pod rukama. Musím ale i přiznat, že mě štvala v tom, jak každýmu vyprávěla aktuálně ten její nešťastný osud. Nedokázala si to udržet. Jako kdyby měla zvrácenou potřebu se tím každému na potkání chlubit. Z toho jsem rostla.
Druhým hlavním hrdinou, respektive vypravěčem po letech byla i Sophie, která se mi zdála hrozně hodná a milá, ale pak rychle a pro mě nečekaně přepla do pubertálního módu a místy až zfrackovatěla. I přes to, protože to nejspíš k tomu věku patří, jsem ji měla celkem ráda a bylo mi jí líto. Přeci jenom musela být rozpolcená, jednalo se o její nejbližší, vlastní zkušenosti/vzpomínky žádné, jen ty informace z doslechu a pak častokrát spálení se. Chápala jsem, když se Andrewa snažila obhájit.
Kdo ještě stojí za zmínění je samotný Andrew. Ten chlap to neměl v sobě v pořádku. Místy mě šokovalo jeho chování v minulosti, ale v závěru to chápu - byl chorý. Impulzivní reakce a později až uvědomění si a výčitky svědomí. Později po letech, jsem balancovala, zda mu věřit. Věděla jsem že ne, protože takový člověk se prostě nezmění. Je to v něm. Ale nemohla jsem si pomoct. Něco mě nutilo aspoň trochu mu důvěřovat, že za některými divnými věcmi a náhodami/nehodami nestojí. A bylo to tak. Proto mě taky Lindsey lezla na mozek tím, že za všechno mohl Andrew. Aniž by si to rozmyslela, jen ukázala v první vteřině prstem. Hrozně mě ve finále mrzí ten jeho osud. Díky tomu, že tam byla snaha "chránit" a i to, že říkal pravdu... mě to vážně hrozně mrzí - byť byl ten špatný, snad si to nezasloužil...? Bylo to prostě nečekané. Hmm... Tak nějak nepochopitelně mi přirostl k srdci.
V té knize se toho stalo hrozně moc. Občas jsem měla niterní pocit, že si tam autorka něco přidala navíc, aby to natáhla. Nevím, kde jsem k tomu přišla a zda to je pravda. Bavilo mě vyprávění minulosti, kde jsem se setkávala s Andrewem a Lindsey a zjišťovala jsem ty různé zádrhely, nehody, problémy, které pořád řešili. Svým způsobem mě až fascinovalo to jeho chování.
Musím se přiznat, že jsem postupem knihy dělala několikrát závěry, kdo by za tím vším mohl stát, s kým je to spojené, jak to vzniklo, atd. A rovnou k tomu přiznání na sebe napráším, že ze mě by se detektiv nikdy stát nemohl, protože s každou novou osobou vzniklo nové podezření. :D Každopádně, rozuzlení a odhalení pravého "pachatele" bych si nikdy netypla. Hrozně mě to překvapilo, prostě... cože? Nikdo nemůže říci, že tenhle příběh je předvídatelný, bylo to tak šikovně napsané, že to čtenáře udrží, do doby, než dočte poslední stránku. A ten název? Dle mého se promítnul do všech důležitých postav, bez ohledu na důvod. Takže parádně vymyšleno.
Mě se to prostě líbilo. Tohle je moje první setkání s autorkou a jsem velmi mile překvapena. Tohle se opravdu povedlo - bohužel stále a pořád aktuální téma. Hodnotím nejvyšším počtem hvězd a přidávám doporučení. :)

2 11.05.2019

Kniha se překvapivě hodně dobře četla, vážně to odsýpalo a nestačila jsem zírat, jak stránky mizí. Anotace mě nalákala, ale postupem děje jsem dostávala něco, u čeho jsem si nebyla jistá, zda to je to pravé ořechové. Každopádně, dala jsem se do toho, tak jsem to musela zkusit.
Četla jsem knihu, kde vystupují dva hlavní hrdinové - Tessa a Eric, promítají se tam různé zápisky přímo ze sociální sítě či vyšetřovacího jednání a dokonce i malý náhled do hlavy další, třetí postavy. Určitě bych to považovala za dobré zpestření.
Hlavní hrdinka byla především chorá. A pak i naivní. Přeháněla to po různu všemi směry, různé divné reakce, ale dejme tomu, že to bylo díky tomu stavu/posedlostí, kterými trpěla. Hlavní hrdina byl celkem v pohodě, proti němu nemám nic, snad jsem si ho i lehce oblíbila.
Netuším, zda to byl autorčin záměr, ale vyzdvihla sociální síť tak, že to ve mě evokovalo slovo: zlo. Možná to je taky tím, že nejsem člověk, který by tam musel být/žít 24/7 a všechno všem sdělovat. Dnes už bez ohledu na věk. To ani náhodou. Nechápala jsem to nastíněné dění, ale bohužel věřím, že to je holá realita. Ti lidé se chovaní... děsně, nepřiměřeně a nepochopitelně? Hlavní hrdinku jsem v určitém směru odepsala, ale zpětně - něco na tom pravdy je, takže beru zpět.
Ten vývoj nebyl špatný, vlastně díky té čtivosti jsem prostě nutně potřebovala vědět, co to znamená, jak to dopadne. Navíc, prezentuje se to jako thriller, takže jsem užuž chtěla to vrcholné napětí či co. Dostávala jsem jen malé útržky tajemství - stále dokola, o kterém hlavní hrdinka nedokáže a nechce mluvit. Fajn. Jenže blížil se konec knihy a autorka tam musela něco nacpat, takže to konečně vyklopila. Nebylo to špatný. Nemůžu jednoznačně říct, že by mě napínala jak kšandy, ale zájem tam byl. Vlastně můžu říct, že to dopadlo dobře, že bych byla i spokojená, jenže by tam nesměl být ten poslední policejní zápis, který mě zmátl a dost překvapil. Člověk má hned úplně jiný závěr - že prostě Tessa byla velmi chorá anebo, že to bylo nafingováno. Teorie mám. Trošku otevřený konec, proto bych pochopila další díl, který pár zdrojů naznačuje. Jenže to zjištění se mi upřímně nelíbilo. Seděl mi tam ten dobrý konec.
Trochu autorku podezírám z toho, ačkoliv tím termínem obvinila snad všechny hlavní postavy, tak především to chtěla udělat čtenářům, a to, aby trpěli "sebeklamem". Podstrčila jim představu, která ve finále není. V některých příbězích to je výborný tah, tady... osobně mi to pokulhává.
Pro shrnutí, nebylo to nejhorší, do thrilleru daleko, je to dost oddechové čtení, nic náročného, ale neuvěřitelná čtivost. S hodnocením si nejsem nějak jistá. Určitě ne 4 ani 3* ani nic mezi tím. :D

1 10.05.2019

No jo, zase. Už podruhé, co jsem měla tu čest, mě autorka dokázala rozstřelit. Na tu knihu jsem se těšila a ačkoliv anotace není vyloženě nic-neříkající, tak jsem neměla ani potuchy, do čeho se to vlastně pouštím. Ta kniha byla ohromně čtivá, svázala mě do svých stránek - do toho příběhu a já se jen těžko vymotávala ven. Překvapila mě a šokovala. Autorka do svých příběhů prostě vždycky musí zakomponovat to "vážno", ty těžká a ošklivá témata, která tomu přidávají na váze. Byť by někdo mohl říct, že ty témata jsou sice vážná, ale ne neobvyklá, musela bych namítnout, že z jejího pera to zní až záhadně mimořádně. Není to jen tak nějaký hloupý románek, byť to tentokrát zavání velkou erotikou - ani náhodou.
Hlavní hrdinka Shayda byla dost zajímavá žena. Jiná kultura, jiný mrav - v dost věcech se musela podřídit, ale nikdy to neměla vyloženě bez jiných možností. Ty určitá skrytá vrátka jsem tam viděla. Jen se držela toho lana, které jí bylo přivázáno kolem pasu. Až na několik výjimek. A tou největší výjimkou byl Troy.
Druhý hlavní a mužský hrdina Troy je snad snem každé ženy. Krásný, úspěšný, atd. a atd. a především s obrovským srdcem, které má jen a jen pro jednu ženu. Hrozně se mi líbilo, jak autorka dokázala tyhle dva propojit, ať už stejným dnem narození anebo tou touhou po sobě, touhou být spolu. Líbilo se mi, jak autorka dokázala ten příběh vykreslit po několik let. Sledovat ty dva bylo někdy srdce-rvoucí a někdy pohodové s úsměvem na tváři. Autorka si s tím jednoznačně vyhrála, respektive je i nás jako čtenáře dokáže potrápit.
Ten příběh byl ale i syrový, drsný - nejen vážnými tématy, ale i pro postavy samotné. Hrozně mi bylo líto Hafeze a cítila jsem tu křivdu, to nefér jednání, které proti němu činí Shayda. V téhle věci jsem ji teda rozhodně nefandila, jen mi přidělávala vrásky. Byť se zdálo, že nějaké ty výčitky svědomí má, nikdy nic proti tomu nebyla schopná udělat. A táhlo se to tak dlouho! Tolik let. Byla zbabělec. Byla lhář. Žila dva životy - úžasný a ten stereotypní. Tohle se mi opravdu nelíbilo a když to sám Hafez zjistil, to co se stalo při té konfrontaci na ulici, málem mě klepla pepka. Ale nebudu hanit jen hlavní hrdinku, určitý poměr viny na tom měl i samotný Troy, který to nedokázal akceptovat a brát na vědomí? Na jednu stranu jsem byla ráda, že to se Shaydou a Hafezem dopadlo dobře - víc než dobře, ale nemůžu se zbavit pocitu, že jí to prošlo tak lehce. Vždyť... zachovala se víc než špatně.
Co bych autorce vytkla anebo spíš jen spatřovala pihu na kráse, která mě, ale pak dost iritovala byly situace, kdy se tam objevila nějaká zásadní informace, ale nikdy na ní nebylo upozorněno dopředu anebo se pak už nikdy nerozpitvávala. Nemoc. Rozvod. Žádost o ruku. Prostě jako když zapálíš svíčku a vítr ti ten potřebný ohýnek okamžitě sfoukne. K vzteku! Možná to je tím, že kniha je napsaná rádoby "deníkově" - především ta časová linka, která putuje dopředu leckdy mílovými kroky, ale připadala jsem si okradená, což mě trochu mrzí.
Však, kdybych to měla shrnout, tak jsem do rukou dostala strhující příběh, který je krásný až kouzelný a který je i pěkně hořký a bolestný. No jo, tohle je život. Člověk nemůže dostávat jen duhu na talíři, protože opravdový život se skládá i z pěknýho sajrajtu. A kousek toho hnusu bylo skvěle vylíčeno v knize, byť to skončilo pohádkově - pro všechny zúčastněné. Pěkně to odsýpalo, nedrhlo to, až na tu jednu velkou pihu a taky pravdou je, že většina "povídání" byla jen o tom chtíči, který navzájem hrdinové ukájeli, ale zas tak moc to v celku nevadilo. Nejspíš to bylo o tom - chtíči a touze mít to, co nemůžu. O tom, že si láska nevybírá a pokud mi umožní jen oblíznout kostičku, tak ji člověk vezme všema deseti, bez ohledu na všechno další.
Tohle dílo jednoznačně doporučuju, protože ve mě autorka vždycky dokáže zanechat tolika různých pocitů a emocí, dokonce i to, že se sama se sebou peru v názorech. Tomu říkám umění. Jednoduše dávám plné hodnocení a těším se na další počin téhle autorky, která mě zatím vždycky dostala na kolena. :)

4 07.05.2019

Nebylo to úplně nejhorší, ale bohužel ani nejlepší. Četlo se to lehko a občas člověk žasl nad těmi slovy - v dobrém myšleno. Téma nebylo marné, ale... Nemůžu si pomoci, ale něco mi tam chybělo. Uniklo mi asi to nejdůležitější a domněnky mi nestačí. 3,5*

06.05.2019

Pro tohle dílo mě nalákal paradoxně film, který má do "klasiky" velmi daleko. Myšlenka byla zajímavá a pro zúčastněné na konec zamotaná. Musím uznat, že tam byly i momenty, kdy se člověk "zasměje", proto tentokrát žánr komedie Shakespearovi uznávám a četlo se to fajn.

1 05.05.2019

I tohle pokračování se neuvěřitelně skvěle a rychle četlo. Bylo to vážné, ale i odlehčené, úsměvné a vtipné - bylo vystřídáno několik zásadních pocitů a emocí a všechny byly opravdové, uvěřitelné. Autorka mi tím stylem skvěle padla do noty, a to nejen u této série - ona to prostě umí.
Tenhle příběh, který je vlastně o dalším bratrovi rodu Royalů, Eastonovi, minule skončil aspoň pro mě šíleně. Neváhala jsem a vrhla jsem se na poslední knihu, což mi je zpětně trochu líto, protože se mi s těmi chlapi dobře sžívalo, a postupně jsem dostávala odpovědi na moje otazníky. Bylo to drsný. Fakt tam bylo dost věcí, které mě nemile překvapovali a hnusili se mi, jako např. zazobaná elitní mládež jako Felicity (minule jsem ji nazvala prvotřídní mrchou - beru zpět, to bych totiž prvotřídní mrchu urazila, tahle ludra byla ještě horší!) anebo Kyle - to jejich chování bylo příšerný, dále někteří zazobaní dospělí - otec HarHar? Steve? Proboha. Ten první mě iritoval už v předchozím díle a tady tomu nebylo jinak, proto si svůj osud zasloužil, snad jen málo trpěl. Ten druhý? Co to sakra bylo za zbabělýho a proradnýho chlapa? Cítím kapku zklamání, kvůli vývoji té postavy, je to spíš smutné, protože na začátku mi absolutně nevadil, a to "tajemství", které vypustil z pusy? Upřímně, trochu mě to srazilo na zem.
Easton se vývojem děje změnil. Dospěl. Sedlo mu to a jsem za něj ráda, protože to byl hodně správnej chlap. HarHar mu k tomu dopomohla. Probudila jeho srdce. A samotná HarHar? Oblíbila jsem si ji hned, jak jsem se s ní seznámila, a to se nezměnilo, jen mi místy přišla dost naivní - možná to bylo tím počátečním stavem, že ztratila paměť a vlastně musí zjistit, jak co funguje. Ale nebylo to nic, co by mi vadilo pernamentně.
Dvojčata - ty jsem vždycky brala jako součást rodiny, ale opravdu jen okrajově, nikdy vyloženě prostor nedostala. Teď ho trochu dostali a zas mám na ně jinačí pohled a jsem hrozně ráda, že se "zbavili" tý mrchy Lauren. Nevypadalo to dobře, především ohledně Sebastiana, ale nakonec přeci jen ano, takže mi autorka trochu zmírnila zvědavost, ale názor pode mnou mě zaujal. Vlastně, proč ne? Proč dvojčata taky nemají svůj příběh? Dostali ho všichni - Gid, Reed i Easton. Je to docela škoda. A když už v tom jsem, možná by mě zajímal příběh Calluma Royala, jeho manželky a přítele Steva. Hm... :D
Vývoj příběhu mě překvapil a šokoval, tady rozhodně nemůže být řeč o nějaké předvídatelnosti - to ani náhodou. Je to pohádka, takže to zákonitě muselo dopadnout dobře v mnoha směrech a já jsem ráda, spokojená, protože přesně tahle se mi to líbilo, protože to bylo přímo něco pro mě. Jen trochu váhám, zda ta poslední scéna, která patřila Elle a Reedovi byla nutná - měli prostor předtím na celé tři knihy a hlavně není to unáhlené v jejich věku? Ale co, je to pohádka, tak vlastně proč ne. S autorkou se jistojistě nevidím naposledy, protože vážně umí. Bylo mi ctí se s rodinou Royalů seznámit, protože na tom, co je napsané na každé obálce knihy " Tihle Royalové vás zničí" prostě něco je a zapíšou se vám nesmazatelně do srdce. Za mě vynikající práce, plné hodnocení a doporučení přidávám vzápětí. :)

2 05.05.2019

Zajímalo mě to, a tak jsem se do toho pustila. Musím uznat, že překlad dělá hodně - celkem dobře se to četlo. Jenže, zpětně si nemůžu pomoct. Bylo to dějově triviální a jen těžko se mi věří, že to je komedie. Ačkoliv to je od Shakespeara, který je považován za autorskou legendu, cítím se oloupená a říkám si, proč je vlastně ten muž tak opěvován? Nemůžu si pomoct, ale pro mě - nic moc.

04.05.2019

Autor je už zažitá klasika, to bez debat. Ačkoliv tuto četbu již nepotřebuji do žádné školní výuky, chtěla jsem si toto dílo přečíst a jsem ráda, že k tomu došlo. Bylo to hezky, čtivě a přehledně napsané, na rozdíl od jiným počinů a celkově i milý, však jednoduchý výtvor, co se týče děje.

2 03.05.2019

Na knihu jsem se těšila i přesto, že jsem z ní, respektive z té formy, měla trochu obavu. Jenže obava byla zažehnána hned v začátcích příběhu. Kniha se četla velmi dobře a dokázala strhnout. Leč ten příběh o ústřední dvojici byl vymyšlen, zbytek nikoliv a mě se svíralo nitro při čtení těch hrůz. Už před nějakým časem jsem zjistila, že tento typ literatury se mi líbí a tohle mi po dlouhé době vážně sedlo.
Vyprávění bylo děleno především do dvou pohledů - od židovské hlavní hrdinky Evy a od katolického kněze Angela. Oba jsem měla moc ráda, nic, co by mi na nich vadilo. Na jednu stranu jsem je nechápala a obdivovala, jak se od sebe můžou držet dál, ale na tu druhou jsem našla i to pochopení.
V tomhle příběhu se toho stalo hrozně moc. Hrozně moc na to, abych se ke všemu důležitému mohla vyjádřit. Obtíží je i to, že k těm skutečnostem vlastně ani nemám moc slov. Byla to zvěrstva a sprostý hyenismus. V té knize to bylo - moje letitá otázka - Angelo přišel do lékarny, kde na dveřích byla vývěsní cedule, která ohlašovala zákaz Židům a Angelo se na ženou za pultem utrhl "jak pozná, že je někdo Žid?". Ta žena odpověděla, že nepozná, a to mě utvrdilo v tom, jaká nespravedlnost a pitomost byla nastolena, díky čemuž tolik lidí muselo zemřít kvůli jednomu či pár fanatikům. Nedůstojně, odporně, brutálně - hůř než zvířata. Pro boha živýho, byli to jen lidé, stejní jako ti druzí. Jen lidé! Několikrát se mi při čtení stalo, že se to ve mě sevřelo odporem a bolestí, zalila mě lítost a slzy. Nad tím celkovým nesmyslem. Tohle je ale prostě známka toho, že ten příběh je neskutečně silným a skvěle napsaným. Dokáže ve čtenáři probudit všelicos a zvednou ze židle. A aby se to další člověk dozvěděl, seznámil se s tím obsahem, tak nějaké komentáře nestačí - tu knížku si musí přečíst.
Za mě, byť to zní paradoxně, vzhledem k obsahu a tématu, tak se mi to líbilo. Bylo to dobře zpracované a taky jsem ráda, za tu hlavní dvojici, která znázorňovala dobro, lásku a malé světýlko na konci tunelu - naději toho kolem. Jsem za ně ráda, za to, jak dopadli - vyhráli oproti jiným. Modleme se, aby se to - válka, nám či našim potomkům už nikdy nestalo. Dodávám jen doporučení a plné hodnocení. :)

4 01.05.2019

Na tohle jsem už neskutečně stará, ale holt dostala jsem se k tomu až teď. Před mnoha lety mě učarovala série komiksů a toužila jsem si tak tenhle počin přečíst. Kapitoly jsou krátké a čtivé, což je fajn, pěkně to odsýpalo. Svým způsobem cením i to, že ta kniha je krátká. Hlavní hrdinku Raven jsem si oblíbila, i když byla "jiná" a výstřední puberťačka v mnoha věcech. Ačkoliv mi převážně nevadila, občas se objevilo i něco, kde to prostě ta holka přeháněla.
Dost mě bavila "válka" s Trevorem. Dost to ten příběh oživovalo a - jak jinak - už mě napadaly různé romantické myšlenky. :D Alexander taky nebyl úplně špatný - jako postava má velké plus, ale zatím mě prostě za to srdce nechytnul.
Celkově to bylo takové naivní, hloupočké a rychlé (např. Alexander pozval Raven na večeři, aniž by se znali - to ještě ok, ale když tam přijde, i přesto, že znají navzájem svá jména, tak se vůbec osobně a navzájem nepředstaví a na druhé stránce Raven už touží ve svým myšlenkách, aby ji ten kluk políbil - tak kde to jsme? :D), jeden z mnoha "boomů" (= upíři), kterých za několik let se vytřídalo nespočet, byť se mi to svým způsobem líbilo. Kdybych tohle četla v době těch komiksů, líbilo by se mi to o dost víc a neměla bych výhrad. Teď v tom spatřuju naivní jednoduchost a určité mouchy, který ten příběh a to vyjádření čtenáři samotné má. Možná to taky bylo tím, že se jedná o první díl, tzv. úvod, ale do upířiny to mělo daleko. Šlo vlastně jen o to, že hlavní hrdinka byla posedlá tou představou. Nic jiného se tam vlastně neodehrálo.
Jelikož je to série, půjdu určitě do dalšího dílu, zvědavost a ukojení letité tužby mi nedá. :) Co se týče hodnocení, je to takový silnější průměr.

29.04.2019

Poskvrněná koruna - Tohle byl malý příběh Savanny a Gideona Royala, dalšího z pěti bratrů, kterého jsem již z části mohla poznat v "hlavním" příběhu této série. Nikdy jsem se ke Gideonovi nevyjadřovala, protože měl jen opravdu malé části, kde jsem měla tu čest a díky tomu mi ani nijak nepřirostl k srdci. Teď se to změnilo. Nahlédla jsem trochu do minulosti i přítomnosti, kde se můj pohled na něj rozšířil, za což jsem ráda. Je prostě poznat, že k Royalům patří. Nenašla jsem na něm nic, co by mi vadilo. Právě naopak, celá jeho postava mi imponovala a hrozně se mi líbilo, jak se ke své lásce Sav dokázal chovat - mimo jiné hlavně to ochranářství. Jasně, udělal blbost, ale vynaložil velkou snahu to napravit. Ten chlap si mě prostě dokázal získat. Savanna, druhá hlavní hrdinka této novelky nebyla špatná nebo zlá holka. Měla jsem ji svým způsobem ráda a chápala jsem ji, ale objevilo se místo, kde se prezentovala tak hrozně, až mi to bylo proti srsti. Kdybych tenhle malý příběh měla shrnout a ohodnotit, tak za mě ano. Líbilo se mi to, hrozně dobře a rychle se to četlo - přesně tak, jak na to jsem od autorky zvyklá a ten styl mi prostě sakra sedí!, a jednoznačně hodnotím plným počtem, protože jinak to nejde. :)

Padlý dědic - Už jak věnování autorky říká, je to pro všechny, kteří chtěli vědět Eastův příběh. Patřím do té skupiny, protože mě to velmi lákalo a především, proto, že jsem si toho kluka zamilovala a hurá: dočkala jsem se. Je to neskutečně čtivě napsáno s obrovským švihem - daleko lépe než předešlá novela, jelikož tu byl prostor na větší vývoj a jednolitost příběhu. Je to úsměvné a často velmi vtipné. Hlavní hrdina Easton má sebevědomí až v desátém patře a vůbec se toho nebojí, ale na druhou stranu to je vlastně zlomený člověk, takže jsem se vůči němu nevyvarovala lítosti. Dělá pitomosti, především věčně pije, protože chce být středem pozornosti, protože nechce být sám, ale dokáže si i uvědomit, že to jeho chování není úplně správné. Ví, že umí ublížit, byť prvotně nechtěně a umí se za to i omluvit, kát. U něj opravdu dřív funguje pusa a slova než mozek a uvědomění si. Proto si dovolím ho nazvat tak trochu zlomeným princem. Líbilo se mi, jak se pomalu měnil a uvědomoval si, že někdo ho může zaujmout víc než jen na jednu noc, že mu nedá spát. Líbila se mi ta jeho snaha, ať už dopadla jakkoliv, aby získal holku, která mu dokázala tak náhle překopat život. I přesto všechno, co vyvedl si mě nekompromisně získal a ukradl srdce. :)
Harhar, jak vtipně nazval Easton druhou hlavní hrdinku, mi přišla fajn a neměla jsem problém si jí oblíbit. Do poslední chvíle jsme vlastně nevěděli, co jí tíží a upřímně? Pane jo. Absolutně jí nezávidím tu situaci, tu její rodinu a především otce - tenhle člověk nemůže nést titul otec, pakliže jeho prioritou a nejvyšším zájmem nejsou jeho vlastní potomci. Ten člověk v mých očích klesl nejen, jak o něm bylo zmíněno, ale hlavně, když se tam i sám prezentoval. Hnus. A jsem neskonale zvědavá, jak to s ním dopadne.
Celkově vývoj příběhu mě mile překvapoval i šokoval. Nebylo místo, kde by to byla nuda, nebo kde bychom se něco nedozvěděli. Právě naopak. Bylo to dost živé a ten samotný konec? Nejen, že to už vypadalo dobře pro Easta a Harhar, ale opět mi autorka udělala tlustou čáru přes rozpočet a všechno překopala, ale ta poslední kapitola? Málem mě skolil infarkt, když jsem k tomu dočetla a zjistila, že už to dál nepokračuje! Tři obrovské nakouslé věci... Nemít doma další díl, tak mě má Erin na svědomí. Tutově.
Co mě ale pekelně štvalo byl pár ženských postav, a to Felicita a Lauren. Ta první je prvotřídní mrcha jdoucí přes mrtvoly, které bych nejraději bolestivě ublížila sama, a to jen o ní čtu. A ta druhá? Vyčuraná, manipulativní čuba, která jen zneužívá dvojčata. Proč to ti kluci sakra nevidí? Proč vůbec přistoupili na takovou "zvrácenou" hru? Kde je nějaká jejich chlapská sobeckost, ješitnost? Prezentují se jen jako Laureniny hračky, kam je postaví, tam stojí, co jim přikáže to udělají - copak jim tohle vyhovuje? Ze začátku fajn nápad, zajímavý a dejme tomu oživující, ale co je moc, toho je příliš. Tady bych použila Eastonovu větu, že Lauren nosí jejich koule v kabelce. A věřím, že ještě ti pitomci s úsměvem na tváři jí je sami do té kabelky dali. Bože! Čekám, kdy se vzpamatují a doufám, že se to podaří - co nejdřív!
Tohle pro mě byla parádní jízda, parádní návrat po dlouhé době k rodině Royalů, k těm sourozencům, které jsem si tak oblíbila a některé opravdu zamilovala. Těším se na pokračování a tohle opravdu neváhám doporučit. Je to výborné dílo, skvělá série, takže i toto ode mě dostává plný počet v hodnocení. Autorka mi nejednou dokázala, že prostě umí. Takže... Tady není co řešit. :)

2 29.04.2019

Knize musím uznat velkou čtivost. Napsané to je tak, že vás to nutí otáčet stránku za stránkou, což je dobře, ale stejně jako u předchozího dílu-knihy Krutá krása, nemůžu si pomoct, ale pořádně nevím, co si o tom počinu myslet.
Mám dojem, jako by ten svět, který autorka vytvořila pořádně nepředstavila a možná i nedotáhla. A je to velká škoda, protože potenciál to mělo a vlastně bylo to i originálně fajn. Hlavní hrdinka Rachelle mi nevadila, naopak jsem ji akceptovala a prožívala s ní většinu toho dění kolem.
Dejme tomu, že se tam objevil milostný trojúhelník, který byl... zvláštní. Armand, jeden z hlavních hrdinů se mi zdál tak trochu neforemný? Každopádně to náhlé vzplanutí vzájemných citů této postavy s hlavní hrdinkou bylo pro mě lehce otřesným zážitkem. Dlouho jsem nic tak umělého a násilně podaného nečetla. Za mě ne. Tohle nevidělo romantiku ani z rychlíku.
Za to další adept, a to Erec - toho jsem si velmi oblíbila. Na téhle postavě bylo vážně zapracováno. Byla oproti Armandovi realističtější ve všech směrech. Hrozně mě bavilo to kočkování mezi ním a Rachelle a celkem mě mrzí, jak to dopadlo - ale to jsem si mohla myslet, že nevyhraje záporák. :D
V některých místech příběh byl předvídatelný, ale v jiných naprostý opak. Autorka dokázala překvapit i šokovat zároveň. Jen si nejsem jistá, zda u takového typu příběhu, ačkoliv vím proč, může hlavní hrdinka dokázat naprosto všechno. Oblafnout i vlastní "přeměny" a především smrt, jen proto, aby to skončilo happyendem.
Musím uznat, že oproti předešlé knize, tohle bylo jednoduché, ne až tak moc komplikované a překombinované, což je velké plus, ale jinak se mi to zdá stále jako menší oříšek. Těžko říct, zda je to záhadným stylem autorky, zvláštním příběhem anebo překladem?
Tato kniha si však zaslouží větší hodnocení než její "předchůdkyně". Tato si ty 4 celé hvězdy zaslouží plným právem, protože to bylo o něco lepší a mě se to líbilo. :)

24.04.2019

Těšila jsem se, protože mě anotace nalákala, a to určitým směrem. Jo, anotace je silně zavádějící. Svým vzdáleným způsobem ta myšlenka tam sice proběhne, ale určitě to není tak, jak by si jeden pomyslel, když si ten popisek přečte.
Kniha se četla snadno a rychle. Ale, ačkoliv to byl dost odpočinkový příběh byl napsaný... naprosto rovnoměrně, bez nějaké nečekané odbočky jakéhokoliv dějového překvapení či "boomu", který by mě posadil na zadek. Tentokrát jsem prostě necítila skrze tu knihu žádné emoce, které by mě jako čtenáře měli ovlivňovat. Což je obrovská škoda. Tahle to vyznělo hluše, prázdně, nijace. Z velké části šlo o vztah dvou hlavních protagonistů a ten pokus na konci s hrdinčinou rodinou? To bylo malé zbytečné "navíc", které to už nezachránilo.
Hlavní hrdinku jsem si celkem oblíbila, akorát mě postupem času trochu - dejme tomu - štvala, když omítala pořád dokola jednu věc, jeden problém - vydrží jí znovu nalezený vztah? Pak taky, jak házela vinu na Ethana, že se nevěnuje sama sobě a bla bla bla, přestože si za to vlastně mohla sama. Neměla vůli. Byla v určitých věcech slabá. Sama se mohla rozhodnout a neudělala to. Tak o co jí šlo?
Ethan - byl to fajn hlavní hrdina, kterého si člověk taky oblíbí, ale nejspíš protože, celý ten příběh vypadá tak "nemastně neslaně", emočně nic nemůže nabídnout, tak ten chlap byl to samé. Za srdce mě bohužel nechytnul, i přesto, že ten potenciál by tam byl. Nakonec se prezentoval spíš jako slaboch, který potřebuje k žití bezpodmínečně druhého člověka. Jako děcko, co potřebuje vést za ručičku.
Upřímně, cítím se zklamaná, ošizená a oklamaná. Z toho příběhu, námětu se dalo vytřískat dalece více a věřím, že by to bylo o tolik lepší. No, co na závěr? Obrovská škoda a průměr v tomhle směru.

6 19.04.2019

Kniha se četla vážně sama a dost rychle, dokázala mě strhnout do děje, který byl atypický tím, že se vlastně dělil na dvě linky, které ve výsledku tvořily hezký celek. Ano, tahle kniha a první setkání s autorkou se mi líbili.
Co se týče první linky - Cary a Liama, začínalo to možná až příliš klasicky, kde důvěřivá naivka natrefila na velkého studeného čumáka. Ve výsledku ti dva takoví nebyli a já jen s úsměvem na tváři četla dál přičemž jsem jim držela palce. Jinak to snad ani nešlo. Ale pravdou je, že tady šlo víc o řešení minulosti, spáchaných zločinů, křivd, svědomí - o vyřešení starého případu.
Druhá linka - Amy a Patrick, rozhodně velké překvapení, co se týče jejich vztahu. Přála jsem jim to a hodně, ale do poslední chvíle jsem si fakt jistá nebyla, jak to vlastně dopadne. Bolelo mě to za ně. A abych pravdu řekla, možná mě to o chlup bavilo více než první ústřední dvojice - nejspíš proto, že tady se řešilo jejich nitro, city.
Jessicu bych zmačkala jako papír, narvala do nějaký nádoby a vystřelila na Mars. Nemohla jsem ji vystát, byla příšerná a vyloženě jsem trpěla, když to rodina Connellyova neviděla.
Tahle kniha byla hrozně milá, místy bolestivá a dojemná, leč mnohdy dost předvídatelná. Romantika protkaná trochou napětím - výborná směs, u které si člověk může odpočinout. Sedlo mi to a rozhodně neváhám doporučit dál. :)

3 14.04.2019

Heidi jsem dostala před dávnou dobou jako ještě dítě od rodičů. Pamatuju si, že jsem byla tím dárkem nadšená a že se mi i příběh děvčátka líbil. Dle toho taky byla rychle knížka přečtená.

14.04.2019

Tak a je dočteno. Těšila jsem se na pokračování tohohle příběhu a na shledání s mnoha postavami, ale trochu jsem se obávala i toho, že to je vlastně i takové "nutné" loučení. Ale všechno někdy musí skončit. Dostala jsem do rukou pokračování, které bylo dobře napsané (až na místy silně pokulhávající korekturu), bylo to zase úžasně čtivé. Konec předchozího dílu skončil téměř infarktově, takže jsem neváhala a skočila jsem po pokračování, které opět začalo tam, kde předchozí díl skončil, což oceňuji.
S Liou, hlavní hrdinkou jsem neměla problém - silná žena, v mnoha věcech měla můj obdiv a podporu. Až na scénu, kdy dorazila do Marabelly. Jako by se zatvrdila. To samé i Rafe. Oba byli náhle jiní, tvrdí, neprůhlední snad i neprůstřelní. Vůči sobě - jak kámen. Tak náhle. Bylo to zvláštní a rozhodně jsem to nečekala. Naopak Rafe, kterého jsem sice měla dost ráda, ale tak trochu jsem jako favorita spatřovala někoho jiného... toho mi bylo hrozně líto. Zažil za krátkou dobu strašně moc neštěstí. Kupilo se to na něj a ani jeden jsme se nemohli zaradovat natož pousmát. Snad měl větší prostor, anebo to bylo tím, jak už nám to autorka naservírovala, ale oblíbila jsem si ho ještě víc a už jsem neřešila milostný trojúhelník, protože už vlastně neexistoval. Tomu chlapovi jsem fandila, ale osud mu prostě nepřál a ani nechtěl.
Co se týče Kadena - měla jsem vztek a strach, především kvůli tomu, co jsem se dozvěděla skrze spoilery a díky tomu jsem si znechutila jednu ženskou postavu už v předchozím díle - Pauline. Prostě jsem nechtěla akceptovat, že ti dva...spolu... Rozhodně jsem to vylíčení čekala horší - snad sladčí, z čehož bych dostala osypky, ale nekonalo se nic násilného, co by mě zvedlo ze židle, takže ve výsledku je to v pořádku a vlastně... proč ne? Kaden si taky konečně zasloužil něco hezkého a především konečně být milován.
Kniha byla dlouhá a obsáhlá, stalo se tam toho poměrně dost - a dost velkých věcí, ale přesto mám pocit, že se to jakoby "táhlo". Rozhodně bych to nazvala jako dlouhým tichem před bouří. Např. ta celková příprava na bitvu byla trochu táhlá věc.
Malým překvapením, které mě vlastně ani nenapadlo bylo, že se tam objevil znovu Komizar. Měla jsem vlastně radost, protože mi do toho hrozného dění seděl. Ano, zamíchalo to kartami, ale zase jako by mi v tom něco chybělo. Čekala jsem to brutálnější, prohnanější... Komizar byl bestie, aspoň v předchozí knize, a tady? Slabý čajíček, který ve finále neměl absolutně žádný prostor. Takže cítím malinké zklamání.
Celkově však knihu hodnotím velmi kladně. Dopadlo to dobře, a to je důležité. Na posledních stránkách je naděje pro mnoha království, pro mnoho národů a pro naše hlavní hrdiny. Za drobnosti srážím půl hvězdičky, takže výsledných a krásných 4,5*. Samozřejmě doporučím okamžitě a ráda, protože je to dost originální svět a příběh, který se mi velmi líbil, jsem moc ráda, že jsem měla tu čest se s ním seznámit a nahlédnout do něj. A těším se na další autorčin počin. :)

1 13.04.2019