petaSk komentáře u knih

Hlavní důvod proč jsem pokračovala ve čtení byl ten, že jsem nechápala, o co v knize jde a jak se zápletka rozmotá. Měla jsem tušení, ale celé mi to přišlo tak šílené, že jsem ho nebrala v potaz. Autor ale překonal moje očekávání. Takový zašmodrchanec by mu mohla závidět i Agatha Christie. Nevíte, co je skutečnost a co zdání, a hlavní hrdina je zralý na umístění na psychiatrii, kde pracuje jako údržbář.

Kniha mě bavila, bylo to odpočinkové čtení, a od thrilleru žádné hluboké myšlenky ani nečekám. Už pomíjím, že ženy jsou čarokrásné a skáčou hlavnímu hrdinovi kolem krku, ať je to opilec nebo nemá jednu nohu. Vypadá to že, detektivky mají dvě tři šablony a vybočit by byl snad zločin.

2 05.02.2019

Jak už zaznělo v komentáři pode mnou. Klišovitý příběh a nádherné kresby. Navíc, z postav cítíte opravdové zoufalství a zmar.
Jen ten konec, chjo.

2 28.01.2019

Premisou knihy je, že pocit užitečnosti dává smysl žít nebo že naše bolístky jsou ničím oproti utrpení války.
Za mě jednoznačně zklamání. Jedná se o emoce postrádající dílo, které sází na jistotu. Možná je to tím, že poslední dobou mám štěstí na severskou literaturu, takže se už tou odtažitostí cítím ubitá.

2 20.01.2019

Z knihy jsem rozpačitá. První známkou, že asi není pro mě je fakt, že jsem tak útlou knihu četla dva týdny a nedokázala u ní setrvat. Nícení jsou útržky a úvahy, psané až poeticky, je tam spousta abstrakce a náznaků. Nevíte, kdo je kdo. Chvíli jsem měla pocit, že autorka mluví o matce, chvíli o sobě. Je toho spousta nevyřčeného. Místy jsem byla nadšená, protože přesně zachycovala, jak se mnohdy cítím a divila jsem se, že tyhle pocity jsou tak univerzální, že je prožívá spousta lidí, včetně autorky, a nepřipadala jsem si tak divně.
Jazykově je kniha zajímavá, až krásná. Ale je to těžké čtení, při kterém je třeba se hodně soustředit.

2 10.01.2019

Po knize z edice bestseller sáhnu, když cítím potřebu si oddychnout od náročnější knihy.
Ta přede mnou mi hodně připomíná 50 odstínů šedi, jen jde o thriller a ne o erotiku.
Líbilo se mi střídání pohledu Emmy a Jane, protože jsme tak mohly vidět kontrast mezi oběma ženami. Na druhou stranu se tak děj příliš natahoval a my prožívali jednu věc dvakrát.
Hlavní alfa samec Edward je typickým panem Greyem, tajemným a podezřelým, a tudíž šablonovitým.
Zápletka je překvapivá, ale dává smysl.
Nebýt závěrečného odhalení úmyslu Jane, možná bych dala hvězdičku nahoru, ale zjištění, že každá postava je manipulátor už mi přišlo přehnané.
BTW: jsem velmi citlivá poslední dobou na děti, protože se mi před pár týdny narodil zbožňovaný synovec a neteř, takže části, kde se mluví o dětech jsem poprvé prožívala intenzivně.

2 15.12.2018

Skvělá kniha. Sice filozofie není až tak neznámá, ale rozebírat osobní rozhodnutí, jak vidím svět a převzetí zodpovědnosti za svůj život formou rozhovorů je skvělé.
Už mě moc nebaví knihy o osobním rozvoji, ale číst Odvaha nebýt oblíbený má smysl.

2 09.11.2018

[audiokniha]
Průměrná detektivka se skvělým přednesem.
Zábavná a rychle odsýpající kniha, která mě ale nijak nezaujala.

2 24.09.2018

První díl, Psychiatr, jsem viděla jako seriál. A jelikož se mi dost líbil, sáhla jsem po druhé knize, Temný anděl. Nečetla se mi snadno, ať už kvůli jazyku nebo neuchopitelným postavám. Nestává se to často, ale seriál se mi zdál mnohem lepší, atmosféričtější, přístupnější a s lépe prokreslenými postavami. Kniha Temný anděl se naproti tomu věnuje hlavně postavě hlavní podezřelé (není to spojler, lze vyčíst už z anotace), takže její charakter je mnohem zajímavější. Každopádně, jestli se objeví další kniha z této série, zkusím ji a Temného anděla doporučuji, už jen kvůli tomu, že se na knižním trhu objevuje málo podobných detektivek.

2 11.08.2018

Dočteno asi do třetiny a vzdala jsem. Zábavné příběhy se neustále opakují a je to totéž dokola v duchu "Jsem geniální rošťák, nic mi není svaté a každého převezu, protože jsou hloupější než já." Fyzika sice není můj obor, ale čekala jsem, že mě kniha zaujme aspoň po komediální stránce, ale nestalo se.

2 13.06.2018

[audiokniha]
Nabušená historická fantasy. Ne tak rozmáchlá a plná postav jako Hra o trůny, ale o to lepší. Víte, kdo je hlavní hrdina a fandíte mu. Je to klaďas s lidskou tváří. I ostatní postavy jsou dobře prokreslené. Dobrodružství je zde spousta, ale nezahltí vás to.
Jsem ráda, že vím o 2 dalších pokračováních, na která se můžu vrhnout.

2 09.03.2018

Chtěla bych být v Rimbaudově hlavě, když to psal, nebo vidět svět jeho očima. Takhle se musím spokojit s krásně plynoucími slovy, jejichž plný význam mi určitě uniká.

2 14.11.2017

Tak bohužel jsem se nedokázala dostat přes stránku 90. Pro mě naprosto nezáživná a nudná kniha.

2 08.11.2017

Přečteno za jeden den. Z knihy jsem ale měla pocit, že autorka přesně neví, co chtěla napsat, nebo to ví, a nepodařilo se jí to. Tak krátké knížce dle mého ublížilo také frekventované střídání postav, které příběh vypráví. Zároveň jsme se toho o postavách mnoho nedověděli, klouzali jsme po povrchu. To jak příběh skončí bylo popsáno v začátku, proto jsem se těšila z budovaného napětí, jenže na konci žádná katarze, prostě to splasklo jako bublina. Ale četlo se to dobře a svižně.

2 10.08.2017

Po delší době jsem si dala sci-fi (Knihu zvláštních nových věcí jako sci-fi nepočítám), a kniha Ve službách Spravedlnosti byla dobrá volba. Ze začátku jsem se musela dost soustředit, abych pobrala všudypřítomný ženský rod a poznala, jestli se jedná o ženu, muže, nebo je to jedno, potom všechna ta jména, hodnosti a přeskakování v čase. Styl vyprávění byl strohý, přesto toho řekl více, než mnoho jiných užvaněných knih, a u toho se ještě stihlo filozofovat a načrtnout pestré a promyšlené universum. Hrozně se mi líbil i nápad s oživlými loděmi, které demonstrují více duše než jejich lidské protějšky. Jediné, co mi trochu vadilo, byl přílišný odstup, který mezi sebou postavy měly, i když náklonnost zde vyjádřena byla, jen mnohem více v náznacích. Určitě sáhnu po dalších dílech.

2 11.06.2017

Skvělá kniha o neuroplasticitě mozku popisuje, nejen jak se dokáže mozek "přeskládat" u lidí s poškozeními, ale taky jak funguje u nás všech ostatních v každodenním životě. Doporučuju.

2 06.05.2017

Další thriller s mně protivnou hlavní hrdinkou a stereotypními postavami. Nesmí chybět ani kýčovitý happy-end. Pro mě další z lehce zapomenutelných thrillerů, ale já mám problém s většinou z nich.

2 24.10.2016

Thrillery jsou jeden z mála žánrů, kde se mi více líbí filmy než knihy. A je to z toho důvodu, že hrdinové i děj jsou u těchto knih jako přes kopírák. U filmů je zde aspoň osobitost herců a atmosféra. Vdova mě ale mile překvapila. Možná je to tím, že je převážně vyprávěna z jiné pozice než detektiva nebo maniaka. Dlouhou dobu jsem nevěděla, co se z vdovy vyklube a kniha mě udržovala v napětí. Hvězdička dolů ale za mdlou katarzi a spád na konci.

2 04.10.2016

Kniha není klasickým románem. Chybí zde zápletka i přímé dialogy. Je to spíše autobiografie propojená s úvahou nad literaturou, postavením žen, náboženstvím a politikou. Feminismus mi nevadí, podle mě, je ho pořád třeba, a pokud je autorka feministka, lze čekat, že i kniha k němu bude mít blízko.
Vadí mi spíše autorčina netolerance k ostatním. Sice sama tvrdí, že každého je třeba brát takového, jaký je, ale v knize několikrát odsoudila někoho jen za odlišný názor. Například, když jí samotné ženská nahota ve Hře o trůny připadá jako znak ženské svobody, ale jiný v ní vidí redukování žen na tělo, označí ho autorka za hlupáka.
Stejně tak generalizování je autorčinou slabostí, například v části, kdy všechny obyvatelé dvou okrsků, mezi nimiž jsou i její kamarádi, označí za snoby. Chybí mi zde kritické myšlení a zvažování různých možností. Autorka je hnána "spravedlivým hněvem", který smete jakoukoliv alternativu jiného pohledu na věc. Ona je Francouzka a patriotka, zatímco ostatní Francouzi jsou hlupáci, co si své země neváží. Z knihy mi vyplývá, že její pravda je ta jediná možná, jinak se jí kliďte z cesty, protože dostanete pěstí.
Líbí se mi ale, jak popisuje život v Iranu, což je země nám vzdálená. Moje nejoblíbenější části však byly ty o literatuře, která v knize hraje druhou hlavní roli. Odkazy na různé autory a pohled autorky, který mě nikdy nenapadl. Obdivuje kurtizány za jejich sílu a svobodu, ale její obdiv nikdo nechápe. Všude hledá osvobození žen, aniž by při tom shazovala muže.
Její patriotismus k adoptivní zemi Francii nutí se zamyslet, stejně jako přijímání zodpovědnosti za své chování. Líbila se mi věta, kdy autorka říká, že to jak se chováme nevrhá špatné světlo jen na nás, ale i na celou skupinu (muslimové, Romové, Iranci...), což je sice postoj východních kultur, ale já v něm vidím hodně pravdy.
Knihu doporučuji, jelikož přibližuje život v jiné zemi, mezi muslimy imigranty na západě, a otevírá mysl směrem, kam jsem se ještě nedívala.
Postřeh na závěr: V minulém století bylo nošení kalhot známkou ženské emancipace. Autorka dnes za ženskou emancipaci bojuje nošením sukní. Nošením džínů se pro ni stalo uniformitou, která se snaží potlačit ženskost. Ženy často nechtějí nosit sukně, aby nevypadaly moc žensky, což je škoda.

2 15.05.2016

Kniha je dobře napsaná a velice čtivá. Pokud by se ale příběh měl týkat heterosexuální dvojice, působil by zbytečně a fádně. Jelikož právě popis rozvíjejícího se vztahu a posedlosti ženy jinou ženou je něco, s čím se jen tak nesetkáme.
http://blutext.blogspot.cz/2016/02/carol-patricia-highsmith.html

2 07.02.2016

Další variace na okno do dvora. Rozuzlení se dalo odhadnout už od poloviny knihy, ale to nevadí. Co mně ale vadilo, byla hlavní hrdinka. Ačkoliv je znásilnění traumatizující událost, autorka z ní dělá zbytečnou hysterku, která každou chvíli vykřikuje a nadskakuje. Což sice tak může být, ale autorka na to pořád nemusí upozorňovat, stejně jako na levné vsuvky typu "muž střední výšky a váhy" a "řekni, že mě miluješ". A ačkoliv je hrdinka popisovaná jako inteligentní žena a je stále zdůrazňováno, jak samostatná byla před událostí,působí spíše jako naivní puberťačka.
Děj se navíc táhne a konec zase uspěchaný, jako kdyby se autorka probrala ze snění a uvědomila si, že ještě něco musí dořešit.

2 26.01.2016