Petratra komentáře u knih

14 minut po půlnoci dočteno, uff :) Tahle kniha mi dala zabrat. Četla jsem ji od května na etapy s přestávkama, protože kvůli tloušťce jsem ji nebrala na výlety a dovolené... Knihy přes 400 stran asi nejsou pro mě. Přesto nelituju, čtení jsem si užívala a temnotu celého příběhu hltala pomalými doušky. Viděla jsem kdysi náhodně film Stehlík a velmi mne zaujal. A protože mám knižní předlohy často raději než filmy (např. Gejša), tak jsem si Stehlíka rezervovala v knihovně aniž bych tušila kolik má stran. Ale stálo to za to.
"Protože, jestli z dobrejch činů může někdy vzejít zlo...? Kde je řečeno, že ze špatnejch činů taky vždycky vzejde jenom zlo? Třeba někdy... jsou ty špatný činy vlastně dobrý?..."

4 02.09.2021

Skvělý zpěvník, texty, akordy i noty. Doplněný pěknými ilustracemi. Na konci zpěvníku akordové značky pro kytaru i ukulele. Seznam písní, ke každé písničce několik vět od Pokáče.

1 07.07.2021

Dostala jsem, přečetla jsem a posílám dál kamarádce, která to teď bude potřebovat asi víc než já...

08.03.2021

Vlídné věty na každý den v roce. Myšlenka uvedená v citátu dále rozvinuta v krátkém textu. Četla jsem už třikrát a asi budu někdy znovu. Pro některé dny povzbuzení, pro jiné dny myšlenky k zamyšlení a rozvoji. Pokaždé v té knížce čtu něco nového co mi dříve unikalo.

3 08.03.2021

Výborné citáty, které opravdu povzbudí. Často takové knížky posílám dál, ale tuto si v knihovně nechám.

2 08.03.2021

Nádherná kniha. Přijde mi však, že to je spíš pohádka pro dospělé. Dostala jsem ji v dětství od ředitele ZŠ s věnováním za recitační soutěž Pražské vajíčko. Ale tenkrát jsem tomu nějak nerozumněla...

19 06.03.2021

Myšlenka knížky se mi moc líbí, americké pojetí mi sedne o něco méně. Nevím, jestli si dokážu někdy 21 dní nestěžovat. Náramek na ruce mi to připomíná a až ho budu muset s knížkou vrátit do knihovny, mám v záloze jiné dva silikonové náramky, které mi to budou připomímat dál. V této náročné covidové době jsem bohužel nevydržela déle než 4 dny bez stížností. Stále dokola a dokola.

4 28.02.2021

Skvělá kniha o přijetí individuality, nejen autismu.

"... v situaci, kdy se Eliška rozplakala nad obědem v restauraci, že nebude jíst, protože nechce umazat vidličku, jsem bez ohledu na okolí bleskově sehrála přesvědčivou etudu. Vidlička toužila být umazaná... Pro mě bylo na té situaci nejzajímavější, že jsem vůbec nezaváhala a přesně jsem věděla, co mám udělat, abych Elu uklidnila. A také mě trochu vyděsilo, že jsem vlastně v tu chvíli moc neřešila okolí. Za ty dva roky jsem se Eliny "nepohody" naučila automaticky vnímat jako prioritu. A zase - já nevím, jestli je to dobře, nebo špatně. Ale u mě to funguje."

3 25.02.2020

Užitečná knížka nejen pro náctileté AS ale i pro ty dospělé, opakování a souhrn toho potřebného, co uniká...

Pěkná knížka, četlo se to samo.

1 06.06.2019

Smutné čtení ale krásně napsáno.

3 25.04.2019

Je to dobré ale Protože mě zaujala o dost víc.

2 01.04.2019

Nějak nevím. Takové nemastné neslané, ani dobré ani špatné. Dávám 3 hvězdičky stejně jako pro Šifru a Andělé a démony. Počátek byl vánoční dárek od bráchy, jinak bych se do toho asi nepustila. Čte se to dobře, je to docela poutavé, ale nějak je to až moc podobné tomu, co už jsem od Browna četla a další jeho knížky mě nelákají. Nenudila jsem se u toho, ale než jsem dočetla toto, tak jsem mezitím přečetla a dočetla tři další jiné knihy.

4 31.03.2019

Toto není faktografická kniha. Jsou to jen osobní dojmy jedné Aspergerky pro jiné mladší Aspergerky, jakýsi průvodce. Když mi bylo 15-20, tak bych tuto knihu velice uvítala a myslím, že i pro dané věkové rozmezí je určena. Používání plurálu rozumím jako snahu o podporu ve smyslu "Nejste v tom holky samy", což mi k danému věkovému rozmezí přijde taky sympatické. Číst knihu ve věku 30+ je spíš taková rekapitulace, ale přesto jsem v ní našla mnoho detailů, které na mě sedí a neuvědomila jsem si, že k Aspergerově syndromu patří. Pokud chcete více fakta, doporučuju Tonyho Attwooda nebo Temple Grandin.

7 22.02.2019

Pravdivá knížka, která stojí za to. Opakovací lekce pro moje i vaše přání, hranice a sebeúctu. Rekapitulace minulosti. Pochopila jsem konečně mnohé z toho, co jsem pochopit potřebovala. A teď už můžu zaklapnout knížku i minulost.

7 14.02.2019

Četlo se mi to trochu zdlouhavě a ztuha, místy mě to nudilo, ale jsou tam dobré myšlenky... Nejvíc mi v hlavě uvízla jen jedna: "Pokud jsme si zakázali být sami sebou, je pravděpodobné, že nevědomky v tom budeme bránit i druhým."

1 12.02.2019

Kniha poetická, krásná, smutná, plná vůní a barev.

13 01.02.2019

Pěkné, milé, fantazijní.

"Opravdu lepší nevědět. On se stejně ten tvrdý boj celý odehrál v oblasti fantazie. Tam a nikde jinde je naše bojiště. Tam vítězíme a tam jsme i drceni. Jsme pochopitelně všichni jen konečné bytosti, dřív nebo později stejně odsouzené k porážce. Jak ale nahlédnul Ernest Hemingway, není konečná hodnota našeho života určována tím, jak v něm vítězíme, ale právě tím, jak umíme poražení odcházet."

5 27.12.2018

Hezký námět, hezký konec, příjemné čtení, ale některé věci se tam zbytečně opakovaly a celkově by kniha vyzněla pro mě lépe, kdyby byla o fous kratší...

2 16.05.2018

Atanone: Nebo naopak číst v dopravních prostředcích a trochu se snažit veselostí nakazit ty kyselý znuděný obličeje, které se neumějí usmát tomu, že se nad knížkou někdo nahlas směje ;) Já tedy knížku četla v tramvaji a koukali na mě jak na blázna, ale vůbec mi to nevadilo ;)

15 11.05.2017