petrpospa komentáře u knih

Goffa si drží laťku pořád hodně vysoko a jeho styl psaní je brilantní i zábavný. Další příběh takříkajíc ze života, kterému dokážete uvěřit. A to, že život vždycky, spíše nikdy, nedá odpovědi na všechny otázky, umí pochopit jen ten, kdo už má něco prožito i přečteno. To může být i vysvětlení, proč se tolik níže uvedených komentářů pozastavuje nad "takovým divným, nijakým, nejasným, utnutým, rychlým.....koncem".
Někdy se nemusíme snažit všechno spočítat, vědět a pochopit, někdy to stačí jen přijmout....

4 07.01.2024

Chvílemi jsem měl pocit, že jsem na Šumavě a nechám Klevisovou vyprávět další smutný rodinný příběh. Thriller určitě ne, spíš psychologické rodinné drama z prostředí, kde ani lišky už dobrou noc nedávají. Oceňuji jednoduchou, ale dobře zpracovanou dějovou linku a dovedu si představit dovětek - napsáno podle skutečnosti, pouze jména a místo děje byly změněny.

4 16.12.2023

Plný počet. Příjemné, čtivé, nic moc se vytknout nedá, což jen potvrzuje vysoké hodnocení čtenářů. Autor, který nezklame.

4 19.02.2023

Jako patnáctiletý kluk jsem slyšel o Belfastu že socialistických sdělovacích prostředků poměrně často. A přiznávám, že mě to zajímalo úplně stejně jako Rusáci v Afghánistánu, Palestinci v Izraeli nebo Korejci v Koreji - bylo mi to šumafuk! A možná právě proto jsem u této knihy vnímal stejným dílem prostředí i detektivní příběh. Spád sice nebyl nijak extra strhující, ale nenudil. Dobrá policejní rutina bez nečekaných a nevysvětlitelných zvratů, bohužel jen ten konec mi přijde zbytečně moc filmový...

4 10.08.2020

Minnier. Dlouhý, ale dobrý. A to se dle vlastní zkušenosti vylučuje. Tedy aspoň většinou... U Minniera nevnímám čas, potřebný k popsání a pochopení hlavní hrdinky či hrdinů, jako ztracený. On to tak prostě má a svoje příběhy staví trpělivě, bohužel někdy i trochu krkolomně. Ale o tom psychothrillery jsou. Pokud budu chtít jednoduchou zabíjačku, sáhnu po Dánovi z Bratislavy. Ale i Frantík z Tulůz je dobrá volba.

4 14.04.2020

Crais je jeden z autorů, jehož knihy jsou sázkou na jistotu. Netvrdím, že se jim semtam nedá něco vytknout, ale vždycky jsou čtivé, realistické a napínavé. Přesně to, co od správné detektivky čekám...

4 01.03.2020

Humoristická detektivka? Netuším, kdo tak debilní označení vymyslel, ale sem se určitě nehodí. Takový Dominik Dán má ve svých knihách humoru mnohem více. Takže bych zůstal jen u toho detektivka. A to celkem slušná. Plusem je, že to jde i bez hromad mrtvol, bestiálně zohavených a detailně popsaných. Mínusem naopak složitější orientace ve jménech. Za to však neviním autorku, ale spíš sebe. Stejný pocit jsem měl nedávno i u knihy z italského prostředí. Přece jen se s českým Jeníkem nebo anglickým Johnem setkávám častěji.
Pokud před úspěšnými jedinci, okázale dávajícími na obdiv svůj majetek, kariéru, úspěchy a podobně, dáváte přednost hrdinům, kterým vše až tak úplně nevychází a přesto to ještě nezabalili, bude vás tato kniha bavit stejně jako mě.

4 25.12.2019

Skvělé! Jasně nejlepší ze všech knih od různých autorů, které jsem za poslední měsíc přečetl. A už bylo načase, protože už jsem byl hladový po něčem fakt moc dobrém. Někdo řekne: obyčejná detektivka. Fajn. Ale ty obyčejné já prostě zbožňuji. Nečekám náhlé zvraty a překombinovaná a těžko uvěřitelná řešení. Spíše mi vyhovuje logika a děj zasazený do reálného prostředí. A do Brightonu je to kousek...
Příběh začíná jako když pletete cop nebo vánočku. Několik vzájemně nesouvisejících dějových linek se vzájemně proplétá a vztahuje do děje, zvyšuje barvitost příběhu, napětí i zájem čtenáře. Určitě je to způsob, který vyžaduje více pozornosti, a dle komentářů pode mnou je zřejmé, že ne všichni čtenáři toho jsou schopni.... Určitě neobvyklé je i to, že některé jednotlivé prameny tohoto detektivního "copu" autor ukončí uprostřed knihy. Některé prakticky téměř na začátku, a další nechá společně dojít až do konce příběhu, kde se setkají ve velkém finále. A k tomu všemu, dva prameny nekončí vůbec, což určitě naštve ty, kteří mají rádi zcela uzavřené příběhy....
Napsáno tak dobře, že 400 stran textu (300 je moje norma pro dobrou detektivku) mě bavilo od začátku až do konce. Doporučuji!

4 29.06.2019

Dřina! Sice jsem to přečetl během tří dnů, ale dost možná i proto, abych to měl za sebou. A párkrát jsem si u čtení i zdříml, zejména v první části knihy, kdy se příběh líně převaluje odnikud nikam, což mému soustředění nepomáhalo. A když konečně se děj rozhýbal, bylo to jako když pejsek s kočičkou pekli dort a narvali do něj vše, co jim přišlo pod ruku. V tomto případě to byli islamisté,policie, tajná policie, minulost a přítomnost, živí a mrtví, technické neuvěřitelnosti, nervy drásají stříhání drátu vedoucího k roznětce na jaderné bombě, které tady bylo nahrazeno rozborkou a sborkou švýcarských hodinek na čas.... A vůbec bych se nedivil, kdyby si hlavní hrdinové u otevřeného konce, "nenásilně" lákajícího na zakoupení dalších dílů série, ještě spolu zašukali. Naštěstí se tak nestalo. To by potom bylo ještě o jednu hvězdu míň...

4 18.06.2019

Vraždy, kýble krve, psychopati, policie, FBI, New York... Nečekal jsem příběh na motivy skutečných událostí a dobře jsem udělal. Tady jsem už od začátku věděl, že přemýšlení a šťourání si můžu odpustit, prostě jen číst. A to šlo překvapivě dobře, rychlá víkendová záležitost. Místy už hooodně psychologie a otravnýho cobykdyby... Dočetl jsem až do konce, ale žádné wau se nekonalo..

4 16.06.2019

Poslední díl trilogie. Jestli horší, případně o kolik horší, to ať si rozhodne každý sám. Faktem je, že celý příběh Lva (a jeho rodiny) je zasazen do reality, kterou ještě spousta lidí pamatuje, a není jen o akcí a napětí. Ať už to autor chtěl nebo ne, není marné zamyslet se nad tím, co všechno bylo a nebylo možné. Ještě, že už je to pryč!
Opravdu je to pryč?....

4 20.03.2018

Crais tak trochu jinak. Čtenáři, kteří díky této knize autora teprve objevili, budou asi hodně překvapení, až si přečtou něco dalšího, třeba ze série Pike & Cole...
Ale vážně. Méně akce a pomalejší spád než jsme u autora zvyklí. To vše vyvažuje a možná i převažuje Maggie. U čoklomilů nezůstane jedno oko suché, u spousty ostatních taky ne... Fakt pěkný příběh, pro který by se kriminální prostředí dalo považovat za pouhou kulisu. A tentokrát budou hodně hvězdiček dávat i holky! Vsaďte se....

4 20.03.2018

V polovině knihy jsem měl nutkání podívat se sem do komentářů, co tomu říkají ostatní. Ostatně tak to mívám vždy, když mě něco nebo spíše někdo z autorů překvapí. Ale zatím nikdy jsem to nutkání neposlechl a naštěstí ani tentokrát ne. Našel bych tu totiž samé plné počty a více jak 90%. Za mě tentokrát ani omylem. Nesbø je můj oblíbený, přečteno mám všechno, ale tady nevím, nevím... Roztahané, morbidní, těžko uvěřitelné... Chápu, že je třeba vymýšlet nová témata, aby někdo nekritizoval, že se autor opakuje nebo vykrádá kolegy, ale pro mě vampíři, upíři i netopýři skončili návštěvou rumunského Branu, kde navíc Drákula ani neměl zaregistrovaný trvalý pobyt...
Nesbø se snaží ústy svých postav vysvětlit všem, co za úchylku pachatel má, ale zbytečně zdlouhavě a únavně. Taky více než v minulosti vkládá pasáže, nesouvisející s příběhem, úvahy, myšlenky, popisy stavů... Prostě zbytečných 100 stran navíc.
I tak je to pořád dobrý Nesbø, umí psát, skládat, vrstvit a gradovat. Jen pro mě je tentokrát méně uvěřitelný a možná i proto nejslabší z celé Děravý Hery série...

4 21.01.2018

Když dávám pět hvězdiček, asi by to chtělo nějaké odůvodnění. Jenže toto je Connelly a Harry Bosch. A to jako důvod stačí....

4 12.01.2018

Po dlouhé době zase Connelly. Je příjemné se někam vracet a mít pocit, že vše zůstává tak jak bylo. Harry spolehlivý a realistický. Žádný superhrdina z komiksů, ale normální​ detektiv řešící normální problém. A právě to je Connelly. Dokáže běžnou realitu podat tak, že to čtenáře chytne. A nepustí... Je zbytečné se dal rozepisovat. Musel bych totiž jen chválit a to mi jako průměrnému občanovi ČR moc nejde. Já radši remcám a kritizuju, a proto odcházím číst něco méně povedeného. Tady je to za pět hvězdiček (bohužel) ;-)

4 16.12.2017

Asi už jsem přeServácován. Jinak by to bylo samozřejmě zase pět hvězd. I když... Minnier píše tak skvěle, že zřejmě podvědomě očekávám, že to i tentokrát bude top a ono není. Už několikrát jsem mu vytknul závěrečné polopatické vysvětlení příběhu z úst padouchů, protože mi to zkrátka nesedí a tu jejich upřímnost jim nevěřím ani za mák. Tentokrát mě nechytilo ani prostředí, ale chápu, Minnier nemůže za to, že horrory mě nebaví. Viděl jsem jich samozřejmě spousty, ale nikdy mě žádný nadchnout nedokázal...
A v poslední řadě už začínám přemýšlet i o tom, jestli by autor neměl trošku zvolnit. Přece jen deset knih za 8 let, to jsou tak trochu dostihy a mám pocit, že se v té rychlosti ubírá na kvalitě. Možná by ani čtenářům neuškodilo, kdyby museli na další autorův počin nadrženě čekat o pár měsíců déle.

3 29.12.2023

Opět dobré, I když ne tolik jako jiné robothamoviny. I tak hodně nad průměrem tohoto žánru.

3 07.12.2023

Rychle a zběsile. Má to spád, pořád se něco děje, čtenář se nenudí. Skoro jako scénář akčního filmu a jako takový potřebuje výrazného neprůstřelného hrdinu, hodně zlého padoucha, nějaký kompot (nejlépe mezinárodní) a nesmí chybět ani nervy drásající závěr ve stylu stříhání červeného (nebo snad modrého?) drátu či Final Countdown na displeji atomové bomby.... Nepřemýšlej a čti! O to tady jde především. Chcete Joonu v akci nebo Erika hrabajícího se v cizích palicích? Keplerovci vám ve svých dílech nabízí dostatek obojího....

3 31.12.2020

Nesbo. Ani víc, ani míň. Skvěle promyšleno i napsáno. Délku ani váhu knihy jsem neřešil, v e-podobě váží všechny stejně. Děj se nikam bezhlavě neřítí, spíš se pomalu prokousává drsným mořským prostředím s lidmi, z nichž každý má nějaké to mínus. Trochu vadil překlad v pražském stylu, ale protože originál neznám, zkusím věřit, že to tak Nesbo chtěl. Ale taky je možné, že to napsal hanáckou norštinou nebo norským hantecem? Která varianta je ta správná? Já osobně bych dal přednost neutrální spisovné češtině...

3 07.12.2020

Druhý díl lepší než první? Třetí díl lepší než druhý? A první díl lepší než třetí?.... Vypadá to jako matematický rébus, ale jen jsem tím chtěl naznačit, jak snadné, povrchní a zavádějící může být porovnávání těchto (i jiných) knih. I kdyby z knihy odstranili vazbu a přejmenovali Serváce (třeba na Bonifáce), ve všech případech poznáte, že je to Minier. A to je hlavní. Dlouhé, ale čtivé, přiměřeně napínavé, nesnažící se šokovat a přehánět...prostě dobrá detektivka...
Jen mám strach, aby nám to imanigární Hirtman časem nepřeválcoval :-(

3 05.11.2020