PeťulaV. komentáře u knih
Tak tuhle knížku jsem slupla jak malinu a opravdu jsem se těšila na každou další volnou chvilku, kdy jsem se dostala ke čtení. Příběh se odehrává v mém milovaném Řecku, kde se 6 žen, kamarádek, rozhodne oslavit rozlučku se svobodou právě jedné z nich. Na povrch postupně vyplouvají tajemství, autorka nás neustále udržuje v napětí a životy žen se začínají proplétat. Začátek je až idylický, v tu chvíli tam budete chtít být také. Ale jak je jasné už z anotace, situace se vyhrotí a i když si představujete spousty scénářů, takovýhle konec nečekáte. Za mě skvělá kniha, autorku si po přečtení přidávám do oblíbených a moc se těším na nějakou další knihu právě od ní.
Má první kniha od Cecelie Ahern a musím říct, mile mě překvapila. Loua, hlavního hrdinu, si asi jen tak nezamilujete, je to záporák. Sebestředný a sobecký egocentrik, který dennodenně ubližuje všem svým blízkým, svým dětem, manželce i rodině. Vše se změní v den, kdy při cestě do práce potká bezdomovce Gabea a nějak se stane, že mu ještě v ten samý den nabídne práci. Z bezdomovce se rázem stane schopný pracant, přítel, ale co víc, i člověk, který v Louovi dokáže vyburcovat svědomí a v lecčems ho přinutit změnit pohled na jeho dosavadní chování. Konec mě dostal, vůbec jsem takový nečekala. Byl smutný, dojemný, ale přesto moc krásný. Dát někomu čas, to je ten nejkrásnější dárek a asi všichni jsme se po dočtení museli zamyslet i nad svým životem. Vše bereme jako samozřejmost a někdy, ať už z důvodu nedostatku času, velké vytíženosti v práci, či jen jiným "starostem", zapomínáme na to nejdůležitější a nejcennější, co v tom životě máme. Tato kniha ve mně něco zanechala a věřím, že na ni asi jen tak nezapomenu. Akorát, pokud hledáte přímo vánoční knihu, tak tuto úplně ne. Děj se sice odehrává o Vánocích, ale tu atmosféru ve vás nevyvolá. Je to spíše smutnější příběh k zamyšlení, který ale za přečtení každopádně stojí.
Musela jsem změnit zaměstnání a na čtení mi teď bohužel skoro nezbývá čas. Vánoční knížky doháním až teď v lednu a ještě mi jich několik zbývá. Tato má sice Vánoce přímo v názvu, ale jak je již zmiňováno níže, úplně vánoční není. Vánoce jsou zde popisovány opravdu jen okrajově. Ale nic to nemění na tom, že se četla moc hezky, že je již po svátcích vůbec nevadilo a zkrátka mně se líbila. Jde tam převážně o romantiku, obě hlavní postavy se vypořádávají se svou bolestnou minulostí, ale s pomocí rodiny a přátel nakonec vše to špatné překonávají. A nejvíce ze všeho samozřejmě pomůže láska. Moc se mi líbil epilog na konci, to bylo takové milé zakončení celého příběhu a vyzdvihla bych také spoustu fajn tipů na nové hlavně romantické knihy. Na některé určitě kouknu. Za mě nakonec 4*, na klidný večer příjemná pohodová záležitost.
Na Vánoce naprosto dokonalá pohodovka. Milá, vtipná, vykouzlí vám úsměv na tváři a zahřeje na duši i u srdíčka. Pokukovala jsem po ní už vloni, ale až letos jsem se odhodlala si ji koupit. I když je původně určená pro mladší generaci, líbila se mi strašně moc. Vánoční knížky všeobecně mám opravdu ráda a tahle patří jednoznačně k těm nejkrásnějších, co jsem zatím četla. Je plná lásky, přátelství, obětavosti i Hugem milovaných vánočních perníčků. Ušatého buldočka, stejně jako všechny obyvatele Maple Drive, si musí zamilovat snad každý. Já se při čtení usmívala od začátku až do konce. Určitě doporučuji a věřím, že tahle knížka potěší všechny, nejen tu mladší generaci :o)
Tohle byla moc milá záležitost. Je to opravdu pohodový příběh, bez nějakých velkých zvratů, ale čte se hezky. Melanie se poslední tři roky starala o svou nemocnou babičku, se kterou již od dětství trávila léto v Rozmarýnové zátoce. Chodívaly okolo starého prázdného domu a společně snily o jeho koupi a přebudování na penzion. Po babiččině smrti se pak Melanie dovídá, že jí babička odkázala peníze právě na tenhle dům a přála by si, aby ho Melanie koupila a jejich dávný sen uskutečnila. S pomocí Joshe, který na počátku není vůbec nadšený, se do rekonstrukce a oprav pustí. Nalézají staré dopisy, plné lásky a osamocení a Melanie se snaží vypátrat víc o původním majiteli domu. To ještě netuší, jak je vše propojené a jak moc velkou součástí jejich života tento dům i jeho majitel byl... A víc už neprozradím. Kdo toužíte trochu si odpočinout a nechat se unášet pohodovou romantickou pohádkou v překrásném prostředí Rozmarýnové zátoky, tak vřele doporučuji. Na oddych ideální.
Tady půjdu možná tak trochu proti proudu. Asi hlavně díky prozatím vysokému hodnocení a pochvalným komentářům, jsem měla zřejmě až moc velká očekávání a ta se alespoň v mém případě úplně nenaplnila. Je to pěkný příběh, vyloženě odpočinková záležitost, ale mě to zkrátka nedokázalo zaujmout tak, jako třeba jiné knihy tohoto typu. Tak trochu jsem očekávala nenáročnou romantiku, ale o té tahle kniha není. Je to spíše o hledání sebe sama, o vnitřní síle, pochopení a přátelství. Moc se mi líbilo popisování krásné horské přírody, dokonce nechyběly ani recepty a spousta dobrot, které bych si také s chutí dala. Ale mě, i když podle komentářů budu jedna z mála, vyloženě nebavil ten věčný kolotoč okolo nevěry Helenina manžela. Oproti tomu bylo moc hezké vnímat tu změnu, kdy se z uzavřené ženy plně oddané manželovi stávala silná, nebojácná žena, která se znovu naučila žít, konečně si věřit a s pocitem nového začátku si začala plnit své dlouholeté sny. Nakonec dávám přeci jen 4*, ale věřím, že za chvíli nebudu ani vědět, o čem to bylo.
Jedním slovem PŘEKRÁSNÉ. Po delší době opět jedna z těch knih, které se nedají odložit a musíte číst dál a dál, dokud se nedostanete až na úplný konec. Dala jsem ji na jeden zátah a to už se mi hodně dlouho nestalo. Je to neskutečně nádherná kniha s velmi smutným, silným a pro mě i emočně velmi náročným dějem. Střídají se kapitoly s krutým životním příběhem dvou hlavních hrdinek Tiny a Chrissie. Obě ženy potkal nemilosrdný osud a i když každou jinak, srdce se mi svíralo u obou. Strašně jsem jim přála, aby to dopadlo lépe a stačilo by tak málo a všechno mohlo být jinak.. Autorka úplně bravurně popisuje životy obou z nich, až je jako zázrakem propojí a konec je tak skvělý, že jsem až nevěřila, že toto je její prvotina. Za mě opravdu výborný a skvěle propracovaný román, který maximálně doporučuji. 5* je v tomto případě málo, zaslouží si daleko víc.
Knížky od Julie Caplin mám strašně ráda. Vždycky je to pro mě taková ta jistota pohodového čtení, kdy člověk zapomene na všechny starosti všedního života a nechá se unášet na vlně klidu a pohody. Tohle je taková malinkatá jednohubka, ale stejně mi udělala radost. Asi by bylo lepší, nechat si ji až na vánoční čas, ale neodolala jsem. Autorka se poprvé zaměřila na Českou republiku a konkrétně právě na Prahu v období Vánoc. Na Vánoce tam jezdíme každoročně a milujeme přesně ta místa, o kterých se v knize píše. Takže jsem si zavzpomínala, natěšila jsem se, však ono už to uteče, no a klidně bych četla dál. Je to opět romantika, od prvních stránek předvídatelná, ale opět se mi to líbilo. Jako vždy nechybí poutavý popis krásných míst a památek, který vás naláká vyrazit tam osobně. Jediná škoda u téhle knížečky je, že nemá o pár těch stránek víc. Konec bych si přála trošičku delší. No joooo, tak zase někdy. Autorka prý právě chystá i velkou knihu s romantickými útěky o Praze, tak se třeba dočkáme i toho pokračování. Uvidíme :o)
Tak tohle bylo opravdu milé. Krásná romantická pohádka pro dospělé, kterou doporučuji v klidu si vychutnat, zabalit se do něčeho hřejivého, k tomu něco dobrého na mlsání a číst nejlépe před anebo přímo v období Vánoc. Sarah dostane nabídku od své kamarádky z Paříže, vyměnit si na nějaký čas svá milovaná knihkupectví. Obě ženy potřebují velkou životní změnu a tak Sarah kývne. Vydává se poprvé ve svém životě za hranice svého rodného města, vstříc úplně novým zážitkům. Jak se jí to podaří, nebo jaké útrapy ji v Paříži čekají, to už prozrazovat nebudu. Je to kniha o lásce a tentokrát nejen té mezilidské, ale i o lásce ke knihám. Při čtení jsem měla až chuť, jít všechny moje knížky pomazlit a obejmout. Zní to bláznivě, ale až budete tento příběh číst, pochopíte :-D Za mě moc příjemná oddechová záležitost, zahřála mě u srdíčka. Miluji knížky s krásným a šťastným koncem a tady bezesporu krásný je. Kor v dnešní době je takových knížek potřeba víc a před Vánoci obzvlášť ;-)
Malá a útlá knížečka svou velikostí, ale nekonečně obrovská svým obsahem. Tolik krásných a moudrých myšlenek na pár stránkách. Za mě nevšední zážitek a já tímto autorovi velice děkuji.
Život, láska, úcta ke stáří, pokora a loučení, donutí vás k zamyšlení..
A jen jedna z pasáží, která se mi moc líbila: "Učitelka nás donutila napsat slohovku o tom, čím chceme být, až budeme velcí," spustí Noah. "A co jsi napsal?" "Napsal jsem, že nejdřív se chci soustředit na to, že jsem malý." "To je velmi dobrá odpověď." "Viď? Já bych chtěl být radši starý než dospělý. Všichni dospělí se pořád vztekají, jen děti a staří lidi se smějí." "To jsi taky napsal?" "Jo." "A co učitelka?" "Ta mi řekla, že jsem nepochopil zadání." "A co ty na to?" Že to ona nepochopila odpověď."
Po letní romantice jsem zas na chvíli potřebovala změnit žánr a volba hlavně díky povedené obálce padla teď právě na tuhle knížku. A pro mě byla milým překvapením. Poslední knihy co jsem četla, myslím ty z válečného období, na mě vždycky působily až trýznivým dojmem. Tahle doba zkrátka byla plná bolesti, utrpení, smutku a neskutečné bezmoci a my jako čtenáři dnes můžeme jen doufat, že už nikdy nic podobného ani my a ani naše děti nezažijeme. Pokaždé mi to už jen při tom čtení rvalo srdíčko na kusy. No a právě proto je tahle knížka úplně jiná. Samozřejmě je to opět smutný příběh, ale tentokrát to ve mně při čtení nezpůsobovalo tolik bolesti. Necítila jsem tu tíživou bezmoc. Naopak, po celou tu dobu jsem cítila převážně naději. Autorka do příběhu zakomponovala i události, které sice někomu mohou připadat až neuvěřitelné, ale opravdu se staly. Vše je popsáno v samotném závěru knihy. Snažila se celé to období popsat pravdivě, ale zase trochu jinak a já jsem jí za to vděčná. V knize se prolíná životní příběh a osud hned několika osob a za srdce vás vezmou všechny. Ze začátku mi trochu trvalo se začíst, ale nakonec už jen díky tomu pocitu naděje a stylu, jakým je tato kniha napsána, nemůžu jinak, než za 5*. Nezasáhla mě sice tolik jako třeba Hana, Zlomení andělé nebo Klíč k minulosti, ale zase se mi díky tomu "pozitivnímu" stylu psaní četla o dost lehčeji. Za přečtení určitě stojí.
Na tuhle knížku jsem se vážně moc těšila. Četla jsem i tu předešlou "Italské léto" a tu jsem si zamilovala. Milý příběh, ale to hlavní, nádherně popisovaná Itálie se spoustou památek a k tomu hromada krásných a motivujících myšlenek. A od téhle jsem čekala asi něco podobného. Možná kdybych nesrovnávala, ale tady mi tohle vyloženě chybělo. Příběh je také krásný, ale nebylo to alespoň za mě až takové. Tři sestry se po smrti matky vydávají do překrásného Positana v Itálii, aby se dozvěděly něco více o matčině minulosti a její utajované lásce. Je to příběh nejen o lásce a porozumění, ale i o nutnosti vyjadřování svých pocitů, pochopení sebe sama a o odpouštění. O tom, jak důležitá je rodina, o kterou se můžeme opřít. Co se týče Positana, tak do toho jsem se bláznivě zamilovala už při nedávném přečtení knihy "Jedno italské léto" od skvělé autorky Rebecca Serle a ta musím říct, se mi líbila více. Právě i Positano tam bylo popsáno daleko poutavěji. A to je asi celý můj problém, asi jsem zrovna tyto dvě knihy neměla číst takhle krátce po sobě. Ale budu hodná a nakonec přeci jen hodnotím plným počtem a to hlavně za ten konec, který se povedl opravdu moc. Byl překrásný, dojemný a i nějaká ta slzička ukápla.
Je jedna hodina po půlnoci, právě jsem tento skvost dočetla a ještě plná dojmů píši i tento komentář. Na tuhle knihu mě nalákalo hlavně moc krásné doporučení mé oblíbené Šánky a už jen její první věta: "Kdybyste mohli do konce tohoto roku přečíst pouze jednu knihu, měla by to být tahle". A ano, tahle jediná věta a já naprosto souhlasím. A opravdu moc děkuji :-) Tohle je něco tak krásného, silného, moudrého.. Neskutečně nádherná kniha a musím říct, že jsem hodně dlouho nic takhle povedeného nečetla. Uchvátila mě hned od první stránky a nedala se odložit. Ale nebylo to jen stylem psaní, který je mimochodem překrásný. Tohle je prostě tak jiné, skvělé, bolestné i hřejivé zároveň, před autorkou opravdu smekám. Malinko mi to připomnělo knihu Kde zpívají raci, jinak jsem nic podobného asi nečetla. Je to velmi smutný příběh, ale pro mě přesně s tím koncem, který jsem si po celou dobu strašně moc přála. A jen trošičku prozradím, že ten smutný není. Tuto knihu doporučuji všemi deseti, autorku si přidávám do oblíbených a zaslouženě posílám plný počet hvězdiček, ale těch 5 je v tomto případě málo. Za mě určitě a bez váhání největší překvapení a nejvíc TOP kniha tohoto roku. DOPORUČUJI!!!
(Malinký spoiler)
Je to už cca 2,5 roku, co jsem četla autorčinu první knihu s názvem Za pět let. Ta mě doslova okouzlila už jen svou překrásnou obálkou a po přečtení se stala jednou z mých vůbec nejoblíbenějších a nejkrásnějších knížek, co jsem do teď zatím četla. I přes celkem nízké hodnocení od ostatních, je pro mě knihou, která mě opravdu vzala za srdce, neskutečně mě zasáhla a i když už je to pár let, stále si ji ještě pamatuji. Když u nás teď vyšla tato druhá, hodnocení nehodnocení, musela jsem ji mít. No a právě dočteno a moje romantická dušička opět plesá blahem. Je to velmi milý příběh, odehrávající se převážnou část knihy v překrásném italském Positanu. Stejně jako u Za pět let zde autorka zakomponovala malinko tajemna a nadpřirozena. Hlavní hrdinka Katy se zde vrací do minulosti, znovu se setkává se svou matkou a nakonec nenachází jen poznání a pochopení, co se maminky týče, ale i cestu k sobě samotné. První část příběhu mi přišla trochu zdlouhavá, ale ta druhá pro mě byla pohlazením po duši. I když se alespoň za mě první knížce nevyrovná, ta prostě byla lepší, tahle je také nádherná. A Positano? To mě uchvátilo natolik, že si ho připisuji na seznam mých cestovatelských snů a moooc doufám, že se mi podaří někdy si ho splnit. Tuto knížku doporučuji všem těm, co mají duši romantika a srdíčko toužící po pohlazení a také všem těm, co milují cestování. Krásná a pohodová pohádka pro dospělé :-)
Tak tohle bylo krásné. Krásné citlivé téma, bolestná minulost a i přes ten smutný děj pak nakonec závěr, který vás pohladí po duši. U téhle knihy mě na první pohled zaujala už jen obálka, stejně jako asi většinu z nás. Pak anotace, nádherné komentáře hlavně mých oblíbených Mandlevest a Šánky, moc oběma děkuji, no a když jsem teď po delší době dělala novou objednávku, neodolala jsem. Je to nádherný, místy až srdcervoucí příběh a i když mě první polovina knihy nechytla až tolik, na plný počet hvězdiček jsem to neviděla, ta druhá mě dostala. V knize se střídají kapitoly popisující životy sester Kit a Josie. Střídavě se nám odhaluje jak minulost, tak i současnost. Postupně se odkrývají všechna tajemství, i smutné vzpomínky na dětství, až se zas všechny střípky spojí. Dokáží se přes to všechno ještě přenést? Dokáží si odpustit, i když zapomenout nejde? No posledních 100 stran už jsem nedokázala přestat číst a ty úplně poslední jsem si i pobrečela. Za mě je to moc krásný, ale i moc smutný příběh zároveň. Za přečtení každopádně stojí. A ta obálka je opravdu překrásná.
Svou velikostí sice malá knížka, ale obsahově skrývající velké poselství. Doporučila bych ji nejen dětem, ale i všem dospělým a kor v té dnešní době. Za mě krásný návrat do dětství a nádherná vzpomínka. Zase mě zahřála u srdíčka :o)
Před pár dny jsem přečetla první knihu od tohoto autora a hned jsem se pustila i do téhle druhé. Jedná se o volné pokračování a není třeba číst je popořadě. Spousta věcí a událostí z autorova dětství je tu popisována znovu, takže se čtenář ani bez přečtení první knížky neztrácí. Tahle je o dost veselejší. Je psaná už v prostředí Řecka a je zde i spousta tipů na řecké vaření. Miluji řeckou kuchyni. Já při čtení neodolala a padlo celé balení oliv letos dovezených z dovolené a k tomu samozřejmě i výborné řecké vínko ;-) Z vyprávění je při čtení opravdu hodně cítit, že se zde autor potřeboval "vypsat" ze svých pocitů, myšlenek a mně se to líbilo. Velkou část svého života prožil v Čechách a i když se pak po letech vrátil do své rodné země, pořád jakoby ho kus chyběl a pořádně neví, kde se cítí být doma víc. Jak sám píše, rozumem je doma v Česku, ale srdcem v Řecku. Když se vrátí do Česka, stýská se mu po Řecku a když se potom vrátí do Řecka, chybí mu zas Praha. Řecko je magická země a kdo ho poznal, ví, o čem mluvím. I já si Řecko zamilovala natolik, že i když jsem se narodila a celý svůj dosavadní život prožila v Česku, cítím se být víc doma právě v Řecku. Když se vrátím sem, jakoby mě část chyběla, nechala jsem tam obrovský kus svého srdce. A až když se vždycky vrátím zpět do Řecka, zase jsem kompletní a konečně zase opravdu šťastná. Žít v Řecku trvale je můj dlouholetý sen, bohužel ale asi nesplnitelný. Každopádně obě tyhle knihy mě moc potěšily a jsem šťastná za všechny ty řecké děti, kterým se podařilo se do své krásné rodné země vrátit. Autorovi veliké děkuji za možnost nahlédnout trochu víc jak do historie, co se týče právě příjezdu Řeků do tehdejšího Československa, ale i do jejich života tady a postupného začleňování se v obou zemích. Obě knihy určitě stojí za přečtení a já se k nim někdy ještě moc ráda znovu vrátím :-)
Po dlouhé letní pauze jsem se konečně zase dostala ke čtení a musím říct, že mi to úplně neskutečně chybělo. A jak jinak začít, než připomínkou na letní dovolenou v Řecku, na moře, sluníčko a stále se usmívající Řeky. Tahle knížka je opravdu takovou zpovědí. Vyprávění ze života Řeka Stavrose, který se jako ani ne dvouletý chlapec dostal i s dalšími řeckými dětmi do tehdejšího Československa a více jak 30 let tu pak na Moravě žil. Vzpomíná na své dětství, své přátele, školu a hlavně na své prarodiče u kterých po dětském domově žil. V knížce se různě střídá minulost s přítomností a je to vlastně takový rozhovor tří chlapů kamarádů, kteří vzpomínají, jaké všechny lumpárny v tom dětství vyváděli. Trochu mi vadily vulgarismy, ale to už k té chlapské konverzaci asi patří. Pro ty, co by zajímalo srovnání s knihou Až uvidíš moře, tak za mě úplně něco jiného. Tady není tolik toho Řecka, té historie, ani příběh jako takový. Je to ale také moc hezká knížka, někdy veselá, častokrát jsem se zasmála, jindy zase hodně smutná. Prostě jako život sám. Konec jsem nečekala až tak smutný, osud kamaráda Martina mě zdrtil a přála bych mu určitě jiný. Přála bych mu to Řecko.. Ale jak se říká: "člověk míní, život mění". Každopádně za přečtení tahle knížka stojí a já se už teď těším na pokračování, mám i tu druhou. A ani jsem nevěděla, že mám od tohoto autora už pár let i kuchařku, tu určitě doporučuji také.
Poslední dobou mám na čtení strašně málo času a jak čtu každou knihu dlouho, asi ji nevnímám tak, jak by si zasloužila. Tahle knížka byla fajn. Je to pohodový romantický příběh spíše o rodinných vztazích, než o Itálii, což byl mimochodem hlavní důvod, proč jsem si ji vybrala, ale i tak nelituji. Sofie se po smrti svého otce vydává na cestu do Itálie, aby splnila sliby, které svému otci před smrtí dala. Má nalézt svou dosud nepoznanou italskou rodinu, začít pořádně žít a být konečně šťastná. Jestli se jí to podaří, to už prozrazovat nebudu. Pokud hledáte nenáročné čtení, tak hlavně teď v létě ideál. Na druhou stranu je to ale jedna z těch knih, která zase až tak úplně nenadchne. Za mě slabší 4*, hlavně za tu Itálii a atmosféru, kterou to na mě dýchlo. Mám teď hroznou chuť posedět někde v malé útulné restauraci s výhledem a pochutnávat si na skvělých italských dobrotách :o)
Tak mně se tohle líbilo moc a i mi to teď vyloženě bodlo. Už hooodně dlouho jsem se u žádné knížky tolik nenasmála. Tady jsem se nejenže smála nahlas, ale i až mi slzy tekly. Hlavně první půlka naprosto dokonalá. Bylo to strašně milé, vtipné, psané s láskou, úctou i respektem a hlavně neskutečným optimismem. Kdo hledáte nenáročnou knížku na rozveselení a odreagování, vřele doporučuji. Autorce přeji hodně moc zdraví a ať se jí i nadále takhle daří. A jestli jsou i další její knížky takhle povedené, tak se už teď moc těším na další :-)