Phoenix16.cz komentáře u knih

Od pokračování jsem čekala kompletně nový příběh zasazený hodně mimo původní Den Trifidů. Opak byl pravdou a pokračování je opravdu pokračování. Děj začíná o pár let déle, než končil DT. Autor hezky shrnul předcházející události, krátce ale výstižně, takže kdo nečetl Wyndhama, rychle pochopí, no, a kdo četl, tak malá rekapitulace neuškodí. Poté, co se seznámíme s hlavním hrdinou, jsme vhozeni do víru událostí, kde jedna následuje druhou a dojde na čekané i nečekané zvraty. Děj ubíhá, nenudí a najednou je konec, ani nevíte jak. Jediná výtka, která mě napadá a během čtení mě trochu mrzela, bylo nevyužití zmutovaných Trifidů. Když už je autor nakousl, mohl jim dát mnohem větší prostor. Takhle v příběhu působili jako jedna nepříliš důležitá linka.

1 07.01.2013

Ježíšek mi zapomněl pod stromeček dát Kohezi a rovnou přinesl Fúzi, takže jsem začala číst z prostředka trilogie. Většinou to u ST knih nevadí, ale tohle navazuje na předchozí díl celkem dost. Přesto se to dá přečíst i tak, protože Fúze se k ději Kozehe občas lehce vrací. Voyager je stále mimo normální vesmír a tentokrát se ocitá na záhadné stanici, o které se postupně dovídáme, co se tu dělo/děje/bude dít. Do příběhu jsou zapleteny všechny hlavní postavy ze seriálu a společně řeší problém, jak z nastalé situace ven. Nevzpomínám si na žádný silnější moment, který by mi utkvěl v hlavě, děj je velice vyvážený. Od začátku do konce si drží svoji laťku a tempo vyprávění, a i když na otázky, které během příběhu vyvstaly, nakonec odpoví, nadhodí několik nových, které se budou řešit v dalším díle.

1 07.01.2013

Od Crichtona jsem četla spíš díla, která napsal později, takže jsem zvyklá na rozsáhlé romány plné různých odboček mimo hlavní děj. To se v Dvojici nekonalo. Tady se autor striktně drží tématu a ani na chviličku se nezabývá ničím okolo. Na začátku knihy nás zatáhne do děje a pustí až na konci, kdy se dovíme, jak to s hlavními hrdiny dopadlo. Je to velice čtivě napsaný román, který čtenáři předkládá fakta, ale už neřeší, co z nich vyplývá. Ono to je víceméně jasné a každý si domyslí sám, ale mně tam vyjádření od autora trošku chybělo.

1 07.01.2013

Sonda zlehka navazuje na Zpěv z neznáma, ale znát jeho děj není až tak důležité. V tomto románu se spíše jedná o řešení a vyřešení vztahů Federace s Romulanským impériem. V popředí toho všeho jsou Kirk a Spock, Romulanští delegáti a několik vědců ze Země. Setkávají se na neutrální planetě, kde se snaží spolu vycházet (někteří více než jiní) a zároveň si lámou hlavu s (téměř) neznámým objektem, který si to zamířil do Romulánského teritoria.
Vzhledem k tomu, že je to o Romulanech, čeká nás příběh plný intrik, zamlčování a podvodů. Příběh od samého začátku sleduje dvě dějové linky (pozemské a romulanské vědce a sondu). Zkušenějšímu čtenáři bude asi po chvíli čtení jasné, jak a kdy se všechno protne a vytvoří jeden provázaný příběh, ale než k tomu dojde, užijete si výbornou knihu plnou chytrých dialogů a občasného filozofování na téma rasová nesnášenlivost.

2 07.01.2013

Tato sbírka obsahuje jedenáct Asimovových povídek, které mají většinou velice vysokou úroveň (jak jinak), sem tam se tu najde nějaký ten průměrnější kousek ať už tématem, zpracováním či pointou. V hlavě se mi nejvíce usadila povídka Mladší bratr, která mezi ostatními vynikala hlavně tématem. Nejvíce mě na sbírce Sbohem, Země oslovily Asimovovy úvodníky pro různé antologie a časopisy. Tvoří dvě třetiny knihy a jako celek nechávají čtenáře nahlédnout do zákulisí psaní sci-fi. A vtipná a odlehčená forma je samozřejmostí.

2 07.01.2013

Vraždy ve Vulkánské akademii mě velice bavily, a proto jsem se přirozeně těšila na jejich volné pokračování. Bohužel, to už mě tolik nenadchlo. Enterprise na nějakou dobu uvízne u jedné planety, kde vypukla neznámá choroba, na kterou není lék. Posádka se tu setká se starými známými z akademie i s novými postavami a všichni společně se prokousávají nastalou situací a přirozeně hledají lék. A to je k ději v podstatě všechno, což ho nedělá moc zajímavým. Tím pádem je příběh rozvleklý a nezachraňují to ani dějové linky s elektrárnou, které jsou tu v podstatě zbytečné, protože s hledáním léku nemají nic společného. Občasná diskuze o IDIC byla zajímavým proniknutím do více filozofických sfér, ale v konečném důsledku působila nedotaženě, protože ve chvíli, kdy je lék na světě, IDIC náhle není problém. Podtrženo, sečteno, příběh je v podstatě předem nalajnovaný a nemá moc možností, jak čtenáře překvapit. A to neuvěřitelné množství překlepů v české verzi tomu taky moc nepřidá.

2 07.01.2013

Bradbury si mě získal hlavně svými povídkami, na které nedám dopustit. U jeho románů si už tak jistá nejsem. Fahrenheit ještě docela ušel, i když byl svým způsobem zvláštní. O Constance si nejsem úplně jistá, co si mám myslet. Autor opět mistrně vystihl atmosférickou podstatu děje, ale ten děj samotný, jestli se vůbec dá o něm mluvit jako o ději. Dověděli jsme se, kdo je Constance, pak jsme ji celou dobu hledali a nakonec našli. Příběh zachraňuje především to, že je zakončený. Problém s Constance je nakonec vyřešen zajímavě, ale ten prostředek knihy mi prostě nějak nic neříkal. Asi do budoucna zůstanu u sbírek povídek:-)

3 07.01.2013

Tato kniha vrátí čtenáře zpátky na začátek DS9, kdy Federace teprve navazuje přátelské vztahy s Bajorem a zároveň si musí zajistit plnou kontrolu nad Červí dírou. Kniha je rozdělena na dvě části, přičemž ta první se nezabývá ničím zajímavým. Odehrává se na stanici a řeší konflikty mezi hlavními postavami a Cardasiany. Teprve druhá část, kdy se major Kira a doktor Bashir dostávají do červí díry, je zábavná. Konečně se dočkáme akce a nejednoho problému, se kterým se posádka musí vypořádat. Děj má spád, je napínavý a ne příliš předvídatelný. Nebýt první téměř zbytečné části, kniha by si zasloužila sto procentní hodnocení.

1 07.01.2013

Do vod fantasy zabrousím jen občas, a když už, tak na pořádnou sérii, která má aspoň dva tři díly. A to je asi důvod, proč mě Nikdykde zas tak moc neoslovilo. Děj mi připadal naprosto neoriginální, protože příběh založený na tom, že se někdo dostane z našeho světa do nějakého jiného a musí se tam naučit žít či přežít už tu několikrát bylo. Se samotným Podlondýnem už je to o něčem jiném. Gaiman tu má úplně nový svět, který skýtá neuvěřitelné množství možností, jak s ním naložit. Bohužel, jednou knížkou se potenciál využít nedá, a tak se hold musím smířit jen s tím málem, co jsem si odsud odnesla. Proto mám radši série, tam je větší prostor. A dostávám se ke třetímu bodu, ke kterému mám výhrady, a tím je překlad. Sice jsem neviděla originál, ale i tak jsem se při čtení nemohla zbavit pocitu, že někde si překladatelka ulehčila práci až moc. Sice jméno Dvířka je krásný český ekvivalent, ale ostatní postavy už takové štěstí neměly. V podstatě jim zůstaly originální jména. Chápu, že česká jména by se hledala poněkud obtížně, ale ono, když se chce, tak všechno jde. Celkově je Nikdykde taková docela příjemná návštěva ve světě, kam se na skok vypravíme s tím, že opět se sem už asi jen tak nevrátíme.

1 07.01.2013

Tato série mě začala opravdu bavit až třetí knihou, kdy se věci v Galaxii pořádně rozhýbaly. Čtvrtá kniha na ně velice volně navázala, rozjela několik linií příběhů, z nichž některé příjemně překvapily (pravá identita Novi), jiné se daly docela slušně odhadnout (závěrečné setkání hlavních protagonistů), ale celkově na mě celý příběh působí jako takový mezičlánek mezi dějem minulým a tím, co bude následovat. Nadace na hranicích nastartovala další události Galaxie velice slušně a tím pádem od dalšího dílu čekám ještě víc. A teď mi nezbývá nic jiného, než čekat a doufat, že nebudu zklamaná.

3 07.01.2013

Výprava na Zemi je velice povedená sbírka povídek. Sešly se tu jedny z nejlepších, které A.C.C. napsal. Všechny se vztahují k Zemi ať už přítomné či budoucí a velice často tu hrajou roli bližší či vzdálenější sousedé z hvězd. Toto je jedna z mála sbírek, kde je kvalita povídek víceméně vyrovnaná. Žádná příliš nevyčnívá a žádná čtenáře nenudí, protože v každé se najde zajímavý konec.

2 07.01.2013

Ze světové SF jsem si "odskočila" do našich vod a to nijak současných, ale do zlatých začátků české sci-fi. Netušila jsem, co od takovéto sbírky čekat a na jejím konci pořád tak nějak nevím, co si myslet. Česká SF je rozhodně velice odlišná, ale zároveň obsahuje jeden charakteristický rys povídkové sbírky. Jsou tu hodně dobré povídky a samozřejmě i ty méně povedené. Která je která určitě závisí na názoru každého čtenáře. Za mě si z celé sbírky vzpomínám na pár dobrých kousků, ale zbytek jsem tak nějak pustila jedním uchem tam a druhým ven.

1 07.01.2013

Opět knížka, která "dokumentuje" epizodu ze seriálu, proto nebudu vypisovat, jak moc byla zajímavá pointa a děj jako takový, protože kdo viděl seriál, dávno to zná. V ději se ocitáme na úplném začátku, kdy Sisko a spol. teprve zjišťují kdo a co jsou Dominion a Zakladatelé zač. S Defiantem se vydáváme na jednu z prvních průzkumných misí do kvadrantu Gama, kde se nám posádka trochu rozpadne na víc týmů, přičemž všichni mají společný cíl, a to najít Zakladatele.
Kniha velice věrně kopíruje děj seriálu a na ozvláštnění přidává "sondy" do nitra hlavních postav, které čtenář ocení především v případě Oda, protože v seriálu se můžeme nanejvýš dohadovat, co si asi ve skutečnosti myslí, když se střetává se svým původem. Tady nám to Carey předkládá na stříbrném podnosu a je vidět, že si dala práci s nastudováním charakteru. Kniha, když se děj v Gama kvadrantu pořádně rozjede, nenudí do poslední stránky, i když víme, jak to s Defiantem dopadne dopředu.

1 07.01.2013

Přepisy filmů většinou za moc nestojí, protože jejich hlavním úkolem je vydělat autorům další peníze, což byl s největší pravděpodobností i záměr s Hvězdnou bránou. Navzdory tomu je však kniha velice kvalitní. Kdo zná film, nic ho tu nepřekvapí, protože obsah knihy se drží předlohy velice pečlivě. Přesto je kniha velice dobře napsaná a nenudí ani chvilku, i když víte, co vám budou další řádky popisovat. Menší problémy by mohli pociťovat fanoušci seriálu Hvězdná brána (tak jako já), protože ten se od filmu přeci jen liší v mnoha ohledech. Hold po těch deseti řadách mám v mysli zafixovaného seriálového Jacka O'Neilla, který se ve spoustě věcí tomu filmovému nepodobá. Chvíli mi trvalo, než jsem si během čtení zvykla představovat si Kurta Russla a ne Deana Andersona. Ale to je můj handicap, který ne fanouškům překážet nebude:-)

3 07.01.2013

Dvojku hodnotím stejně jako jedničku, i když s malou výčitkou svědomí, protože dvojka byla přeci jen o chlup slabší. Ale ne natolik, abych se uchýlila k průměrnému hodnocení. Opět se vydáváme za dinosaury na tajemný ostrov se známými i neznámými postavami a zažíváme nové dobrodružství. Trochu delší úvod do děje nenudí a ve chvíli, kdy se hlavní postavy dostávají na ostrov, jdou z průšvihu do průšvihu a tím rozjíždějí akci, která se zastaví až s poslední stránkou knihy. Není tu tolik vědátorování jako v předchozím díle (což mně konkrétně chybělo:-)) a naopak se autor soustřeďuje na samotný příběh a jeho průběh. I když je druhý Jurský park znatelně jiný než první, kniha je na vysoké úrovni. Co se filmové verze týče, tu snad ani nemá cenu s předlohou porovnávat. Kdyby film a kniha neměly stejný název, asi by mě nenapadlo, že spolu mají něco společného. Snad jen ten autobus padající z útesu.

4 07.01.2013

Dlouho jsem váhala, jestli dát plný počet hvězdiček nebo ne. Nakonec jsem se rozhodla jen pro čtyři a to hlavně kvůli začátku knihy. Když jsem začala číst, docela jsem se nudila. Připadalo mi, že faktu, že profesorovi Challengerovi nikdo nevěří, autor věnoval příliš mnoho stránek, které příběh akorát natahovaly, ale nic podstatného k němu nepřidaly. Zato když samotná výprava konečně začala, knihu jsem nedala z ruky a hltala stránku po stránce a čekala, co se ještě přihodí a jak to všechno dopadne. Líbilo se mi i závěrečné shrnutí příběhu, které bylo rozsahově tak akorát. Kdyby takový byl i úvod, s plným hodnocením bych neváhala.

2 07.01.2013

Knihy se sáhodlouhými popisy mě většinou moc nebaví, což je případ i Neviditelného, ale vzhledem k tomu, že Wells příběh líčí nikoliv chronologicky, a postupně odhaluje, co vedlo k čemu a proč se to tak stalo, příběh tím získává na zajímavosti. Na svou dobu vzniku je příběh mimořádně promyšlený, teorie neviditelnosti nemá zjevné nedostatky a toto všechno na pozadí morálního dilema dělá z Neviditelného aktuální příběh téměř pro každou dobu.

2 07.01.2013

Pří čtení této knihy mi celkem dlouho trvalo, než jsem si zvykla na styl vyprávění a pronikla do světa, který tu je popisován. Zpočátku mi popisované prostředí připadalo podivné a cizí, ale když se mi konečně podařilo pochopit smýšlení a jednání hlavnívh postav, hned se mi četlo podstatně lépe. Autor tu předkládá svět lidí a bytostí s telepatickými schopnostmi, které koexistují ve vzájemné symbióze, kde zločin v podstatě neexistuje, protože je telepaty odhalen dříve, než k němu dojde. Ale co když se telepat stane spolupachatelem? Nastane honička mezi zločincem a strážcem zákona, který má zdánlivě navrch, přesto však vraha ne a ne polapit. Nakonec je z toho souboj charakterů, kdo vydrží déle a chytře vybruslí ze situace, což dodává příběhu na přitažlivosti a nutí čtenáře číst dál a dál, aby se konečně dověděl, kdo z těch dvou nakonec vyhraje.

1 07.01.2013

Příběh, který nepatří nikam, nijak nesouvisí s Romány o robotech, Nadací či Galaktickou říší, přesto věrným čtenářům Asimova bude připadat důvěrně známý. Nacházíme se v době, kdy lidstvo zřizuje kolonie ve Sluneční soustavě a získává první zkušenosti s mezihvězdnými lety. Po nějakém čase se nám příběh rozpadne na dvě poloviny, kdy sledujeme osudy jedné kolonie, která se vydala ke hvězdám, a Zemi, která touží letět za nimi. A vše se točí kolem Nemesis, která svým jménem napovídá, že bude dělat problémy. Začátek knihy rádoby slibuje, že se příběh bude odvíjet několik staletí až tisíciletí, ale nakonec se vše stihle vyřešit během jedné generace, což je trochu škoda, protože na to, jak byl román rozjetý, najednou na konci šlápl na brzdu, Asimov zvolil nejjednodušší možný způsob řešení problému, který tak nějak vyplynul sám z děje. Sice v jednoduchosti je krása, ale tak nějak jsem čekala pro tak zapeklitý problém, zapeklité řešení.

3 07.01.2013

Teprve třetí díl mě přesvědčil o kvalitách série. První dva díly se mi velice líbily, ale až tento mě konečně vtáhl do děje. Na prvních dvou mi vadily velké časové rozdíly mezi jednotlivými událostmi, které se tady snížily a tím pádem na předchozí díl navázal další příběh, překvapivě velice celistvý. Rádoby detektivní zápletka mi trochu připomněla Romány o robotech, kde Asimov dokázal, že ani tento žánr mu není cizí a umí ho perfektně zakomponovat do velkého příběhu. Je tu spousta zápletek, některé dávají tušit, jak to s Nadacemi je nebo není, jiné tu jsou spíše, aby mátly nepřítele (čtenáře). I když některé dějové zvraty byly celkem snadno odhadnutelné, já si užila zajímavý "kdo s koho" příběh zasazený vesmírného prostředí.

2 07.01.2013