Phoenix16.cz komentáře u knih
Prostřední kniha mi naprosto splývá s prvním a třetím dílem. Netuším, čím příběh začínal či končil, prostě to je prostředek většího celku. Kvalita se nijak nezlepšila ani nezhoršila, prostě první kniha jede dál, jen jsem musela ve čtečce otevřít jiný soubor.
Anotace knihy slibuje klasické SF téma, kterému kniha dostála. Není tu žádná převratná myšlenka (jako např. v Nonstop), prostě zamyšlení, co by se asi dělo, kdyby se přestaly rodit děti. V souvislosti s tím mi přichází na mysl Clarkův Konec dětství, ale to byla úplně jiná liga. Tady je prostě příběh s postavami, které jednají dle dané situace. Ve výsledku to není špatné, ale ne lepší než průměr.
Příběh je celkem jednoduchý, ale ve výsledku komplikovaný, protože není psaný úplně lineárně, ale prolínají se tu různé části a občas je problém i časový rámec. Někdy bylo trochu problém přeskočit s další kapitolou zase někam jinam a navázat na něco, co bylo před třiceti stranami. Z Clarkova rukopisu tu samozřejmě zůstal vědecký přístup k věci a brilantní styl vyprávění.
Ve dvojce pokračují všechny rozjeté linie z jedničky, ale kvalita se poměrně změnila. Zatímco v prvním díle byla nejzajímavější Columbie, zde zklamala. Hned na začátku bylo řečeno, jak to dopadlo, ale přesto se autor věnoval podrobnému vysvětlení minulosti, což bylo ve výsledku nošení dříví do lesa, protože se to dalo domyslet, a tím pádem stačilo popis událostí zkrátit minimálně na polovinu. Vzniklý prostor by se poté dal využít na Aventine nebo Enterprise, kde jsme se tentokrát zdržovali opravdu sporadicky. Tunely až na výjimku prozkoumali stylem "byli jsme tam a nic zajímavého jsme nenašli". A závěrečná bitva byla jen proto, aby tam byla. Další věc, kterou si autor mohl odpustit a věnovat úsilí jinam.
Nechala jsem se nalákat reklamou a filmem a opět byla zklamaná. U mě zapadne do škatulky "mnoho povyku pro nic". Anotace slibuje současný horor, ale nějak jsem se ke strachu při čtení nedostala. Popis pár oblud mi opravdu noční můry nezpůsobí. Sliby, které kniha nesplnila, stranou, příběh je celkem příjemný, popis světa, do kterého se hlavní hrdina dostává, zajímavý. Přesto celek jako takový není lepší než průměr.
Od Heinleina mi ne vždy všechno sedlo, ale tahle knížka patří mezi ty lepší. Kniha je to stará a chce to k ní i tak přistupovat, tj. s rezervou. Popisuje cestování časem do budoucnosti, která je pro nás minulost, a nedá se říct, že se autor příliš trefil s popisem doby. Příběh je přiměřeně komplikovaný, občas předvídatelný, jindy překvapí. V knize mě asi nejvíc překvapilo, jak autor dokázal psát o kočce. Kdo má kočku doma, vše mu potvrdí, kdo má psa, nebude moc chápat.
Po velkých očekáváních bývá většinou zklamání, ale tady to naštěstí neplatí. Rozjezd série se velmi vydařil. Chce to mít přehled v nedávno vydaných knihách, bez toho to bude vypadat jako slátanina všeho možného. Čtyři posádky a dvě časové linie se může na první pohled zdát příliš, ale překvapivě to velice dobře funguje díky skvělému stylu vyprávění. Picardova posádku tu tak trochu hraje druhé housle a stále očekávají borgské útoky. Titan je tu celkem zbytečně, důležitý je až v poslední kapitole. Posádka Aventine nemá moc prostoru, ale je příliš těsně spjatá s poslední, Columbií, jejíž příběh z 21. století je celkem zajímavý a od začátku do konce graduje. Rozuzlení na závěrečné stránce není nijak překvapivé, spíš logické vyústění děje prvního dílu. Uvidíme, jak to bude dál...
Kniha vypadala podle obsahu docela zajímavě, bylo v ní mnoho receptů. Po přečtení mě moc nenadchla. Je spíše pro lidi, kteří se vyžívají ve zdravé a alternativní výživě. Pokud patříte mezi lidi, kteří jedí normální jídlo a nakupují v normálních obchodech, odtud si moc užitečných rad neodnesete. Spoustu popisovaných potravin ani neznám. Některé kapitoly byly docela úsměvné, např. ta, kde autorky radí, kolik mám mít v kuchyni talířů a příborů. A nejvtipnější byla ta, kde kniha popisuje, jak přesvědčit starší generaci, aby vnoučatům také začali dávat pouze "zdravé" potraviny.
První díl série byl skvělý, protože byl celý od Asimova. Povídky jedna lepší než druhá a eseje jako příjemné zpestření. Jsem zvědavá na další díly od jiných autorů.
Povídky jako takové jsou opět skvělé. Co mi ale na knize vadilo jako takové je, že jsem prakticky všechny příběhy četla už v jiných knihách.
K současné české "sci-fi" tvorbě nemám nejmenší důvěru a vyhýbám se jí. Tohle jsem zkusila kvůli čt. výzvě a vůbec nic nečekala. Nakonec to ale dopadlo dobře. První poznatek byl, že se to čte velmi dobře a díky krátkým kapitolám a spoustě odstavců stránky ubíhají rychle. Druhý poznatek byl, že to má celkem slušný děj, který má hlavu a patu. A do třetice, i když tam autor popisoval hodně násilí, přišlo mi to s ohledem na téma přiměřené. Neříkám, že to bylo dílo bůhvíjak propracované, ale asi se nebudu bránit dalším dílům série.
Je to krátké, přesto to má tři části. U první jsem si připadala jako že v tom vlaku sedím s nimi, zapomněla jsem si sluchátka do uší a bohužel musela poslouchat rozhovor, který jsem fakt slyšet nechtěla. V druhé části se nic zajímavého/zásadního nedělo. A konečně přišla ta poslední část, kde jsem očekávala, že se konečně začne něco dít. Ono začalo, ale tolik klišé, prasáren a úchyláren na tak malém prostoru se jen tak nevidí.
A pak přišla scéna se střevy, na který se houpal mimozemšťan. V tu chvíli jsem od knihy přestala už cokoliv očekávat. Nesmyslů tu bylo taky dostatek. Např. scéna, kdy dívce emzák ukousl lýtko a ona krvácela a krvácela, ale pořád byla při vědomí (asi měla tak třikrát tolik krve než normální člověk).
Co bylo ale na celé knize nejpozoruhodnější? Styl vyprávění. Autor psát umí! Četlo se to velmi dobře, protože to bylo skvěle napsané. Škoda, že to byla taková slátanina naprosto všeho, co kdy kdo o mimozemšťanech vymyslel.
Téma knížky i děj originalitou zrovna neoplývá (Picard je opět borg, Picard opět neposlechne rozkazy flotily...), ale ve výsledku to příběhu na zajímavosti neubírá, funguje jako celek velmi dobře a čtenáře rozhodně vtáhne do děje.
Tahle kniha mi fakt tématem (pokud nějaké měla) nesedla. Pro mě to byla směs čehosi, co horko těžko dávalo smysl, prošpikované schizofrenií, kde vlastně nic není tak jak to vypadá. Čekala jsem, že třeba aspoň na konci z toho něco vyleze, co dá předchozím řádkám aspoň trochu smysl, ale bohužel ne.
Poslední autorova sbírka mi asi v hlavě dlouho nezůstane. I když jsou ve sbírce zařazeny vesměs příjemné příběhy, žádný z nich nevyniká a vyloženě nezaujme. A bohužel se tu nedočkáme žádných typických motivů, které většina čtenářů zná z dřívějších autorových prací.
Dobrý příběh, který byl dobře napsán. Děj je zajímavý, odsýpá, čemuž přispívají krátké kapitoly. Q je zábavný jako vždy. Příběh často poukazuje na události ze seriálu, lehce je připomíná a tím pádem se v příběhu vyznají i ti, kteří už pozapomněli některé epizody.
Další kolekce skvělých příběhů, které potěší.
Za mě asi nejslabší příběh z TNG Relunch. Nezaujaly mě podivné bytůstky, které byly zajímavé pouze tím jejich kvantovým proudem, jinak jsou neslané-nemastné. Hlavní hrdinka příběhu byla svým dětinským chováním otravná a mezi posádku Enterprise se moc nehodila. Závěrečné klišé, že se poučila a zmoudřela a může tedy zůstat, moje nesympatie nijak neobměkčilo. A co se týče Borgů, ti tu tentokrát hráli druhé housle. Byly tu tak trochu zbyteční, protože jak sám kapitán naznačil, když v minulém díle porazili tu jejich super velkou krychli, s touhle malou loďkou si určitě poradí taky. Za neotravnější považuji téma množení. Všichni chtěli miminka, což zabíralo podstatnou část knihy, a po chvíli to opravdu bylo celkem protivné. (A to jsem to četla při kojení měsíčního synka, kdy by mi toto téma mělo být blízké:-). Dřív by mi to vadilo asi ještě víc.)
Nadprůměrný příběh, který je dobře napsaný. Oproti filmu ale kniha nic nového nepřináší. Je to prostý přepis děje.
Konečně se sestupná kvalita Titánu zastavila a zase se vyšvihla nad průměr. Po velmi divných Orionových psech, je toto příběh, který si umím představit jako televizní epizodu. Je napsaný svižným perem a rychle odsýpá, nikde se moc nezdržuje v detailech. A co oceňuji nejvíce, je množství postav. Od začátku série mám problém se v tom šíleném množství postav orientovat a tohle byl první příběh, kde jich byl přijatelný počet a hlavně autor se věnoval jen těm, které v knize hrály podstatnou roli.