pismeno komentáře u knih

Pro děti od šesti do stošesti let ... stále jsem v rozmezí.

2 01.08.2018

Přehlížená, až zcela neznámá, linka děje Velké francouzské krvavé revoluce .. hrátky mocných a posléze guillotinovaných s vírou a nevírou. Zajisté méně významné, než některé jiné momenty tehdejšího revolučního dění. Přesto, zdá se mi, jako bych na okamžik lépe chápal do současnosti přetrvávající, nad okolí důraznější, snahu francouzského státu nemluvit do víry, oddělit striktně víru od státního života. Dnes nikáb na veřejnosti či ve škole, to je jedno... Mají proč. I tahle část jejich dějinné zkušenosti asi mohla zabolet.

Hvězdičkování ne, je to vpodstatě vědecký článek. Beletrie nikoliv. A vědecký člýnek jen zlehka, taková črta. Je to tak psáno i v doprovodných textech u vydání. Možná tehdy vydáno v povinné úctě k "tatíčkovi Masarykovi", když nakladatel na významnější titul nedosáhl? Zdá se. Pro mě dávalo smysl přečíst si to, když mi to přišlo do ruky. Když jsem přetl pár dalších jeho textů, z jakých psal autor stanovisek a tak dál. Že by bylo potřeba se po tomto útlém svazečku shánět, to zas asi ne.

Hvězdičkovat nechci, protože to neni dobré nebo špatné .. je to osobní výpověď .. .. v něčem je to až nesnesitelné :-) to jemně fanatizující opěvování křesťanského boha, který je tak dobrý, že je potřeba to tvrzení opakovat dvacetkrát na jedné stránce ... ale dobře.

Pro mě, jako osobu seznámenou svým způsobem s křesťanským myšlením (také našeho kulturního okruhu) to autorovo porovnávání (v němž křesťanství samozřejmě ve všech ohledech vychází jako jediné správné) vlastně nejlépe zpřístupnilo myšlenkové směry buddhismu-hinduismu s jakýmsi náhledem na tu myšlenkovou škálu .. a tak východně okolo. Lépe, než nějaké suché "vědecké" religionistické popisování, nebo než nadšené psaní z pohledu zastánce oněch nauk (což mi spíš pak nedává žádný smysl - v tomto podání jsem měl pro to pochopení).

Občas jsem se i bavil, ač to autor nezamýšlel .. to se mi někdy nad duchovními texty stává. Jsem tedy na rozpacích, zda bych to někomu doporučil, obávám se, že jsem dosti unikátní "cílová skupina", jejímuž členovi se to přes všechen akceptovaný odstup od textu líbilo a považoval četbu za užitečnou. Vím, že křesťansky orientovaným lidem je to přínosná četba, ti si ale doporučení najdou jinde, než zde, a ocení to z jiných důvodů, než já.

Nobelova cenu za literaturu nebyla cílem. Ovšem vezmeme -li v úvahu, že jde o lehkou zábavu s erotickým prvkem, je to vlastně zajímavé. Bylo by nespravedlivé vyčítat jednoduchou zábavu, má taky svoje místo a svůj důvod. Jenže ono se to do té škatulky jednoduchosti snadno nevejde, vzpouzí se to.

Upřimně mě překvapila sci-fi linka. Naprosto se vymyká té prvoplánově jednoduché zábavnosti, do které to jinak cílí. Propracované prostředí s velkým potenciálem dalšího děje, detaily, vlastně zajímavými postavami a stále tajemným hlavním dějem v pozadí, který mě dokonce udržel v napětí. Lehká romantika, která se obvykle pojí s eroticky kořeněným příběhem? Zapomeňte. V pozadí číhají těžká dramata, která čekají na příležitost vstoupit na scénu. Rozpolcenost hlavní postavy... Autorka se tim před jejíma vnitřníma očima rozvíjejícím se světem podle mého názoru nechala unést natolik, že dokonce zanedbala tu erotiku, která byla jistě v prvním plánu. Rozhodně nevyužila její potenciál.

Souhlasím s předkomentářem, že je patrná autorská nezkušenost. Například dost mi chybělo propracování větší psychologie postav, ke kterému jejich zařazení do složitého prostředí a děje hodně vybízelo. A právě proto bych se vlastně těšil na pokračování. Jestli tohle bylo jen na zkoušku a jestli autorka si sama neřekne, že takhle ne .. jestli má na víc, poučí se - tak jsem opravdu zvědavý. Jazyk je občas svébytný, cítím z toho však osobitost, rozhodně bych ho neodsuzoval. Korektura byla za starších časů zodpovědností seriózního nakladatelství, rovněž tak laskavě vrátit k dopracování něco, co si dopracování zaslouží. To už tak dnes neni a autorka si na to bude muset dát napříště větší pozor a zajistit zejména korekturu jinde. Propracování textu už jí jistě dá zkušenost, kterou nabyla, i když za "starších časů" velkého papírového knihtisku by to do vydání asi nedošlo. Dnes je ta cesta snazší. Už jsem četl texty, kterým bylo jazykově ublíženo tak, že mi to opravdu vadilo a přitom se tvářily mnohem sebevědoměji. Tady mi sem tam nedostatek nevadil, natolik to čtivé pro mě bylo.

Asi bych "laciný" rekreační a eroticky zaměřený text vůbec nehodnotil, kdyby tu nebyl ten "odpad" z předchozího hodnocení. Ač ho do jisté míry chápu, vyvolal ve mě chuť se tohoto autorčina experimentu zastat. Zatim za tu sci-fi linku a za to lezení po stromech, které pro mě je atributem propracování prostředí. Popřát autorce, ať to příště vyjde lépe (ať už se rozhodne pro výraznější erotiku či romantiku, nebo půjde důsledněji po té sci-fi a propracovaném prostředí) ... a tak ... s jasným upozorněním, že je to v rámci žánru (pro nějž mě mimochodem nenapadá jednoduché slovo), dám ty hvězdičky, co dám.

1 20.09.2018

Tvorbu skafandru podomácku bych odpustil, to bylo docela vtipné ... a koneckonců sháněl k tomu pod rukou komponenty ... ze skafandrů ruských. Budiž. Jinak ale scifi linka byla spíchnutá docela horkou jehlou, fyzikální podstatu událostí raději neřešme.

Asi nejzásadnější rušivý moment pro mě byl, že v průběhu psaní autor evidentně měnil koncept pádu ... skafandr měl hlavní konstrukční prvky pro let nohama napřed, ale nakonec autor zvolil let hlavou napřed (chudák hrdina ... negativní přetížení několik G by asi nezvládl). Akční linka je taková komiksově superhrdinně nadneseně vydařená, jak už tu psáno bylo víckrát. Díky tomu jako rekreační relax čtení za to asi stojí.

1 15.08.2018

To je něco. Pěkné vydání s patrnou věnovanou péčí. Zajisté stěžejní díla historie vědy a myšlení .. mnohá taková však nemají dnes co říct, jsou špatně čtivá, nebo jsou jen pro zajímavost pro úzký okruh specialistů či historiků. Toto ne. Vydáno oprávněně. A neumim posoudit, kolik z čtivosti v dnešní době bylo dosaženo šetrným a vstřícným překladem. Mám podezření, že je toho velký díl.

Galileo... to muselo být něco, potkat se s ním. To je jiskra .. dnes stále i kdyby ten text neměl jinou hodnotu, kdyby neměl obsahově co říct. Dobře, mě astronomie a tak dál baví ... ale prostě mě to vtáhlo do děje pozorování. Má to co říct i obsahově (astronomická pozorování mají v tomto mezi jinými vědami vyjímečné postavení). Já však hlavně s otevřenými ústy sledoval, jak se rodilo moderní "rychlé vědecké sdělení", jak byla odhalována zákonitost ve zcela nečekaném pozorování (první pozorované měsíců Jupitera). V přímém přenosu se před čtenářem rodí moderní věda, veskrze moderní vědecký způsob záznamu a sdělení. Kritická metoda pozorování a vyvozování důsledků, rozlišování toho, co jsme viděli, co zdá se víme, co se jen domníváme, co je třeba nějak ověřit, co je třeba ještě zjistit, než se budeme pouštět do dohadů. Galileo měl zdá se i charisma toho, čemu se dnes říká popularizátor vědy. Zařadil by se i dnes mezi největší.

Kepler naproti tomu, nepochybně rovněž velikán myšlení, ne nadarmo je po něm cosi ve vědě pojmenováno, předvedl myšlenkově ještě středověk. To neni nadávka ... oni v tom středověku jaksi ještě byli oba ... Galileo však odhrnul oponu. Kepler ne. Kepler, geniální tvůrce mnoha myšlenek, o nichž se učíme na základní škole ... avšak klidně to proloží ničim nepodloženými fantaziemi a nijak je nerozliší, zakotven ve středověké technice disputace... Tak ... ta absence kritického vědeckého přístupu, dává Galileimu vyniknout vedle Keplera.

Nechci shazovat Keplera, ani lidsky. Jeho přístup v diskusi k odpůrcům ve věci úvah o nekonečnosti (on nezastával), když by zastánci těchto názorů mohli mít, po jeho argumentaci, po Brunovi potíže s inkvizicí, je pozoruhodně citlivý.

Vrcholně zajímavé pro kohokoliv, kdo má aspoň trochu rád vědecké myšlení, účast na objevech, nebo tento kousek historie. Tehdy to zajiskřilo.

1 01.08.2018

Nebýt před nějakou dobou čteného Hadffielda, bylo by to super. Takhle je nutno říct, že Chris má dar vyprávění, a možná lidský přesah, o něco navíc. Nebo Tim je na mě trochu víc britsky rezervovaný (klišé, nojo), nevim. Na rozdíl od Chrise Hadfielda tady je těch pět hvězdiček maličko omezeno na žánr.

I tady si však užijete nějaké milé postřehy nejen ze života astro/kosmonautického. Například kterak vás při konání potřeby budou otravovat ryby ... tedy pokud se náhodou zrovna účastníte podmořské expedice NASA v laboratoři Neemo. Náhodou? Tim nešel cílevědomě za snem být kosmonautem, od dětství. Ale když jste trochu všestranný, v něčem dost dobrý, zvládnete pár dalších věcí, když na to přijde a máte kliku v desítkách dalších věcí, na které se tak moc ani připravit nejde ... tak můžete projít i tim sítem výběru na kosmonauta evropského.

Jste li zájemce o kosmonautiku, rozhodně knihu nevynechte. Nejste -li, .... nevím zda mohu posoudit, nejsem objektivní, jakožto fanoušek. Mám však zato, že to je zajímavé pro každého (jasně, technicky) zvídavého, i když do kosmonautiky zažraný neni .. a i když o ní neni předběžně hodně informovaný. Je to podle mě informačně docela přístupné, což byl cíl.

16.08.2019

Také oddychovka na léto.

28.06.2019

Nene. jako sci-fi - nečíst. Opravdu ne.

Pokud však máte za sebou nějaké mistrovské dílo pozdějších Strugackých, nebo více takových... pokud vás zajímá fenomén sci-fi včetně dějin žánru, pokud vás fascinuje vývoj myšlení lidského (v tomto případě autorů), tak tedy ... to bude skvělý zážitek.

Hloupě přímočaře napsaná prokomunistická agitka, prvoplánově narativní dialogy osvíceného komisaře a dalších postav, řešení nepřijatelných problémů v posledních enklávách zahnívajícího kapitalismu, které nový osvícený řád nechává milostivě dožít, protože ti lidé si to musí uvědomit sami, vymoženosti nového řádu se přeci nedají vnucovat, to dá rozum. Musí se počkat, až to staré odejde zaslouženě na smetiště dějin samo. Jupí. Pokud jste na tohle připraveni, pak to bude jedinečný zážitek knihomolův.

Čteno dávno. Dnes už to asi nebude taková bomba. Nevim, jestli bych se odhodlal otevřít to znova. Pozor ale, vyšlo to za zatuchle normalizovaného socíku a je to vyprávění vědce, který nebyl zrovna konformní se sovětským systémem, v tomto systému pracoval, v tomto systému o něm takto mohl napsat... je to knížka, v které se píše o věcech, o kterých se tady oficiálně nemluvilo, v době, kdy vyšla. Mimo jiné .. je to knížka o tom. Proč to mohl napsat, proč to mohlo vyjít? Toť otázka. Stalin si byl vědom, že své fyziky potřebuje a trochu si je chránil, přiměřeně ... a ta tradice tam v té či oné podobě zůstala i po Stalinovi.

Jinak zajisté pozoruhodná osobnost, tenhle Kapica.
Jinak sem tam zajímavá fyzika, v té knížce.

Komplementem téměř nutným zdá se mi kniha Andronikašvaliho - Vzpomínky na kapalné hélium. Totiž pracoval v tom ústavu, kterému Kapica šéfoval, a o kterém Andronikašvili píše, že mu říkali kapišnik ... mile posměšné označení, které tu oficiálně vyšlo... v té tehdejší atmosféře tady to bylo zvláštní.

Hvězdičky si netroufnu, než bych to prošel znova.

Ta jedna hvězdička dolu za trochu moc sebestřednosti a amerického stylu úspěšné sebeprezentace ... což je prostě autorův styl ... jedna z nik sebeprezentace, kterou je možno v ekosystému vědy k úspěšnému přežití zaujmout (a nějaká forma sebeprezentace je pro úspěšného vědce nutná). To mě občas rušilo a občasná sebeironie odkazující na tento styl to nestačila kompenzovat. Jinak ovšem samá plus. Hodně zajímavého. Nejen o toxoplazmóze.

Některé námitky proti autorovým postupům staví na tom, že používá moc statistiky. Ano, používá statistiku a umí. Pokud mohu posoudit. Kdo se někdy seznámil s trochou statistiky v technickém a vědeckém měření, ví jak je mocná, je -li správně použitá.

Někdy to vypadá, že má vysvětlení na všechno. Ale je nutno rozlišovat hypotézu (doměnku) a teorii (něco, co už jde považovat za něco nějak potvrzeného, otestovaného) a příběh (třeba v oblasti evoluce se často vyprávějí příběhy, protože konkrétní průběhy známé mnohdy být nemohou, i když se dá dosti přesně vymezit, že něco tak nějak muselo být, ... ale nikdo tam nebyl, když se to stalo, žádný přímý záznam ... klasický vědecký test a predikce se na to dá udělat těžko).

On na ty rozdíly mezi dohadem a něčim potvrzeným upozorňuje ... je to třeba číst, co je co. Navíc to neni úplně primárně vědecký text. Je populárně vědecký.

Líbilo. Máme tu patrnou pozitivní deviaci, v biologii. Nejen p.Flégra.

10.11.2018

Opět mistrovský opus v sérii .. na vnitřních rozporech v exekutivě můžeme nahlédnout do některých neznámých mechanismů rozhodování ... možnost ujasnit si nějaké dedukce o příčinách událostí, které musejí podobně probíhat i v reálu .. aspoň v něčem ... autor opět předvedl mistrovství v zaostření na detail ... líčení průběhu výbuchu jaderné bomby s tim si fakt vyhrál.

29.09.2018

Pr mě součástí špičky v sérii vrcholící Rozkazem ... :-) .. a tahle je vlastně z toho možná nejvěrohodnější. Navíc je na ní z Rozkazu prezidenta opravdu hodně návazností (zatímco některé jiné knihy předcházející je potřeba částečně v dalších knihách ignorovat, protože Země by byla již třikráte rozstřílena, kdyby se to vše stalo naplno).

29.09.2018

Docela vtipné, že tak působivou a v zásadě dost pozitivní analýzu tehdy nového amerického politického systému sepsal šlechtic, příznivce poslání šlechty vést (nebo jak to říct), jak sám o sobě píše. Působivou analýzu, protože některé zásadní postřehy jsou stále platné a jen tak snadno se k nim jinde nedostanete. Ty myšlenky nejsou zřetelné, dokud je někdo nevysloví. Nevysvitnou na vás z denního proudu zpravodajství, nevysvitnou na vás z četby Ústavy nebo tak něčeho. Někdo je musí vytáhnout na světlo, vydobít pro vědomí. Až pak je můžete brát stále v úvahu. Zajímavé, že některé ty principy (myslím úžeji konstituční a o způsobu uplatňování práva), ač docela produktivní (a to nechci idealizovat politické uspořádání USA, ale prostě nějakým způsobem funguje a stojí za pozornost), jsou takovým způsobem asi uplatňovány stále jen zde (nebo z těch oblastí, co se nás nějak víc týkají, o mnohých zemích vlastně nic nevím). Člověk si uvědomí něco o fungování federace, EU a podobně.
(+ souhlas s předkomentátory)

18.08.2018

"Béčko" samozřejmě. Nic náročného, oddych, pár nelogičností a klišé celkového děje je potřeba odpustit a nepřemýšlet o nich příliš. Politická fikce opravdu nic moc.

Když se od tohoto oprostíme, zbyde pár prima sci-fi prvků týkajících se pozorovací a zbraňové techniky na oběžné dráze (ve smyslu politicky osmdesátkových "hvězdných válek" a extrapolace taktického velení na letadlové lodi), z nichž některé by obstály i v propracovanějším celkovém zpracování (mám na mysli třeba něco z žánru politické fikce a válečných her od T.Clancyho).

Zaujme i několik prvků akčního rázu, vzájemný respekt osamělých vojáků na nepřátelských stranách. Osamělých v tom smyslu, jako byli na počátku první světové osaměle výluční letci, balancující díky této výlučnosti rovněž na rozhraní války vedené rytířsky nebo bezohledně sledující vítězství.

Platí i pro II - Laser nad zálivem. Drží výše popsanou béčkovou konzumní kvalitu, neni nastavovanou kaší ani kvalitativním vzestupem .. vydána zvlášť jen z důvodu vydavatelské politiky řekl bych, tvoří logický celek.

Takové letní relax čtení, tolerujete -li dobře určitou základní nenáročnost. Třeba namísto nočního odfrknutí u některého stejně oddechového seriálu.

09.08.2018

Asi nemohu hodnotit hvězdičkami, protože je to tak mimo cokoliv, co bych já svou náturou sám od sebe četl. Původní text, musel jsem pro některá slova vztahující se k profesím v kartounce hledat ve slovníku, výklad ... ostatně už co to je vůbec kartounka. A tím zajímavé. Hledat si na mapě dnešní ulice s jinými názvy, které domy přetrvaly, které tam ještě u nádraží (taky někdy později nazývaného "Střed") nebyly .. protože to bylo tehdy za Prahou.

Sáhl jsem pro to, jelikož to bylo v nějaké poličce, ke které jsem měl z nějakého důvodu zvláštní osobní vztah... a dobře jsem udělal. Ne že bych něčemu takovému holdoval trvale, ale za ten kousek jsem rád.

Roztomilý způsob tehdejšího jemného psaní. Že se na té stráni s oním mužem milovala (já po té stráni také někdy šel, takový zajímavý pocit dotyku .. i když já se tam nemiloval :-) ), jsem pochopil z toho jemného psaní až po mnoha stranách, kdy jen tak mimochodem zmínila, že při svatbě již byla těhotná (v kolika že .. jednadvaceti .. pokud si pamatuju .. jako vdova... po prvním manželovi). Počty zemřelých dětí ... uf, uvědomit si jinou realitu. Nečernobílé dělnické nepokoje a nečernobílé rozhodování "mocných", nečernobílé vlastenectví, tak kontrastující se školními dějepisnými schématy. A ty postavičky. Protože pani byla z lepších kruhů, tudíž znala skoro všechny, co něco v tehdejší Praze znamenali.

Skoro mám chuť doporučit ... pokud jste ten typ .. máte tu správnou trpělivost & schopnost přečkat starší verzi jazyka... dá se najít online v elektronické podobě v knihovně na Internetu. Teď nevim zda městské (pražské) či národní, někde to najdete.