polmari
komentáře u knih
Šikmý kostel
Karin Lednická
"Kdybych se narodil před sto lety v tomhle městě,
U Larischů na zahradě trhal bych květy své nevěstě.
Tramvaj by jezdila přes řeku nahoru, slunce by zvedalo hraniční závoru a z oken voněl by sváteční oběd..."
kdo zná tuhle písničku Jarka Nohavici z alba Divné století z roku 1996, ten na ni v průběhu čtení Šikmého kostela musel stejně jako já mnohokrát pomyslet. A snad na ni myslela i autorka. Nebo jen náhodou se v téhle románové kronice, která opravdu chytí za srdce, objevila i věta "Ona a hlavně mladí mají před sebou krásné časy. CELÉ KRÁSNÉ DVACÁTÉ STOLETÍ"
Na tuhle písničku budu jistě myslet i u dalších dílů. A stejně tak si připomínat její závěr: "Ještě, že člověk nikdy neví, co ho čeká." A to platí nejen pro románové postavy, ale i pro nás samotné.
Smršť
Jozef Karika
Viděla jsem film a rozuzlení a dojem z něj mě dostal. Po pár měsících jsem si na něj s příchodem podzimních plískanic vzpomněla a sáhla po knize. Chvíli jsem byla zmatená, že jde o jiný příběh, než mi došlo, že v knize jde o příběh prolínající filmem. A musím říct, že v téhle kombinaci, kdy jsem znala film a knihu teprve četla šlo o dokonalý zážitek, kde se kniha stala pro film jakýmsi prequelem. Sama o sobě by mi ve svém závěru asi nedávala úplně smysl, ale ve spojení se znalostí filmu, který rozhodně můžu doporučit na sto procent, se z obou věcí stal parádní celek.
Dokonalé městečko
Kateřina Karolová
Na rozdíl od předešlých knih jsem se tentokrát nebála, jen jsem byla sakra zvědavá na rozuzlení. A v tom na rozdíl od předchozích děl spisovatelka odvedla pro můj vkus skvělou práci: žádné zdlouhavé vysvětlování a přitom naprosto jasně popsané, co, kdo, kdy a proč. Takže za závěr 100%, za menší děsivost celého příběhu trochu míň, celkově velmi zasloužené čtyři hvězdy
...a ještě navíc to dopadlo dobře
Jiné místo
Kateřina Karolová
Měla jsem vprostřed četby rozvětvené Přemyslovské epopeje chuť na něco svižného a strašidelného. Takže tohle krátké dílko od mně již známé autorky v tomto pohledu nezklamalo. A nezklamalo očekávání vlastně vůbec... nevím, jak se to Kateřině K. daří, ale ty konce jí prostě nejdou
Tak třeba příště
Listopád
Alena Mornštajnová
Přečteno těsně před 33. výročím listopadových událostí. A dostalo mě to do kolen...
V listopadu 89 mi bylo deset let a dodnes si nejvíc pamatuju to napětí a strach, co z toho vzejde, se kterým táta denně jezdil domů z práce kousek od Václaváku. Naši ve svém dětství zažili srpen 68 v centru Prahy a tak pro ně tragická varianta, která se mohla odehrát v listopadu 89, nebyla nijak nepředstavitelná.
Název téhle revoluce je na jednu stranu výstižný, ale zcela nezaslouženě vyvolává představu, že vlastně o nic nešlo, všechno šlo hladce a nic se nemohlo zvrtnout.
Tahle kniha člověku připomene, že zvrtnout se to mohlo - a strašně.
Za dveřmi tma
Anna Bailey
Tohle jsou ti skuteční Američané. Ti, kteří volí diktátory jako McCarthy, Bush či opičáky jako Trump. Ti, kteří s heslem "in God we trust" na rtech, bez váhání zastřelí Kennedyho. Ti, kteří vloží zločincům či dětem do rukou útočné poloautomatické zbraně a pošlou je vystřílet školu...a ani jim jejich vina nikdy nedojde.
Opravdu kniha, u které se mi vzteky, lítostí a bezmocí vše svíralo.
Zítřek ti nikdo neslíbil
Kateřina Karolová
Moc pěkné - do poloviny knihy. Nutnost zdlouhavého vysvětlování bohužel celý zážitek dost zabilo.
Odbočka v lesích
Kateřina Karolová
Parádní jízda až na poslední (vysvětlovací) stránky.
Verze nula
David Yoon
Zajímavý začátek, ale od jistého okamžiku velmi nepravděpodobný scénář. Knihu jsem dočítala s pocitem "ať už je konec"
Heřmánkové údolí
Hana Marie Körnerová (p)
Nadhera, krása. Děkuji úkolům čtenářské výzvy.
Autonomie
Annalee Newitz
nějak jsem se nedokázala vžít ani do jedné z hlaních postav knihy a tak se mě jejich problémy a tím i celý příběh nějak nedotkly ... v podstatě si ani nejsem jistá, co tím chtěla autorka říct.
Nová dívka
Daniel Silva
první, co jsem od Silvy četla a moc se mi líbilo, ale některá z dřívějších bude asi lepší ... určitě si o Gabrielovi nebo Sarah přečtu ještě něco
Smutné pondělí
Kathy Reichs
zajímavé, ale náhlé zhloupnutí hlavní hrdinky v poslední fázi příběhu mě zklamalo
Hostitel
Stephenie Meyer
Moc moc pěkné. Co jsem tak četla, tak tohle je jeden z mála postapokalyptických příběhů, kde se čtenář přesně dozví, co se vlastně stalo, a příběh je vyprávěn z pohledu útočníka (velice sympatického). Konec byl na mě až moc romantický, proto jen 4 hvězdy místo pěti.
Velké maličkosti
Jodi Picoult
Pod vlivem amerických filmů a seriálů bych jaksi nečekala, že v severních státech USA je rasismus tak běžný, jak autorka popisuje. Zpočátku jsem si myslela, že je to příběh z doby MLKinga, pak jsem si říkala, že autorka přehání, ale čím víc jsem se dozvídala o životě všech hlavních postav, tím to bylo uvěřitelnější a nakonec u mě dosáhla toho, čeho asi dosáhnout chtěla u všech čtenářů ... zamyšlení se nad vlastními postoji k lidem jiné barvy pleti. Knížka je pro mě jednou z těch, po kterých si musím dát od čtení chvíli pauzu na zažití všeho, co jsem v ní našla.
Mráz nebo noc
Sara Raasch
Paráda, pohádky já ráda a tahle dopadla tak, jak pohádky dopadat mají ... jen jsem poprvé zaznamenala pohádku, jejímž vyústěním a jedinou záchranou je vzdát se pohádkovosti. Jsem ráda, že tyhle knížky mají u nás v knihovně zařazené v dospěláckém oddělení - být v dětském, tak jsem je minula a byla by to velká škoda.
Led nebo oheň
Sara Raasch
Jak už to tak u druhých dílů plánovaných trilogií bývá, jde hlavně o přechod mezi úvodním a závěrečným bojem, takže se těším na díl třetí.
Zero - Oni to vědí
Marc Elsberg (p)
Nezbývá než doufat, že i přes nával technologií si lidé zachovají vlastní, nejlépe selský, rozum. Je dost zlé, když všichni žijeme ve světě, kde nás "velký bratr vidí" a my mu v tom aktivně pomáháme, takže doufám, že svět, kde by náš život "velký bratr" i řídil, nás nečeká. "Jsem ostatně toho názoru, že datové chobotnice musí být" pod kontrolou vlastního rozumu.