possekre komentáře u knih
Jedna z nejúžasnějších knih. Originální nápad, strhující děj, skvěle zpracované postavy. Žádné potoky krve, zbytečné násilí, nadpřirozené výkony hlavních hrdinů... Kniha ani po 67 (!) letech neztratila nic ze své podmanivosti.
Jedna z mých nejmilovanějších knih. Neomrzí ani při desátém, patnáctém atd. čtení. Vždycky zlepší náladu.
Úžasné! Má to spád, je to ryzí sci-fi, je to nápadité, je to vtipné. A dobře to končí. Miluji Douglase Adamse a s hrdostí a vděkem každý rok slavím Ručníkový den :).
Čtu. Běhá mi mráz po zádech. Miluji sci-fi, miluji neotřelé nápady, skvělý styl psaní a skvělý překlad. Pánové (autor a překladatel), máte moji hlubokou úctu.
Věra
Ke knize jsem se vrátila po mnoha letech. Pamatovala jsem si už jen konec a to, že se mi v té době víc líbily jiné sci-fi romány. Tentokrát jsem si čtení užila mnohem víc. Opět se nemohu ubránit srovnání starých, klasických sci-fi, ve kterých jde vždy o příběh a ne o počet popsaných stran, se současnou (nejen) sci-fi literaturou. Ach jo :(...
Marťanská kronika se nedá s ničím srovnávat. Není to o našem dobývání jiných planet, o vítězství lidstva nad světem. Není to o invazi žravých mimozemšťanů. Je to úplně jiné. Smutné, bez iluzí, bez fyzikálních zákonů. Krásné. Marťanskou kroniku čtu znovu a znovu...
Jedna z knih, od kterých se nemůžete odtrhnout. A litujete, když se tou neskutečně tlustou bichlí pročtete za polovinu a dostáváte se stále blíž a blíž ke konci.
Jedinečná knížka. Fremeni jsou pro mě přesně tím, čím není lidská populace. V boji o holý život nikdo neřeší hlouposti typu "kterou kérku si mám pořídit, je pro letošní rok módní barvou vánočního stromku růžová nebo zlatá, na dovolenou musíme letět, autem je to votrava" apod. Pokračování Duny jsem ale nikdy nečetla, mám velkou nedůvěru k pokračování knih a filmů, které se mi líbily.
Mám ji doma, je to skvělá kniha. Originální, chytrá, skvěle napsaná. Doporučuji všem, kdo se nespokojí s povrchností ;).
Krásná a vtipně napsaná knížka, jedna fotka hezčí než druhá. Než jsem na knížku kápla, nikdy by mě nenapadlo si ji přečíst a já si ji dokonce koupila!
Knihu jsem poprvé četla coby pubescent a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Teď jsem se k ní vrátila a rozhodně jsem nebyla zklamaná. Naopak, užila jsem si ji ještě víc. Z odstupu 50 let od jejího vzniku je úžasné pozorovat, jak se tehdejší technické novinky staly či nestaly naší "běžnou" technikou a jak se svět v některých ohledech téměř nezměnil. Myslím, že setkat se s podobným organizmem dnes, o moc víc bychom toho nedokázali.
Tak jsem se kladnými recenzemi také nechala zlákat ke Konci civilizace. Po pár stránkách mi došlo, že tuhle knihu jsem už kdysi dávno četla, jediné, co mi z ní ale zůstalo v paměti, byl postup "výroby" dělníků: snížení dávky kyslíku během vývoje plodů. Už to mě mohlo varovat - kdyby se mi býval román líbil, určitě bych si z něj zapamatovala víc. Nelíbil se mi ani napodruhé. Důkladně je v něm propracovaný a popsaný civilizovaný svět, plný hojnosti a jednoduché spokojenosti. Je skutečně v lecčems podobný naší současné společnosti. Samotný děj ale nestojí za zlámanou grešli a hrdinové románu se chovají jeden jako druhý nelogicky. Pravdou je, že román je hodně starý a proto je na místě trocha shovívavosti, ale naivita autora není, bohužel, dobou vzniku románu omluvitelná. Vždyť v té době vznikly i takové knihy, jako Marťanská kronika nebo Den trifidů, a sci-fi romány Karla Čapka už měly na krku několik křížků...
Ke knize jsem se vrátila po hodně hodně dlouhé době, poprvé jsem ji četla snad někdy v pubertě. Teď už to vnímá trochu jinak, vidím, jak naivní a neuvěřitelný celý příběh je, ale přesto je to krásné čtení. Jules Verne by Pan Spisovatel!
(SPOILER) Velké zklamání a velká nuda. Po knize jsem sáhla na doporučení známého a čekala jsem sci-fi. Dočkala jsem se románu s téměř nulovým dějem, ve které má sci-fi jen vedlejší roli a hlavním tématem je odhalování traumat hlavního "hrdiny" (hrozného slabocha a navíc i ubožáka, který zmlátí ženu). Ani ten mnoha komentáři oslavovaný závěr to nenapravil, právě naopak. Pohl v něm popře nejen vše, co celou dobu tvrdil (že se lodě nedají řídit - náhle je možné s nimi manipulovat a spojit je, že se do 5 nevejde víc než 5 lidí, že není známé palivo lodí ani kolik ho je - náhle se přečerpává...), ale dokonce popře Newtonův zákon akce a reakce a další zákony, když nezáleží na směru, kterým jsou lodi natočeny a jakou mají hmotnost, jen na tom, kdo zmáčkne jako první tlačítko (ostatně, jaké že je to tlačítko, to pro automatický návrat?). A o tom, co Bob na cestě zpátky jedl a pil se pak taktně mlčí... Škoda. Heechee a Gateway je nádherný nápad, román samotný však za nic nestojí.
Pořád to má šťávu. Jen mi vrtá hlavou, proč Phileas Fogg vyhodil prvního sluhu za to, že mu vodu na holení přinesl o 2 °F studenější než měl, ale Passepartoutovi promíjí takové "maličkosti" jako je porušení náboženského tabu, přemíra alkoholu v jedné hospodě a další věci, které cestu značně komplikují. Ale je pravdou, že bez toho poplety by to nebylo ono :).
Přečteno znovu po mnoha mnoha letech. Některé povídky jsou docela pesimistické, jedna "hororová" mi dnes přijde dost prostoduchá, ale pořád je to špička mezi sci-fi povídkami. Věřte mi, mám s čím srovnávat. Navíc i s odstupem času se povídkám nedá nic podstatného vytknout, technické a vědecké rozdíly mezi rokem vzniku povídek a současností jsou zanedbatelné. A. C. Clarke je prostě kvalita napříč časem. Jak kruté srovnání se současnou sci-fi tvorbou :(.
Ačkoliv je Issac Asimov považován za jednoho z největších sci-fi klasiků, já mu nikdy úplně na chuť nepřišla a asi už nepřijdu. U Nadace, kterou jsem konečně (na třetí pokus) dočetla celou, jsem se často dost nudila. Další díly už si odpustím, stejně jako jiná díla IA.
Dobře napsané klasické sci-fi bez nelogičností, které ctí fyziku (autorka nezapře své vzdělání :) ), s napínavým dějem. Druhá hlavní hrdinka je, bohužel, dost nesympatická a naivní, hlavní záhada, samotný Hádes, je nedořešená. Škoda, na rozuzlení jsem se tolik těšila...
Asi to bude spíš mnou než knihou, ale já Malého prince vůbec nemám ráda. Přečetla jsem ho jen jednou a nemám potřebu se k němu vracet. Je na mě příliš ukňouraný a nemá žádný děj, ale věřím, že ne každý hledá v knihách akci a napětí :).